|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
To je tedy fakt ale otázka....
Co vy na to?
Jednu z možných odpovědí jsem našla v knize lékaře, psychiatra, psychologa a psychoanalytika, vysokoškolského učitele Jana Poněšického: Fenomén mužství a ženství.
Na stránce 26 píše:
"Poněvadž je převážná většina našeho duševního života nevědomá - hýbou námi nám nevědomé sklony, přání a úzkosti - vnímáme samozřejmě i ostatní lidi podle nich (zmínil jsem se již jednou, že strukturujeme celý svět dle našich vědomých i nevědomých potřeb).
Příklad týkající se našeho tématu: Jeden z častých důvodů žárlivosti, kdy například muž vyčítá ženě, že s každým koketuje, aby se s ním později vyspala, což si vykresluje v nejživějších barvách, je jeho vlastní přání buď ji vidět při intimním styku a jiným, či si (třeba i zárověň) s jinými ženami užívat - což si ten dotyčný však nepřizná.
Tato naše nevědomá přání jsou udržována v podvědomí neustále působícím potlačováním a vytěsňováním, čímž spíše získávají na intenzitě. Jejich projevení, byť přeneseno na partnera, přináší úvolnění. Zárověň tím, že to označím u druhých jako odsouzeníhodné, sám sebe přesvědčuji, že takový nejsem a umenšuji tím pravděpodobnost, že tak budu označen, že mě někdo (či i já sám) při takových myšlenkách přistihne (jak si to leze např. dobře představit u moralizujících starých panen nebo klepen).
Člověk tak přenáší konflikt uvnitř jeho samého do interpersonálního prostoru a tam se snaží ona potlačená přání, jež vložil do svého protějšku, přemoci."
Zajímavé, že? Ani nemusím sahat po esoterické literatuře a je to stejně TAM - náš známý "přenos" - "projekce" - zrcadlení"
.
Nevědomá část jednání je pro mne onou TUPOSTÍ. Jak otvíráme svou mysl a hlavně své srdce, "ostříme" a podíl nevědomého a vědomého jednání se mění ve prospěch onoho vědomého.
Být si v každé minutě svého žití VĚDOM/A toho, co dělám, říkám... je nesmírně těžké.
A nakonec: osobně si myslím, že vysoký morální kredit nemají moralisté, kteří se svým "džihádem" druhým - podle nich amorálním - lidem snaží otrávit živt a tak jen ukazují, co jsou sami vlastně zač, ale lidé tolerantní, laskaví a láskyplní, ti ze kterých vyzařuje pochopení, odpuštění a láska ke každému člověku.
Je ale fakt, že po písmenkách to nepozná "tupec", ale člověk otevřený a "vědomý si sám sebe". Ovšem takových je málo, nakonec i mistr tesař se někdy utne, takže bych zdejší diskuze zase nebrala tak vážně.
Nicméně shrnu to: se všemi žárlivci a moralisty se snažím soucítit, netvrdím, že mi to vždycky jde, obvzláště když se "zacyklí a stanou se "džihádysty", jsou mi k smíchu
No, vím, nic moc, ale makám na tom 
Co vím ale jistě je to, že chápu a skutečně soucítím se všemi, kteří nechtějí už být "otroky svých potenciálních otroků" 
Není tady
Tak tahle otázka mě tedy při mém pobytu v lázních vůbec nenapadla.

Není tady
Kurňa, že já se přece jen nevsadila, mohlo být toho vínka v tomhle dnešním pošmourném deštivém odpoledni podstatně víc.
Já tu hned všem tvrdila, že Tercila přispěje jako první a její příspěvek bude naprosto 
Tak co tam máš k tématu děvče?
Není tady
zajímavý proslov protknutý citovaným
co mě při čtení hned napadlo: přesný opak - tzn - oni ti amorální by v hloubi duše byli rádi těmi morálními a rádi by kolem sebe měli ty morální, aby jim amorálními skutky nikdo nemusel ubližovat. A protože neumí být morální, jsou jen amorální. Takže taky takové to zrcadlení v jiném úhlu pohledu.
tak fajn, co tam máš dál? Co si ještě vyčetla?
Není tady
A mně zas vrtá hlavou, PROČ Pan zakládá vlákno (a nejenom tohle), kde se JAKOBY ptá na názor jiných, ač ho sama není schopna připustit...
Že by to byl další (
vychytralejší???
) "nábor"?
Není tady
Tak se mi to tu hezky schází 

Kokane, prosím připiš k názvu fora CHAT, ať si tu mohou pokecat i mimo mísu, jinak by musely mlčet a to jim teda fakt nepřeju 
Není tady
Mimochodem - citace se opírá o žárlivce - kde máš něco o moralistech?
Jistě, že se ti tu tu "schází" vo to ti přeci šlo....
Viktorko - nábor? Si děláš kozy né? Neříkej mi, že by byla tak tupá 
Není tady

Tercila napsal(a):
Tak tahle otázka mě tedy při mém pobytu v lázních vůbec nenapadla.
![]()
A to ťa máme ľutovať alebo obdivovať...? 
Není tady

Podľa mojich skúseností najviac žiarlili tí, čo buď sami mali maslo na hlave alebo sa na to chystali, len im chýbala odvaha. A strašne ich žralo ono "Podľa seba súdim teba".
Není tady
Žárlivost- ta mě zaujala . Znám ji ve svém velmi blízkém okolí. Zhouba. Pro žárlivku, pro jejího muže, pro jejich děti.... Příšerné prostředí protkané neustálými narážkami na možné "ujetí" manžela.... Ona na AD, před rozvodem s pocitem ukřivděnosti, že nikdo stesky o jeho pohledech na jiné dámy nechce poslouchat.... On zhroucený do sebe. Podle mě našlápnutý skutečně fouknout jinam.
Ona byla úplně normální holka , veselá, úspěšná,hezká, krásné chytré děti... Žárlivost jí o všechno připravuje....
Moralisté?
Asi jsem moralista. Vyhovují mi běžné mantinely. Ty , kteří je přelézají mi nevadí až tak jak by se zdálo, ale nijak je neobdivuji.
Není tady
Selima napsal(a):
Podľa mojich skúseností najviac žiarlili tí, čo buď sami mali maslo na hlave alebo sa na to chystali, len im chýbala odvaha. A strašne ich žralo ono "Podľa seba súdim teba".
V tom prípade som ja výnimka. Bola som desne žiarlivá a nikdy som nemala potrebu, netúžila, nechcela, (neviem, ako viac vyjadriť) podvádzať ani nepodviedla žiadneho partnera.
Za svoji zkušenost se žárlením. Obecný vývoj- žárlila jsem více jako mladá (i když řekněme proti průměru dost málo) Pokud žárlím, tak vím že vztah pro mě není dostatečně intimní- partnera vlastně dostatečně neznám, je nepředvidatelný, nedůvěřuji mu a zároveň na něm ale lpím- velmi toužím, aby mi ze vztahu neodešel (řekla bych mocný Eros jehož součástí je iluze). Na začátku vztahu jsem jednoznačně problémová- ne scénami, ale unikáním (z nejistoty?) a v podstatě testováním. Předpokládám, že s věkem by se toto lepšilo. Ale i tak jsem v tomto naprosto nesnesitelná a musí to táhnout ten chlap, on si musí v podstatě říct- tuhle chci za každou cenu a často i překročit nějakou tu původní hranici únosnosti. Moje nevyspělost? (dotaz do debaty)
Pokud vztah postoupí dál, tak se zdánlivě paradoxně otvírá do svobody. Miluji (já mám pro sebe jasno- vyvoleno), více neřeším, nechávám na druhém. Tady jsem naopak řekla bych nadstandartně pro "make peace not war", v praxi by se to možná projevilo tak, že vidělali- bych např. že je muž zaujat nějakou dívkou na večírku, měla bych spíše tendenci vyklidit pole. Ne už unikání, ale nechání volného prostoru.
Tedy žárlivost u mne cítím jako strach.
Jinak jsem na vážno chodila dva roky se žárlivým mužem, ale tam už to hraničilo s patologií. A ten byl velmi váben ženami. Žárlivost používal jako mocenský nástroj, neustálou oscilaci energií lásky z extrému do extrému. Osobně si myslím, že to byl také strach a bazální nedůvěra. Je to věc, se kterou se nedá v dlouhodobém vztahu fungovat, muka- muka.
Takže pro mne je žárlivost o strachu více než o projekci. Ráda o tom podebatuji.

Není tady
JJ, myslím, že žárlivost je strach. Strach nesebevědomého partnera, který se bojí, že by mohl o partnera přijít.
Byla to taková úleva, když se mi rozsvítilo v hlavě, že žárlením stejně nic nezměním, kdyby mě chtěl partner podvést, akorát tím ubližuju sama sobě. Jistě i jemu, ale v první řadě sama sobě. To bylo, jak kdyby mi v hlavě rozsvítili nějakou hodně silnou žárovku. Zajímavý pocit.
Zklamaná napsal(a):
zajímavý proslov protknutý citovaným
co mě při čtení hned napadlo: přesný opak - tzn - oni ti amorální by v hloubi duše byli rádi těmi morálními a rádi by kolem sebe měli ty morální, aby jim amorálními skutky nikdo nemusel ubližovat. A protože neumí být morální, jsou jen amorální. Takže taky takové to zrcadlení v jiném úhlu pohledu.
tak fajn, co tam máš dál? Co si ještě vyčetla?
Není náhodou amorálním lidem morálka fuk?
Proč by chtěli být morální? Být amorální je mnohem větší pohoda.
Nějak Tě jako člověka ani nenapadne, že je amorální žárlit. 
Není tady
Co je to - morální?
Co je to - amorální?
Být amorální je mnohem větší pohoda. Hm - zajímavá věta. To by mě nikdy nenapadlo. Je větší pohoda, když jsem vrah? 
Upravil(a) majkafa (22. 8. 2009 17:11)
Majkafo můžu se zeptat? Proč kladeš na roveň vraždu a nevěru? Zajímaly by mě tvoje pohnutky?
Není tady

Majko, zrovna ty, která jsi právě zmítána tím nejnižším v sobě, o morálce vůbec nehovoř. Morálka je kategorie, která se týká vývojově pozdějších vrstev mozku. O morálce hovoř, až se v téhle vrstvě budeš schopná soustavně nějaký čas udržet a nebude ti to neustále přepínat dolů. Hodně štěstí.
Upravil(a) Axi (22. 8. 2009 18:04)
Není tady
Corina napsal(a):
Majkafo můžu se zeptat? Proč kladeš na roveň vraždu a nevěru? Zajímaly by mě tvoje pohnutky?
Nevidím, že bych někde kladla na roveň vraždu a nevěru.
Mé použití vraždy v předchozích souvislostech bylo jen takové hodně velké "přitažení za vlasy".
Axi napsal(a):
Majko, zrovna ty, která jsi právě zmítána tím nejnižším v sobě, o morálce vůbec nehovoř. Morálka je kategorie, která se týká vývojově pozdějších vrstev mozku. O morálce hovoř, až se v téhle vrstvě budeš schopná soustavně nějaký čas udržet a nebude ti to neustále přepínat dolů. Hodně štěstí.
Nu, když píšeš že jsem zmítána, asi to tak bude. Nebudu ti odporovat. Už jsem tu psala, že některým lidem se odporovat nesmí, neboť se jejich duševní stav může ještě zhoršit. 
Ale přesto si budu hovořit o čem chci a kdy chci. I bez tvého svolení. 
Btw přijde mi hodně spupné osobovat si právo rozhodovat, kdo se "udržuje v morálce" a kdo ne. 
Upravil(a) majkafa (22. 8. 2009 18:21)
Proč teda přitahuješ za vlasy? Já tomu tak trochu nerozumím, myslela jsem, že se tu diskutuje o tom, kdo jsou žárlivci a moralisti.
Není tady
Corina napsal(a):
Proč teda přitahuješ za vlasy? Já tomu tak trochu nerozumím, myslela jsem, že se tu diskutuje o tom, kdo jsou žárlivci a moralisti.
Ano, a diskuse se odvíjí nějakým směrem. A já reagovala na větu - být amorální je větší pohoda. Nic víc v tom nehledej.
Příklad vraždy jsem použila proto, že vražda je ve většině případů "amorální", když už nutně musíme něco někam škatulkovat.
Upravil(a) majkafa (22. 8. 2009 18:27)
Nharte napsal(a):
Takže pro mne je žárlivost o strachu více než o projekci. Ráda o tom podebatuji.
Já si Nharte myslím, že je to o obém.
Prvotně o strachu - ztratím tvář, ostatní - bože hrůzo, nebo dokonce já sama - zjistí, jaká ve sklutečnosti jsem, o čem si to vlastně sním, co chci, fuj, ble...a druhotně právě o té projekci - nemohu přece připustit, že tak NEMORÁLNÍ jsme právě já, takže šupky dupky, hodím to na druhé a bojuji a rvu se za čistotu morálky - pochopitelně že především těch druhých -a juž proháním "rozhoďnožky", jen to fičí 
Jj.
Modlete se všechny rozhoďnožky především potlačené a skryté, aby bylo zítra už zase hezký a já mohla opět do hor, protože mám nějakej absťák a chce se mi něco říííííct 




Trala dejte si lázně, je to supééééééér 


Není tady
majkafa napsal(a):
Axi napsal(a):
Majko, zrovna ty, která jsi právě zmítána tím nejnižším v sobě, o morálce vůbec nehovoř. Morálka je kategorie, která se týká vývojově pozdějších vrstev mozku. O morálce hovoř, až se v téhle vrstvě budeš schopná soustavně nějaký čas udržet a nebude ti to neustále přepínat dolů. Hodně štěstí.
Nu, když píšeš že jsem zmítána, asi to tak bude. Nebudu ti odporovat. Už jsem tu psala, že některým lidem se odporovat nesmí, neboť se jejich duševní stav může ještě zhoršit.
Ale přesto si budu hovořit o čem chci a kdy chci. I bez tvého svolení.
Btw přijde mi hodně spupné osobovat si právo rozhodovat, kdo se "udržuje v morálce" a kdo ne.
Nepříjemná slova se blbe poslouchají....
Když se tohle stalo poprvé mně, v kontextu jsem se nad tím "naštvaně" nicméne efektivně zamyslela.
A ten kontext je: strach ze ztráty partnera - ztratím ho, protože jsem špatná - špatná jsem proto, že bla bla.... Stačí jen poodhrnout oponu NEVĚDOMÍ a potlačovaných přání... viz citace na začátku vlákna.
Zkušenost - méně tohle "nakopnutí" bolí od někoho, koho neznám, než od blízkého člověka. To přichází až jako pokus číslo 2.
Není tady
Pan, pro mě to od Axiho nebyla nepříjemná slova. Nedotkla se mě.
Btw psala jsem, že jsem byla = bývala žárlivá. Minulý čas.
Díkybohu.
Když mi někdo něco napíše, pečlivě zkoumám, co to se mnou dělá. Pokud něco, přemýšlím o tom, co vlastně a proč.
A pak - co s tím, jestli najdu v sobě v těchle souvislostech nějaký problém nebo potřebu si něco vyřešit.
Btw kdyby tak Axi tušil, čím jsem "právě zmítána", to by čubrněl. 
Upravil(a) majkafa (22. 8. 2009 19:49)
Je fakt, že se svojí "rozhoďnožkovskou nemorálností" jsem poměrně srovnaná. Nikdy jsem neměla chuť být obletovaná velkým množstvím mužů a lákat je do osidel, být středem pozornosti a jejich neúnavného libida. Dokazovat si, že stačí vystrčit popředí, či pozadí a všichni mi leží u nohou. Je mi to dokonce dost nepříjemné, protože se stydím, a není to moje "téma"- zkrátka mě to nebaví, nezajímá (kdyby bavilo, jdu do toho:)). Odtud pak může plynout klasický přenos typu moralizování na druhých a určitě i opět strach- ze ztráty jistoty, lásky, z osamocení, z rozhoďnožek.

Není tady