PPavlaa napsal(a):

mě se mamko a taťko taky nelíbí. ex to zkusil kdysi jednou, ale rychle jsem mu vysvětlila, co a jak. ale pár kámošek se tak s jejich manželem oslovuje. když jim to vyhovuje, jejich věc.
já si u oslovování toho druhýho nepotrpím na zdrobněliny ani nějáký něžnůstky. prostě mé jméno, tak jménem. je fakt, že když mě ex naštval, tak jsem ho oslovila příjmením. a když jsem naštvala já jeho (ale fest, stalo se to asi 2x za celou dobu co jsme spolu byli) řekl mi Pavlo. Jinak mě tak nikdy neoslovoval.

tak teta se strejdou se příjmením oslovují celkem běžně. Je to takové divné, ač je vidět že to vyslovují s láskou. A co mi přijde ještě divnější, že už je tak oslovují i jejich dospělé děti.

Křestními jmény.
Manželka ovšem nesnáší když jí říkám tak, jak se opravdu jmenuje - tedy Pavlína (sakra, v pondělí má svátek ), tak jí říkám Pavlo, a to jí nevadí... Pavlínka povolená je

Bývalému jsme říkala Bobe, nebo křestním jménem.
Teď přítele nemám, tak maximálně psa na kterého volám Tajkouši, Tajkulíne, chlupáči.

Mamko, taťko taky nemusím. A někde jsem dokonce slyšela, že jedna holka svému manželovi říká náčelníku.

Upravil(a) Klubko (27. 8. 2009 8:25)

terezka007 napsal(a):

Přítele oslovuji "Kulišku" nebo "Bobi", když zlobí tak "Bobane". Asi to mam odposlouchane od rodicu, jelikoz tatka oslovuje mamku "Bobku" a mně se to vždycky moc líbilo. Mně říká přítel "mimi", "lásko" či "kočko" Když zlobím, tak mi říká "Josef"

Tak koukám další "bobek"))

Ahoj,my si říkáme jménem.Nebo mi manžel říka Bobišku,Pendolíno-to když chci něco rychle,hned teď,pokud možno včera.
Mamko a taťko - mně zase tak hrozné nepřipadá,říkáme si tak jen občas.

Klubko napsal(a):

Vachu, asi to bylo v době, kdy jsi byl fascinován, že budeš otcem. To chápu, protože když si asi člověk uvědomí, že bude mít v rodině miminko, tak mu to příjde hrozně super, fajn, skvělý.
Ale spíše mi šlo o takové to zbanálnění po celý život. Mámo, táto. Brrrr.

No jo... kdo ví? ... třeba to byl jeden z důvodů rozchodu... mně to nezbanálnělo - já to i po narození dítěte,
prvého i pak druhého, dál považoval za projev vyznamenání a snad i úcty ... kdežto ta moje to mohla vnímat
jinak.... (sakra, to mě tenkrát nenapadlo?!)
Fakt je, že podle mého názoru jsem to nějak nepřeháněl, spíš podle situace jsem ji oslovoval mamko před dětmi.
No ale možná se mýlím... Kdo už může vědět, jak a co ten druhý pociťuje, vnímá, že?

já to i po narození dítěte, prvého i pak druhého, dál považoval za projev vyznamenání a snad i úcty
Jenže ten oslovovaný - mamka nebo taťka - to může považovat za projev podstatně odlišný... "tak už jsem JENOM mamka/taťka" - myšleno ve vztahu k partnerovi, ne k dětem, samozřejmě.

Když nad tím tak přemýšlím - u nás se vlastně nemusel nikdo nijak zalamovat s hledáním křestního jména, používáme je fakt zřídka. Partnera oslovuju miláčku, Miluše nebo Miluško (je Milan), Bobo, když jde do tuhého, tak inžo. Dcera je, chudák, kačenka, Lélka, Dežo nebo Dežová, myšák nebo myšáček, občas koza střelená nebo puberta.  Rodiče jsou na tom obdobně - tatínka oslovujeme Ralphe (už ani nevím proč) nebo Klabouchu (tady je důvod znám, sice je fajn, ale trochu choler a občas huláká jak pavián), případně vílo Amálko, maminka je Leontýnka,blondýnečka nebo maminka Helenka (čtyři roky mě hodinu co hodinu na SŠ častovala profesorka technické administrativy, anébrž psaní na stroji, nacvičenou větou: "To maminka Helenka, tam v té lavici u okna seděla, taková milá blondýnečka to byla, jedničky, maximálně dvojky měla, ne jako Vy, Vando..". Ségra, jako jediná, je oslovovaná svým jménem, její manžel je Libuš nebo Libuna (Libor).
Mně říkají koťátko nebo Vendelíne (partner), Nandul nebo Aňdo (naši) a od ségry většinou slyším Vanduno a Kristlo (v dětství jsem toužila po vznešeném jméně typu Kristýna Slavíková a ten zmetek si to pamatuje a tahá při každé příležitosti na světlo boží).
Ale jinak jsme celkem normální

Upravil(a) Anda (27. 8. 2009 9:21)

Pritel me oslovuje kocicaku.BM me oslovoval bud zdrobnelinou jmena nebo prijmenim ze srandy.V minulem vztahu jsem byla oslovovana jako koblizek a on certicek.

Trochu pro odlehčení diskuze :

Dvě staré paní sedí v parku a povídají si.
„Když přijde manžel domů v dobré náladě, říká mi broučku...”
„Vždyť už vám je přes sedmdesát!”
„Však manžel měl dobrou náladu naposledy před čtyřiceti lety!”

Klubko - oslovení náčelníku mi připadá hrozně legrační ! Mám kamarádku která říká manželovi ŠÉFE...ale jenom tehdy když má právě šílenou potřebu ji příliš dirigovat....

laminanonte napsal(a):

misha88 napsal(a):

ano, mamko a tatko me zní nepříjemne, i když jsou v rodině deti, presto bych oslovovala dál jménem, s tím že dítěti bych říkala "zavolej tatku" a ne "zavolej Honzu"...to je jasný..ale přímé oslovení dané osoby jménem!!

dcera si v útlém dětství zafixovala, že manžela oslovuji Péťo a říká mu tak také, ač jsem samozřejmě říkala "zavolej taťku." Dnes to s  "tatínkem"  střídá, jak ji napadne.Je zajímavé, že mě jménem neoslovovala, až poslední dobou, když něco chce, tak mi říká zdrobněle.


Jinak já říkám manželovi Peťulko, Péťo, Bobe, ale to jen doma a když mu řeknu Petře, tak ví, že něco provedl. Na veřejnosti ho oslovuji  Péťo. 

On mi říká Matýsku a Marti

a kolik je ted dceři?

Manžel je Michael, takže, klasika - Mišulko, Myšáku, Myši, když zlobí, ..no Michaeli !

On mi říká většinou Čumáčku nebo Haníčku. Když zlobím......... vlastně, co blbnu, já nikdy nezlobím,

Upravil(a) mashanka (27. 8. 2009 10:00)

haiel: memu bratrovi je 19, a trosku mi to pripomina, tatovi rika nekdy"fogine", mamka ma preci jenom vetsi autoritu, takze tam je jen mamka.

a jak oslovujete treba svoji tchyni s tchanem? Já mám tchyni 4 roky, a zpocatku bylo vykani, takze prijmeni, nyni si tykame a tak je Hanka,ale tchan mi tykani nenabidl, takze je pan a prijmeni... co vy? rikate maminko a tatinku? me to prijde divny abych jim tak rikala, kdyz rodice uz jedny mam. (dokonce uz dva tatinky)

Při hádce? asi se neoslovujeme:)) protoze mluvime my dva spolu, u nas ani sprosta slova moc nelitaji, me to dost vadi.

a jak nekdo uz psal, pritel je Michal, takze rikam Míša, Mišula...Michal jen kdyz me leze na nervy taky:))