|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Axi napsal(a):
Jedna moje kamarádka měla přítele, kterého měla ráda, ale postupně jí přestal přitahovat a nakonec se jí začal fyzicky hnusit. Udělala jedinou rozumnou věc, přestala spalovat svůj i jeho čas a rozešla se s ním.
Poté, co jsem přelouskal včerejší večerní příspěvky, doporučil bych to samé (to vytučněné) i Romule... protože:
romula11 napsal(a):
Jo to jsem zkusila a zvracela jsem, tak a co dál
...protože nejsem vůbec přesvědčen, že takhle silnej blok dokáže nějakej psycholog odstranit. A i kdyby ano - tak nevím jak jejího manžela, ale mě by takovejhle sex teda absolutně nebavil... kdybych věděl, že mi žena jen "podrží", aby byl "klid v rodině"... 
Není tady
romula11 napsal(a):
...manželka vás podvedla, že byste byl schopný ji to odpustit. Nebo si to jenom myslíte. A v momentě kdy by to udělala tak byste se na to koukal jinak.
1. Nemusíš mi vykat, zas tak starej nejsem 
2. Nemyslím si nic - třeba mě podvedla, třeba ne, co já vím. Nepátrám po tom, nelezu jí do mobilu, mailu, ani do kabelky Mám na práci smysluplnější věci než někoho šmírovat...
zuzi777a napsal(a):
Mikeš, je ten, který "podvedl" a zůstali s manželkou, já jsem ta "podvedená" a zůstala jsem s manželem. Nemůžu mluvit za Mikeše- ale u nás je PO lépe než PŘED
Tos mohla klidně napsat i za mě 
Není tady
Martinka1 napsal(a):
Co pro začátek zkusit větu: přijímám se i přesto, že použitý zboží nechci? ... (příp. i přesto, že mě někdo naučil, že použitý zboží není pro mě dost dobrý)...
Omouvám se, ale formulace té věty je špatně.
"Mozek" si pamatuje nejvíce poslední slova - takže nejdřív negativum, pak pozitivum - a proto to musí znít: Přesto, že nechci použitý zboží, mám se ráda a přijímám se.
Vypadá to jako prkotina, já vím, ale pokud to má být účinné, je třeba formulavat přesně.
Mít se rád a přijímat sám sebe, ať se děje, co se děje, to je totiž to nejdůležitěšjí ze všeho 
Není tady
Nharte napsal(a):
Romulo, mně přijde, že mezi vámi panuje obrovský sexuální nesoulad. A dlouhodobý.
"Asi opravdu platí že pokud se jim odkrví mozek tak hotovo, a nekoukají na konce. Jenom na konec- věděl naprosto přesně, že nevěru netoleruji. o tpm jsme se balili X krát."
Podívej se na to z jeho strany, tolerovat nechuť a odmítání (i obyčejné nenadšení ze sexu) je velmi náročné. Ono se to řekne- přizpůsobit se tomu, který má menší potřebu, ale sex je pro dost lidí hlavně o radosti, uvolnění, intimitě.
Sama si upřímně řekni, kdy jsi se s ním milovala naposledy s chutí a nadšením. Taky mi přijde, že nevěra je pro tebe ideální zástěrka.
Tohle je nezaviděníhodná potíž, dost zásadní a nevím- podmínkou nápravy je vaše maximální snaha, otevřenost, tolerance a rozhodně terapie.
Jinak dohodnout se o otevřeném manželství určitě můžete. Ale to je pro super tolerantní lidi, kteří mají obr nadhled, i na sexualitu.
...což ovšem romula patrně není.
Romulo, ty máš v sobě tolik bloků, že není divu, koho sis to k sobě "přitáhla" - chlapa,který "je chlap" a tak VYŽADUJE, co mu patří. Asi ti sex pěkně otrávil už dávno před nevěrou, jenže tys mu to DOVOLILA. Takže to neval jen na něj. Máslo na hlavě máte oba. O to jeho se nestarej a řeš to svoje vlastní - najdi si psychologa a začni s ním u toho, kde SKUTEČNĚ vznikl tvůj odpor k sexu, tvé představy a iluze o partnerském životě. Ona někdy například puritánská výchova napáchá stejné, ne-li větši škody, než ta naprosto svobodomyslná.
Nu a pokud svého muže nemiluješ, zbytečně sedíš na místě, kde by mohla být žena, která mu svou lásku nabídne.
A stejně tak u tebe.
Nu a pokud to nechcete ani jeden řešit rozvodem, pak k sobě prostě MUSÍTE najít cestu, jinak bude dalších 10 - 20 let totální masakr.
No a nebo se budeš halt muset naučit té super toleranci, o které píše Nharte
Takže moc na výběr nemáš.
Není tady
romula11 napsal(a):
Ja mám pocit, že mu z vášho úžasného sexuálneho života(asi už pred "tým" stál za hounou) už s prepáčením hučalo v guliach a tak si proste šiel "vrznúť inde".
To je možný, ovšem já jsem taky měla představy o něčem diametrálné odlišném a nešla jsem si "vrznout " jinde. Ale jak se na to tak dívám asi jsem měla. MOžná bych to pak brala jinak. A nebo by se mi to s jiným zalíbilo a kde by mě byl konec. Konec konců není můj první partner a pokud můžu srovnávat tak jsem zažila podstatně lepší sex.
Holt nemám ty koule a proto mě namá v čem hučet. R
Kecy v kleci, sorry.
Ty jsi plná vzteku a pocitu křivdy. Jenže s tím tvůj manžel nemá celkem nic moc společného. On určitě nestál na začátku, jen smolař jeden stojí na konci. A zklamal - jako by byl kůň, na kterýho sis vsadila a on ten blbec ten dostih nevyhrál.
Jenže to bylo tvoje rozhodnutí, že budeš mravná a nevrzneš si, to bylo tvoje rozhodnutí, že si vezmeš chlapa, který sexuje "nic moc", to bylo tvoje rozhodnutí, že....
Takže přestaň se utápět v beznaději a sebelítosti a začni s tím něco dělat.
Není tady
To máš pravdu Pan jsem plná vzteku a čím dál tím víc. dobře mě tak, neměla jsem sem psát. Kdyby byla jenom nejmenší možnost jak vypadnout tak jdu a hned. Jsem zaražená z toho , no co tak si vrznul vo co jde. Konec konců , proč bych si taky nenašla někoho s kým mě to bude vyhovovat, ne?. Přece odpuštění je lidské. Nic nemá to cenu. Původně jsem chtěla jenom vědět zda někdo takhe odděleně žije. Jste výkvět kterým nevěra pomohla v manžepství, ale jenom na emailu , já znám spustu lidí , kterým nevěra manželství zničila. Takže když ho chci udržet alespoň kvůli dětem jsem ta špatná. Jo pomohli jste mě ale k něčemu úplně jinému . Dík
Není tady
Nám nevěra mého BM nepomohla. Rozvedli jsme se. Ale mně pomohla hodně, protože jsem v sobě i navenek paradoxně díky ní dokázala hodně změnit, k lepšímu. Ale nebylo to lehké.
Romula, já znám zase spoustu rozvedených, které pár týdnů po rozvodu začali trpce litovat, že vlastně ten jejich ani nebyl tak špatný. Že samotným je hůř. Nejseš ani nejhorší ani nejlepší. To není nikdo.
A zůstat s někým kvůli dětem? Děti ti jednou zamávají křídly a budou žít svůj život. Budeš se na ně moct z povzdálí tiše koukat a držet jim pěsti. Co ti zbyde? Samota? nebo si myslíš, že kvůli dětem spolu zestárnete jak dva mniši?
Ten tvůj chlap není o nic horší než mraky jiných kolem tebe. Ty vidíš přes mlhu. Nevěra není to nejhorší co může dva lidi potkat. A taky není to nejhorší , co potkalo tebe. Ty to jen tak chceš vidět. Váš problém byl nastaven ještě dávno dávno před nevěrou. A ty nejsi bez viny na tom, jak to dopadlo. Nejsi oběť respektive nejsi oběť sama. Jste oba s mužem obětmi špatného vztahu. A děti před sebou tlačíš jak štít. Jako vlastní obranu.
Chtěla jsi na začátku slyšet, zda lze žít oddělené životy a vychovávat u toho děti společně.
Jde, ale ne za předpokladu , že se do toho jeden z vás dvou nechá vmanipulovat.
Není tady
Přes mlhu nevidím, já momentálně o chlapa nestojím a co na stáří. Mám už za sebou nějaké zklamání, takže jsem dospěla k závěru, že najít si někoho jiného na, jenom na občasné schůzky. Domů nikdy. Už nemám chuť se někomu přizpůsobovat. Po této stránce jsem opravdu zatrpklá. Mám tři děti, ale nejstarší není manželova. Jsem podruhé vdaná( holce byly 2 roky). Předešlý manžel nějak nechtěl děti, nějak mi to ale neřekl a až jsem do toho po 7 letech spadla dal mi na výběr- on nebo dítě. Během hodiny jsem mu sbalila. Nechal mě těhotnou bez peněz a v baráku kterému padala střecha. Šila jsem po nocích abych si spravila alespoň tu střechu. Tak moc jsem se těšila na holku, že mě láska k němu hned přešla( do te%d na ni platí 700 měsíčně- já po něm nic nechci) Pak se nediv, že mě to trochu vzalo. A to bylo řečí, neboj já ti nikdy nic neprovedu, to co jsi zažila ti stačilo. Z odstupem let se na to dívám s nadhledem a jsem ráda že jsem se ho zbavila. Jinak ůj první kluk když jsem se s ním chtěla rozejít na mě vzal nůž. Proto si myslím že samotné mi bude opravdu nejlépe.
Není tady
Já mám 3 děti. Každé má jiného otce. První mě podváděl těhotnou- bylijsme oba mladí a blbí, druhý pil ja duha a nechal mi na památku i svoje dluhy.. S tímhle třetím bych ráda zestárla i přes jeho směšný někdejší úlet.
Ale ty ses už vlastně rozhodla. Škoda. Myslím, že na poradnu není nikdy pozdě... Třeba by ses dozvěděla víc o sobě a o tom, kde Ty děláš chyby, pak by se ti určitě žilo líp i samotné nebo třeba i s někým.
A tvůj muž by mohl také jít svojí cestou. Nebo byste ty děti opravdu mohli dovychovat společně. Bůh ví.
Já jen cítím, že jsi děsně naštvaná. Obrněná a ublížená. To je blbý start. Kamkoliv.
Není tady
Tu poradnu pochopitelně zkusím, nebudu házet flintu do žita, jenom vím, že kdyby se M rozhodl odejít, nevadilo by mi to. Sama na sobě cítím, že mám v sobě brnění, které prolomit, nebude lehké. Nabízela jsem M před třemi lety , že si zajdem do poradny. Nechtěl. Měla jsem ho víc lámat. Zkusíme to teď. Už je ochotný.
Není tady
tak jak koukám, diskuze pomalu končí dřív, než pořádně začala 
Romul:
budu ráda, když se ještě tady ukážeš a dáš vědět, jak jste pořídili v poradně. Držím palce a nezanevři na Babinet
Není tady
Romula11: Nechtěl. Měla jsem ho víc lámat.
Neměla . Všecko má svůj čas. Někdy se nám zdá, že bohužel, někdy že bohudík.
Není tady
Určite skúste tú poradňu... či už kvôli spolužitiu, alebo kvôli pokojnejšiemu rozchodu, vďaka ktorému by ste zostali kamarátmi a dobrými rodičmi. Vieš, Romu, veci nie sú vždy také, aké sa zdajú. Zdanlivá výhra môže byť niekedy prehra, a naopak....
Upravil(a) Selima (19. 9. 2009 9:20)
Není tady
Ahoj Romulo,
chodim sem jiz zcela vyjimecne, takze jsem si Tvuj dotaz precetla az dnes.
Mame v okruhu znamych dva pary, ktere spolu nic nemaji a presto spolu jiz leta dal funguji jako manzele ve spolecne domacnosti. Oba pary maji dospele deti kolem 20ti let, castecne jeste bydli doma, nebo studuji a nekdy na vikend prijizdeji.
O jednom paru vime, ze ona mela kratkodobe milence po skoro celou dobu souziti, nejdrive se doma hadali, rozchazeli, pak se ale dohodli na spolecnem volnem souziti. V realu to vypada tak, ze ona zestarla, ztloustla, zatrpkla a nikam uz ani nechodi, on si vybiji energii na kole, kazdy den snad 100km a v praci, stal se z nej velmi chladny a nepristupny clovek. Pokud vim, milenky nikdy nemel, i kdyz to byl pritazlivy chlap. Syn domu skoro nejezdi, a otevrene rika, ze nez byt v te lhostejne, studene atmosfere doma s rodici, tak to uz radeji kdekoli jinde. Dcera domu prijede max. jednou za dva mesice, myslim, ze ji to opravdu poznamenalo. Pritom slo o domluveny model. Vladne mezi nimi naprosta lhostejnost, stridana obcasnymi hadkami,asi kdyz je toho na ne moc /prý, vsechno mam z druhe ruky/.
Druhy par se verejne netaji s jinymi vztahy na obou stranach, podrobnosti ale neznam. Kazdopadne spolu ziji, a syn dokonce v osmnacti letech zacal tatu vozit za zenskymi, nebo jedou rovnou spolu.
Jine pary, ktere to maji takhle mezi sebou dohodnute, neznam.
Jinak par tipu na vybiti vzteku, ktery po tomhle zjisteni zakonite prijde: me hrozne moc pomohlo behani /prochazky/se psem v lesich /ty muzes treba rict detem, nebo jit sama/, sport, a hlavne se rada seznamuji s novymi lidmi, kteri jsou zajimavi a otverou ti sve svety , myslenky a jine moznosti... a daji se snimi hrat treba spolecenske hry nebo jit na bowling... Jsem asi mladsi nez ty a nemam deti, ale s tou nechuti jit do novych vztahu Ti rozumim, je to uplne normalni, a stejne, i kdybys chut mela, nic neuspechas. Je to strasne individualni, nekdo dostane chut po par letech, nekdo druhy tyden, nekdo nikdy. Nenech se do niceho nutit a usporadej si zivot tak, jak to citis. Hodne stesti. Manue
Není tady
romula11 napsal(a):
To máš pravdu Pan jsem plná vzteku a čím dál tím víc. dobře mě tak, neměla jsem sem psát. Kdyby byla jenom nejmenší možnost jak vypadnout tak jdu a hned. Jsem zaražená z toho , no co tak si vrznul vo co jde. Konec konců , proč bych si taky nenašla někoho s kým mě to bude vyhovovat, ne?. Přece odpuštění je lidské. Nic nemá to cenu. Původně jsem chtěla jenom vědět zda někdo takhe odděleně žije. Jste výkvět kterým nevěra pomohla v manžepství, ale jenom na emailu , já znám spustu lidí , kterým nevěra manželství zničila. Takže když ho chci udržet alespoň kvůli dětem jsem ta špatná. Jo pomohli jste mě ale k něčemu úplně jinému . Dík
Romulo,
pokud tímhle způsobem komunikuješ s manželem, vůbec se nedivím, že si nerozumíte, bez ironie.
Vysvětlím, jak na mne tvoje věty plůsobí: já si (chudák statečná) přišla vylít srdce, očekávám, že budu pochválena, že chci zachránit rodinu dětem a dostanu nějakou perfektní a hlavně univerzálně fungující radu a vy na mne TAKHLE, uáááááá. Tak teda NIC, nemá to cenu, já už nic neřeším a můžete za to vy, protože jste na mne tak hnusný. NEVĚRA (kdyby mi nebyl nevěrný, mizera jeden) nám zničila manželství a já (chudák statečná) se to snažím zachránit, přesto jsem TA ŠPATNÁ, uááááááááá. Jste na mne hnusný a tak teda já vám ukážu! Už nic neřeším a truci truci truci!
Já vím, že nejen ty, ale i mnozí další (ti další "já chudák statečná" především) mi řeknete, že si vytvářím domněnky a že to máš ale úúúúplně jinak.
Co jiného byste mi taky mohli říci, že.
Nu dobrá, ať nežeru, třeba si i vytvářím domněnky (na základě toho, co ty píšeš), ale jak ti tohle zjištění pomůže?
Prostě na mne tak působíš.
Nebylo by tedy lepší popátrat, proč na mne takhle tvoje psaní působí - a já věřím, že nejen na mne.
Co je prostě ZA těmi tvými emocemi?
Podívej, když řeknu, že jsi plná vzteku, tak to není odsudek, ale konstatování. Vztek je normální lidská emoce, která nám prostě jen ukazuje, že něco s námi není v pořádku.
S NÁMI, nikoliv s těmi DRUHÝMI
Ty na tu emoci máš samozřejmě plné právo!
Klidně si ji přiznej a prožij - nejlépe osamotě, protože je to vlastně intimní záležitost.
Stejně tak máš nárok se zlobit, mít strach.....
Jenže když tohle vypustíš na někoho druhého, on - obvykle bez vysvětlení PROČ se vztekáš, jsi smutná, bojíš se..... pro tebe stejně nemůže nic udělat.
Takže jednání stylem: no, toto, hento..... a něřeknu a neřeknu, co cítím...se snad dovtípí, néééé....to snad není..... no tak nic, ale můžeš za to ty ty ty..... To je prostě něco strašného! Pro tebe nejvíc, vždyť to musí strašně bolet!
Navíc ty sama to podle mne vlastně ani nevíš, co se přesně děje. Nechceš to vědět, tak jak to má vědět někdo druhý.
Prožíváš emoce, vztek v tobě narůstá, cítíš se nepochopená a podvedená a tvůj muž nejspíš jen kouká jako jojo, protože mu nedáš základní info - jakou ROLI v tom vlastně hraje on sám. Jen ho manipuluješ do pocitu viny a možná si toho ale nejsi vůbec vědomá....
Já to z venku vidím tak, že on hraje roli nevýznamnou - on je nikoliv příčina, ale pouhý spouštěč tvých emocí.
Ty mu vyčítáš, že tě podvedl, přitom ho vlastně nechceš a plácáš tu něco o zachování rodiny kvůli dětem.
Jaké rodiny?
Co to pro tebe vlastně znamená?
Zkus nad tím přemýšlet, jde přece o tvůj život, o tebe SAMOTNOU především.
Nspokojený a nešťastný člověk přece nemůže nikoho udělat šťastným.
Jak chceš tedy dávat něco svým dětem, když to sama nemáš, protožes to možná ani sama nedostala... Kdo ví, jak to vlastně máš. Tak hledej a nehrň to pořád před sebou.
Sama sobě ubližuješ víc, než by to dokázal kdokoliv jiný. Jsi nejspíš hodně silný člověk. Tak svou sílu napři správným směrem - najdi si někoho,kdo ti bude říkat i nepříjemné věci a pomůže ti najít způsob, jak je změnit na příjemné, protože ono to jde.
Drž se.
Není tady
Pokud potřebuju morální nadřazování jako kompenzaci nějaké svojí nedostatečnosti, musím si nutně nevědomě vybírat lidi, kteří mi to umožňují. Všechny ty stížnosti pak nejsou na místě, všechno je vlastně přesně tak, jak si přeju.
Upravil(a) Axi (19. 9. 2009 21:26)
Není tady
Ahoj Zklamaná, samozřejmě že písnu jak jsem dopadla. Jenom v sobotu a neděli nemám čas jít na net. Věnuji se dětem a jak jsem psala před tím přestavujeme.
Pan, myslím si že kdyby jsi nás znala, nepoznala by jsi na mém chování vůbec nic. Manželovi jsem řekla v naprostém klidu na začátku svůj názor a potom byl klid. Zásadně mu nic nevyčítám. To, že se s tím nemůžu sama vyrovnat, mám v sobě, rozhodně to neventiluji vůči němu. A např. taková pusa když příjde z práce to je u nás bez problémů. Jenom je ta pusa naprosto kamarádská. Nepřeskočí z mé strany nic. Takovéto manželské dobírání u nás taky funguje. Jenom nemůžu fungovat jako milenka, nejde to. To mám pak tu nevěru před očima.
Jak psala Manue, tak rozhodně nemáme vztah studený jako psí čumák. Vím , že píšu útržkovitě a někdy plácám patý přes devátý, ale je to jak mi to jde na jazyk. Ono kdyby člověk mluvil tak to bude alespoň u mě, lépe učesane, spíš srozumitelnější. R
Upravil(a) romula11 (20. 9. 2009 10:39)
Není tady
Romulo - přečetla jsem jen tvůj úvodní příspěvek a tuto poslední stranu. Je mi tě líto, protože asi vím co prožíváš. Taky jsem to zažila - krátkodobou nevěru manžela v počátcích manželství. Taky jsem se ho "štítila", dokonce jsem mu to na rozdíl od tebe pár let vyčítala při každé "výměně názorů". A on měl asi silný pocit viny, že to pak tak dlouho vydržel :-). Byli jsme manželé 23 let. Pak přišla druhá jeho nevěra a on se rozhodl se mnou rozvést. V té době mi jako jeden z důvodů pro své rozhodnutí řekl, že kdyby se mnou zůstal, čekalo by ho zase to peklo viny, zase bych mu to vyčítala. A měl určitě pravdu. To až dnes, kdy jsem musela přežít všechnu tu bolest kolem rozvodu, to vidím jinak a nevěra se mi nezdá tak nepřekonatelná. Ale bylo by málo platné, kdyby mě o tom tehdy někdo přesvědčoval. Nevěřila bych. Některé věci si člověk prostě musí odžít.
Věř mi, že taková nevěra jako u vás (tedy krátkodobá, ukončená) není důvod k tomu, zničit si manželství a dětem rodinu. Tedy pokud vše jinak funguje. Ještě vás v životě potká tolik daleko horších věcí ... Nesetrvávej v tom kamarádském soužití, které jsi zavedla nebo vyženeš manžela do jiné ženské náruče. Samozřejmě je nevěra pro monogamní ženskou něco hrozně nespravedlivého. Moudrá a vyzrálá žena si ale řekne, že ten její je zkrátka trouba a větší malér z toho nedělá.
Není tady
Romu, odpusť, ale ja ti po prečítaní všetkých tvojich príspevkov už neverím, že nemôžeš mať s manželom milenecký vzťah "KVOLI NEVERE". Vy ste neboli milenci už ani predtým - a nič na tom nemení fakt, že si mu občas pre pokoj v rodine zrejme podržala. Niekde - dávno pred milenkou - sa stala vo vašom vzťahu chyba a bolo by asi dobré (pre budúcnosť, či už s terajším mužom, s niekým iným, alebo sama) zistiť, Čo sa vlastne stalo, kedy ti muž sprotivil fyzickú lásku a čím. Už len preto, aby vaše deti mohli mať hamronické vzťahy, vrátane toho sexu. 
Príklady z rodiny sú dosť silné a ovplyvňujú, či už vedome alebo podvedome...
Není tady
romula11 napsal(a):
Pan, myslím si že kdyby jsi nás znala, nepoznala by jsi na mém chování vůbec nic. Manželovi jsem řekla v naprostém klidu na začátku svůj názor a potom byl klid. Zásadně mu nic nevyčítám. To, že se s tím nemůžu sama vyrovnat, mám v sobě, rozhodně to neventiluji vůči němu. A např. taková pusa když příjde z práce to je u nás bez problémů. Jenom je ta pusa naprosto kamarádská. Nepřeskočí z mé strany nic. Takovéto manželské dobírání u nás taky funguje. Jenom nemůžu fungovat jako milenka, nejde to. To mám pak tu nevěru před očima.
Jak psala Manue, tak rozhodně nemáme vztah studený jako psí čumák. Vím , že píšu útržkovitě a někdy plácám patý přes devátý, ale je to jak mi to jde na jazyk. Ono kdyby člověk mluvil tak to bude alespoň u mě, lépe učesane, spíš srozumitelnější. R
Romulo,
já vůbec nepochybuji o tom, že doma nevřískáš a neděláš scény.
Ty si to všechno skladuješ UVNITŘ sebe, takže je pak těžké posoudit, zda vyčítáš nebo nevyčitáš.
Ono je to tak, že člověk, který nahlas nekomunikuje o tom, co cítí, nasadí si "masku" hrdiny, který to zvládne, sice nevyčítá NAHLAS, ale citlivější člověk z něj vycítí, že se uvnitř zlobí.... a vyčítá.
Je to všechno o schopnosti sdělit tomu druhému, co vlastně chci, o schopnosti komunikovat na rovinu.
A s tou se sice rodíme, ale většinou prostředí, ve kterém žijeme, to v nás ubije a my se zavřeme, zazdíme, zabetonujeme a.... to je průšvih
Taky nepochybuji o tom, že tvůj muž ti to všechno asi neusnadní. On ani nemůže, protože ty mu nic nevyčítáš, vypadáš vyrovnaně, takže co se to vlastně sakra děje? Proč TO nejde?
Hlavně až budeš sedět u psychologa, měj před očima fakt, že pokud se skutečně neotevřeš a neřekneš, co všechno tě trápí, nic nevyřešíš.... A bude to asi na dlouho, protože nejdřív si musíš rozmyslet, zda tomu konkretnímu psychologovi důvěřuješ a taky počítej s tím, že na tebe mude mít vždy cca 1 hodinu.
Buď prosím trpělivá, děláš to hlavně pro sebe
Není tady
Axi: Pokud potřebuju morální nadřazování
Axi, co je to morální nadřazenost? Já to fakt nevím. 
Píšeš velmi často o morálce. Ale co když je vnímání nevěry jako něco špatného prostě jenom odlišný názor té jedné polovičky v partnerství? Ne morálka, nebo nemorálka, ale prachobyčejný odlišný názor (podložený čímkoliv).
Prostě jako když někdo chce chodit do práce nebo nechce, jako když někdo nechce krást a někdo chce, někdo chce chodit do hospody a druhý to nesnese... U těch dalších vyjmenovaných činností (po nevěře) je přece taky docela diskutabilní něco zařadit do "morálky". Nebo se morálka týká jenom sexu?
Já si nějak tu Tvoji morální nadřazenost neumím představit - no ono je to jedno, samozřejmě , to jsem jen měla potřebu okomentovat ten termín, ale stálo by to za pokec - třeba na jiném vlákně.
Pandorro, v tomhle: tvůj muž nejspíš jen kouká jako jojo, protože mu nedáš základní info - jakou ROLI v tom vlastně hraje on sám mě zaujalo - myslíš, že si fakt ten chytrý a inteligentní chlap neuvědomuje, jakou roli v jejich současném partnerství tou nevěrou (i před nevěrou) sehrál? Já nevím, jen se ptám. Pokud by si to opravdu neuvědomoval, tak to může znamenat, že jsou s Romulou na úplně jiných dorozumívacích vlnách... To by bylo teda dost špatné.
No, tak hodně štěstí.
Není tady
Manue Syn domu skoro nejezdi, a otevrene rika, ze nez byt v te lhostejne, studene atmosfere doma s rodici, tak to uz radeji kdekoli jinde.
Manue, tohle určitě nesouvisí s nějakým rodičovským sexem nebo hlazením či jinými projevy "správného soužití".
To je odrazem něčeho úplně jiného, a sice chování těch rodičů k dětem.
Nemusím spát s manželem, abych si s dcerou zahrála karty, ušila s ní sukni, uvařila mňamku....
Není tady
Tercila napsal(a):
Pandorro, v tomhle: tvůj muž nejspíš jen kouká jako jojo, protože mu nedáš základní info - jakou ROLI v tom vlastně hraje on sám mě zaujalo - myslíš, že si fakt ten chytrý a inteligentní chlap neuvědomuje, jakou roli v jejich současném partnerství tou nevěrou (i před nevěrou) sehrál? Já nevím, jen se ptám. Pokud by si to opravdu neuvědomoval, tak to může znamenat, že jsou s Romulou na úplně jiných dorozumívacích vlnách... To by bylo teda dost špatné.
Tercilo,
opravdu si myslíš, že IQ má pro vztah rozhodující význam?
Chlap může být jakkoliv inteligentní, ale pokud má mizivé EQ a nebo ženu hrdinku (popřípadě obojí najednou), která na jeho dotaz: Co ti je, odpoví statečně: Ále nic, tak mu je jeho IQ tak na dvě věci.
Dostal odpověď " Ále nic", takže se neděje nic, čím by se musel zabývat a jde klidně na fotbal.
Stejně tak pokud mu žena neumí vysvětlit PRAVDIVĚ svůj odpor k sexu s ním a jen mu pořád o hlavu otlouká - je jedno zda tiše a nebo nahalas - nevěru, která je pro něj skončenou záležitostí, tak se tím zase nebude zabývat.
Stejně jako Selima nevěřím Romule, že problémem je nevěra, o tu tady jde až v poslední řadě, ta jen vynesla na světlo mnohem hlubší bolístky, které oba partneři mají. Jen ukazuje, jak moc a čím je jejich vztah "nemocný" a jedním z důvodů bude pochopitelně i ono "různé dorozumívací vlnění"
Čím dřív to romula pochopí, tím líp pro její vztah a samozřejmě i pro její děti.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
