haiel napsal(a):

Mikeš napsal(a):

haiel napsal(a):

Ahoj, Zklamčo.  Ty myslíš, že když je někdo rozvedenej, tak je to něco jako poraženej?

Nejsem Zklamča, ale světe div se - já si to myslím.
Ne teda, že je poraženej, ale že bylo něco špatně, že to nezvlád.

No jo, to bude asi tím, že jseš chlap Manželství jako náročný sport, úkol, učební předmět....., ve kterém se kurňa musí obstát, tak, jak to nastolil kdosi neznámý dokonalý

No vida - mně to přišlo spíš jako ženský postoj "vztahy jsou moje věc, já jsem nezvládla"
Nejspíš to nebude ani jedno, ani druhé.
Kocoure, nezvlád.....vždycky jsou na to dva, no ni? Takže maximálně NEZVLÁDLI

haiel napsal(a):

lupina montana napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Jestli to taky nebude tím, že  ten  psychicky zdravý a  gramotný ( i jinak než psychologicky) jedinec se  do nějakého románku nepustí....

To by muselo být psychologicky gramotných a zdravých asi 8% populace - pokud si vzpomínám na páně Plzákovo zjištění
Ale třeba je to pravda...........................
Ovšem, já být tím zdravým jádrem, pořádně bych se vyděsila: taková přesila, kruciš
Já a moji románci ale máme zas na co vzpomínat
On totiž ten počestný život je děsná nuda - a proto vyžaduje takové nasazení
Kdo si hraje, nezlobí.................

Aha nuda, jo? Nejseš ty náhodou ňáká tadlencta? Rozhoďtento? Tentonožka? Nudící se doma u sporáku a nevážící si poklidného pochrupování manželova?

Tsss..........můj manžel nepochrupuje....ten furt trajdá
Se nudim tady, u kompu

haiel napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

haiel napsal(a):

Ahoj, Zklamčo.  Ty myslíš, že když je někdo rozvedenej, tak je to něco jako poraženej?

Tak to jsem vůbec neřekla ( to by nás muselo být dvanáct do tuctu...těch poraženejch) - ale klidně řeknu, že někdo může být 2-3-10 x rozvedenej a určitě nebude troubit do světa, jakej že je vztahovej borec oproti někomu, kdo se jednou rozvedl a hlásá do světa, že on jedinej je ten kvalifikovanej, co vše pochopil, chápe a chápat bude... spíš bych řekla, že je to o strachu si znova popálit prsty, neboť nemůže s jistotou o sobě říct, že má zmáknuto a nestane se to znova. Ale kecá se o tom hezky, hlavně, když se najdou tací, co to požírají

Jo, rozumím. Ale ten strach popálit si prsty může být  tomu člověku a potažmo jeho budoucímu partnerovi dost užitečný. Tehdy, když se ten ustrašený začne toho strachu zbavovat. On totiž bude muset zbořit všechny nefukční vzorce, které doposud pokládal za správné. Tedy ty, které mu přivodily strach. Věrnost partnerská se chce ctít po staletí coby jakýsi ideál  nebo alespoň nezbytný atribut pro kvalitní vztah, ale kdy, kde, komu to takto dlouhodobě fungovalo?  Věrnost jenom proto, že se to patří....Osvědčila se vůbec ta věrnost za celý ty roky toho římskokatolického blafování? Osvědčila se jenom dobrá vůle. Nezradit, stát partnerovi po boku, být oporou dětem....kde není dobrá vůle, vždycky je dost důvodů pro rozchod a nevěra nemusí být příčinou... Kdo je zmetek, nemusí být ani nevěrný, vztah s ním zkrátka není možný. No a když je někdo zodpovědný, románek ho neohrozí. Taková nevěra není důsledkem nezodpovědnosti. Nevnímám to jako nespolehlivost nebo zradu.

Jak tedy vnímáš nevěru?

Věrnost partnerská se chce ctít po staletí coby jakýsi ideál  nebo alespoň nezbytný atribut pro kvalitní vztah, ale kdy, kde, komu to takto dlouhodobě fungovalo

Vidíš, teď mě napadá, který jedinec tu věrnost vlastně vymyslel? Někdo musel být první s tímhle nápadem - když tedy v pravěké společnosti "se to tak nebralo" .

Haiel: No a když je někdo zodpovědný, románek ho neohrozí. Taková nevěra není důsledkem nezodpovědnosti. Nevnímám to jako nespolehlivost nebo zradu.

Haiel, fakt jen čistě teoreticky: jestliže románek nevnímáš jako zradu, pak z toho vyplývá, že je to něco, o čem Tvůj stálý partner ví. Jestliže neví - důvod je jasný, nepotěšilo by ho to - tak to zrada je. (I když to asi zní tvrdě).
Nemusí to být nutně zrada ve smyslu "neuvařila, nevyzvedla děti ze školky atd... , ale zrada na partnerově dušičce. Jooo, pokud je s tím Tvým románkem obeznámen a nic to s ním nedělá, to pak jo.
Jen přemýšlím o těch slovech... neodsuzuji.
Já opravdu neznám vůbec nikoho, kdo by věděl, že jeho manželka jde z práce přímo za milencem (nebo opačně manžel za milenkou) a nevadilo by mu to. Kdybych někoho takového poznala, byl by to pro mě úkaz, vážně!!

Upravil(a) Tercila (12. 3. 2010 22:42)

lupina montana napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Přiberem k tomu kvákání i tvého muže, ať uvidím online v praxi tu tolerantnost, gramotnost a psychické zdraví? Tak předem, než se sejdem na to pokvákání, zalov v paměti a sepiš, kolik těch slibných románků bylo a já se s radostí přijedu podívat, jak to ukočíruješ bez ztráty kytičky

Scházet se s tebou nikde nehodlám - jakpak jsi na to přišla?
A jestli ztratím kytičku, nebo ne - to určuju já, Sauronée.
Koukám, že s upřímného pokvákání asi nic nebude, co? No, jen jsem si tak pošťouchla - dala jsem ti, co sis myslela, že chceš

lupina montana napsal(a):

Výtečně, výtečně!
jelikož mám tedy od tebe veřejné potvrzení, že smím kvákat a že mi hodláš věřit, můžeme začít....řekni si, kde

tady !....nebo si snad myslela, že s tebou budu kvákat po netu a nechám si od tebe bulíkovat tvé výplody? Nebo je to najednou strach z toho, že bych chtěla znát obě strany?

Tercila napsal(a):

ale zrada na partnervoě dušičce. Jooo, pokud je s tím Tvým románkem obeznámen a nic to s ním nedělá, to pak jo.
Jen přemýšlím o těch slovech... neodsuzuji.

Nojo..jenže tady strašně záleží na tom, CO považuješ za zradu, žejo? Stejně je za tím jenom strach - že zůstanu sama s malýma dětma, nebo že zustanu sám - a to neumím...ze skandálu, z toho, co řeknou rodiče...já nevím. Miliony strachů.....

Zklamaná napsal(a):

Jak tedy vnímáš nevěru?

V podstatě stejně jako ten Savčenko. On mi ale přijde, že je trochu moc kách. Že to vybalí na většinou nepřipravené lidi. Způsobí jim buď šok nebo je zhnusí. To povědomí o nezbytnosti věrnosti a o oprávněnosti jejího požadování je v lidech strašně hluboko zakořeněné. Oni o tom nikdy nezapochybovali. Celé generace mluví o věrnosti jako o ctnosti. A celé generace jsou nevěrné. Věrnost nikdy nefungovala automaticky. Jenom jako součást svobodné vůle. Nikdy jako pouhá povinnost. Nikdy o tom nepochybovali, přijdou na Savčenka a on jim tvrdí, že to, čemu oni bezvýhradně věří, je nesmysl.  Ne všichni, někteří si ho poslechnou právě proto, že on pojmenovává to, o čem oni začali nově uvažovat, ale těm druhým to zkrátka musí znít jako výplody chorého mozku.  Chápu to.  Lidé jako je Savčenko.....ušli si bezpochyby kus těžké cesty....dokázali z toho cosi vydestilovat, jsou schopni to předat jiným....jsou netrpěliví. myslí si, že to jde někomu nahustit do hlavy za víkend. když oni se k tomu dobabrávali roky....a když někdo hned nechápe, tak ho ovalí tím, že je negramot, na můj vkus se trochu moc ohání tou psychologickou gramotností, přijde mi maličko arogantní, ale kdo je bez chyb.... Je to poděs, ale má pravdu.

Tercila napsal(a):

Haiel: No a když je někdo zodpovědný, románek ho neohrozí. Taková nevěra není důsledkem nezodpovědnosti. Nevnímám to jako nespolehlivost nebo zradu.

Haiel, fakt jen čistě teoreticky: jestliže románek nevnímáš jako zradu, pak z toho vyplývá, že je to něco, o čem Tvůj stálý partner ví. Jestliže neví - důvod je jasný, nepotěšilo by ho to - tak to zrada je. (I když to asi zní tvrdě).
Nemusí to být nutně zrada ve smyslu "neuvařila, nevyzvedla děti ze školky atd... , ale zrada na partnerově dušičce. Jooo, pokud je s tím Tvým románkem obeznámen a nic to s ním nedělá, to pak jo.
Jen přemýšlím o těch slovech... neodsuzuji.
Já opravdu neznám vůbec nikoho, kdo by věděl, že jeho manželka jde z práce přímo za milencem (nebo opačně manžel za milenkou) a nevadilo by mu to. Kdybych někoho takového poznala, byl by to pro mě úkaz, vážně!!

Nevyplývá To, že partneři musí navzájem vědět o každém kroku toho druhého, je blud. Tohle si sdělují ještě tak čerstvě zamilovaní nebo novomanželé, ale lidi v dlouhodobém vztahu...... "My o sobě všechno víme, nemáme před sebou žádné tajemství" - hovadina. Nic nevědí. Neznají sebe natož toho druhého. Mají jenom požadavky, které by ten druhý měl splňovat a běda jestli ne.... Kdo komu má právo diktovat, že si smí v životě hluboce porozumět jen s jedním jediným partnerem?
Jo, a řekla bych, že když jsou na tom oba stejně, tak to o sobě vědí, aniž by se o tom museli bavit u večeře. Museli si totiž už dávno předtím vyjasnit své postoje k tzv. věrnosti.
A taky jsem přesvědčená o tom, že nemusí všechny hluboké vztahy být dlouhodobé nebo trvalé "do smrti smrťoucí ámen", někdy někoho potkáme jenom na chvíli...a pak se naše cesty rozejdou, aniž by se stalo něco zlého.

Upravil(a) haiel (12. 3. 2010 23:21)

Počkej, Lupi, žárlení na bicykl prosím rozveď
Jo, u Savčenka jsem se ale rozesmála, když ho redaktorka chtěla dostat otázkou, zda byl nevěrný - krásně se "vykrucoval". Já vím, že nemohl odpovědět jedním slovem - vzhledem k jeho teorii, ale bylo to takové... kouzelné

Žárlení na bicykl? Normálně - jako každý jiný "Kam zas jedeš? Na kole? jedu s tebou...jakto, že sama? Jo ták...tak ty mě ssebou nechceš...nejsem ti dost dobrej, nebo co? Jedu pomalu? A víš to, že jsem chtěl, že budeme sbírat jabka??? "
Sta?

Nevyplývá To, že partneři musí navzájem vědět o každém kroku toho druhého, je blud. Tohle si sdělují ještě tak čerstvě zamilovaní nebo novomanželé, ale lidi v dlouhodobém vztahu...... "

Haiel, představ si, že jsem nabeton věděla, že takhle odpovíš - a to Tě neznám Fajn diskuze
Víš, tohle třeba já nesdílím, ten názor na sdělování. Jestliže cokoliv budu dělat "natajňačku" - pak si nevážím svého dlouhodobého partnera a to, co dělám tajně, je vůči němu prostě zrada. (podle mě)  
A sama si jistě připustíš, že Tvůj vztah s jiným mužem (tedy takový, o němž se tu vyjadřujeme jako o nevěře) není vůči Tvému manželovi, který je Ti jistě v životě oporou,  zrovna "každý krok" . To trošku zavání pokrytectvím a alibismem, že jo (nic ve zlém, nic osobního, prosím, jen obecná debata).
Právě že pokud máš dlouhodobý vztah, je zřejmě "zdravý a silný", tak není snad třeba cokoliv zatajovat. Teď nemám na mysli to, že po příchodu z práce se mi vyčerpáním nechce mluvit

Upravil(a) Tercila (12. 3. 2010 23:38)