60 minut týdně je tak málo, že to skoro nestojí za to se kvůli tomu obtěžovat, osobně bych to viděla na 60 minut denně, jestli to má mít nějaký význam. Další věc je, že gramatika a slovíčka jsou jedna věc a bez nich to nejde, ale další věc je ten jazyk nasát a pochopit...doporučuju třeba knížky ( klidně se slovníkem u ruky, no a co ? ) a filmy ( třeba pro děti, pro začátek ). A pak samozřejmě mluvit, mluvit a mluvit, bez toho to nepůjde. Nejlépe s rodilým mluvčím, kde se prostě nějak vyjádřit musíš :-)).

Jo a neboj se, že uděláš chybu, to je normální. A z arogatních amíků si nic nedělej.

60 min jsem myslela jen výuku s lektorkou. Jinak se učím ještě sama + úkoly, ale budu muset přidat.
Už jsem se ,,uklidnila" zvýšila jsem frekvenci poslechu a četby v rámci možností a nakonec zjišťuji, že mě to začíná bavit. Kéž by tomu tak zústalo. Není horší výuky, než s odporem.
...a děkuji za vaši reakci a podporu

Rozmarýna napsal(a):

Anglicky se učím už poněkolikáté, tentokrát už 2 rok v kuse. Nejhorší je, že ač mám individuální výuku 60min týdně, není to na mě znát. Téměř ničemu nerozumím, písemného přeložím jen pomálu. Připouštím, že už jsem moc ,,velká holka", co se jí v hlavě výuka špatně drží (ikdyž v mládí to s nebylo s učením o moc lepší).
Včera mi přišel pracovní anglický mail, tak jsem na něj stručně odpověděla ještě s pomocí googlu a dnes mi dotýčný napsal, že mi nerozumí a že potřebuje  NĚKOHO, kdo umí DOBŘE anglicky.Že nepochopil, co jsem tím myslela, a že snad není jedinný z Ameriky, kdo po nás něco chce. Na místě bych se hanbou propadla. Je mi z toho smutno, připadám si jako magor, co nemůže zvládnout po 2 letech ani základy.
Jak jste začínali vy? Potěšte nějakou historkou, jak se vám (třeba) taky něco nepodařilo, ať mi to není líto :-(
Co vám ve výuce nejvíc pomohlo?

Ja se ucim anglicky cely zivot a stejne to nikdy nebudu umet tak, jak bych potrebovala.
Nejvice mi pomohlo, ze musim denne mluvit , psat  . Kdyz jsem mela prvniho angl. mluviciho sefa tak mne to zase posouplo o kousek vys , ale tem co se naucili mluvit venku se nikdy nemam sanci priblizit.

Rozmarýno - jestli můžu poradit, zaměř se na nějaký seriál, který máš ráda a stáhni si ho v angličtině já takhle třeba koukám na Přátelé :lol:jedny dvoje denně lupnu a hned mám o moc lepší výslovnost, používám správné obraty a celkově jsem jistější. Pak jsou taky výukový programy do sluchátek, používala jsem je na španělštinu a pomohly mi se zdokonalit tak, že jsem nakonec úspěšně slopžila zkoušky ale jakmile jsem skončila, tak moje úroveň pěkně upadla čtení je taky dobrý, ale zabere spoustu času a pokud nejsi od přírody čtenář, tak se ti bude špatně nutit. Rozhodně nedoporučuju dvoujazyčný knížky to je člověk většinou tak zvědavej, že přeskočí na češtinu chce to hodně disciplíny. Ale v antiku koupíš za dvacku anglický paperbacky - jako story nic moc, ale lehce se čtou a jsou srozumitelnější než třebas Sherlock Holmes s jeho staroanglinou