27. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 27. února : Jednoduchá kefírová buchta na plech. Rychlý recept zcela bez vajec! 21. února : Jak vyuít skořápky z vlaských ořechů? Odvar z nich dodá chybějící jód a pomůe i s kalem |
|
|
Bláa.. napsal(a):
Je moné smysl ivota vůbec někým nebo něčím obsáhnout? A tudí i popsat?
Já si myslím, e smysl ivota budeme hledat stále a vdycky, bude jetě něco navíc, co neuvidíme. A e je to tak dobře. Hlavní e je, abychom na této cestě uměli vidět i Ty druhé, jiné, dalí....
Je pravda, e jmenovaná náboenství se zdokonalovala snad asi 2000-2500 let. Ale, co je pouhých 2000 let, z hlediska doby existence člověka? A kolikanásobný čas, máme jetě před sebou?
Je moné, nějakou pravdu prohlásit za konečnou? Nemohu prohlásit e ano.
Na úvahu, která by pracovala s pohledem, e není moné, aby nějaký nový názorový směr přinesl dalí, stejně geniální mylenku do vývoje lidstva, jako přinesla svého času Tebou jmenovaná náboenství, nemohu odpovědět, e ano.
Myslím si, e právě to, je nae úloha, hledat a objevovat nové pravdy a e toho máme jetě hodně před sebou.
Zdraví Tě Bláa
Bláko,
výborně, zcela se ztotoňuji.
Není tady
Crabat napsal(a):
Já vím, Salvator namítne, e nové ji je za dveřmi. A já tomu věřím. Dosud vak těmi dveřmi nevstoupilo dovnitř. Navíc si nikdy nenechám vzít historickou krásu i moudrost těch, kteří obětovali své ivoty pro svou víru a naději.
Crabe,
Nevstoupilo, ale ji pořádně nakročilo. Co uděláme, jeden kadý z nás, a zjistíme, e nové je zde? I nadále budeme odmítat, jenom proto, e se o tom - podle nás - nepíe ve svatých knihách?
Není tady
Bláa.. napsal(a):
Co je to náboenství?
Náboenství je touha po něčem lepím, krásnějím a dokonalejím, ne jsme my lidé.
Bláo, určitě má pravdu, e lidé přijímají náboenství větinou právě kvůli Tebou uvedeným touhám. Podle mě to ale neznamená, e tak náboenství vznikla. Můj názor je jiný a přiznávám, e je ovlivněn tím, e jsem "teista".
Nejprve kratí úvod. Předevím nae civilizace je zaloena na vzestupném poznání. To je pochopitelné, protoe stojíme a zakládáme si na hmotném vědeckém poznání. To je pochopitelné a v praxi víceméně funkční, pominu-li excesy vznikající na základě poznání (atomová bomba, energetická krize, plundrování zdrojů, ...). Můj pohled na svět je ale odliný. Jak u jsem uvedl jinde, nejhlubí a nejpropracovanějí filosofie a náboenství jsou ty nejstarí, proto tvrdím, e v duchovní oblasti ono vzestupné poznání prostě není moné. Tvrdím, e duchovní poznání funguje na principu sestupného poznání, to znamená nejméně tisíce let fungující přenos poznání mezi mistrem a ákem (např. prokazatelně dle současné vědy je Védská kultura stará nejméně 6000 let s tím, e samotná filosofie o sobě tvrdí, e je tu po miliony a miliony let, co je člověk na Zemi).
Tvrdím tedy, e náboenství tedy není touha, ale úplná a nezkreslená pravda daná lidem před mnoha věky, kterou člověk svou nedokonalostí znehodnotil, znečistil. Nové náboenství tedy nemůe nikdy nikam dospět. Jistě, vzestupným poznáním lze udělat pokroky, ale ty jsou limitovány aktuální schopností člověka dospět do určité míry poznání. A ty jsou, jak u bylo uvedeno, v dnení době velmi omezené.
Není tady
Salvator napsal(a):
Úplné poznání? Získavat úplné poznání studiem teologických směrů a -ismů je stejné, jako chtít najít poklad na dně moře tím, e bude čerpat vodu z oceánu lící. Na tom nemění nic věk nebo doba původu ideologie.
A propos, kde má jistotu, e -ismus, který vyznává teď, je ten jediný pravý? Zejména po tom, co tě ji dříve některé předchozí -ismy zklamaly? Je vůbec moné získat úplné poznání studiem čehokoli? Řekl bych e nikoliv...
Netvrdím, e můj ismus je jedinný a pravý. Pouze tvrdím, e v něm necházím odpovědi na vechny své otázky. Proč bych nemohl studiem získat úplné poznání? Stále se točíme kolem tématu, které jsem nadhodil v předchozím příspěvku. Vzestupným poznáním se podle mě prostě k pravdě blíe nedostaneme. Bádáme a bádáme, ani bychom znali to, co u jednou bylo napsáno či řečeno. Co takhle nejprve nastudovat poznání, které máme a teprve to pak vyuít v dalím novém, tvůrčím poznávání?
Salvator napsal(a):
Ano, podle mne má smysl zabývat se čímkoliv, čím se člověch chce zabývat. Historie potvrzuje, e vdy vyhrávaly nové, neznámé mylenky, které přinesl jedinec, nadchl několik lidí a nakonec se tyto mylenky rozířily jako poár.
Vznikající mylenky vdy přicházejí jako odezva na aktuální stav vývoje společnosti. Jejich ignorance by zastavila vývoj a to není ádoucí.
Problém je vak v tom, e vdy stávající paradigmata nové mylenky tvrdě válcují do doby, ne vznikne kritické mnoství přívrenců nového. Pak se to zvrátí a idea se stane "státním náboenstvím". Nějakou dobu se rozvíjí a kvete, pak začne opět brzdit vývoj. A přijde nová mylenka...
A propos, vechny směry (nejenom) duchovního poznání přináejí odpovědi. Ne vak kadému a ne za vech okolností a ne vem ve stejné kvalitě.
Nové, neznámé mylenky? Ale to nemluví o filosofii a náboenství, ale o vědě, ne? Nebo mi zkus uvést v posledních třeba tisíci letech, jaká nová filosofie či náboenství měla přínos pro ná duchovní růst?
Není tady
Jirka napsal(a):
Nové, neznámé mylenky? Ale to nemluví o filosofii a náboenství, ale o vědě, ne? Nebo mi zkus uvést v posledních třeba tisíci letech, jaká nová filosofie či náboenství měla přínos pro ná duchovní růst?
Například Islám. Vznikl sice před více jak tisíci lety, ale zajisté měl výrazný přínos pro ná duchovní růst, respektive růst národů středního východu. Konec konců, pozitivní dopad islámu cítíme velmi citelně i my středoevropané, kteří ho přímo nevyznáváme.
Kadá filosofie je něčím uitečná, i takové, které jsou výrazně destruktivní, nebo jinak deformované. Ne kadý člověk je schopen vnímat čistotu vysokých idejí. Proto vznikají takové ideologie, které je mohou ve vývoji posunout dál, by nejsou zcela čisté a zářivé.
Není tady
Jako by s přibývajícím hmotným poznáním byli lidé čím dál méně schopni rozumět duchovním vědám, a snad i proto jsem přesvědčený čím dál více, e hledat nové náboenství, vyvíjet novou filosofii, je zbytečná cesta, protoe nejsme schopni takového duchovního poznání, jako lidé před tisíci lety. Hlavní mé poznání je takovéto: Nejstarí filosofie je nejblíe úplného poznání.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Jirko,
trochu jsem se zorientovala, nejsem si jistá, ale napadla mě jiná stránka mometntální diskuse.
Připoutím, e nová náboenství, by zřejmě nebyla na jiném principu, na jiné mylence. Jestli tedy nejde překonat základní mylenka náboenství, nemají vlastně vechna náboenství klíčovou mylenku stejnou? A která klíčová mylenka to vlastně je?
Proč, nepřipustit, e stejnou mylenky tedy měla nejpůvodnějí a nejstarí náboenství, která provozovali vlastně amani? Existuje větí nebo mení náboenství? Kdy jsou vlastně zaloena stejné klíčové mylence? Není tedy nejryzejí to úplně prapůvodní náboenství, podle představ prapůvodních obyvatel
země?
V jednom s tebou nesouhlasím. Domnívám se, e náboenství nepopisuje smysl
ivota. Ten cítíme vichni sami. Náboenství se dotýkají něčeho jiného a to je smrt a zmrtvýchvstání. Podle mého, by v náboenství mohlo jít spíe o očistné rituály, které lidé potřebují. Potom tedy se jednotlivá náboenství mohou liit podle formy, podle
kterou uznávají.
Pak by se i dalo říci, e nová náboenství nejen e mohou vzniknout, ale e tady ji i jsou, ale vypadají úplně jinak, ne náboenství. Mohou se liit podle věkových nebo zájmových skupin, protoe zrovna tak, jak se vyvíjela náboenství v souladu s vědeckým vývojem, proč by se nevytvářela nová, podle společenské psychologické potřeby?
Co je pro mne pozitivní, e jsem pochopila, proč si rozumím s věřícími. Je to schopnost proívat fantazii.
Upravil(a) Bláa.. (13. 2. 2006 22:53)
Není tady
To Jirka:
To není materialistický pohled komunistického reimu, ale obyčejný názor ateistky-historičky. Nic víc, nic míň.
A ... nikdy jsem třeba budhismus specielně nestudovala, take vám tady nechci v ádném případě svými případnými bláboly kazit tuhle příjemnou filosofickou debatu, ale za názorem, e ji nejstarí filosofie a náboenství vznikaly přímo i nepřímo na společenskou objednávku si stojím a zatím mě nic nepřesvědčilo o opaku.
Není tady
... a tím vysvětlením nevysvětlitelného - materialistického jsem nemyslela ani tak filosofie jako spíe náboenství
Není tady
Jel (nemám to srdce Ti říkat Tvým nickem) vimni si toho, jak na obrázku stojí ve tmě. Je to moc hezká ikona, nic proti ní, má dokonce nádhernou atmosféru.., ale to, co si vybíráme, vdy tak nějak koresponduje s tím, co se v nás odehrává. U začíná tuit, kam tím mířím?.. Měla bys hodně hluboce začít přemýlet, jaké pohnutky probíhají v těch druhých, kdy se rozhodli zastávat stanoviska idealistických filosofií, duchovních nauk, či náboenství. Oni nejsou tak hloupí, případně naivní, jak Tě snad v prvé řadě napadne. Je za tím něco víc, něco mnohem, mnohem hlubího. Leč právě ony stíny noci, v nich se pohybuje, Ti nedovolí to spatřit.
Noc je krásná. Obzvlátě s takhle úasně jasným měsícem vytváří kouzlo ztajeného, nabité poselstvím a významem. Avak po kadé noci, by sebekrásnějí, nekonečně prodchnuté touhou, musí nakonec přijít svítání. A tam bych zaosciloval svůj pohled. Těit se na první ranní paprsky, rozevřít to niterné tajemství Slunci.
Potom najednou uvidí. Rozpozná, co kadý z těch lidí myslel, a u Ti jejich stanoviska vůbec nebudou záhadou. Jel, je to na Tobě, ne na nich, oni svou Cestu mají, to respektive Ty ani neví, e ji teprve hledá. Proto se nasměruj k Slunci, připrav na něj, a vyjde, protoe tehdy Tě celou oslní svou Krásou.
Není tady
Crabat, čo sa odohráva v Tebe?
Není tady
Co nevidí ty ílené výboje? Tak to jsem já. Tuhle ikonu jsem dlouho, dlouho hledal! Ovem má jetě podstatně víc rovin. Ale to u je na kadém jedinci a jeho stupni poznání, co v ní dokáe rozkrýt.
Tjů-důdů-důdů-dů.., to u tu dlouho nebylo, co?..
Není tady
Akú pesničku si to tjúdúdááááá?
A čo na mňa prezrádza môj avatár?
Není tady
Crabate,
asi jsi jelitko nepochopil. Si myslím já.
Jirko,
k čemu by nám bylo nové náboenství?? Opět dalí nalívárna hlavy.Osobně si myslím, e lidstvo by se mělo zaměřit na zcela jiné směry.Tím by mělo být vyuívání dalí kapacity mozku a vrátit se zpět na stromy.Tzn. najít tajemství ve svém nitru, najít svůj prazáklad a ne se nechat degenerovat dál a dál.A jde o neskutečnou touhu po hmotě, ale i naopak únik od reality a ukrývat se pod křídla nějakého náboenství , které se jen a jen přizpůsobí nové době, zjistí kde lidstvo tlačí bota a nějaký chytrý manipulátor opět tyto neastníky nakrmí nadějí bez zapojení mozku, jen na základě právě jeho vypnutí a přenechání odpovědnosti na nějakém duchovním vůdci, za kterého se rychle vydá.
Jak jsem ji psala dříve. Bibli neodmítám, ale respektuji jako knihu, do ní po staletí byly vkládány zkuenosti lidstva, pochopitelně byla zpracována pro náboenství, ale kdo umí vypustit podprahovou manipulaci nachází tam velké poselství.Smůla bible je, e byla zneuita.
Nedávno se zde rozpoutala debata na téma náboenství a nestačím se divit, kam se ty názory poděly.????
Mluvilo se zde o příchodu Mesiáe, jak ho kdo pozná, zda jej lidé přijmou, kde přijde.Bude to mu či ena.
Copak jste jetě nepoznali co lidé vlastně potřebují? Je to tak těké? Nepotřebují jen filosofii, ale i SKUTKY.Vymyleno u je snad ve, ale učiněno PRAMÁLO.
Jak vidím Mesiáe Já?
Asi mě knokautujete, ale pro mne to bude člověk, který pomoci vědy (nebo dnes se u větina lidí přiklání k vědě)a důkazů pomůe lidem konečně uvěřit, e ta kapacita jejich zamčeného mozku skrývá to po čem kadý touí a svým sobectvím jen oddaluje (a to je poznání neviditelného, neměřitelného tajemství ivota).Pochopit, e není na světě pouze jedinec, ale soubor jedinců jako národ,soubor národů- lidstvo.A pokud se jim otevře ta komnata v hlavě najednou pochopí provázanost a kompaktibilnost lidstva, e oni sami dokáí nastolit harmonii národů a tudi světový mír se zachováním národních kultur a tradicí.Co mi u náboenství poněkud chybí, nebo jak jsme se mohli přesvědčit náboenství má své hranice a nikdy nepřipustí náboenství jiné.A to je začátek konce.Tak proč nový konec, neměli bychom hledat začátek vstřícnosti a tolerance.
Není tady
Take si myslim, ze zadne nove nabozenstvi tezko vznikne. Nabozenstvi jako princip = buh +vira v nej+ poslusne, bojacne ci uvedomele uctivani. Princip uz je po tisicileti stejny, obsah, tj. atributy boha, zpusoby viry a uctivani se meni, a tady souhlasim s jelitkem a take mne zatim nic nepresvedcilo, ze tomu tak neni, na zaklade spolecenske objednavky.
A souhlasim i se Zenou 2, ze je treba, aby lide konecne pochopili, ze jsou lidi! Co to vlastne obnasi - CLOVEK, LIDSTVO....
Jenze z vlastni zkusenosti uz vim, ze tohle lide pochopi, ze jsou narod, lidstvo, jen ve vypjatych vyjimecnych chvilich a bohuzel taky jen na chvili..... Tak nevim, jestli na nas bude nekdo muset "zarvat", nebo potrebujeme nejakou globalni katastrofu, ci radeji dve tri, nebo jestli to zvladne nejaky moudry mesias - ucitel..... a nebo zda potrebujeme vsechno dohromady...
Není tady
Crabat napsal(a):
Jel (nemám to srdce Ti říkat Tvým nickem) vimni si toho, jak na obrázku stojí ve tmě. Je to moc hezká ikona, nic proti ní, má dokonce nádhernou atmosféru.., ale to, co si vybíráme, vdy tak nějak koresponduje s tím, co se v nás odehrává. U začíná tuit, kam tím mířím?.. Měla bys hodně hluboce začít přemýlet, jaké pohnutky probíhají v těch druhých, kdy se rozhodli zastávat stanoviska idealistických filosofií, duchovních nauk, či náboenství. Oni nejsou tak hloupí, případně naivní, jak Tě snad v prvé řadě napadne. Je za tím něco víc, něco mnohem, mnohem hlubího. Leč právě ony stíny noci, v nich se pohybuje, Ti nedovolí to spatřit.
Noc je krásná. Obzvlátě s takhle úasně jasným měsícem vytváří kouzlo ztajeného, nabité poselstvím a významem. Avak po kadé noci, by sebekrásnějí, nekonečně prodchnuté touhou, musí nakonec přijít svítání. A tam bych zaosciloval svůj pohled. Těit se na první ranní paprsky, rozevřít to niterné tajemství Slunci.
Potom najednou uvidí. Rozpozná, co kadý z těch lidí myslel, a u Ti jejich stanoviska vůbec nebudou záhadou. Jel, je to na Tobě, ne na nich, oni svou Cestu mají, to respektive Ty ani neví, e ji teprve hledá. Proto se nasměruj k Slunci, připrav na něj, a vyjde, protoe tehdy Tě celou oslní svou Krásou.
Milý Crabate, to e člověk nejde tou samou cestou jako ty a nevidí, to co ty, jetě neznamená, e nehledá a e je slepý.
Není tady
Nojo, Jel, háček je v tom, e dokud se člověk neutrhne nad materiálně smyslové vnímání světa, nedohlédne příli daleko. A nemůe posoudit, jakou cestou já jdu, kdy se pro Tebe den jetě nerozvinul.
A proto prosme svítání, aby nastalo.
Prosme boha Slunce, aby mezi nás zavítal a postavil nás tím do Světla.
Upravil(a) Crabat (16. 2. 2006 20:16)
Není tady
Co je to víra?
Náboenství nemusí být jen v církvích. Určitou formu náboenství, něco, někoho zboňovat, můeme provozovat i my ateisté. Někdo si to přizná a někdo ne.
Touha manipulovat s druhým člověkem, je stará, jako lidstvo samo.
Já myslím, e v dnení době, v naí společnosti, v Česku, by se ji s úspěchem nala jiná, lepí odvětví.
Proč ji hledat jedině v církvích?
Otázka zněla, jestli je moný vznik nového náboenství. Myslím, e v tomhle má Jirka pravdu. Asi tedy nemohla.
Ale moná i proto, e mylenka zboňování Boha byla ji dostatečně rozpracována a vyčerpána. Nicméně, pro
část populace bude stále platit. S tím, bychom se měli smířit.
Dalí otázka je, jestli je smysl ivota, předevím v náboenství. Domnívám se, e s tím by se měly smířit zase církve, e pro určitou část populace není a nebude.
Vdy je to vlastně úspěch, věřící se nemusí bát chodit do kostela podle svého výběru, nevěřící se nebojí nechodit do kostela, zrovna tak, jako nikdo nemusí předstírat příslunost k nějaké straně, takhle by podle mne měla vypadat demokracie. Proč, brát druhým jejich pravdu? Dalí ukáe vývoj a ten potřebuje čas.
Mě trápí jiné formy manipulace a to je kriminalizace společnosti - bez rozdílu vyznání.
Upravil(a) Bláa.. (17. 2. 2006 11:40)
Není tady
Co se týče společenské objednávky, dalo by se i přemýlet nad společenskou objednávkou psychotroniky.
Po revoluci se nalo tolik lidí, ovládajích ezoterické umění, nezdá se Vám to podezřelé?
Bude jaro, já ho oslavím, jako potolikáté, oslavným pochodem po Praze a zajdu si do nějakého kostela, kvůli překrásné hudbě, zpěvu a nádherné atmosféře lásky a naděje, stoupnu si někam dozadu do kouta, kde jinde bych poděkovala osudu....
Upravil(a) Bláa.. (17. 2. 2006 19:06)
Není tady
Včera jsem v jednom mailu pouil tuto úvahu, ale pak si uvědomil, e vlastně předevím patří sem, take zde je:
Kadý silný nadenec otevírá nový směr, ale opomíjí vstoupit do toho starého, seznámit se s původními ideami. Proto jeho nauka nebude nikdy tak silná jako předchozí, protoe si s tím nedal tu práci! Kdy pak člověk oněmi historickými základy projde a pochopí je (to je důleité!), potom větinou zjiuje, e není důleité vytvářet nový směr, nýbr pouze navázat na původní!
Myslím, e právě v tomhle je ona odpověď na prvotní otázku. Proto mi nedalo, abych zde tuto mylenku neuvedl.
Není tady
Bláa.. napsal(a):
Co je to víra?
Náboenství nemusí být jen v církvích. Určitou formu náboenství, něco, někoho zboňovat, můeme provozovat i my ateisté. Někdo si to přizná a někdo ne. .
Osobně vidím vekeré náboenství pro pochopení zákona tohoto vesmíru. Ten, kdo je nepochopí Jeho zákony, sám sebe odsuzuje a trpí. ,,Bůh je ve vem kolem nás a v nás". Pojmenování je často a druhotné. Mnoho jeho zákonů neznáme a přesto fungují, jen zatím nejsme schopni je pochopit, protoe nejsme na to připraveni.
Ne nadarmo se říká, e dveře se otvírají sami jen tomu, kdo je připravený......
Kdy ničíme přírodu, ničíme tím sebe.
Kdy ubliujeme u jen mylenkou někomu, ubliujeme tím sobě.
Bůh, Láska, Vesmír, Příroda, lidské Já ... jedno jest...
Přeji krásný den Il.
Není tady
To je hezká mylenka jednoty, Ilseli. I já bych se na náboenství díval odtud. Nevidím v něm ostatně zásadního rozdílu mezi duchovní naukou, či idealisticky pojatou filosofií. I kdy, pochopitelně, rozdíly tam jsou.
Tohle vak je ve skutečnosti problém dnení doby. Uslyí-li u jenom pojem náboenství, větina lidí se vnitřně zablokuje. Chápu proč, vdy je tu tak neblahé dědictví jednotlivých církví, ovem to nic nemění na poselství, které je nám přes propast věků předáváno právě oněmi ideami. Kdy si navíc uvědomíme, e filosofie nic neřeí, pouze nás učí správně pokládat otázky a odpovídat si na ně, zbývá vpravdě u jen náboenství a duchovní nauky.
Náboenství je rozměr. A nemůeme ho krtnout jen proto, e se nám nelíbí, a ji z jakéhokoli důvodu. Zrovna tak jako filosofii nemůeme krtnout, vdy jak bychom se potom naučili myslet?.. Moná tato generace lidí je předurčena k tomu, aby se věnovala duchovním naukám, ale jestlie jejich mysl zároveň neprojde filosofií i náboenstvím, potom jaký asi uitek z nich získá?..
A bude vůbec chápat, o čem je řeč?..
Není tady
Salvator napsal(a):
Například Islám. Vznikl sice před více jak tisíci lety, ale zajisté měl výrazný přínos pro ná duchovní růst, respektive růst národů středního východu. Konec konců, pozitivní dopad islámu cítíme velmi citelně i my středoevropané, kteří ho přímo nevyznáváme.
Kadá filosofie je něčím uitečná, i takové, které jsou výrazně destruktivní, nebo jinak deformované. Ne kadý člověk je schopen vnímat čistotu vysokých idejí. Proto vznikají takové ideologie, které je mohou ve vývoji posunout dál, by nejsou zcela čisté a zářivé.
Salvatore, o přínosu Islámu v§bec nepochybuji, má pro mě dokonce velké kouzlo. Ale s čím nesouhlasím, je jeho stáří. Základní principy Islámu nevznikly příchodem proroka Mohameda. Základ Islámu je třeba hledat ve stejném zdroji jako křesanství, které také nepovauji za nové náboenství. Ve má stejný základ v době Mojíově. Ale i to je na delí diskusi...
Není tady
jelitko napsal(a):
To Jirka:
To není materialistický pohled komunistického reimu, ale obyčejný názor ateistky-historičky. Nic víc, nic míň.
A ... nikdy jsem třeba budhismus specielně nestudovala, take vám tady nechci v ádném případě svými případnými bláboly kazit tuhle příjemnou filosofickou debatu, ale za názorem, e ji nejstarí filosofie a náboenství vznikaly přímo i nepřímo na společenskou objednávku si stojím a zatím mě nic nepřesvědčilo o opaku.
Jelitko, krásně jsi popsala mou hlavní výtku vem ateistům. Sama přiznává, e dělá závěry bez znalosti faktů. Jako příklad musím uvést třeba Křesanství či Védskou kulturu. Tam prostě společenskou objednávku nenalezne a ani nalézt nemůe. Proto si dovolím Ti poradit a vůbec to nemyslím jako osobní útok: zkus se více seznámit (nestačí jedna kniha...) s nějakou velkou filosofií a teprve potom si utvoř názor...
Není tady
Crabat napsal(a):
Kadý silný nadenec otevírá nový směr, ale opomíjí vstoupit do toho starého, seznámit se s původními ideami. Proto jeho nauka nebude nikdy tak silná jako předchozí, protoe si s tím nedal tu práci! Kdy pak člověk oněmi historickými základy projde a pochopí je (to je důleité!), potom větinou zjiuje, e není důleité vytvářet nový směr, nýbr pouze navázat na původní!
Crabate, velmi si mě tímto tvrzením potěil. Podle mě přesně vystihuje problém naprosté větiny nových duchovních směrů. Díky!
Není tady
Jirko,
mozna bychom si meli ujasnit, co kdo z nas chape terminem "spolecenska objednavka."
Ja stejne jako Jel vychazim z materialismu a ateismu, cetla jsem bibli nekolikrat, mohu tvrdit, ze jsem ji i studovala, stejne tak jako vse, co bylo napsano o bibli a v souvislosti s ni. Stejne tak jako mne neuspokojila skripta O Kapitalu, ale precetla jsem si samotny Kapital. Precetla jsem si tedy i bibli. Clovek nekdy opravdu zasne, jak je vse jinak...
Ja osobne v terminu "spolecenska objednavka" nevidim prani mocneho jednotlivce, ci skupiny lidi ani spolecenske vrsty, ktera by si cosi objednala u moudrych filosofu. Spis to vnimam jako vysledek obecnych, systemopvych zmen ve spolecnosti jako celku. Chapu to jako vyraz nespokojenosti spolecnosti jako takove s odpovedmi, ktere ji dava to ktere nabozenstvi a hlavne s moznostmi, ktere ji dava pro jeji dalsi vyvoj, pro vsechny nezbytne zmeny.
Napriklad krestanstvi je pro mne vyrazem touhy tech nejprostsich a nejchudsich lidi po spravedlnosti, plnohodnotnem zivote ve vire, po spolecenskem uznani a pravu na dustojny zivot. V tom spatruji onu spolecenskou objednavku nejsirsi spolecenske vrstvy. Ale nejen te nejchudsi, protoze i sam vladar brzy pochopil, ze jeden buh = jeden kral a zacal tohle nabozenstvi pouzivat. Nakonec nic jineho mu nezbylo.
Krestanstvi je dnes nejrozsirenejsim nabozenstvim v zapadni civilizaci vubec. Presto si troufam rici, ze v sirsim slova smyslu nesplnilo ocekavani - sami krestane se dale zabijeji, dale se nenavidi, vrazdi na ulici i ve valkach, dale jeden hromadi majetek na ukor druheho, cirkev zasahuje do svetove politiky, zehna vsem.....
Blaza napsala, ze i esoterika u nas muze byt vysledkem takove spolecenske objednavky a ja s ni v tomto slova smyslu souhlasim - nebudu se ted prit o to, kdo je a neni esoterik ap. - protoze mnoho lidi je nespokojeno s tim, co je ucil materialismus, vubec vsechny -ismy. Zacinaji si klast stare otazky znovu a odpovedi nenachazeji ani u krestanskych cirkvi, ktere maji dnes povsechne jine starosti nez peci o duse svych vericich. A navic, byly tu vzdy.
Samozrejme souhlasim s Crabatem, ze nic noveho super uzasneho stejne nikdy nevznikne a ani nemuze, pokud se clovek nevrati k svemu prapuvodnimu clovecenstvi... Clovek si stejne klade porad stejne otazky, jen se porad ne a ne spokojit s porad stejnou odpovedi a tak hleda dalsi klicky a objizdky... Ty nejprostsi odpovedi na ty nejprostsi otazky dala uz vsechna nabozenstvi, nakonec buh je jen jeden, jen lide se jimi porad nejak ne a ne ridit...
Není tady