|
19.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 19.září : Zapomeňte na nudné podzimní barvy. Tyhle nečekané kombinace ovládnou podzim 2026: Kvůli novým trendům nemusíte měnit celý šatník. 19.září: Dědictví, o které nestojíte: křečové žíly: Podle současné genetiky je jejich vznik složitější. |
|
|
DaiTerr napsal(a):
majkafa napsal(a):
Už vííím. Naše zákony. Ty mi to připomíná. Po chvilce se v nich člověk ztrácí. Zeširoka do ztracena. Tak proto mě to tolik s... irituje.
DT, neuvažuješ o kandidatuře do parlamentu?
Ne, neuvažuju, musel bych to tam vyzabíjet všecko, v našem státě není jediná strana, která by dokázala "slušně a hlavně bezkorupčně" vládnout.
Zákony a s.... a irituje - no jo, no, s tím nic nenadělám, jen poradím, že pokud nemáš nic k tématu, tak mne neřeš a nečti věci ode mne, tím si ušetříš spoustu stresu.
DT, já se nestresuju. To je zdravé iritování. 
Já bych si sama sobě neubližovala ani za nic. Na to se mám příliš ráda. Už jsem přišla na to, proč tak sáhodlouhé příspěvky na netu, ať jsou od kohokoliv, nerada čtu a tak jsem teď ještě spokojenější, než obvykle. Měj se hezky.
majkafa napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Majkafo,
nic ve zlém
Já jsem naopak ráda, že takového muže, jakým DT je, doma nemám.
Myslím to přesně tak, že by ti jako potenciální partner nevyhovoval. Už to nebudeme rozebírat
Není tady
majkafa napsal(a):
DaiTerr napsal(a):
majkafa napsal(a):
Už vííím. Naše zákony. Ty mi to připomíná. Po chvilce se v nich člověk ztrácí. Zeširoka do ztracena. Tak proto mě to tolik s... irituje.
Ne, neuvažuju, musel bych to tam vyzabíjet všecko, v našem státě není jediná strana, která by dokázala "slušně a hlavně bezkorupčně" vládnout.
Zákony a s.... a irituje - no jo, no, s tím nic nenadělám, jen poradím, že pokud nemáš nic k tématu, tak mne neřeš a nečti věci ode mne, tím si ušetříš spoustu stresu.DT, já se nestresuju. To je zdravé iritování.
No vidíš, šikovná Ještě přestat soudit jiné, když je osobně neznáš a už to bude fajn
Není tady
Nesoudím. Vyjadřuju své pocity. Pro mě je v tomhle rozdíl. Nejsem soudcem.
majkafa napsal(a):
Nesoudím. Vyjadřuju své pocity. Pro mě je v tomhle rozdíl. Nejsem soudcem.
No já ti nevím, možná bys ty svoje pocity mohla ventilovat jinde, protože nějak nevidím souvislost s tématem, zato jsem se dozvěděl, jak nejsem normální a že takového jako já bys nesnesla. Pokud máš proti mně něco osobně, zkus mi to hodit do soukromých zpráv, třeba ti někdy i odpovím. Pokud si potřebuješ jen tak porýpat a poštengrovat, tak můj názor na tohle jsem ti už několikrát napsal. Pokud máš něco k tématu a vynecháš u toho své "žhavé" komplimenty, pak si to velmi rád přečtu. Máš ještě něco na srdci, co by se týkalo tohoto tématu?
Upravil(a) DaiTerr (1. 10. 2009 20:05)
Není tady
majkafa napsal(a):
Ježíš. Zase je tady romanopisec.
Ale, jak praví klasik: Piš, barde, střádej.
Ale já raději "normální" muže.
Áááá, zase jedna co má potřebu opakovaně na sebe poutat pozornost, bard by si zajisté ptal, čehož tato žena v pravdě chce dosáhnout..? 
Není tady
Dt - otázka na tělo, máš zkušenost osobní s AC?
Už jsme tady o tom někde psali, v jiném vlákně, pak to zaniklo....zajímalo by mě zda-li máš osobní (třeba i nepopsatelný) zážitek..?
Není tady
Wiki napsal(a):
Dt - otázka na tělo, máš zkušenost osobní s AC?
Už jsme tady o tom někde psali, v jiném vlákně, pak to zaniklo....zajímalo by mě zda-li máš osobní (třeba i nepopsatelný) zážitek..?
Bohužel, nebo spíš bohudík - nemám. Nedozrál jsm k tomu, mám z toho strach. To znamená, že nejsem připravený. Ovšem spontánní AC-čko křížené se snem párkrát možná bylo. Zkusím popsat:
V tom "hodně živém snu" jsem se snažil projít zavřenými dveřmi a cítil jsem takové mravenčení a viděl strukturu dveří na molekulární úrovni. Velmi silný a zajímavý zážitek.
další "sen" lítám po krajině, je noc, letím na hřbitov a tam za mnou letí nějaké "černé stíny". Rychle letím pryč a stíny se zastavují u hřbitovní brány a dál nemohou..
a něco více z reálu - probouzím se v křesle u TV a zjiťuju, že se nemůžu pohnout. Ani molekula se ve mně nehne. Strašný pocit. Natěstí to přechází po pár vteřinách.
Takže vidíš, že jsou to více méně spíše "lucid dreams" s možným náznakem AC a jedině procitnutí u TV bylo jakousi známkou toho, že jsem jetě nebyl úplně v těle. Co jsem tak vyčetl, tak právě toto strnutí a nemoci se hnout - nastává ve chvíli, kdy jsme mimo tělo a když se tělo probere, tak jsme rychle vrženi zpět do těla a takhle to dopadá..
A co ty? Máš zkušenosti s AC?
Upravil(a) DaiTerr (2. 10. 2009 11:01)
Není tady
majkafa napsal(a):
Ježíš. Zase je tady romanopisec.
Ale, jak praví klasik: Piš, barde, střádej.
Ale já raději "normální" muže.
Ježíš. Zase ta Majkafa
Ale, jak praví klasik.....(no, něco jistě praví)
Ale já raději "normální" holky. Představa, že by se moje dcera chovala takhle podobně jako slon v porcelánu, brrr.
Mno, Majko: už jsi přišla na to, proč nečteš sáhodlouhé příspěvky - čili krok 1 máš za sebou. Teď už jen krok 2 -přijít na to, proč je máš potřebu komentovat 
Dai, já si to budu muset asi vytisknout a PAK přečíst - neumím číst takhle dlouho z monitoru: musím u toho sedět v křesle, nebo ležet v pelechu ale když mě ostatní navnadili, jak se tady olizujou.
Není tady
majkafa napsal(a):
No tak to je dobře, že spolu nejste - Dai je jistě taky rád 
Co se ti tady všichni snažej sdělit je, že jsi momentálně naprosto mimo mísu, Majko!!!
Patrně jsi tnto příspěvek hodlala umístit někam na psychinu pod heslo "S jakým mužem byste nikdá v životě nebyli" - ale to je o dům vedle
Není tady
Pomóc, ráda si čtu tvoje romány, Dai, ale nestíhám to 
Snad to doženu a vyjádřím se k tomu....je to zajímavé, podobné slohy si doma sama pro sebe občas smolím taky 
Není tady
Právě že jsou to "sny" nebo co.
Takže tomu nemůžu věřit (myslím u sebe).
Zažila jsem něco při vědomí, ale to bych spíš pro sebe nazvala deja-vu. Kdy se mi promítla situace (v nějaké současné situaci), v které vystoupila, zemřelá osoba. Já jsem chvíli (pro lepší představu) zůstala mimo a promítla se mi zpětně jedna "stejná" situace , ale s jiným obsazením...těžko to popsat..
AC mě fascinuje dlouho. Sny nějak nemůžu "vzít" jako že ano. Jsou mnohdy podivné a jde z nich při dobré vůli i mnoho vyvodit...ale pořád je jaksi pro sebe nemůžu "uznat".
Takhle ale plánované AC, vědomé, kdy "to" zažívám - to je můj cíl. , kdy to můžu popsat, kdy si "zaletím" kam budu chtít!
Trošku si to omlouvám nevhodným prostředím, ale to je slabé...vím.Ještě mámjeden naprosto přízemní problém. Okamžitě usnu. 
A druhou věc, která se mi stala víckrát, bylo, že ve snu - opravdovém - se mi promítly skutečnosti, které jsem nikdy na vl. oči neviděla a přitom existovaly, což jsem si ověila např. následující den. Nebo mi sen ukázal události příštího dne - až to neskutečných detailů. Ne všechno, jen jakési výseče. To zase přičítám moci podvědomí, se kterým jsem pracovala.
Není tady
DaiTerr napsal(a):
Wiki napsal(a):
Dt - otázka na tělo, máš zkušenost osobní s AC?
Už jsme tady o tom někde psali, v jiném vlákně, pak to zaniklo....zajímalo by mě zda-li máš osobní (třeba i nepopsatelný) zážitek..?Bohužel, nebo spíš bohudík - nemám. Nedozrál jsm k tomu, mám z toho strach. To znamená, že nejsem připravený. Ovšem spontánní AC-čko křížené se snem párkrát možná bylo. Zkusím popsat:
V tom "hodně živém snu" jsem se snažil projít zavřenými dveřmi a cítil jsem takové mravenčení a viděl strukturu dveří na molekulární úrovni. Velmi silný a zajímavý zážitek.
další "sen" lítám po krajině, je noc, letím na hřbitov a tam za mnou letí nějaké "černé stíny". Rychle letím pryč a stíny se zastavují u hřbitovní brány a dál nemohou..
a něco více z reálu - probouzím se v křesle u TV a zjiťuju, že se nemůžu pohnout. Ani molekula se ve mně nehne. Strašný pocit. Natěstí to přechází po pár vteřinách.
Takže vidíš, že jsou to více méně spíše "lucid dreams" s možným náznakem AC a jedině procitnutí u TV bylo jakousi známkou toho, že jsem jetě nebyl úplně v těle. Co jsem tak vyčetl, tak právě toto strnutí a nemoci se hnout - nastává ve chvíli, kdy jsme mimo tělo a když se tělo probere, tak jsme rychle vrženi zpět do těla a takhle to dopadá..
A co ty? Máš zkušenosti s AC?
DT a chtěl jsi na ten hřbitov, bylo to plánované? Byl to známý konkrétní hřbitov, nebo fiktivní? A ještě - ten tvůj strach..? Ty máš obavu, že jsi zranitelný v "tom" stavu..?
Není tady
Wiki napsal(a):
DaiTerr napsal(a):
Wiki napsal(a):
Dt - otázka na tělo, máš zkušenost osobní s AC?
Už jsme tady o tom někde psali, v jiném vlákně, pak to zaniklo....zajímalo by mě zda-li máš osobní (třeba i nepopsatelný) zážitek..?Bohužel, nebo spíš bohudík - nemám. Nedozrál jsm k tomu, mám z toho strach. To znamená, že nejsem připravený. Ovšem spontánní AC-čko křížené se snem párkrát možná bylo. Zkusím popsat:
V tom "hodně živém snu" jsem se snažil projít zavřenými dveřmi a cítil jsem takové mravenčení a viděl strukturu dveří na molekulární úrovni. Velmi silný a zajímavý zážitek.
další "sen" lítám po krajině, je noc, letím na hřbitov a tam za mnou letí nějaké "černé stíny". Rychle letím pryč a stíny se zastavují u hřbitovní brány a dál nemohou..
a něco více z reálu - probouzím se v křesle u TV a zjiťuju, že se nemůžu pohnout. Ani molekula se ve mně nehne. Strašný pocit. Natěstí to přechází po pár vteřinách.
Takže vidíš, že jsou to více méně spíše "lucid dreams" s možným náznakem AC a jedině procitnutí u TV bylo jakousi známkou toho, že jsem jetě nebyl úplně v těle. Co jsem tak vyčetl, tak právě toto strnutí a nemoci se hnout - nastává ve chvíli, kdy jsme mimo tělo a když se tělo probere, tak jsme rychle vrženi zpět do těla a takhle to dopadá..
A co ty? Máš zkušenosti s AC?DT a chtěl jsi na ten hřbitov, bylo to plánované? Byl to známý konkrétní hřbitov, nebo fiktivní? A ještě - ten tvůj strach..? Ty máš obavu, že jsi zranitelný v "tom" stavu..?
Ano, hřbitov je reálný a známý. Ano, mám strach, že jsem zranitelný, pokud myslíš AC.
Není tady
Lúthien napsal(a):
Pomóc, ráda si čtu tvoje romány, Dai, ale nestíhám to
Tak pokud něco píšeš, je to krásné. Psaní dost tříbí myšlenky. A víš, že když to po sobě čtu, tak mám pocit, jako bych to ani nepsal já? Jakoby mi někdo pomáhal s tím, jak to napsat a jak volit slova, protože můj život je v reálu dost "obyčejný" a celkem "drsný", jsem "plasťák".. Ale jak začnu psát podobné texty, tak se něco ve mne přepne a jde to samo. Ovšem musí být nálada. Zřejmě mám jednoho ze svých průvodců jako poradce přes psaní, sám bych neměl šanci. Takový mám subjektivní pocit.
Upravil(a) DaiTerr (2. 10. 2009 13:26)
Není tady
Wiki napsal(a):
Právě že jsou to "sny" nebo co.
Takže tomu nemůžu věřit (myslím u sebe).
Zažila jsem něco při vědomí, ale to bych spíš pro sebe nazvala deja-vu. Kdy se mi promítla situace (v nějaké současné situaci), v které vystoupila, zemřelá osoba. Já jsem chvíli (pro lepší představu) zůstala mimo a promítla se mi zpětně jedna "stejná" situace , ale s jiným obsazením...těžko to popsat..
AC mě fascinuje dlouho. Sny nějak nemůžu "vzít" jako že ano. Jsou mnohdy podivné a jde z nich při dobré vůli i mnoho vyvodit...ale pořád je jaksi pro sebe nemůžu "uznat".
Takhle ale plánované AC, vědomé, kdy "to" zažívám - to je můj cíl.
Trošku si to omlouvám nevhodným prostředím, ale to je slabé...vím.Ještě mámjeden naprosto přízemní problém. Okamžitě usnu.
A druhou věc, která se mi stala víckrát, bylo, že ve snu - opravdovém - se mi promítly skutečnosti, které jsem nikdy na vl. oči neviděla a přitom existovaly, což jsem si ověila např. následující den. Nebo mi sen ukázal události příštího dne - až to neskutečných detailů. Ne všechno, jen jakési výseče. To zase přičítám moci podvědomí, se kterým jsem pracovala.
U AC je důležitý pocit. Pokud má člověk strach, neměl by to dělat, musí ještě zkoumat a poznávat. Pokud ale jsi ve fázi, kdy se na toto těšíš a máš radost, pak jsi na dobré cestě k AC a nezbývá, než popřát hodně zdaru. Popíšeš jeden ze zážitků s AC? Pocity, jaké jsou, vnímání, jaké je a tak podobně?
Není tady
DaiTerr napsal(a):
pomněnka napsal(a):
Hir tady zmiňuje spontální zážitky.... ale mně zas napadly zážitky při meditaci, to přeci nejsou spontální, ikdyž jejich obsah zřejmě neovlivním...., no možná svým momentálním rozpoložením, to opravdu nevím. Tak kam tyto zážitky zařadit?
Taky bych to zřejmě zařadil mezi AC, protože v podstatě i spontánní opuštění těla je forma astrální projekce. Je jedno, jestli při meditaci, nebo jinak.
Hmm, vizuálně to bylo takové trhané, jako takové sestřhy z filmů, ale pocitově to byla teda síla.... docela jsem měla co dělat abych se z toho dostala. Taky jsem se od té doby o to ještě nepokusila,... teda jo, ale podvědomě jsem se natolik neuvolnila abych se opět dostala do toho stavu, bojím se že by to mohlo být ještě víc emotivní a pak bych to třeba nemohla rozchodit. Tím myslím to, že by mě to ovlivňovalo v běžném životě.
A Hir, taky jsem si to myslela, že to bude nejspíš ovlivněno tím co mě nejvíc trápí, nebo řeším si v sobě... pořád jsou to ale jen takové náznaky.
Ale při spánku to přeci neovlivníš, kam tě to hodí? Do které doby? Nebo jo?
Předevčírem jsem měla taky takový zvláštní.... bydleli jsme v moři, nevím jaký druh bytosti jsme byli, ale ukazovala jsem malému potomkovi, jak reagují dravé ryby..... v takovém korytě pluli docela klidně velikánské ryby i dravé (my byli nad nima a dívali se na ně, ale pořád pod hladinou) a já chtěla ukázat tomu prckovi, že velikost je jen zdánlivá.... podívej a vysypala jsem ze sáčku poměrně malé ryby, které okamžitě v tlupách zaútočili na ty velké, před kterýma jinak všechno uteče, a zbylo po nich jen pár cárů...
Taky zajímavé.
Není tady
Wiky,
tak takové sny mám taky, myslím ty v kterých jsem někde byla a poté jsem zjistila, že to místo opravdu existuje, ale za svého života jsem tam nikdy nebyla... jen v tom snu. Tak nevím, jestli to je astrální cestování v současné době, nebo cestování do minulých životů?
Není tady
Lupinko,
to s Majkou.... víš ona tam původně měla jen tu narážku na romanopisce, ale pak to upravila a dohodila tam to, že by takového muže nechtěla..... no proto jsem jí taky napsala, co blázní, že je mimo mísu..... páč mi to připadá jen jako její rejpání.
PS. nechceš taky přijet ke mně na chatu? Je to 16. - 18.10.
Upravil(a) pomněnka (2. 10. 2009 16:01)
Není tady
DaiTerr napsal(a):
Lúthien napsal(a):
Pomóc, ráda si čtu tvoje romány, Dai, ale nestíhám to
Tak pokud něco píšeš, je to krásné. Psaní dost tříbí myšlenky. A víš, že když to po sobě čtu, tak mám pocit, jako bych to ani nepsal já? Jakoby mi někdo pomáhal s tím, jak to napsat a jak volit slova, protože můj život je v reálu dost "obyčejný" a celkem "drsný", jsem "plasťák".. Ale jak začnu psát podobné texty, tak se něco ve mne přepne a jde to samo. Ovšem musí být nálada. Zřejmě mám jednoho ze svých průvodců jako poradce přes psaní, sám bych neměl šanci. Takový mám subjektivní pocit.
Přesně tak. Když píšu, jsem v nějakém zvláštním stavu (možná je to nějaká forma automatického psaní). Pak to po sobě čtu a jen čumím Ale nemá to chybu. Často když jsem plná otázek, pocitů a kdoví čeho ještě, taky kreslím. Házím to na papír a to je pak nádhera. Ale musím to "dílo" v tu chvíli dokončit - pak už nedokážu navázat a domalovat to.
Jen piš piš, je to fajn. A když to někoho nebaví číst, není to tvůj problém. Nikdo nikoho nenutí to číst, že 
Není tady
lupina montana napsal(a):
Ježíš. Zase ta Majkafa
Ale, jak praví klasik.....(no, něco jistě praví)
Ale já raději "normální" holky. Představa, že by se moje dcera chovala takhle podobně jako slon v porcelánu, brrr.
Mno, Majko: už jsi přišla na to, proč nečteš sáhodlouhé příspěvky - čili krok 1 máš za sebou. Teď už jen krok 2 -přijít na to, proč je máš potřebu komentovat
Dai, já si to budu muset asi vytisknout a PAK přečíst - neumím číst takhle dlouho z monitoru: musím u toho sedět v křesle, nebo ležet v pelechu
Zajímavél Píšeš, že neumíš číst takhle dlouho z monitoru.
Ale když já řeknu na plnou pusu, že se to blbě čte, to je tady keců.
Tvoje dcera? Neblázni. Vždyť jsi plus minus stejně stará jako já. Tak nechápu to "povyšování".
Upravil(a) majkafa (2. 10. 2009 17:39)
Ale ne Majko, ty kecy přišly protože jsi tu jako blesk z čistého nebe začala hlásat, že bys autora nechtěla mít doma jako partnera (i když jsem si teda nevšimla, že by se dotyčný nabízel).
To opravdu nevidíš rozdíl mezi sdělením: "takhle dlouho nedokážu z monitoru číst, musím si to vytisknout" a "je to strašně dlouhé, nejsi normální, doma bych tě nechtěla"?
Omlouvám se za off topic, ale když je něco dlouhé, tak to prostě přeskočím, nechápu že máš potřebu jít sem hlásat, jak je to pro tebe moc dlouhé a jak to autora diskvalifikuje coby tvého budoucího partnera.
Není tady
Ronjo, nepíšu mu to na duchovním poprvé. A žádná změna. Chápu, že pokud chci, aby se změnil, musím se změnit já. Takže na tom pracuju.
A netvrď mi, že je normální = běžné, aby normální = běžný muž takhle sáhodlouze a přesložitě psal. To jsem zase přesvědčena já, že víš, že tak je. Docela ráda bych si DT někdy početla, ale po chvilce se to tak zamotá, že ani nevím, čí jsem. 
Halt, Terry Pratchett to není. Ani žádný jiný z mých milých autorů typu Haileyho, Remarqua, Jamese Herriota a dalších a dalších. A že jsem nějaká čtenářka a čtu knížky denně.
Upravil(a) majkafa (2. 10. 2009 17:53)
Nevím jestli normální, ale pro mě je to nestravitelné, především proto, že téma mě v současné době nezajímá, takže to přeskočím a nečtu. Mě jen překvapila tvoje potřeba na to reagovat způsobem, jakým jsi na to reagovala a hlavně tvoje překvapení nad vcelkem oprávněnou sérií komentářů, kterou to vyvolalo.
Mě přišlo trefné do přirovnání s filatelisty. Pro mě jsou mnohá témata zde probíraná nezajímavá, nebo někteří uživatelé prostě nečitelní, protože mám pocit že za spoustou slov je jen málo myšlenek. Beru to ale tak, že pro někoho jiného to může být zajímavé a rozhodně to nikomu neubližuje, nemám potřebu na takové příspěvky psát recenzi, případně hodnotit šance autora na partnerském trhu
Upravil(a) Ronja (2. 10. 2009 18:01)
Není tady
pomněnka napsal(a):
Lupinko,
to s Majkou.... víš ona tam původně měla jen tu narážku na romanopisce, ale pak to upravila a dohodila tam to, že by takového muže nechtěla..... no proto jsem jí taky napsala, co blázní, že je mimo mísu..... páč mi to připadá jen jako její rejpání.
PS. nechceš taky přijet ke mně na chatu? Je to 16. - 18.10.
A takyže to je jen rejpání....
Což o to, chtít bych chtěla, Pom - ale nemůžu mít všecko 
Ale pracuju na tom, abych mohla Jednou, teda...
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
