Ještě jsem chtěla napsat, že jeden kolega, psycholog, o ní prohlásil, že jí jde o to, abychom šli od sebe, že mě vnímá jako nepřítele, kterého musí porazit, ale jestli je ona magor (což fakt asi je, tak to nemá smysl s ní cokoli.)
Docela jsem zvědavá, s jakou přijde m dnes, on se pořád ptá, zda má odejít, ale asi se mu moc nechce a nějak spoléhá, že to vyřeším já. Přece kdyby chtěl, tak s jeho razancí a rozhodností práskl dveřmi už včera.

laureene napsal(a):

Ještě jsem chtěla napsat, že jeden kolega, psycholog, o ní prohlásil, že jí jde o to, abychom šli od sebe, že mě vnímá jako nepřítele, kterého musí porazit, ale jestli je ona magor (což fakt asi je, tak to nemá smysl s ní cokoli.)
Docela jsem zvědavá, s jakou přijde m dnes, on se pořád ptá, zda má odejít, ale asi se mu moc nechce a nějak spoléhá, že to vyřeším já. Přece kdyby chtěl, tak s jeho razancí a rozhodností práskl dveřmi už včera.

Mam na to stejny nazor,ze ta zena ma vazny psychicky problemy a urcite mu slape po krku.
On je v brinde.

on se pořád ptá, zda má odejít, ale asi se mu moc nechce a nějak spoléhá, že to vyřeším já
Ne "vyřeším", ale "rozhodnu". Budu se opakovat, ale pro něj je jednodušší a (sebe)přijatelnější říkat "ona řekla, ať jdu... kvůli ní mám potíže v práci (= protože nesnese moji milenku)... ona sabotuje jakékoli jednání (= tvůj paragraf, i když mu dneska vyhovuje - jako klacek se dá použít)..."

laureene napsal(a):

Ode mne.

Aha, já myslel spíš z práce. Nebudeš ho držet, že ne?

užasná ukázka citového vydírání,
co s tím budeš dělat?

a současně úžasná ukázka mojí bezbřehé blbosti, naivity a víry ve spravedlnost
ať udělám cokoli, vždy bude nějaká ztráta...teď jen přiít na to, která je, v dlouhodobém horizontu, ta nejmenší

A ještě se zeptám, myslíte si, že mě má M rád? Že se takhle chová člověk, kterému na druhém záleží? Nejsme už náhodou ve fázi, kdy si chce jen zachránit vlastní krk a ví, že jsem "slabší" kus?

laureene napsal(a):

A ještě se zeptám, myslíte si, že mě má M rád? Že se takhle chová člověk, kterému na druhém záleží? Nejsme už náhodou ve fázi, kdy si chce jen zachránit vlastní krk a ví, že jsem "slabší" kus?

Když jsem se zamiloval do jiné ženy, vyváděl jsem taky psí kusy, Lau... sice ne až takový ultra-mega-totální-zhovadilosti jako Tvůj M (tj. neřval jsem na ženu, víceméně se s ní ani nehádal, fyzicky nenapadl), ale užila si se mnou taky požehnaně . A přesto jsem ji pořád měl uvnitř rád... jen ta touha po jiné byla tak silná, že mi dokázala téměř úspěšně "vypínat mozek", nebo jak to nazvat...

Upravil(a) Mikeš (24. 9. 2009 11:15)

Lau, asi si udělej priority, abys mohla v tomto vypětí fungovat. Já osobně bych nemyslela na to opouštět zaměstnání, kor v této době a v situaci, kdy nemáš nic konkrétního. Spíš, když vydržíž a víc lidí od vás sdílí názor, že milenka je asociál, jí nechají svým chováním poznat odstup a odcizení. Drž se.

Jenže mně moje láska k němu ubližuje, protože mám zkušenost, že když už je to nějak dobré, tak zase přijde facka. Když si představím, jak jsme se měli před týdnem u moře krásně...
Mů cit k němu asi nebude dobrý rádce.
Tady už jde o záchranu zdravého rozumu.
Na druhou stranu chápu, že on mi neřekne, že už mě nesnáší a ať jdu do nepřehledných končin...
Já jsem si uvědomila, že se HO bojím, jak rafinovaně mi zas dokáže ublížit, jak to otočí proti mně, jak jsem si tohle dříve vyčítala jako své vlastní chyby a vinila se za problémy.

hirondel napsal(a):

Lau ,podle mne on sam zatim nevi,nechape,nepremysli o tom proc to takhle ma,proc je takovy jaky je ,ackoli mu to samotnemu ublizuje.

Přesně tohle (to vytučněné) jsem měl na mysli, když jsem psal o tom "vypnutém mozku"...

laureene napsal(a):

no ale když tvrdí, že už s ní rok nic nemá...

To ale nemusí být pravda.

laureene napsal(a):

a současně úžasná ukázka mojí bezbřehé blbosti, naivity a víry ve spravedlnost
ať udělám cokoli, vždy bude nějaká ztráta...teď jen přiít na to, která je, v dlouhodobém horizontu, ta nejmenší

A ještě se zeptám, myslíte si, že mě má M rád? Že se takhle chová člověk, kterému na druhém záleží? Nejsme už náhodou ve fázi, kdy si chce jen zachránit vlastní krk a ví, že jsem "slabší" kus?

Lau, jaká ztráta. Když odhodíš závaží - je to ztráta nebo výhra.
On tě tahne dolů, ničí ti profesní i soukromý život. Spoléhá na to, že ho vyhodíš a bude moci říct - já nechtěl, ale tys řekla, že mám jít. Když ho nevyhodíš, bude říkat - tys nechtěla abych šel, tak co ti teď vadí.
A mimochodem - on ví, že nejsi slabší kus. Ví, že jsi silnější než on - proto to nechává na tobě.
Podvědomě ví, že se řítí do propasti a potřebuje zachránit. Ale vlastně neví, jestli o tu záchranu stojí... třeba je to na dně propasti lepší a on by o něco přišel, nebo to bude hrůza a je lepší se chytit tý tvojí ruky...
Dokud nebude vědět, co chce, nemůžeš mu pomoci. A až to bude vědět, kdoví, třeba už nebudeš chtít - vlastní zkušenost.

Javeno, takhle napsáno to vypadá tak snadné...
asi jsem to nikdy nenapsala, ale já se bojím, že mi bude dělat hrozné zle, s majetkem, s dcerou, se vším, že mi nedá pokoj, dokud mě nezničí a pak řekne, podívej se, kam jsi to TY nechala dojít...