O Velikonocích se chystáme na kola na Znojemsko.
Máme sice tipy na ubytování a zajímavosti nějaké z netu, ale pokud by někdo z vás měl nějaký ověřený tip na turistické ubytování ( s WC a sprchou na pokoji, ne na chodbě) a nebo doporučil, co na Znojemsku určitě stojí za vidění, s díky vaše tipy uvítám.

Blossom napsal(a):

O Velikonocích se chystáme na kola na Znojemsko.
Máme sice tipy na ubytování a zajímavosti nějaké z netu, ale pokud by někdo z vás měl nějaký ověřený tip na turistické ubytování ( s WC a sprchou na pokoji, ne na chodbě) a nebo doporučil, co na Znojemsku určitě stojí za vidění, s díky vaše tipy uvítám.

Bloss, my byli loni....ale Vranov nad Dyjí..kousek od Znojma..turistická ubytovna...wc a koupelna na chodbě....170 kč.....Lukov...Hrádek....zřícenina....a pak do Rakous na kole....Hardegg.....bomba...hlavně vyhlídka z české strany

ale teď čtu, že chceš sociálku na pokoji....

Upravil(a) vera (31. 3. 2010 5:31)

Tak se tě chci Bloos zeptat,jak dopadl tak dlouho očekávaný velikonoční prodloužený víkend na jižní Moravě?Věřím že dobře a že dobré prožitky nemohlo zkazit ani to pršavé pondělní počasí,že jo?

Podyjí mám ráda. Má první dovolená v plné zamilovanosti

Zdravím,
Rozhodně jako dovolenou nedoporučuji jet do Tuniska. Hodně lidí říká, že se jim tam líbilo, ale já vůbec nebyla spokojená. Ta mentalista není nic na mou náturu.
Jinak Hodně se mi líbilo ve Španělsku, Itálii a Francii.  Ze Španělska konkrétně Valencie. Úžasné pláže a úžasní lidé.
Ale to jsou ty klasické zájezdy, co se má člověk jenom rozplácnout u moře.
Pokud jde o zájezdy v česku, moc se mi líbilo na Lipně. kolem je plno krásných hotelů, večer to tam vypadá pohádkově.
Také jsou výborné výlety kde člověk zažije trochu adrenalinu. Jsem ráda, že firmy které něco takového pořádají dorazili i k nám do česka.  Na tohle doporučuju tuhle firmu: http://www.firmanazazitky.cz/
Pro větší informovanost. Přítel mi od nich daroval na narozeniny let balónem. Naprosto dokonalé. Na ten zážitek nikdy nezapomenu. Všechny dovolené, kde jsem byla, byly vcelku pěkné, ale z tohohle si pamatuju nejvíc. Samozřejmě jsem neodolala a byla s nimi na dalším "zážitku" a to: s kamarádkou jsem absolvovala wellnes pobyt. Už tam nebyl ten adrenalin, ale zato pořádná relaxace.

Mám pro vás tip na cyklovýlet, nenáročný, rovinatý, celkem asi 48 km, nazvala bych ho OKRAJEM KOKOŘÍNSKA:

Začali jsme u zámku Liblice, (nově krásně opravený, kongresové centrum) skvělým kafem na terase zámku, s výhledem do barokního parku. Pak procházka parkem, a pak už na kolo. Nejprve Velký okruh ( 1,5km naučná stezka) pod zámkem chráněným územím (slatinný les - moc pěkné).
Pak už kolmo od zámku nahoru, přes Hostín. Skvělou cyklostezkou lesní cestou Řepínským dolem až do vesnice Zahájí. Odtud přes Chorušice na Kaninu. Z Kaniny (pár domků lidové architektury) nádherný sjezd serpentinami mezi pískovcovými skalami do Kokořínského dolu. Je to tam nyní po vichřici hodně odlesněné, jsou tam oproti dřívějšku netušené výhledy. Pak pivko a posezení venku v hospodě u Tichých, výhled na skály a do zeleně.
Dál Kokořínským dolem doleva, kolem Harasovské tůně, plné stulíků, kolem několika dalších rybníků až do vesnice Lhotka, kde je dochované zajímavé skalní obydlí - dům ve skále vytesaný, kde se až do roku 1982 skutečně bydlelo. Dál loukami podél Pšovky a pak přes Hostín nazpět do Liblic.
Díky tomu, že tato sobota byla po 14 dnech prvním slunným dnem, byl tento výlet mimo jiné koktejlem vůní. Vzdušná vlhkost byla jak v tropickém skleníku, takže vůně rozkvetlých šeříků, čerstvě posekané trávy apod. byly nesmírně intenzivní. Do toho zpěv ptáků, slavičí klokotání, zelená bující příroda, rozkvetlé louky..... nádherný výlet.

Právě jsem se vrátila z prodlouženého, čtyřdenního cyklovíkendu,plná dojmů.
Nazvala bych to VÝLET DO KRAJE ČESKÝCH SPISOVATELŮ. - byli jsme ve východních Čechách.
Nejčerstvější jsou zážitky dnešní - Babiččino údolí na kole, po okruhu Boženy Němcové (Ratibořice, Havlovice, Červený Kostelec, Rýzmburk Ratibořice). Nenáročná, pohodová cyklistika úžasnou, líbeznou českou krajinou, celkem 34 km. Nejen klasika - Ratibořice, Staré Bělidlo apod. z Babičky Boženy Němcové, ale např. i nedaleký mlýn na Úpě, - dějiště Jiráskova románu U nás. Vůbec se nedivím, že ta krajina a její lidé české spisovatelské velikány inspirovaly...i já cestou podél Úpy si mimoděk deklamovala - Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na podled....

Celý tento kraj je úžasný: Včera okruh Opočno, Dobruška (domek F.L. Věka), Valské údolí (dřevěná lidová arcitektura), až na chatu Horalka ve Sněžném, pak mnoho km trvající skvělý sjezd podél vody Pekelským údolím až do Nového Města nad Metují (památková rezervace - renezanční náměstí a zámek), pak podél Metuje do Šestajovic, a fantastický kostel s bedněnou věží v Králově Lhotě, jak kulisa k nějakému filmu z doby husitské. a odtud zpět do Opočna (to celé 66 km).
Předevčírem z Opočna do Třebechovic, za Třebechovicemi nádherný, nově vznikající skanzen, ochotný průvodce nechal mě a mého přítele, ať si zatočíme osobně žentourem (inu - pravila jsem - žentourem přeci vždycky točili krávy a voli ). Pak podél Orlice nádherným údolím, ale tam bylo třeba jet rychle. Jakmile jsme si chtěli jen třeba něco vyfotit, krvežíznivý roj komárů už si na nás brousil sosáky. A z Týniště nad Orlicí zpět do Opočna (cca 64 km, nádherná trasa, doporučuju).

A ještě se nemůžu nezmínit o Opočně. Arkádový renezanční zámek - paráda, a úžasný park s jezírky a  mlýnem pod ním jakbysmet. Na tichém historickém náměstíčku jsem si všimla penzionu- jak pro nás stvořený. (jeli jsme na blind, žádné spaní  jsme neměli dopředu zajednáno) Dům byl minimálně renezanční, s podloubím, alepravděpodobně  mnohem starší (soudím dle nádherných architektonických detailů venku i uvnitř). Ubytovali jsme se tam. V neděli ráno snídaně v podloubí, na ranním sluníčku, klid nedělního rána přerušilo jen pár svátečně oděných chodců, spěchající na mši do kostela naproti. Pravila jsem - k naprosté dokonalosti chybí už jen, aby nám do toho ranního ticha zahráli taky  na varhany. Než jsem dopila další doušek kávy, začli nám ty varhany hrát.  Na takováto rána, jako bylo toto, se prostě nedá zapomenout.

Upravil(a) Blossom (8. 6. 2010 21:47)

Tip na 2 zcela rozdílné cyklovýlety v Českosaském Švýcarsku:
1/ Údolími potoků a říček Čs. Švýcarska
2/Českosaské Švýcarsko z ptačí perspektivy (rozhledy a rozhledny)

Výlet 1: http://cyklistka123.rajce.idnes.cz/Cesk … _Krinice/#
Zcela pohodový cyklovýlet cca 30 km, s minimálním převýšením, po dobrých cestách většinou s vyloučením aut, takže skvělý výlet i pro rodinu s menšími dětmi.
Z Krásného Buku u Krásné lípy (tady je prostě všechno krásné ) údolím říčky Křinice nejprve asi 3 km do Kyjova, v Kyjově uhnout doprava cyklostezkou, pořád  podél říčky  Křinice. Lesní cesta vás povede mezi pískovcovými skalami  a vedle cesty stále bublá a zurčí průhledná Křinice s písčitým dnem.Za Zadními Doubicemi se přejede do Německa, minete historický  Niedermuhle - Dolní mlýn ( 3 budovy, 2 z toho hrázděné, naposled tu bývala pila)
Pak se cesta horší, chvílemi je třeba kola vést (kdybyste sem jeli s dětm, tento jediný úsek je náročnější) Částečně se dá jet, částečně vést kola , Křinice pod vámi se propadá do pořádného divokého kaňonu, skály kolem jsou vyšší a vyšší, začíná opravdový  prales a divočina. Po chvíli dojdete k začátku soutěsky, kudy lze projet dalších 700 m romantickým kaňonem na lodičkách. My však tu byli v 7 večer, nikde nikdo, nádhernou soutěsku s probleskávajícím večerním sluncem oživovaly jen 2 kachny....
Asi 1 km jsme se pak vrátili stejnou cestou zpět (ale tuto divokou část kaňonu by bylo škoda nevidět), a u Brtnického mostu odbočujeme doleva podél Brtnického potoka. Také nádherné údolí, potok, lučiny, skály kolem. Vyjíždíme na kopec na Kopec (vesnice se jmenuje Kopec), jsou tu nádherné podstávkové domy, pokračujeme do Brtníků, dál silicí do vsi Vlčí hora (večerní výhledy do kraje). Kousek za vsí odbočujeme opět ze silnice doprava a projíždíme Dlouhým dolem ( zase krásné chaloupky)a po natrefení na silnici zpět do Krásného Buku.

Výlet 2:
Náročnější výlet, asi 45 km,  větší převýšení, často nahoru-dolů:
Ráno nejprve na Vlčí horu (ves) odsud na Vlčí horu (kopec s rozhlednou). Cestou Veroničina studánka s výtečnou pramenitou vodou. Na úpatí rozhledny vyvřelý čedič typicky sloupové odlučnosti. Výhled z rozhledny je božský: Na jedné straně lemují obzor Jizerské hory, o kousek dál je vidět Ještěd. Na opačné straně vidíme homoli Liliensteinu už v Německu, a hradbu skal, v níž tušíme Pravčickou bránu.
Pak sjíždíme po silnici opět do Kyjova, projíždíme jím,  asi 2 km za Kyjovem odbočujeme lesní cyklostezkou doprava. Přes cestu nám přeběhl jezevec, viděla jsem ho takto ve volné přírodě prvně v životě. Na krásné lesní mýtině se nám zachce chvíli se opalovat nazí, ovšem mravenci ubránli naši mravopočestnost - zjišťujeme, že celá mýtina je vlastně jedno souvislé mraveniště....   Ale kde je hodně mravenců, tam je zdravý les...tady je tedy superzdravý
V údolí pak přejíždíme Křinici a jedem směrem vzhůru na německou stranu do vsi Hinterhermsdorf. Za vsí na pláních stále nádhernější výhledy, a nejkrásnější pohled kolem nás čeká na rozhledně Weifberg. Rozhledna otevřená, žádné poplatky, nikde nikdo, máme ji jen sami pro sebe. Výhled kolem dokola úchvatný. A navíc - rozhledna je většinou kovová, a vítr, proudící skrz zábradlí celou rozhlednu kovově rozeznívá...zní to zvláštně, trochu jako zpívající fontána v Praze u letohrádku královny Anny. A když vítr zesílí, kovový zvonivý tón se ozývá dokonce v akordu, je to zvláštní akord - C, E, ais..... Takže rozhlednu jsem překřtila na Zpívající rozhlednu... Sjíždíme do Mikulášovic (krásý kostel), pak přes Brtníky a Vlčí horu nazpět stejnou cestou jako včera.
Českosaské Švýcarsko jsme navštívili už poněkolikáté, a chystáme se sem co nejdřív zas, stále je tu co obdivovat.

Upravil(a) Blossom (28. 6. 2010 23:14)

Právě jsem se vrátila z
KRAJE KAMENNÝCH KŘÍŽŮ A BOLŠEVNÍKŮ.Tak jsem si ho sama pro sebe nazvala. Můžete hádat, kde to je...

Správná odpověď - Slavkovský les.
A jako inspiraci pro cyklovýlet sem napíšu včerejší trasu - cca 70 km, docela náročné - poměrně velké převýšení.

Začali jsme  Bečově nad Teplou, kde je nádherný hrad a zámek s moc hezky upravenými terasovitými zahradami. Vevnitř zámku v trezorové místnosti je velká cennost - relikviář svatého Maura, takový "domeček" celý ze zlata, ale my s koly zůstali jen kolem zámku. Osdud kousek podél Teplé a pak cyklostezkou po silničce dlouze prudce do kopce, až do obce Krásno. Poté stále do kopce (ale už mírněji), až ke Křížkům - 3 kamenným křížům na hadcové skalce, je tam rezervace nějakých vzácných rostlin a kolem toho skalnatého návrší rašelinná a vřesovištní krajina skoro jak v Jizerkách nebo na Šumavě. Tento krajinný typ pokračuje i na Kladské, kde je vyřezávaný lovecký zámeček ve stylu švýcarské chaty (postavený někdy v 19. století) a kolem několik  vrchovištních rybníků a rybníčků. Okolo té hlavní vodní plochy vede asi 2km dlouhá  naučná stezka po dřevěných hatích.
Z Kladské se sjede velkým sešupem do Kynžvartu (lázně) a dole k zámku, kde pobýval Metternich. Dnes krásně opraveno, kolem golfové hřiště.
Odsud do Mariánských Lázní (kolonáda, docela dobré prameny, zpívající fontána, krásná honosná architektura lázeňských domů a hotelů, parky...), z nich stoupání lesem do Závišína, pak do Teplé a dál ke kláštěru Teplá (klášter z asi 12.století, krásná románská, gotická i barokní architektura. Cestou několik kamenných smírčích křížů a skoro v celé této oblasti krásné, avšak ekologicky problematické, cizorodé a agresivní třímetrové bolševníky.
Zajímavý kraj.

Blossom, koukám, že máš dlouhé příspěvky o výletech. Nechceš něco také zkopírovat na www.turistika.cz. Je to škoda nechávat jenom pro Babinet. Přijď za náma.

Broumovské stěny - ráj pro skalní  cyklisty:

Hned v pátek odpoledne, na prvním výletě, jsme zabloudili a omylem na kolech vjeli po červené značce do Kovářovy rokle. Tušili jsme, že tato pouze turistická  trasa nebude moc pro cyklisty, a udivené pohledy procházejících lidí na nás dva s koly to potvrzoval. Avšak že nakonec potáhneme kola na zádech cca 2 km do kopce po strmých pískovcových schodech a budeme je jen  tak-tak protahovat skalními slujemi, to jsme tedy netušili.
Přesto jsme tuto epizodu  nakonec zhodnotili jako "šťastné bloudění" - Kovářova rokle i přes tu strašnou dřinu stála za to. Nahoře jsme kola uzamkli u cesty a šli nejprve na levo - asi 1 km ke kamenné kapli Hvězda od architekta Diezenhofera a nedaleko  ní stojí nádherná vyřezávaná restaurace ve švýcarském slohu 19. století. Od kaple i restaurace úžasný výhled jak z letadla  na sever na Broumov a rovinu kolem něj a na obzoru to lemují Javoří hory.
Mezi vrcholem Kovářovy rokle a Hvězdou ještě cestou fantastická vyhlídka na skalní věžě zvaná Skalní divadlo, která je srovnatelná s nejhezčím výhledem na Hruboskalské skalní město v Českém ráji, na Kapelníka a kapelu. Něco takového jsem na Broumovsku naprosto nečekala.
Ten večer jsme zažili západ slunce na Supím hnízdě - skalní vyvýšenině na hřebeni, s výhledem na všechny strany, do penzionu jsme přijeli pak už potmě.

Druhý den trasa ze Suchého dolu, přes ves Slavný, nahoru ke skalním hřibům. Typově připomínají známé Kokořínské pokličky, jen jsou menší, buclatější a je jich mnohem víc.
Odtud po vyhlídkové cestě směrem k Božanovskému Špičáku, cestou úžasná Slavenská vyhlídka na skalní město a strmé severní svahy Broumovských stěn, prudce padající do roviny kolem Broumova.
Kousek pod Božanovským špičákem uhýbáme na odbočku na Junáckou vyhlídku, kde prý v časech nesvobody mívali skauti tajné srazy. Místo  pro zakázaná romantická setkání  jak dělané....
Pak  sjíždíme prudce dolů do sedla mezi Broumovskými stěnami a už polskými Stolovými horami. Zde sedíme chvíli u jednoho ze spousty pískovcových křížů, kterými je ostatně celý tento kraj posetý. Tímto sedlem chodívala z české strany  po staletí procesí do polského slavného poutního místa Vambeřice, prý takových poutníků z české strany přicházívalo až 150.000 ročně!
Ano - v přelomovém místě tohoto sedla si jen při přivřených očích snadno představuji sílící nábožný zpěv blížícího se procesí, vepředu farář s křížkem a za ním houf bosých vesničanů....stačí je špetka fantazie a skutečnost prošlých staletí vám vyvstane před očima, genius loci působí...
Ono tady to byl odedávna zbožný kraj - v Broumově a Polici byly kláštery minimálně od 13. století a mniši asi dobře odváděli svou misijní práci - na nebývalém množství sakrálních památek v celém zdejším kraji je to znát.
Pak sjíždíme přes Machov a další vesnice s krásnou lidovou architekturou zpět do Suchého dolu a pak na podvečerní koupání za kopcem v rybníce v Hlavňově.

A výlet třetí: Ze Suchého dolu kolem Hlavňovského rybníka, přes kopec a už vidíme cíl naší dnešní cesty: Bájnou horu Ostaš kus nad Policí nad Metují, se skalními bludišti. Nahoře uvazujeme kola a procházíme 4km pěší okruh po modré značce -nejprve skalním Bludištěm, pak kolem skalních útvarů Čertovo auto, Zrádce (opravdu zřetelná lidská zasmušilá tvář, jakoby tesaná do skály, ale je dílem přírody a vaší fantazie), pak opět úžasné výhledy do kraje z hrany ostašovských skal.
Po projití skalního okruhu sjíždíme přes Žďár do Police nad Metují. Obdivujeme nádherný portál místního kláštera a v klášterním dvoře v tichu posedíme na sluncem rozpálené kamenné lavičce. Z Police už to je jen skok zpět do Suchého dolu.

Ty 3 uplynulé dny byly nabité zážitky. Ale přiznávám, překvapilo mě, jak málo km jsme večer měli na tachometru (často jsme kola uvazovali a po odbočkách na skály chodili pěšky - občas to jinak ani nešlo) a jak jsem byla přitom nečekaně  utahaná: Ono ježdění po Broumovských stěnách je opravdu náročná cyklistika.
Inu, hned první den, když jsme kola dřeli na zádech Kovářovou roklí vzhůru , jsme si v rámci černého humoru řekli, že tady je to pouze pro skalní cyklisty.

Broumovské stěny jsou  množstvím a krásou skalních měst srovnatelné třeba s Českým rájem, a přitom je tu mnohem míň lidí, jsou takové ještě turisticky neobjevené a nedoceněné. A to jim dává ještě další kouzlo.

Upravil(a) Blossom (22. 8. 2010 22:01)

Nedá mi to nezavzpomínat na krásnou dovču v Telči. Krásné ubytování, hezké ceny, kultura, parky, luhy a háje...
Nemohlo by být léto ještě chvíli?