Jo, jo, babo, tohle je těžký. Nejlepší je se jít cournout a koupit to, co tě praští do očí. Pozor, ne do nosu, to by mohla dostat oříšky.
Kabelka se třeba mě osobně vybírá těžko. Nějakou vidím, líbí se mi, začnu se v ní vrtat. Koukám na kapsy - kam dám klíče, mobil, většinou má nějaký, nejlépe kožený bambule nebo střapce, případně zlaté aplikace - koukám, jestli to můžu odstřihnout nebo urvat tak, aby to nebylo poznat, zkouším jí - padá mi z ramen... Takže většinou odcházím bez kabelky.
Zase ten koš nejni marnej. Až sní dobroty, může ho nosit na nákupy. Takovej dárek - dva v jednom...

Jdu si zaskuhrat, skuhry skuhry ... po pětitýdenním marodění dětí - na střídačku hezky jeden od druhého, občas oba najednou, začínáme šestý týden - dcera druhé ATB s podezřením na zápal plic, jestli nakonec skončíme v nemocnici, tak mě asi šlehne

AndreaP. napsal(a):

Jdu si zaskuhrat, skuhry skuhry ... po pětitýdenním marodění dětí - na střídačku hezky jeden od druhého, občas oba najednou, začínáme šestý týden - dcera druhé ATB s podezřením na zápal plic, jestli nakonec skončíme v nemocnici, tak mě asi šlehne

Andrejko, zkoušela jsi i jinou léčbu než klasickou medicínu?

mashanka napsal(a):

baba.jaga napsal(a):

dixina napsal(a):

kosmetiku, drogerii, knížku, dárkový koš

hmmmm, ne, to nejde. to jsou prilis obycejne veci. A do darkovych kosu vzdy cpou neco, ceho se jinak nemuzou v tech obchodech zbavit. Mne napada treba kabelka, ale jaka?? Tem nerozumim, odjakziva chodim s batohem.

Na Pavláku, u stanice tram 11 je dárková prodejna, kde mají už i hotové koše, ale také ti bez problémů udělají koš nebo balíček z toho, co si tam vybereš. Vybere si každý - mají tam nepřeberné množství věcí a jsou tam milé dámy. Zkus - chodím tam už několik let

Jinak, co třeba dárkový šek na něco ? Co já vím, někdo raději masáž, někdo knihkupectví, někdo kosmetika..........

diky, to si necham na priste. Uz jsem ji koupila salu a rukavice. jsou moc pekne.

Tak jdu skuhrat. Kamarádka má problémy, už se to vleče dýl, ale teď to už nějak nezvládá. Mluvily jsme spolu a je to čím dál tím horší - nějak se to na ní sype. Dala jsem jí číslo na psycholožku, tak snad se s tím popere. Nemůžu jí pomoct, jen vyslechnout. A to je málo, to nepomáhá. Snad k tý doktorce zajde. Ach jo.

mashanka napsal(a):

javena napsal(a):

Tak jdu skuhrat. Kamarádka má problémy, už se to vleče dýl, ale teď to už nějak nezvládá. Mluvily jsme spolu a je to čím dál tím horší - nějak se to na ní sype. Dala jsem jí číslo na psycholožku, tak snad se s tím popere. Nemůžu jí pomoct, jen vyslechnout. A to je málo, to nepomáhá. Snad k tý doktorce zajde. Ach jo.

Je to smutné. Něco je ve společnosti na levačku - stále přibývá lidí, kteří jsou z něčeho "na prášky". Lidé jsou vystresovaní, naštvaní, bezradní uhonění,....... člověk už málokdy narazí na usmívajícího se. Po ulicích spěchají trosky bez výrazu. Vzájemně do sebe vrážejí, překážku překročí nebo obejdou, že je to ležící člověk si často ani nevšimnou, protože se nevnímají - přemisťují se z bodu A do bodu B,  jakoby byli na klíček, zoufale dobíhají Metro, které jezdí každé dvě minuty a nejčastější slovo je nestíhám. Potom přijdou večer domů a domácí klid a pohodu si neumí vychutnat - najednou se spolu nudí. Tak objednají sebe i partnera do manželské poradny a když jim tam řeknou, aby zvolnili tempo a vychutnávali si klid a souznění, jsou naštvaní, že ztratili tolik času kvůli  radě, kterou si nemohou dovolit, protože prostě nestíhají.

Čím dál častěji se mi vybavuje věta s filmu Noc na Karlštejně, kterou řekl pan Brodský (KarelIV)
Když jsem přišel do této země, co jsem viděl ? Města ochuzená a ožebračená, vesnice sdrané a ožebračené, panstvo zpupné, odbojné a loupeživé..lid skleslý a utýraný

Tohle mi něco připomnělo. V nemocnici jsem ležela na pokoji se dvěma důchodkyněma, a ty neustále pomlouvali lidi mladší 35 let, prý jak mohou mít deprese a problémy. Že prý jim všechno padá do klína a že si naše generace ničeho neváží. Že naše generace je zlá, sobecká, líná, nepracuje atd. Byla jsem ráda, že jsem za 6. dní šla domu. Ty dvě babky mi děsně lezly na nervy . Že prý naše generace nemá mít z čeho deprese. Prý se jenom válíme v penězích a chce víc a víc. A že oni chudáci důchodci nemají skoro nic a že musí živořit.

Upravil(a) topazio (17. 10. 2009 19:33)

topazio napsal(a):

mashanka napsal(a):

javena napsal(a):

Tak jdu skuhrat. Kamarádka má problémy, už se to vleče dýl, ale teď to už nějak nezvládá. Mluvily jsme spolu a je to čím dál tím horší - nějak se to na ní sype. Dala jsem jí číslo na psycholožku, tak snad se s tím popere. Nemůžu jí pomoct, jen vyslechnout. A to je málo, to nepomáhá. Snad k tý doktorce zajde. Ach jo.

Je to smutné. Něco je ve společnosti na levačku - stále přibývá lidí, kteří jsou z něčeho "na prášky". Lidé jsou vystresovaní, naštvaní, bezradní uhonění,....... člověk už málokdy narazí na usmívajícího se. Po ulicích spěchají trosky bez výrazu. Vzájemně do sebe vrážejí, překážku překročí nebo obejdou, že je to ležící člověk si často ani nevšimnou, protože se nevnímají - přemisťují se z bodu A do bodu B,  jakoby byli na klíček, zoufale dobíhají Metro, které jezdí každé dvě minuty a nejčastější slovo je nestíhám. Potom přijdou večer domů a domácí klid a pohodu si neumí vychutnat - najednou se spolu nudí. Tak objednají sebe i partnera do manželské poradny a když jim tam řeknou, aby zvolnili tempo a vychutnávali si klid a souznění, jsou naštvaní, že ztratili tolik času kvůli  radě, kterou si nemohou dovolit, protože prostě nestíhají.

Čím dál častěji se mi vybavuje věta s filmu Noc na Karlštejně, kterou řekl pan Brodský (KarelIV)
Když jsem přišel do této země, co jsem viděl ? Města ochuzená a ožebračená, vesnice sdrané a ožebračené, panstvo zpupné, odbojné a loupeživé..lid skleslý a utýraný

Tohle mi něco připomnělo. V nemocnici jsem ležela na pokoji se dvěma důchodkyněma, a ty neustále pomlouvali lidi mladší 35 let, prý jak mohou mít deprese a problémy. Že prý jim všechno padá do klína a že si naše generace ničeho neváží. Že naše generace je zlá, sobecká, líná, nepracuje atd. Byla jsem ráda, že jsem za 6. dní šla domu. Ty dvě babky mi děsně lezly na nervy . Že prý naše generace nemá mít z čeho deprese. Prý se jenom válíme v penězích a chce víc a víc. A že oni chudáci důchodci nemají skoro nic a že musí živořit.

Že nemáte mít z čeho deprese, to si nemyslím, ale, že že si ničeho nevážíte, že jste zlí a sobečtí, s tím souhlasím. Ale nikoli celá generace, jen mnoho lidí, kteří do ní patří.
Asi je to tím, že jste pubertu prožili v době, kdy začala ta spotřebitelská mánie - honem rychle na nákupy do Německa, ať máme konečně všechny vymoženosti, když my jsme neměli, naše děti musí mít všechno,  demokracie , hurá, můžeme si konečně dělat, co chceme a kdyby ve škole po našich mazáncích něco chtěli, zavolá se na linku bezpečí - to by tak hrálo, aby je někdo utiskoval a nutil svačit až o přestávce, když je demokrace................ nemůžete za to

Upravil(a) mashanka (18. 10. 2009 0:11)

topazio napsal(a):

mashanka napsal(a):

javena napsal(a):

Tak jdu skuhrat. Kamarádka má problémy, už se to vleče dýl, ale teď to už nějak nezvládá. Mluvily jsme spolu a je to čím dál tím horší - nějak se to na ní sype. Dala jsem jí číslo na psycholožku, tak snad se s tím popere. Nemůžu jí pomoct, jen vyslechnout. A to je málo, to nepomáhá. Snad k tý doktorce zajde. Ach jo.

Je to smutné. Něco je ve společnosti na levačku - stále přibývá lidí, kteří jsou z něčeho "na prášky". Lidé jsou vystresovaní, naštvaní, bezradní uhonění,....... člověk už málokdy narazí na usmívajícího se. Po ulicích spěchají trosky bez výrazu. Vzájemně do sebe vrážejí, překážku překročí nebo obejdou, že je to ležící člověk si často ani nevšimnou, protože se nevnímají - přemisťují se z bodu A do bodu B,  jakoby byli na klíček, zoufale dobíhají Metro, které jezdí každé dvě minuty a nejčastější slovo je nestíhám. Potom přijdou večer domů a domácí klid a pohodu si neumí vychutnat - najednou se spolu nudí. Tak objednají sebe i partnera do manželské poradny a když jim tam řeknou, aby zvolnili tempo a vychutnávali si klid a souznění, jsou naštvaní, že ztratili tolik času kvůli  radě, kterou si nemohou dovolit, protože prostě nestíhají.

Čím dál častěji se mi vybavuje věta s filmu Noc na Karlštejně, kterou řekl pan Brodský (KarelIV)
Když jsem přišel do této země, co jsem viděl ? Města ochuzená a ožebračená, vesnice sdrané a ožebračené, panstvo zpupné, odbojné a loupeživé..lid skleslý a utýraný

Tohle mi něco připomnělo. V nemocnici jsem ležela na pokoji se dvěma důchodkyněma, a ty neustále pomlouvali lidi mladší 35 let, prý jak mohou mít deprese a problémy. Že prý jim všechno padá do klína a že si naše generace ničeho neváží. Že naše generace je zlá, sobecká, líná, nepracuje atd. Byla jsem ráda, že jsem za 6. dní šla domu. Ty dvě babky mi děsně lezly na nervy . Že prý naše generace nemá mít z čeho deprese. Prý se jenom válíme v penězích a chce víc a víc. A že oni chudáci důchodci nemají skoro nic a že musí živořit.

tak jsi jim mela rict ze mame deprese z babek jako jsou ony na ktere nekdo musi vydelavat a jeste poslouchat jejich blby kecy

Přesně tak. Ale to všechno můžete právě jen v případě, že na to budete mít. A abyste na to měli, musíte být flexibilní, kreativní a nechat ze sebe stahovat kůži  někde v mladém, dynamickém kolektivu.

Jinak, ono to zase nebylo tak strašné, jak to s oblibou prezentují v TV, protože se bojí, aby lidi nezvolili komanče.
Já vyrostla za totáče a nemůžu říct, že bych nějak trpěla. Kromě těch věčně omílaných banánů jsem měla všechno. Jen jsem prostě pamlsky dostávala jen občas. Ale ne proto, že by nebyly, ani proto, že by na ně rodiče neměli, ale z výchovných důvodů. Pamlsek je pamlsek právě proto, že je jen občas.
Měla jsem přání - když se mě zeptali, co bych si přála k narozeninám, vždycky jsem věděla - a měla potom z toho radost.
Když se dneska zeptám syna, neví, co by si měl přát - všechno, co ho zajímá, už má.
Jste ochuzeni o splněná přání

konstance napsal(a):

topazio napsal(a):

mashanka napsal(a):

Je to smutné. Něco je ve společnosti na levačku - stále přibývá lidí, kteří jsou z něčeho "na prášky". Lidé jsou vystresovaní, naštvaní, bezradní uhonění,....... člověk už málokdy narazí na usmívajícího se. Po ulicích spěchají trosky bez výrazu. Vzájemně do sebe vrážejí, překážku překročí nebo obejdou, že je to ležící člověk si často ani nevšimnou, protože se nevnímají - přemisťují se z bodu A do bodu B,  jakoby byli na klíček, zoufale dobíhají Metro, které jezdí každé dvě minuty a nejčastější slovo je nestíhám. Potom přijdou večer domů a domácí klid a pohodu si neumí vychutnat - najednou se spolu nudí. Tak objednají sebe i partnera do manželské poradny a když jim tam řeknou, aby zvolnili tempo a vychutnávali si klid a souznění, jsou naštvaní, že ztratili tolik času kvůli  radě, kterou si nemohou dovolit, protože prostě nestíhají.

Čím dál častěji se mi vybavuje věta s filmu Noc na Karlštejně, kterou řekl pan Brodský (KarelIV)
Když jsem přišel do této země, co jsem viděl ? Města ochuzená a ožebračená, vesnice sdrané a ožebračené, panstvo zpupné, odbojné a loupeživé..lid skleslý a utýraný

Tohle mi něco připomnělo. V nemocnici jsem ležela na pokoji se dvěma důchodkyněma, a ty neustále pomlouvali lidi mladší 35 let, prý jak mohou mít deprese a problémy. Že prý jim všechno padá do klína a že si naše generace ničeho neváží. Že naše generace je zlá, sobecká, líná, nepracuje atd. Byla jsem ráda, že jsem za 6. dní šla domu. Ty dvě babky mi děsně lezly na nervy . Že prý naše generace nemá mít z čeho deprese. Prý se jenom válíme v penězích a chce víc a víc. A že oni chudáci důchodci nemají skoro nic a že musí živořit.

tak jsi jim mela rict ze mame deprese z babek jako jsou ony na ktere nekdo musi vydelavat a jeste poslouchat jejich blby kecy

A kdo vydělával na tebe, když sis kadila do plenek , když jsi zadarmo studovala, zadarmo ti léčili příušnice ? Ony - byly totiž zrovna v produktivním věku, ve kterém jsi ty.
To je přesně ono - takhle vy nepřemýšlíte - jen já, já

Upravil(a) mashanka (18. 10. 2009 0:25)

konstance napsal(a):

topazio napsal(a):

mashanka napsal(a):

Je to smutné. Něco je ve společnosti na levačku - stále přibývá lidí, kteří jsou z něčeho "na prášky". Lidé jsou vystresovaní, naštvaní, bezradní uhonění,....... člověk už málokdy narazí na usmívajícího se. Po ulicích spěchají trosky bez výrazu. Vzájemně do sebe vrážejí, překážku překročí nebo obejdou, že je to ležící člověk si často ani nevšimnou, protože se nevnímají - přemisťují se z bodu A do bodu B,  jakoby byli na klíček, zoufale dobíhají Metro, které jezdí každé dvě minuty a nejčastější slovo je nestíhám. Potom přijdou večer domů a domácí klid a pohodu si neumí vychutnat - najednou se spolu nudí. Tak objednají sebe i partnera do manželské poradny a když jim tam řeknou, aby zvolnili tempo a vychutnávali si klid a souznění, jsou naštvaní, že ztratili tolik času kvůli  radě, kterou si nemohou dovolit, protože prostě nestíhají.

Čím dál častěji se mi vybavuje věta s filmu Noc na Karlštejně, kterou řekl pan Brodský (KarelIV)
Když jsem přišel do této země, co jsem viděl ? Města ochuzená a ožebračená, vesnice sdrané a ožebračené, panstvo zpupné, odbojné a loupeživé..lid skleslý a utýraný

Tohle mi něco připomnělo. V nemocnici jsem ležela na pokoji se dvěma důchodkyněma, a ty neustále pomlouvali lidi mladší 35 let, prý jak mohou mít deprese a problémy. Že prý jim všechno padá do klína a že si naše generace ničeho neváží. Že naše generace je zlá, sobecká, líná, nepracuje atd. Byla jsem ráda, že jsem za 6. dní šla domu. Ty dvě babky mi děsně lezly na nervy . Že prý naše generace nemá mít z čeho deprese. Prý se jenom válíme v penězích a chce víc a víc. A že oni chudáci důchodci nemají skoro nic a že musí živořit.

tak jsi jim mela rict ze mame deprese z babek jako jsou ony na ktere nekdo musi vydelavat a jeste poslouchat jejich blby kecy

Nějaká úcta ke stáří?  Ty myslíš, že státu odvedly málo?

A kdo vydělával na tebe, když sis kadila do plenek ?

Spí je otázka, kdo bude vydělávat na nás, až si budem kadit do plenek.
Jestli ti, co musí mít ty myčky a bavoráky, protože měli vždycky ty nejlepší mobily a značkový hadry, tak na nás fakt nic nezbyde. Beztak to mají většinou z daňových úniků a půjček. To nezávidím, to bohužel vidím. Takže jsem divná, nemám myčku ani bavoráka, ale taky žádnou půjčku, co mi nutí zobat "bobule", abych byla "happy".