Káčátko... ani nevíš, jak moc ti rozumím... U mě už to bude 3/4 roku co odešel a pořád to bolí, ano pořád svého teď už BM miluju... nevím proč, prostě to tak je... Narozeniny bez táty... ty jsme "slavili" teď v srpnu s jeho dcerkou a pro mě to bylo utrpení, že s náma nebyl, zavolal malé, ale já pak celou noc proplakala, ale dá se to zvládnout, děti ti pomůžou... A Vánoce? Upřímně, děsně se jich bojím, nevím jak je zvládnu, čím blíž jsou tím víc se bojím... ale věřím, že je zvládnu, musím, dětem je přece nepokazím ubrečenýma očima.... A kamarády, ty taky vlastně zavrhl, myslím si, že se před nima stydí za to, co udělal. Jedno vím jistě, kdyby se chtěl vrátit vezmu jej zpět, spousta lidí by mi řekla, že je to velká chyba, ale já s ním prožila skoro 11let svého života, krásných 11let, občas "deštivých" ale prostě to bylo naše, máme spolu děti a že jsme se už rozvedli... no a... pokud se budeme mít rádi, nemusíme být manželé... Neboj, bude lépe, u mého BM platilo vítat jej upravená, namalovaná.... občas tajemná, jako bych se odněkud vrátila a on se tolikrát chtěl zeptat kde jsem byla, že se kolikrát neudržel a zeptal se.... občas jsem před ním uronila nějakou tu slzu, ale to bylo na počátku, co od nás odešel....

Blizenka napsal(a):

Je to sila, tolik pribehu se stejnou osnovou..
Ja jen chtela napsat - k tomu, ze zenska v takove situaci premysli, co udelala spatne..
Kdyz jsem se tehdy  ptala, proc to udelal, jestli byl se mnou nestastny, rekl, ze nevi, ze byl v dobe, nez si s ni zacal, nejstastnejsi ve svym zivote.. tak a ted babo rad.. Co udelat priste lip, kdyz si chlap, kterej je se mnou nejstastnejsi v zivote, zacne s jinou.. nechapala jsem tehdy, ted mozna chapu, ze ho proste palilo dobre bydlo.
Tehdy neodesel on, odesla jsem ja..on totiz chtel, abych mu dala cas, ze bude s ni i se mnou a rozhodne se.. To jsem nemohla skousnout, tak jsem se odstehovala.. pak jsem se taky doslechla, ze rikal, ze kdybych neodesla, mohlo to dopadnout jinak.. ale clovek ma taky nejakou hrdost, i v takove tezke situaci.

Asi máte kopírák dámy... Vždyť u nás to bylo při vysvětlení PROČ ?  Prakticky stejné.. Byl jsem šťastný,nic mi nechybělo... Byl jsem vůl...
Já vám povím co jim bylo- byli "rozmlsaní" rozežraní hajzlíci. Měli všechno a chtěli víc. A protože si to potřebují sami před sebou nějak omluvit, v době největšího úletu hledají nejaké "mouchy " na stávajícím vztahu... Teprve se zpožděním ( a jen někteří) přiznají nahlas, že  vlastně  udělali hovadinu, které vpodstatě litují...
Schválně si všimněte ve svém okolí vztahů, kde to funguje bez nevěr: Obvykle tam, kde ta dáma je tak trochu potvůrka, která umí toho svého  včas zaměstnat, podrbat ego, ve správnou chvilku si tak trochu  kňournout o  pomoc... Prostě většinu  z té strategie, která je těm samostatným a férovým holkám absolutně cizí....
   Vím o nejméně 10 vztazích , kde nevěra přišla  z "rozežranosti", nikoliv z nějakého vážného důvodu a vztahové krize.  A osobně si myslím, že  tomu "tlaku" na  normálnost nevěr fakt přispívá  "popularizace " v médiích. Vždyť kdo nemá milenku , milence , jako by ani nežil...
Son- jestli se k sobě budete chtít vrátit- kašli na to , co tomu  kdo poví. Důležité bude , jestli se budete mít rádi a jste  schopni   nad tou epizodou udělat čáru fixou.   Zase- znám  příklad, kde se dva  znovu vzali po  cca 2leté pauze. Jsou od té doby 14 let spolu a šťastni. Vyříkáno, zapomenuto. Žije se dál.
Son, nespěchej, neupínej se k té představě- ALE pokud to sama chceš, podej pomocnou ruku. Nenápadně.  Narozeniny: Nechceš přijít popřát?  Vánoce- mohl bys zapojit  holkám to DVD? Nechceš salát? Vím, že ho máš rád stejný jako já.... Bla, bla , bla... Však by sis věděla rady.. Jen si nech ústupový prostor.. Absence jeho nynější milenky , totiž stejně tak může znamenat  nástup nějaké "nové kosti", o které zatím nevíš.. Abys nebyla víc raněná než potřebuješ...

Byl jsem šťastný,nic mi nechybělo... Byl jsem vůl...

Jejda, to kdyby slyšely milenky....

a ty si myslíš, že chlap dokáže na rovinu říct své ženě....lezla jsi mi na nervy tím, že jsi(ječela, byla naštvaná, ubrečená, nervozní ...cokoliv), zvláště , když se k ní chce vrátit?
není jednodušší říct, že neví, proč se to stalo?

Tercila napsal(a):

agewa: a ty si myslíš, že chlap dokáže na rovinu říct své ženě....lezla jsi mi na nervy tím, že jsi(ječela, byla naštvaná, ubrečená, nervozní ...cokoliv), zvláště , když se k ní chce vrátit?
není jednodušší říct, že neví, proč se to stalo?

Ještě horší je pro něj říct doma na rovinu, že dobře ví, že milenka bude za rok za dva taky ječet, brečet.....
Chytrej chlap to ví, hloupej si to musí vyzkoušet .
Pardon, trochu to celé zlehčuji.

ale jo, máš pravdu, jen mě fascinuje, jak někdo VÍ, proč v jiné rodině došlo k nevěře. oni totiž uváděné důvody nemusí být ty pravé.

Není to tak černobílé, jak tady některé píší.
Kdysi jsem si taky myslela, že je. Ale není. Jsou věci mezi nebem a zemí.
Dnes jsem si přečetla v Zeměploše jeden dle mě velmi moudrý kus:
Občas život dosáhne onoho zoufalého bodu, kdy nejsprávnější věci, kterou můžeme udělat, je věc špatná.
Je to pro mě moc zajímavý podnet k přemýšlení.
Teda, ne že by mě to nějak omlouvalo při milování se zadaným mužem.
Možná je všechno jenom prostě fatální.

Upravil(a) majkafa (11. 10. 2009 17:47)

agewa napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Blizenka napsal(a):

Je to sila, tolik pribehu se stejnou osnovou..
Ja jen chtela napsat - k tomu, ze zenska v takove situaci premysli, co udelala spatne..
Kdyz jsem se tehdy  ptala, proc to udelal, jestli byl se mnou nestastny, rekl, ze nevi, ze byl v dobe, nez si s ni zacal, nejstastnejsi ve svym zivote.. tak a ted babo rad.. Co udelat priste lip, kdyz si chlap, kterej je se mnou nejstastnejsi v zivote, zacne s jinou.. nechapala jsem tehdy, ted mozna chapu, ze ho proste palilo dobre bydlo.
Tehdy neodesel on, odesla jsem ja..on totiz chtel, abych mu dala cas, ze bude s ni i se mnou a rozhodne se.. To jsem nemohla skousnout, tak jsem se odstehovala.. pak jsem se taky doslechla, ze rikal, ze kdybych neodesla, mohlo to dopadnout jinak.. ale clovek ma taky nejakou hrdost, i v takove tezke situaci.

Asi máte kopírák dámy... Vždyť u nás to bylo při vysvětlení PROČ ?  Prakticky stejné.. Byl jsem šťastný,nic mi nechybělo... Byl jsem vůl...
Já vám povím co jim bylo- byli "rozmlsaní" rozežraní hajzlíci. Měli všechno a chtěli víc. A protože si to potřebují sami před sebou nějak omluvit, v době největšího úletu hledají nejaké "mouchy " na stávajícím vztahu... Teprve se zpožděním ( a jen někteří) přiznají nahlas, že  vlastně  udělali hovadinu, které vpodstatě litují...
Schválně si všimněte ve svém okolí vztahů, kde to funguje bez nevěr: Obvykle tam, kde ta dáma je tak trochu potvůrka, která umí toho svého  včas zaměstnat, podrbat ego, ve správnou chvilku si tak trochu  kňournout o  pomoc... Prostě většinu  z té strategie, která je těm samostatným a férovým holkám absolutně cizí....
  Vím o nejméně 10 vztazích , kde nevěra přišla  z "rozežranosti", nikoliv z nějakého vážného důvodu a vztahové krize. A osobně si myslím, že  tomu "tlaku" na  normálnost nevěr fakt přispívá  "popularizace " v médiích. Vždyť kdo nemá milenku , milence , jako by ani nežil...
Son- jestli se k sobě budete chtít vrátit- kašli na to , co tomu  kdo poví. Důležité bude , jestli se budete mít rádi a jste  schopni   nad tou epizodou udělat čáru fixou.   Zase- znám  příklad, kde se dva  znovu vzali po  cca 2leté pauze. Jsou od té doby 14 let spolu a šťastni. Vyříkáno, zapomenuto. Žije se dál.
Son, nespěchej, neupínej se k té představě- ALE pokud to sama chceš, podej pomocnou ruku. Nenápadně.  Narozeniny: Nechceš přijít popřát?  Vánoce- mohl bys zapojit  holkám to DVD? Nechceš salát? Vím, že ho máš rád stejný jako já.... Bla, bla , bla... Však by sis věděla rady.. Jen si nech ústupový prostor.. Absence jeho nynější milenky , totiž stejně tak může znamenat  nástup nějaké "nové kosti", o které zatím nevíš.. Abys nebyla víc raněná než potřebuješ...

zřejmě si s nimi žila 24hod, včetně ložnice.

Agewa-  mám to  z obou prvých ruk.   Jasně , že nemohu vědět komplet všechno, ale  jsou to shodou okolností lidé, kteří zůstali spolu  a měla jsem možnost mluvit s oběma stranami  "PO".    A vývin některých  nevěr jsem sledovala   den po dni. Včetně lítání nádobí a  svršků z oken..
Nemyslím si  vůbec, že je jen jedno schema pro  vznik nevěry. Naopak.    Třeba můj první muž byl  (a stále je) lovec ze sportu.  Prostě  má potřebu  mít v posteli nepříliš okoukané zboží. Celoživotně. Sice  se "drží" v dlouhodobém vztahu, ale podvádí manželku celé manželství.  Je to prototyp chlapa , kterému milenky skočí na sladké řeči aby si vzápětí rvaly  vlasy, když je  pošle do háje.   Může mě těšit, že jsem byla jedna z mála , která dala kopajdy jemu...
   Znám  i vztahy s nevěrou  ze zoufalství- doma to neklape, endorfiny se  shání pokoutně jinde. Momentálně nejčerstvější je story jedné paní 64leté, která roky  pečovala o   nemocného manžela a měla přítele.  Te´d manžel umřel a jsou spolu s partnerem ofiko. Neschvaluji  to sama za sebe- nemohla bych dělit city, neumím to, ale ji jsem tak nějak lidsky pochopila. Bylo to pro ni těžké, manžel byl  zarputilý, nemoc ho rozežrala nejen tělesně ale i psychicky. O mrtvým sice jen dobře- ale jeho okolí  trpělo s ním.
Nebo milenky ze ziskuchtivosti- jsou, ne že ne.  Mého šéfa kdysi v práci  uhnala  podřízená i o dítě aby dostala funkci. Přitom její manžel byl a je  s ní, spolu cvrlikají jak hrdličky... Ale ta funkce, ta jí tolik chyběla... Že se dítě tak trochu podobá šéfovi, je věc jiná...
Těch důvodů je moc, ale  o té "rozežranosti" - to bohužel často platí.   Jen si to  málokdy ti dotyční vůbec chtějí připustit. Ono totiž přiznat , že vlastně důvod  vpodstatě vážný nebyl- to se blbě říká sám sobě natož druhému.  Zvlášť když je tak jednoduché nakydat vinu na partnera. - Ona nevařila( vařila blafy), ona ztloustla(zhubla, zbábovatěla), ona se nestarala ( příliš starala....) On málo vydělával,  upřednostňoval kamarády, nepomáhal.....

Pandorraa napsal(a):

A pokud chceš poradit, zkus vnímat především někoho, kdo tu situaci už zvládl. A za takového já osobně nepovažuji ani toho, kdo si manžela udržel za každou cenu ani toho, kdo po něm neustále pláče a vzdychá.

Za takovou osobu považuji například ženu, o které jsem psala.
Ano, mluvím o Nabuko.
Má můj obdiv :stolt:

A tobě kačátko držím palce, abys se se svou situací vyrovnala přinejmenším tak dobře jako právě Nabuko.
BTW - když jsem ji tady před lety poradila přesně to, co teď tobě, taky mne ale vůůůůůůbec za to neměla ráda lolstolt
Tak se drž stolt

Nemá cenu toto vytučnit, neb bych musela celý tento úryvek tak dát.

Takže především - od kdy přesně Pandoro víš, že někdo něco nezvládl a někdo naopak cosi zvládl? Píšeš o Nabuko, že situaci zvládla - no, polemizuju s tebou, neb si to nemyslím. Ovšem pokud ty za zvládnutí situace považuješ stát se otrlou, cynickou,  studeným čumákem...pak ano, je přesně podle tvého gusta. Situaci fakt zvládla s přehledem a pod tvou taktovou opravdu skvěle, potřebuje popláccat po rameni a manželku (partnerku) jejího zadaného milence hodit do škatule - nezvládla situaci, možná brečí, kňučí, hysterčí, váže muže na řetěz a drží ho za každou cenu, neboť dle tvých měřítek patří do kolonky těch, co nezvládly...

Takže ano - nepovažuji za někoho, kdo zvládl situaci právě Nabuko. Naopak považuji za někoho, kdo ji zvládl právě třeba Zuzi (o té se tu nepřímo zmiňuješ, že? Protože tu napsala svůj názor, s kterým ty bytostně nesouhlasíš...). Víš, ono totiž té Nabuko ani nic jiného nezbývalo, než nastalou situaci zvládnout a začít jít dál sama, neboť byla právě ona tou, co těžce nezvládala - proto také její manžel od ní utekl a ani neměl tendence se do "toho" zpět vracet. Kdyby totiž situaci zvládla, měla by svého manžela po svém boku a za ruku by držel jejího syna. Vyšplhat se z bahna po zádech jiné ženě je totiž dost neslavné vítězství a poukazování na zvládnutí situace.

Pisatel napsal(a):

http://zena.centrum.cz/sex-vztahy/vse-o-sexu/2009/10/12/clanky/odbornici-tvrdi-nevere-nelze-zabranit/

Pisálku, tenhle  článeček jsem také ráno louskala. Jenže tady ( na tomhle vlákně) vůbec nejde  o  zabránění případné nevěře. Jde o to - jak žít po ní.
Jak přežít, zpracovat,  pokusit se  slepit, nebo nahradit to původní něčíím lepším nebo alespoň stejně kvalitním...
  Mmch. článeček byl opět  veeelmi populisticky laděný...  Styl: je to ouplně normální, muži mají samozřejmě "dispozice" ( zřejmě nikoliv mozkové závity  ) , ženy jsou  závislačky...
O tom, že se dá přežít, zpracovat, použít pro "lepší zítřky" jen okrajová zmínka.

Já jsem tenkrát v prvním příspěvku sem napsala , že nám doma nevěra pomohla.  Myslím, že chybí  pohled  z těch pólů, kde se vztah  udržel, zlepšil, posunul do vyrovnaného...  Chudáci podvedenky a podvedenci mají totiž  po "ráně mezi oči" pocit, že svět se točí obráceně, že není cesta ven. A přitom je kolem spousta příkladů, že to jde.

Sice to některým přispěvovatelům dělá rudo před očima, ale jde to i  po razantním řezu.  Stejně jako lze se vrátit  a zůstat po  třeba víceleté odmlce. Nebo se nadobro rozejít a přestat se vídat. Nebo skákat ze vztahu do vztahu a dělat  vlastním přičiněním nešťastnými další lidičky, kteří mi nikdy neublížili. Jo, přežítt lze různě. 

Zklamčo-  osobně si nemyslím, že Pandorra se ometla o  mě  . Sice to cosi připomíná  , ale nevidím se v tom. Pro mě "za každou cenu " znamená plazení po kolenou,  hlídkování se stopkami v ruce,  stihačkoidní  mánie- a tím jsem nikdy netrpěla..    Ono někdo  těžko chápe pokud to sám nezná, že spolu mohou být i lidi, kteří pochybení druhého přežijí bez újmy na egu.  Kdybych řekla , že si teď s manžou děláme oba  z podobných věcí srandičky, zase se do mě někdo pustí, jak ho ponižuju, nebo tak... 

Pokud by měla být Nabuko dávana za "univerzální příklad", tak myslím že jím opravdu není.
Těhule, která vcelku zvládá manželův úlet ( i když s prvky, které jsou spíše bližší mě a Zklamče) a je tu na vláknech chválená  i "opozicí"je  Mada77. Mě se také líbí jak se drží.  Velmi mi připomíná svou otevřeností a  vcelku  nadhledovým přístupem to, co považuji za  dobré pro každý vztah- umět si dělat pr... i  když jsem na   lopatě....

Nabuko se sice vyšvihla možná ekonomicky, je soběstačná, ale podle toho, co tu občas psala , tak  ve vlastní  krizi vztahu po*s*r*a*la , co se dalo.  A pokud je  s tím skutečně srovnanná nyní, tak před 2měsíci tomu tak rozhodně nebylo(- vycházím pouze z toho , co sem sama  Nabuko psala) Jenže žít se musí i dál.  Je možná dobrým příkladem pro ty, které ze vztahu vycoufaly, utekly ( nebo ho pohnojily obdobně) jak žít  ve vzdálenějším horizontu. Niikoliv pro ty, které chtějí  "slepovat" a pokoušejí se dát dohromady stávající  vztah.

Selima napsal(a):

Podľa mňa je Mada v úplne inej situácii, preto sa mi nezdá vhodná ako vzor pre Káčátko. To Nabuko je svojou situáciou asi bližšie... a zrejme aj prvými reakciami. Mada má od začiaktu zrelšie postoje a správanie, ale myslím, že aj Káčátko k nim postupne dospeje. Ja by som radila prečítať si oba príbehy a trebárs porovnávať, hľadať paralely.

Taky si myslím, že to kačátko zvládne.
Ať už s manželem za ruku a nebo s klidem v srdci a láskou k němu, byť bude s někým jiným a někde jinde

Děkuju Pandorrko, snad máš pravdu a zvládnu to jak říkáš buď s manžou zpátky ruku v ruce což bych si teď nepřála víc, nebo pak třeba časem s někým jiným
Myslím, že vánoce budou rozhodující. Nevím, mám takové pocity. Prostě pokud dá přednost na vánoce jí před dětmi, je to jasné a není důvod proč bych s ním měla být nadále nebo tedy o něj bojovat. Pokud vánoce s ním pohnou, dá přednost nám, pak pořád naděje bude.

Kačátko napsal(a):

Děkuju Pandorrko, snad máš pravdu a zvládnu to jak říkáš buď s manžou zpátky ruku v ruce což bych si teď nepřála víc, nebo pak třeba časem s někým jiným
Myslím, že vánoce budou rozhodující. Nevím, mám takové pocity. Prostě pokud dá přednost na vánoce jí před dětmi, je to jasné a není důvod proč bych s ním měla být nadále nebo tedy o něj bojovat. Pokud vánoce s ním pohnou, dá přednost nám, pak pořád naděje bude.

neměla jsi napsat...........jí před tebou?
o děti přeci zájem má,píšeš, že v rámci možností si je bere a stará se o ně.
přece nechceš ,aby se vrátil JEN kvůli dětem

Deborah napsal(a):

agewa napsal(a):

Kačátko napsal(a):

Děkuju Pandorrko, snad máš pravdu a zvládnu to jak říkáš buď s manžou zpátky ruku v ruce což bych si teď nepřála víc, nebo pak třeba časem s někým jiným
Myslím, že vánoce budou rozhodující. Nevím, mám takové pocity. Prostě pokud dá přednost na vánoce jí před dětmi, je to jasné a není důvod proč bych s ním měla být nadále nebo tedy o něj bojovat. Pokud vánoce s ním pohnou, dá přednost nám, pak pořád naděje bude.

neměla jsi napsat...........jí před tebou?
o děti přeci zájem má,píšeš, že v rámci možností si je bere a stará se o ně.
přece nechceš ,aby se vrátil JEN kvůli dětem

Já za sebe tohle nechci, chtěla bych aby se vrátil ke mě...

Ale ty jsi ho poslala pryč, vůbec jsi ho nenechala se rozhodnout ......
Každý má právo udělat chybu a on chudák než se rozkoukal, měla jsi děti svěřené do své péče a on na oplátku si podal žádost o rozvod