vendulinda napsal(a):

mashanka napsal(a):

Holky s nemocnými dětmi - navrhuji v době nemoci najmout zdarma klokana a můžete v klidu do práce

no to by jsme ho ale musely naklokanovat, teda pardon naklonovat

To nebude třeba. Může začít podnikat - zařídit si hlídací školku zdarma - takový malý lazaretek, kam se prostě nemocné dítě ráno odveze a po práci vyzvedne - bude zdravotní bratr jak víno, s takovým sociálním cítěním

Andreo, nic nevykřikuju, tuhle větu tady jezna z maminek napsala, já ji jen opakuju, neříkám, žes ji napsala ty, tak se toho nechytej. To je jedna věc. Druhá věc je, že když se maminka chronicky nemocného dítěte nechá zaměstnat s tím, že bude často doma, pak jde do práce vědomě s tím, že za ni budou dělat ostatní a ona bude často doma. pak vidí jen sebe - musím do práce, abych měla buď plat nebo dávku z paragrafu. A že ti ostatní budou dělat za mě, s tím počítám jaksi předem, ale to mě nezajímá. já potřebuju mít příjem a víc mě nezajímá. Ono to tak v kostce vypadá, ty názory maminek. Přečti si to. Všechny píšete, že potřebujete peníze. Takže o čom to je. Maminka od chronicky nemocnýho dítěte by měla být s dítětem doma pokud nevyžije požádát o sociální podporu. Bere ji tak jako tak, ve formě paragrafu, akorát že takhle ještě brzdí místo někomu, kdo by dělal, odváděl daně a sociální pojištění. Čímž by bylo víc na ty dávky pro maminky nemocných dětí. Tečka. Jestli je ti to nepochopitelné, nevím, jak ti to líp vysvětlit. A sama za sebe, jak jsem psala výš, kvůli jendé takoví mamince jsem já sama trávila přesčasy a pak neměla čas na svoje děti tak, jak bych chtěla. To se ti zdá ode mě taky nelidský?

Jo, Leo, to je hrůza, ale to je chyba někde jinde. A to se týká i dávek.

To má ještě dobré, že je před důchodem krátce - dostane alespoň nějaký. To my, za nějakých 20 let, tedy, jestli nebudeme muset dělat do 80, nedostaneme žádný. Nebude totiž z čeho, jestli to tady půjde takhle dál.

mashanka napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Jinak, kdo tady píše o vystřílení nemocných dět? Ronja a Klokan. To jste přestřelili vy.
Ono je rozdíl napsat, že by  maminky měly být s nemocnýma dětma doma a nehrnout se do práce, ve které nakonec většinou nejsou a napsat, že by se nemocný děti měli vystřílet. Tohle bych nikdy nenapsla. Jen to, jak to zkráceně popsala Mashanka. Prostě když je mamča 2x, 3x do roka po týdnu s děckem doma, tak to je normální, ale pokud je doma tři týdny, týden v práci, tak se to opakuje pořád dokola, měla by mít soudnost i ta maminka, není přínosem v práci, je to dlouhodoběji opravdu nefét vůči kolegům a pro to dítě to taky není dobrý, měla by se zamyslet, co je lepší, jestli blokovat místo v práci, nechat práci na spolupracovnících a být ve stresu, nebo se raději věnovat dítku, i za cenu toho, že se budu muset uskromnit, dočasně. To není nic proti maminkám.

Ano, přesně tak. Za nás sice dávky byly, ale já je nevyužívala. (snad 2x) Bylo by mi to totiž vůči kolegům blbé, být věčně doma, tak jsem si to vždycky nějak zařídila. Jenže dneska není blbé nikomu nic, ale mě by mělo být blbé za ně nedělat - proč ?

Dobře, ale to je otázka priorit myslím ..mě to blbé není, za moje dítě, nesu zodpovědnost já a v době nemoci mě potřebuje dvojnásobně ..pokud Tobě bylo přednější to, co řeknou kolegové je to Tvá věc a volba.

aprill napsal(a):

lea64 napsal(a):

mashanka napsal(a):

To určitě ne, ale já souhlasím s tím, že kdo má děti, měl by s tím počítat a nějakým způsobem se dokázat o ně postarat tak, aby to nebylo na úkor jiných lidí. Ať už hlídáním babiček, chůvou.... to je jeho věc. Každý je za svůj život odpovědný sám. A v práci je takový člověk opravdu nanic. Vlastě, nejen nanic, ale ještě mínusem - tam, kde je daný počet míst, jedno zabírá, nikoho jiného místo něho přijmout nemohou, a tudíž, ostatní dělají věčně i jeho práci.
Spoléhat se na to, že na všechno jsou dávky, to prostě nejde. Kdyby chtěl každý dávky, kdo by na ně vydělával ?

Dělám přes 20 let, paragrafy kdysi minimálně, nemocenská zcela výjimečně. Odvedla jsem státu značné pojištění i daně. Pak jsem měla komplikovaný úraz a skoro rok jsem byla doma. Nemocenské dávky byly oproti platu mizerné, ale snad jsem na ně vydělala, abych nemusela mít výčitky, že někomu zabírám místo, ostatní dělají práci za mě atd.

Špatně jsi to pochopila, zabírala by jsi místo, kdyby jsi byla imrvere nemocná .

Aha ...takže má kolegyně s rakovinou, která byla dost psychicky na dně a kterou drželo jen to, že na ni čeká její práce, že se musí uzdravit, protože se má kam vrátit...hm ...zabírala místo ..no fajn .. čili šup do ID ihned ? Co takhle trochu lidskosti ?

Amriana napsal(a):

mashanka napsal(a):

Ano, přesně tak. Za nás sice dávky byly, ale já je nevyužívala. (snad 2x) Bylo by mi to totiž vůči kolegům blbé, být věčně doma, tak jsem si to vždycky nějak zařídila. Jenže dneska není blbé nikomu nic, ale mě by mělo být blbé za ně nedělat - proč ?

Dobře, ale to je otázka priorit myslím ..mě to blbé není, za moje dítě, nesu zodpovědnost já a v době nemoci mě potřebuje dvojnásobně ..pokud Tobě bylo přednější to, co řeknou kolegové je to Tvá věc a volba.

No, ano, prirota je dítě. Tak proč se maminka od chronicky a často nemocnýho dítěte hrne do práce, o které ví, že ji stejně skoro dělat nebude? Proč? Proč se prioritně nevěnuje raději tomu děcku?
A kolegové nemůžou za to, že ona má neustále nemocné dítě, měla by brát ohled i na ně. Je spousta firem, kde takové mamince doporučí, aby zvážila svoje setrvání v zaměstanání, které skoro nevykonává. Měla by totiž brát ohled i na svoje dítě, který je pro ni prioritní, nebo by být mělo. Chronicky nemocný dítko nepatří do školky, tam je riziko opakovaných nemocí několikanásobně vyšší, než doma. Takže maminka tomu dítěti spíš škodí, protože ho vědomě vystavuje rizikovým faktorům. Priorita? Ale jaká?
A pořád mluvím o chronicky a často nemocných dětech. Ne o děcku, kteý má v zimě angínu a v létě neštovice, ale běžná rýma ho neporazí.

Andreo, to je ono - z čeho ty rodiny budou žít  - to jsou úvahy. Tím říkáš, že vlastně do práce jdeš jen proto, abys měla nějakou dávku, když je dítě nemocný. Kdyby ti ji dali, aniž bys musela chodit do práce, nenechala by ses zaměstnat.
A sociální cítění? Jakože nemám sociální cítění, protože nechci donekonečna dělat za někoho, kdo má stále nemocný dítě? Hm, to není o sociállní necitlivosti. To taky ale můžu říct, že je ta maminka sobec, když chce práci, do které jde s vědomím, že ji za ni vždycky bude dělat někdo jiný. Milá Andreo, to, co popisuješ není o sociálním cítění, ale o tom, že vlastně žádáš po okolí, aby se podružně podílelo na péči o tvoje nemocné dítě. Tím, že za tebe bude dělat tvoji práci. Já mám dítě a já jsem za ně zodpovědná, já se o ně musím postarat. Nikdo jiný. Ty děti má většina lidí. Moje maminka taky nebývala doma, když jsme byli s bráchou nemocní. A tehdy nebyly ani telefony, tak jak dnes, aby nám mohla volat. Bylo to hluboko za totáče. Ani tehdy se to tolik netolerovalo. Jak si dnešní maminky mylně myslí. Ona totiž tehdy nebyla ani pořádná školka. Jen od 7 do 13 hodin. A chodila do práce, od šesti, do tří. Taky to musela zvládnout.
Stále si myslím, že nemocný dítě do školky nepatří. Co mi píšeš ty? Že ho tam maminka dá jen proto, aby měla nějaký příjem. A o čem to svědčí? A je taky zajímavý, že většina maminek tvrdí, že dítě nemarodí, že má hlídání, ale v momentě, kdy děcko onemocní, je s ním doma. Takže mi o tom něco povídej.
Sociální cítění, no, myslím, že dost rodin by to utáhlo, podle toho, co vidím okolo sebe, co maldé rodiny nakupují, v jakých autech jezdí, jaké domky a byty si  staví, takže ono až tak horký s tím "utáhnutím" nebude.  Ti, co jsou na tom opravdu špatně, tak pak jsem pro dlouhodobější podporu při péči o stále nemocný dítě. Ale všeobecně bych řekla, že je to tak, že se to víc zneužívá. pak na to doplatí ti, co to opravdu potřebují. Zneužívala se nemocenská, co je za ni málo peněz, tak se tolik nezneužívá. Zvláštní, že? Myslím, že ubude i nemocných dětí, když zkrouhli paragraf. Ubude maminek, který jsou doma s každým soplíkem, co má dítě u nosu. A těch je, bohužel hodně. Že na to doplatí ty maminky, co mají děti SKUTEČNĚ nemocné, to je mrzuté. Ale to my nezměníme. Všeobecně máme špatnou sociální politiku. Vím, že nemocný dítě nikdo nemůže, pak opravdu ale by měly maminky dostávat podporu na to, aby s tím děckem mohly být doma aspoń do šesti let. A co je teď, současně? No, s tím stejně nepohnete, můžete nadávat, ale je to k ničemu. Po pravdě, taky bych se rozloučila s maminkou, ketrá by byla doma víc, než v práci, vypadá to nelidsky, ale zaměstnavatl potřebuje práci, ne někoho, koho má na papíře, ale fakticky je to síla "nepracující". To by zase měly pochopit ty maminky. Pak se diví, že je nikdo nechce zaměstnat, když se zaměstnavatel obává toho neustálých paragrafů. Maminky, buďte soudné, vy vidíte především sebe, ale tady nejste jen vy. Chcete ohledy na sebe, ale berete je třeba aspoń trochu na ty svoje potencionální kolegy? neberete, protože jak některé napsaly, to je nezajímá. 
A jaká je pozice matky nemocnýho dítěte? No to vím. Kamarádka měla opravdu kluka na hromadě pořád: Peněz moc neměly, bydlela v nájemním bytě, na rozhazování nebylo, ALE BYLA S KLUKEM DOMA. Uskromnili se, kvůli PRIORITĚ, tou bylo zdraví jejich kluka. Takže 5 let žili opravdu z ruky do pusy, ale klukovi to prospělo, nebyl ve stresu, měla na něho čas. Protože CHTĚLA, byl její PRIROTA. a protože byla soudná a věděla, že by v práci nebyla moc platná a nebylo by to příjemný ani jí, ani kolegům. Zažial totiž i tu druhou stranu, když jako svobodná dělávala do večera, za maminku, která taky měla pořád nemocný dítě.

Upravil(a) Modroočka (26. 9. 2009 8:18)

Modroočko, víš co, nechám jiné, ať se vyjádří, protože dohadovat se s Tebou nemá smysl, vkládáš mi do pusy něco, co jsem nikdy neřekla. KDE ?????? píšu o tom, že očekávám, že se někdo bude starat o mé dítě? Kde????? Buď tak hodná a nedělej ze mě povaleče, a podobně, ano? ANo, mám chronicky nemocné dítě, a ano, jsem to já, kdo se o něj musí postarat. Ovšem je pochopitelné, že po skončení MD na dceru u toho musím i pracovat, jinak skončím pod mostem a nebudu mít ani na léky pro něj...je na tom něco, co nedokážeš pochopit, proboha???? A už se nebudu vyjadřovat ke školce, potřetí a naposled píšu, že já ho do školky dala až v době, kdy mu bylo víc než pět, takže do školky musel....to že to dopadne tak, jak to dopadlo, jsem věděla, věděl to i jeho odborný lékař, který doslova doporučil, ať ho tam dám, ať si to odbude teď a ne až bude chodit do školy.
A NE, nevíš, jaká je pozice matky nemocného dítěte, to že kamarádka...blablabla, mluvím o VLASTNÍ zkušenosti, takže kamarádku neberu, ano?
A k sociálnímu cítění, pracovala jsem  osm let, než jsem odešla na MD - a víš, věř nebo ne, pracovala jsem s kolegyněmi s dětma, pracovala jsem prázdniny, vánoce....prostě furt, protože jsem věděla, že ony jsou na tom momentálně hůř než já. Podotýkám, že později už ve vedoucí funkci, takže znám i tu druhou stránku věci. Prostě nevadilo mi to. Jejich paragrafy jsem neřešila, proč taky? Stejně bych to neovlivnila. Já jsem totiž toho názoru, že nikdy nevím, kdy já budu potřebovat pomoc a tak ráda pomůžu, když můžu. Možná i proto jsem byla v kolektivu oblíbená...nevím....ale nikdy jsem nevyřvávala, ježíš márja, co si to dovoluje mít nemocné dítě, být nemocná a blablabla, když JÁAAA za ní musím makat. Hnusí se mi totiž pomluvy. A ano, chápu Tě, chápu i tu druhou stranu, ale znova opakuju, že ty mámy za to fakt nemůžou. A ještě jedna věc....opravdu si nemyslím, že tím, že vzaly paragraf se něco vyřešilo....ne, akorát hodily klacky pod nohy nám mámám, co maj nemocné děti. Prostě hip hip hurá, jen do nás....však hlavně, že se ušetří aneb přežijí jen ti silní

A že jdu do práce, jen abych měla nějakou dávku? Boha jeho to je perla Já chodila do práce, abych měla plat a ne dávku...že by se časy měnily? A tou dávkou myslíš ty tři proplacené dny? Ty blááááho, z toho zbohatnu, fakt ano.

myslím, že Modroočka je zrovna ten případ, kdy si člověk dá dohromady věci, jak se mu hodí.
:Zneužívala se nemocenská, co je za ni málo peněz, tak se tolik nezneužívá. Zvláštní, že?
třeba tahle perla, je pravda, že lidi moc nejsou na nemocenské, většina si vybírá dovolenou, takže stejně v práci nejsou, nebo chodí do práce třeba is antibiotiky, takže se nedoléčí a ještě mohou nakazit ostatní a o tom, jak dělá člověk, který má horečku a jemu zle......
Sociální cítění, no, myslím, že dost rodin by to utáhlo, podle toho, co vidím okolo sebe, co maldé rodiny nakupují, v jakých autech jezdí, jaké domky a byty si  staví, takže ono až tak horký s tím "utáhnutím" nebude
tenhle názor miluju, můj otec ho říkaval taky a ještě dodal, to MY chodili do školy v teplácích, ti dnešní nevědí , co si koupit na sebe. tak jsem mu řekla, že babička si oblečení šila sama, tak se měl taky líp. ono dneska mít  např.auto je často dost veliká nutnost.
a pořád omýlá připad jejich kolegyně, jenže většina matek tadši bude hcodit do práce , než bude s nemocným dítětem doma(kdyby bylo zdravé)
já s nimi byla sama, naštěstí moc nemarodili, ovšem kdyby ano, nevím co byhc dělala, rodiče pracovali a ex manža teda zájem se oně starat neměl.

Tak jsem to tady jen tak prolítla... zákony jsou takový jaký jsou, s tím nic moc nenaděláme.
Ale chci podotknout k Modroočce... - když je kolegyně nemocná... jak to, že MUSÍŠ dělat za ni? Můžeš přece šéfovi říct, "nezlob se, ale víc dělat nebudu" -  máš právo se rozhodnout. Možná namítneš, že by Tě šéf vyhodil. No a? Stejně máš možnost se rozhodnout. Buď dělat - nebo se nechat vyhodit.
Stejně jako mámy nemocných dětí mají možnost se rozhodnout: nechat je doma samotný - jít na ošetřovačku - nechat se vyhodit z práce (protože jsou tam pořád). ...

Takže, to neházej jen na ty mámy. Ty mají zodpovědnost za svoje rozhodnutí, stejně jako Ty za Tvoje. Prostě, když je kolegyně nemocná a šéf Ti "nařídí" přesčas... TAK ŘEKNI NE. To je Tvoje zodpovědnost. A nes si za něj následky, pokud budou špatné. Ale nesváděj to na kolegyni, která má nemocný dítě. Jít na ošetřovačku je její právo a určitě to nedělá kvůli tomu, aby Tobě ubllížila. Ale kvůli tomu, aby sobě a svému děcku pomohla.