|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Já jsem si všimla, když jsme u tohoto tématu, že můj chlap - dříve nechválil - ale pod mým "odborným" vlivem - 
- jen pozorováním, nikdy jsme o tom nemluvili..(!) začal chválit také.
A co mě zarazilo, on mi před lety řekl, že on chválí málo. Když už - tak to musí být! Hm..a ještě se mi zdálo, že je na to pyšný...že jako když ON někoho pochválí (např. doučuje matiku - chudáci studáci), tak TO UŽ MUSÍ BÝT.Že jeho uznání nedostane jen tak někdo..
Já jsem vypozorovala reakci na chválu u dětí(mého chlapa). Dříve - odstup, nic moc, nic neočekávali, takovej poklídek - a dnes přilítnou, naráz mi cpou žákovský a díktáty a diplomky ze školy, a "dívej"- a oni třeba i sami řeknou " to mám dobrý, že?? " "to jsem fakt uměla" atd. A my chválíme a chválíme, popořadě, pečlivě. A navíc, si můžu dovolit je i kritizovat, což oni vezmou v pohodě a uznaj, i sami zase řeknou "toto jsem fakt neuměl".
Děti je vždycky za co pochválit, i za snahu.
A můj chlap to dnes dělá taky tak. Opravdu je to potřeba. Všichni lidé chtějí být oceněni, uznáni. Všichni.
Někteří kvůli tomu bohužel i překračují zákony.
Není tady
Pravda je, ze na zapade se chvali za kazdy p.rd. Diky tomu jsou tu lidi silene sebevedomi, coz si myslim, neni tak uplne na skodu.
Me za mlada nikdo za nic nepochvalil, vsechno bylo samozrejme. Tim padem nechapu, proc me nekdo chvali za uplne normalni vec.
Ale je to prijemne.
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Haiel,
řeším to, proč cítím agresi, když mě někdo chválí víc, než dokážu unést. Pak už totiž za pochvalu neděkuju, ale zakazuji tomu druhému mě chválit.
Ahoj, také se připojím s trochou do mlýna 
Domnívám se, že právě proto, že to nedokážeš naplno přijmout, cítíš agresi. Vnitřně se tomu bráníš, protože pochvale nevěříš tj. nevěříš sama sobě, že např. taková nebo onaká můžeš nebo bys mohla být.
Také jsem tu zaznamela....dotaz po nějaké větě.
Mně osobně úplně magicky pomohla věta: Mari, jsem ochotna tě přijmout, taková jaká jsi. Najednou jsem se na svět začala dívat nějak jinak. Začala jsem si uvědomovat sama sebe. Co dělám, že třeba to, že si neuklízím, tak jak bych si přála, jsem já. To neumyté nádobí v kuchyni 3 dny:/, to jsem také já. Ten krásný balkon s kytkami a zeleninou, to jsem zase já....
Není tady
Zamyslela jsem se nad tímnhle tématem, má to tak asi mnohá z nás, že si nějak vnitřně nedovolíme, aby nás někdo chválil, že si to nezasloužíme...ble ble ble.
Řeším podobnou otázku, a tou je, že si neumím říct o pomoc, ba ani nedokážu bez výčitek nabízenou pomoc přijmout.
Nedávno jsem si to zase uvědomila, když jsem toho měla v práci fakt nad hlavu, a to dlouhodobě. Kolegové mi nabízeli pomoc ( i když si myslím, že to byly spíš takové to řečnické-"chceš pomoct?", nicméně kdybych na to kývla, jistě by necouvli).
Já s díky odmítla, pitomě hrdá na to, jak to přece zvládnu sama. Vlastně si ani neumím představit, jak by mi pomohli, sami toho nemají málo.
Ale už ta představa...prostě jsem to hned zapudila, a ani nevím proč.
Až zpětně si uvědomuji, jak to byla spíše automatická reakce, naučená, mnohokrát opakovaná...a ta se dá přece změnit.
K té chvále ještě-
Myslím si, že každý touží být přijat, chválen, milován.
Potřeba přijetí, sounáležitosti a lásky, jak to nazývá Maslow ve své "pyramidě potřeb".
Myslím, že tenhle stupínek pyramidy by měl platit také pro nás osobně.
Přijetí sama sebe, sounáležitost se všemi složkami naší osobnosti (vzi Mari, příspěvek nade mnou)
láska sama k sobě.
Pakliže toto máme, přijmeme to i od ostatních.
Obzvláště těžký úkol je pro mě přijetí těch jednotlivých částí mě samotné. Vzít to všechno.
I s tím špinavým nádobím, i s těmi krásnými kytkami...
Není tady
To je hezký, Ametyst.
Ametyst napsal(a):
Zamyslela jsem se nad tímnhle tématem, má to tak asi mnohá z nás, že si nějak vnitřně nedovolíme, aby nás někdo chválil, že si to nezasloužíme...ble ble ble.
Řeším podobnou otázku, a tou je, že si neumím říct o pomoc, ba ani nedokážu bez výčitek nabízenou pomoc přijmout.Nedávno jsem si to zase uvědomila, když jsem toho měla v práci fakt nad hlavu, a to dlouhodobě. Kolegové mi nabízeli pomoc ( i když si myslím, že to byly spíš takové to řečnické-"chceš pomoct?", nicméně kdybych na to kývla, jistě by necouvli).
Já s díky odmítla, pitomě hrdá na to, jak to přece zvládnu sama. Vlastně si ani neumím představit, jak by mi pomohli, sami toho nemají málo.
Ale už ta představa...prostě jsem to hned zapudila, a ani nevím proč.
Až zpětně si uvědomuji, jak to byla spíše automatická reakce, naučená, mnohokrát opakovaná...a ta se dá přece změnit.
K té chvále ještě-
Myslím si, že každý touží být přijat, chválen, milován.
Potřeba přijetí, sounáležitosti a lásky, jak to nazývá Maslow ve své "pyramidě potřeb".
Myslím, že tenhle stupínek pyramidy by měl platit také pro nás osobně.
Přijetí sama sebe, sounáležitost se všemi složkami naší osobnosti (vzi Mari, příspěvek nade mnou)
láska sama k sobě.
Pakliže toto máme, přijmeme to i od ostatních.
Obzvláště těžký úkol je pro mě přijetí těch jednotlivých částí mě samotné. Vzít to všechno.
I s tím špinavým nádobím, i s těmi krásnými kytkami...
jo děvče , ještě donedávna jsem na tom byla stejně.
Tak mě Vesmír "popostrčil" , zlomila jsem si ruku v pravém zápěstí. Takže pokud jsem nechtěla umřít hlady a zimou (doslova! ) - nezbývalo mi než přijmout všechnu nabízenou pomoc.
A víš ty co ? je to hrozně příjemný. dokonce zjistíš, že ti lidi ( i cizí) pomáhají víc než by sis mohla myslet . můžeš jen přijímat a být vděčná - ono jim to totiž často stačí ( nemusíš pomoc hned vracet )
dokonce se hodně změnil můj vztah s mámou . k lepšímu. hodně lepšímu.
Není tady
Pokud cítím z chvály neupřímnost tak mi také vadí, ovšem pokud vím, že jsem odvedla třeba dobrou práci, tak mi to vůbec nevadí, a možná právě naopak to i ráda slyším.
Těžko soudit proč tobě Tulipánko chvála nedělá dobře, možná je to tím, že si někde uvnitř sebe myslíš, že si to nezasloužíš. Dost se zajímám o psychologii a i když nejsem expert, tak bych ti poradila, aby ses sama a šasto chválila, za cokoli, třeba před zrcadlem.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.