Zklamaná napsal(a):

tady !....nebo si snad myslela, že s tebou budu kvákat po netu a nechám si od tebe bulíkovat tvé výplody? Nebo je to najednou strach z toho, že bych chtěla znát obě strany?

Mno: kvákání byl tvůj vynález - vzpomínáš? A o nějakém setkávání nebyla původně řeč - pročež to tak necháme.
Proč by sis měla něco nechat nabulíkovat nechápu - tak si nenech - kdopak ti brání?
"Druhá strana" by se bohužel v žádném případě nechtěla setkat s tebou - nehledě k tomu, že už vůbec ne na toto téma
Nehledě k tomu, že nejsi soudkyně  - ničí, natož má.
Tož tak.

Haiel: No počkej, to že partnera o něčem neinformuješ, neznamená, že to děláš tajně, tedy tak, aby se on o tom nedozvěděl.

Mluvíme tady o nevěře - tedy: informuješ snad o tom svého muže?


Haiel: Ale tys asi reagovala dřív, než jsem tam dopsala ten dodatek.

To nevím, možná To jsem si nějak nevšimla.

Haiel: Neumíš být věrná jednomu muži. Koho obvinit? Tebe? Jeho?

Za tohle díky - to je právě zajímavé - když se třeba debaty ukončí způsobem: mohli za to oba. To je totiž taky diskutabilní, že? Myslím, že úplně vždycky za "odskočení" oba nemůžou.

Haiel: Nebo se snad nevěrou chápe jenom sex?

Jooo, tohle jsme si tady na začátku všichni asi nedefinovali Tady na tomto vlákně zřejmě ano - o nevěře v souvislosti se sexem. Polemizovat o snech (o nichž partnera neinformujeme) asi nemá význam; řekla bych, že diskutujeme o tom, co ovlivní soužití dvojice už po té praktické stránce - kdy jeden z partnerů cítí nějakou újmu.

Upravil(a) Tercila (12. 3. 2010 23:48)

Jako trikrat rozvedena

Viky......kecáš!!! Fááákt?
Abych se teda přidala do šiku, já rozvedená nejsem, ale hodněkrát jsem se v životě cítila poražená Naštěstí se z těch kolen rychle zvedám .

Upravil(a) Tercila (12. 3. 2010 23:53)

haiel napsal(a):

lupina montana napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Jestli to taky nebude tím, že  ten  psychicky zdravý a  gramotný ( i jinak než psychologicky) jedinec se  do nějakého románku nepustí....

To by muselo být psychologicky gramotných a zdravých asi 8% populace - pokud si vzpomínám na páně Plzákovo zjištění
Ale třeba je to pravda...........................
Ovšem, já být tím zdravým jádrem, pořádně bych se vyděsila: taková přesila, kruciš
Já a moji románci ale máme zas na co vzpomínat
On totiž ten počestný život je děsná nuda - a proto vyžaduje takové nasazení
Kdo si hraje, nezlobí.................

Aha nuda, jo? Nejseš ty náhodou ňáká tadlencta? Rozhoďtento? Tentonožka? Nudící se doma u sporáku a nevážící si poklidného pochrupování manželova?

Tohle dělá když má 15 minut osobního volna. Jinak pořád ve střehu jako pionýr

Zklamaná napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Tak už přestaň papouškovat, tohle je fakt nuda todlecto.
Jako ozvěna
Kde je nějaké vlastní invence?

To, že nepobereš to, co říká pan Savčenko, to mne ani nepřekvapuje. Mně dokonce nepřekvapuje ani to, že i přesto, že tomu nevíš hlavu ani patu, máš potřebu to komentovat. Takových tu všude běhá. Nejsi ty náhodou na nějaký kandidátce?

Kdyby běhalo to by byla aspoň zábava, ale tady jsou takových celé zástupy, jako do prvomájového průvodu.

A ty si dej na to vlísávání pozor, nebo tě zas VONA někde utře, a budeš zase trucovat a dělat uraženýho

Vono moje drahá, urazit mě může jen člověk s prokázaným IQ 18O a víš na to ty a další nemáte. Tento babinec, který tady mluví jak jsou ženské moudré a inteligentní, rozvážné a dokonalejší než muži dokazuje přesně opak, Sami tady světu předvádíte, proč vám muži nemají věřit, proč vás mají držet zkrátka, proč většina mužů vás nemá za rovnocené partnery, jak doma tak v práci, proč se hodíte jen k plotně a k hlídání dětí. Jen tak dál Zklamčo a další. Perskej trh je inteligentnější a tišší než tady tohle pořvávání, která je větší k (na k to začíná ale královna to není )

Pisatel napsal(a):

Vono moje drahá, urazit mě může jen člověk s prokázaným IQ 18O a víš na to ty a další nemáte. Tento babinec, který tady mluví jak jsou ženské moudré a inteligentní, rozvážné a dokonalejší než muži dokazuje přesně opak, Sami tady světu předvádíte, proč vám muži nemají věřit, proč vás mají držet zkrátka, proč většina mužů vás nemá za rovnocené partnery, jak doma tak v práci, proč se hodíte jen k plotně a k hlídání dětí. Jen tak dál Zklamčo a další. Perskej trh je inteligentnější a tišší než tady tohle pořvávání, která je větší k (na k to začíná ale královna to není )

Pořád nechápu, proč se ty s tak vysokým IQ (soudím, že je jistě nebetyčné) snižuješ k nám a chodíš pořád na babinet. Dokonce ses poslední dobou zase utrhl z řetězu a píšeš a píšeš ty své nesrozumitelné nesmysly v množství větším než velkém. Nu, dle tebe jsou to asi vysoce moudré myšlenky, které my nemůžeme pochopit.
Vždyť tady vůbec nemusíš být.

Tercila napsal(a):

lupina montana: Žárlení na bicykl? Normálně - jako každý jiný "Kam zas jedeš? Na kole? jedu s tebou...jakto, že sama?

Jo tak - já myslela na bicykl jako na bicykl, proto jsem se divila

jakto, že sama - tak tady jsem si uvědomila, že něčím podobným mi můj manžel nikdy život neznepříjemňoval. Tak proto mě v první chvíli nenapadla souvislost mezi bicyklem a žárlením

JJ, Terci, ja mám už dlhšie dojem, že diskutuješ čisto teoreticky o veciach, ktoré si neraz nevieš ani predstaviť. Nič v zlom, pravda. Proste si ideš večer po práci trošku zateoretizovať.
Ja som zažila žiarlivca - neverného - svoju žiarlivosť, aj jednu svoju neveru("neprevalenú zradu"), vzťah s mužom neverným inej... aj Savčenka. Zaujímavý muž, ale práve spôsob, akým až robil z ľudí blbcov, sa mi nepáčil. Inak - myšlienky zaujímavé, dlho som mala o čom rozmýšľať. Za seba: som rada, že už riešim vo vzťahu iné veci ako vernosť, nevernosť a žiarlivosť. Ono sa vždy nájde neičo na riešenie. 

Tercila napsal(a):

Lupina: to bys při své ráznosti jistě byla již dávno pryč

Lupi, ale Zklamča nemá důvod

Tak to je Tercilo naprosto jasný a do očí bijící fakt, že nemá, vo tom žádná

haiel napsal(a):

Jo, rozumím. Ale ten strach popálit si prsty může být  tomu člověku a potažmo jeho budoucímu partnerovi dost užitečný. Tehdy, když se ten ustrašený začne toho strachu zbavovat. On totiž bude muset zbořit všechny nefukční vzorce, které doposud pokládal za správné. Tedy ty, které mu přivodily strach. Věrnost partnerská se chce ctít po staletí coby jakýsi ideál  nebo alespoň nezbytný atribut pro kvalitní vztah, ale kdy, kde, komu to takto dlouhodobě fungovalo?  Věrnost jenom proto, že se to patří....Osvědčila se vůbec ta věrnost za celý ty roky toho římskokatolického blafování? Osvědčila se jenom dobrá vůle. Nezradit, stát partnerovi po boku, být oporou dětem....kde není dobrá vůle, vždycky je dost důvodů pro rozchod a nevěra nemusí být příčinou... Kdo je zmetek, nemusí být ani nevěrný, vztah s ním zkrátka není možný. No a když je někdo zodpovědný, románek ho neohrozí. Taková nevěra není důsledkem nezodpovědnosti. Nevnímám to jako nespolehlivost nebo zradu.

Souhlasím.
Rozvod je někdy prohra, jindy naopak je to velké vétězství.
Kvalitní vztah nestojí jen na věrnosti, to je chyméra.
Nicméně ten, kdo věrný být chce, ať je. Ale to je tak všechno, očekávat či vyžadovat to od druhého už je faul. Častovat lidi, kteří mají jiná měřítka hanlivými jmény je hloupost dotyčného, stavět věrnost na pidestál manželského života je věc každého konkretního člověka. Pokud to tak má, jeho boj.

lupina montana napsal(a):

Tercila napsal(a):

Věrnost partnerská se chce ctít po staletí coby jakýsi ideál  nebo alespoň nezbytný atribut pro kvalitní vztah, ale kdy, kde, komu to takto dlouhodobě fungovalo

Vidíš, teď mě napadá, který jedinec tu věrnost vlastně vymyslel? Někdo musel být první s tímhle nápadem - když tedy v pravěké společnosti "se to tak nebralo" .

Souvisí s udržením majetku - tedy nedrobením téhož - bychom si to mohli najít, ale soudím, že se vždycky potřeba věrnosti prosazovala ve společnostech, kde bylo zapotřebí jasně určit, co je čí.
Z toho asi vyplynul i fakt, že se za majetek považovali i členové rodiny - teda ženy a děti.

Tak tak - souvisí s příchodem patriarchátu.
V obdobá matriarchátu nikdo nezkoumal, čí jsou děti, protože to bylo jedno.
V období patriarchátu lidé začali hromadit majetek a taťkovi pochopitelně jedno nebylo, pro čí děti se to chudák tak plahočí a shromažďuje, kdo bude dědit

haiel napsal(a):

Tercila napsal(a):

Haiel: No a když je někdo zodpovědný, románek ho neohrozí. Taková nevěra není důsledkem nezodpovědnosti. Nevnímám to jako nespolehlivost nebo zradu.

Haiel, fakt jen čistě teoreticky: jestliže románek nevnímáš jako zradu, pak z toho vyplývá, že je to něco, o čem Tvůj stálý partner ví. Jestliže neví - důvod je jasný, nepotěšilo by ho to - tak to zrada je. (I když to asi zní tvrdě).
Nemusí to být nutně zrada ve smyslu "neuvařila, nevyzvedla děti ze školky atd... , ale zrada na partnerově dušičce. Jooo, pokud je s tím Tvým románkem obeznámen a nic to s ním nedělá, to pak jo.
Jen přemýšlím o těch slovech... neodsuzuji.
Já opravdu neznám vůbec nikoho, kdo by věděl, že jeho manželka jde z práce přímo za milencem (nebo opačně manžel za milenkou) a nevadilo by mu to. Kdybych někoho takového poznala, byl by to pro mě úkaz, vážně!!

Nevyplývá To, že partneři musí navzájem vědět o každém kroku toho druhého, je blud. Tohle si sdělují ještě tak čerstvě zamilovaní nebo novomanželé, ale lidi v dlouhodobém vztahu...... "My o sobě všechno víme, nemáme před sebou žádné tajemství" - hovadina. Nic nevědí. Neznají sebe natož toho druhého. Mají jenom požadavky, které by ten druhý měl splňovat a běda jestli ne.... Kdo komu má právo diktovat, že si smí v životě hluboce porozumět jen s jedním jediným partnerem?
Jo, a řekla bych, že když jsou na tom oba stejně, tak to o sobě vědí, aniž by se o tom museli bavit u večeře. Museli si totiž už dávno předtím vyjasnit své postoje k tzv. věrnosti.
A taky jsem přesvědčená o tom, že nemusí všechny hluboké vztahy být dlouhodobé nebo trvalé "do smrti smrťoucí ámen", někdy někoho potkáme jenom na chvíli...a pak se naše cesty rozejdou, aniž by se stalo něco zlého.

A kdy ho potkáme, to vůbec nemůžeme ovlivnit. Jistě ale vždy ve správný čas, kdy nám to má něco dát
A to jestli to ustojíme nebo ne, se vůbec nemusí nijak týkat toho, zda se s ním pomilujeme nebo ne. Často to bývá o něčem úúúúplně jiném

Pandorraa napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Tercila napsal(a):

Věrnost partnerská se chce ctít po staletí coby jakýsi ideál  nebo alespoň nezbytný atribut pro kvalitní vztah, ale kdy, kde, komu to takto dlouhodobě fungovalo

Vidíš, teď mě napadá, který jedinec tu věrnost vlastně vymyslel? Někdo musel být první s tímhle nápadem - když tedy v pravěké společnosti "se to tak nebralo" .

Souvisí s udržením majetku - tedy nedrobením téhož - bychom si to mohli najít, ale soudím, že se vždycky potřeba věrnosti prosazovala ve společnostech, kde bylo zapotřebí jasně určit, co je čí.
Z toho asi vyplynul i fakt, že se za majetek považovali i členové rodiny - teda ženy a děti.

Tak tak - souvisí s příchodem patriarchátu.
V obdobá matriarchátu nikdo nezkoumal, čí jsou děti, protože to bylo jedno.
V období patriarchátu lidé začali hromadit majetek a taťkovi pochopitelně jedno nebylo, pro čí děti se to chudák tak plahočí a shromažďuje, kdo bude dědit

A s nástupem vědy a vědeckého prokázání, čí dítě vlastně je podle krve, či DNA je to zase CHLAP, co křičí, že nevěra vlastně neexistuje - a opět za účelem nedělení majteku, nebo neplacení na potomstvo, které kdesi v rychlosti při slibných románcích nadrobil.

Kiara napsal(a):

Mikeš napsal(a):

haiel napsal(a):

Ahoj, Zklamčo.  Ty myslíš, že když je někdo rozvedenej, tak je to něco jako poraženej?

Nejsem Zklamča, ale světe div se - já si to myslím.
Ne teda, že je poraženej, ale že bylo něco špatně, že to nezvlád.

Bože bože, Mikeši ... při vší úctě k Tobě - tohle je měšťáckej názor par-excellance
Já budu - alespoň v to doufám - brzy čerstvě rozvedená. No a co? Jakou to má o mně vypovídací hodnotu? Jistěže bylo něco špatně, to "něco" byl výběr životního partnera, kdy jsem pořádně šlápla na hrábě a důsledky své fatální chyby si s sebou ponesu ještě hodně dlouho ... a že jsem nezvládla manželství? No tak jsem ho nezvládla, je to pravda, ostatně život s alkoholikem, násilníkem, člověkem, který si mě nevážil, ponižoval mě, na moje potřeby ostentativně prděl a považoval mě za svoji služku, nevolnici, hromosvod a inventář domácnosti se zvládnout nedá. A to záměrně opomíjím i nevěry, se kterými se manžel ani nepociťoval potřebu tajit, potažmo i paralelní vztah, který udržoval x-let mimo manželství A teď mi řekni, jaký smysl by pro mě mělo žití (hnití) v této parodii na manželství jenom proto, abych měla v občance vyplněnou kolonku "vdaná" a živila (proboha, pro koho a proč?) iluzi "spořádané a funkční rodiny, ve které je všechno v nejlepším pořádku".
Já bych řekla, že být rozvedený = být vyřešený. Buď se člověk vyřeší sám, že rozsekne nevyhovující vztah, nebo je naopak vyřešenej tím, že se od něho osvobodí ten druhý partner.
Rozhodně bych však ve slově rozvedený nehledala nějakou životní porážku, selhání nebo debakl. Naopak znám spoustu manželství, kde to dlouhá léta skřípe a jeden z partnerů trpí jak pes, je tam evidentně něco špatně ,jeden či oba dva soužití totálně nezvládají a udělali by dávno líp, kdyby šli každý svou cestou ... a místo toho si vzájemně otravujou život tak dlouho, dokud se nedostaví stáří a oni se záští na svůj zpackaný život nezemřou. Smutné.

Kairo,
myslím, že tvůj rozvod patří právě mezi ty výhry
Našla jsi svou sebehodnostu a zbavila se zděděných vzorců, které nefungují.
Gratuluji