lupina montana napsal(a):

No dovol! Kouření v posteli je jedna z nejlepších slastí - teda cigarety myslím
Lú je hodná Matka Zakladatelka, Haiel - nechá nás se vykecávat a nenadává
Co to bylo za pisničky Kornovky? Mi unikly...ale pamatuju si, že kdysi dávno, ještě jako plavovlasý andílek s velkou držkou zpíval nádhernou písničku - Zelené údolí se to jmenovalo, myslím. Tu bych teda chtěla.... Holky, jestli to někdo umíte s Jůtůbem - prosím, najděte mi ji...

Jen povídejte, je to zajímavé A kdybych něco ještě potřebovala k tématu, tak se ozvu

Lúthien napsal(a):

Myslím, že už tady podobné téma bylo, ale můžu se rozkrájet a nenajdu ho, abych navázala
Tenhle týden to na mě nějak padá, tak se musím vypsat a třeba dostanu i nějakou radu
Před půl rokem jsem se přestěhovala, bydlím s přítelem a naším synkem v domečku, který jsme si sami postavili. Je to taková venkovská část menšího města. To je všechno krásné...mám novou krásnou rodinu, mám tady známé, možná už i pár přátel, dům, zahradu, krásnou krajinu...., ale začala jsem se cítit nějak sama.
A proč to píšu na Duchovní? Protože se cítím sama se svým názorem, se svým pohledem na svět. Prostě mě tady lidi nechápou. Nemůžou pochopit, že se raduju z každé kopretiny na louce, že mě nevadí a neobtěžuje starat se o prcka, o dům. Nechápou, že si dovolím sednout si na terasu, dát si kafíčko a číst si knížku. Pořád se nad něčím rozčilují a hned by se za každou prkotinu mstili. Když jim řeknu, že tím nic nevyřeší, že nevidím smysl v pomstě..., ťukají si na čelo. Co se týká duchovních věcí (když to tak nazvu), můžu si o tom promluvit tak možná sama se sebou a lehce s přítelem. Zkrátka já jsem úplně jinde, než 90 % lidí tady a naopak
Jasně, ze začátku mě to netrápilo, nenechávala jsem se tím rozhodit, říkala jsem si, že je to součást mé cesty, že mi to chce něco ukázat, někam postrčit...ale já už jsem unavená a...sama!!!
Vím, že člověk nikdy není sám, má vždycky sebe, Boha v sobě a všude kolem, ale abych to naplno cítila, tak daleko jsem ještě nedošla.

Byli jste někdy na tom taky tak? Měli jste tyhle pocity? Taky se s tímhle potýkáte, když se snažíte "růst"? A jak to řešíte? Já už opravdu nevím. Možná to jsou jenom hormony, kdo ví
Děkuju, že jsem se mohla vypovídat

Oni ti lidi okolo se od tebe učí, jen to hned nejde vidět. A protože měli "startovní" čáru jinde, než ji máš ty, tak je jasné, že to momentálně vypadá, jak to vypadá. Ale z toho si vůbec nic nedělej. Ono všechno má svůj rub a líc. Pokud to vezmeš z pohledu "neutrality", pak ta samota ti momentálně nabízí krásnou příležitost věnovat se sobě samotné, svým zálibám a jakkoliv si zkrášlit svů vlastní svět. Ber to z té druhé stránky - zase kdyby bylo kolem tebe moc rušno, tak je možné, že by ses nemohla třebas soustředit na věci, které se týkají výhradně tebe. Nemohla bys sama se sebou něco rozebírat a řešit, protože kolem by bylo rušno jak "náměstí". A protože spousta lidí chce spoustu věcí, tak sice bys nebyla sama, ale ve snaze napomáhat všem těm lidem bys neměla už času pro sebe. Nic se neděje jen tak a vše můžeš brát buď jako příležitost, nebo jako problém. Je jen na tobě, jak se na to podíváš. Ty v tom momentálně vidíš smutnou zkušenost, ale já bych v tom viděl zas třebas tu příležitost si konečně dát od všeho klídek a nerušen bych se zabýval více osobními věcmi. Baví tě číst knihy? Máš super příležitost. Baví tě malovat? No nic lepšího si nemůžeš ani přát. Baví tě spoustu jiných věcí, co bys jinak s lidmi dělat nemohla? Teď je ten pravý čas. Lidi okolo nech, ať si každý řeší svou cestu. Pokud máte být spolu propojeni, tak časem k tomu dojde. "Momentálně jedeš autem po dálnici a kromě osamělých stromů u cesty nikde nikdo, ale brzy budeš projíždět městem a pak bude ta správná chvíle na přestávku a kontakty s lidmi "města", vše má svůj čas a ten hraje pro tebe". Takže přeju klidnou jízdu

lvice napsal(a):

Dai Terr, je to moc hezké a povzbuzující, ale asi nemáš vlastní děti, což? . Které bys vychovával od peřiny..... Ženská na MD má sotva čas namalovat si ksichtík, natož si pak číst .

No vidíš, to mne nenapadlo, je pravda, Lúthien opravdu má teď spoustu jiných starostí. Ale já též dělám "hodného strejdu" dvěma dětem, i když je jasné, že je to zas jiná pozice. Ale máš pravdu, nepomyslel jsem na to.

DaiTerr, moc děkuju za milý a povzbudivý názor Máš pravdu a docela se snažím to tak dělat. Je sice pravda, že času moc nemám a když, tak spíš večer a to se zase chci věnovat příteli...no je to někdy mazec. Ale musím se pochlubit, že knížky mám rozečtené dvě (jednu odbornou a jednu příběhovou) a obrazy mám rozmalované taky dva S nimi je to horší, nějak je pořád nemůžu dokončit Ale teď přijde něco, co mě donutí s tím pěkně pohnout, tak to snad dopadne
Jinak ta jízda po dálnici opravdu není zas tak špatná Když jsem v lepším rozpoložení, hned si to víc uvědím a užívám si to. Dokonce jsem to začala víc pozorovat a zjišťuju, že mi to vyhovuje víc, než mít kolem sebe třeba kupu lidí, hluk, chaos... Nejlepší je pro mě sem tam s někým někam zajít sednout, zasportovat, projít se atd., ale takové ty hromadné akce, kde "se vyžaduje bavit se", to ani moc ne e. To mě čeká zítra a nevím nevím To ale neznamená, že nemusím lidi, právě naopak, ale každému to vyhovuje jinak, že jo
Takže doufám, že můj život bude spíš projížďkou vesnicí než městem, Dai

Lú, to bylo jen obrazné přirovnání . Že by se nepovedlo D?

Tak knížku mám rozečtenou už rok a večer když je čas, tak jsem na tom jako ty . Takže se přiznám, že už vlastně nevím, co v té první polovině bylo . Raději začínám být konzument, zapnu bednu, projedu všechny kanály, abych zjistila, že tam opět nic není a šup do peřin .

Ja som chodila do čajovne, na latino večierok, do kina... kľudne aj sama. Vlastne aj teraz niekedy idem, keď narýchlo nikoho nezoženiem. Už som to tu raz písala: keď som so sebou, aspoň VIEM, že som v dobrej spoločnosti. Občas je fajn prestriedať to inou spoločnosťou... ale nie je problém ani byť sama. A mmch - sama som sa občas cítila aj vo vzťahu alebo uprostred davu. Samota je skôr pocit ako stav. Ja som zvykla obdobie väčšej izolácie využiť na prácu na sebe, koníčky... čítanie... Na prípadnú materskú som mala vymyselné fotenie. Ale to už asi budem musieť realizovať aj bez tej materskej.