|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
majkafa napsal(a):
mada77 napsal(a):
Majkafo, já spíš čtu názory a zkušenosti vás všech ostatních, nehrabu se v cizím neštěstím, abych zapomněla na to své.
Včera jsme se milovali, bylo to hezké, ale pořád je to takové " zvláštní". Víceméně jsem ho svedla.
Dneska odjíždíme, docela se těším, že změním prostředí, ikdyž myšlenky jsou pořád v mé hlavě. Jj, není to jednoduché, ale řekla jsem si, že mu prostě chci věřit, tak se podle toho snažím chovat. Kdyby to celé byla lež a něco by pokračovalo, stejně se to časem provalí.Téhle reakci zřejmě na mé psaní nerozumím.
já tomu rozumím takhle...psala jsi Madě, že když jsi tady sama četla podobné příběhy, že ti ubližovaly a syn se tě ptal , proč to děláš...mada ti odpovídá, že to jen čte a nijak se to na ní nepodepisuje, ani se nesnaží zapomenout na své trápení...
Není tady
mada77 napsal(a):
Majkafo, já spíš čtu názory a zkušenosti vás všech ostatních, nehrabu se v cizím neštěstím, abych zapomněla na to své.
Včera jsme se milovali, bylo to hezké, ale pořád je to takové " zvláštní". Víceméně jsem ho svedla.
Dneska odjíždíme, docela se těším, že změním prostředí, ikdyž myšlenky jsou pořád v mé hlavě. Jj, není to jednoduché, ale řekla jsem si, že mu prostě chci věřit, tak se podle toho snažím chovat. Kdyby to celé byla lež a něco by pokračovalo, stejně se to časem provalí.
jsi statečná a silná ženská, držím ti palce. Myslím, že jdeš tou správnou cestou...
Není tady
laminanonte napsal(a):
majkafa napsal(a):
mada77 napsal(a):
Majkafo, já spíš čtu názory a zkušenosti vás všech ostatních, nehrabu se v cizím neštěstím, abych zapomněla na to své.
Včera jsme se milovali, bylo to hezké, ale pořád je to takové " zvláštní". Víceméně jsem ho svedla.
Dneska odjíždíme, docela se těším, že změním prostředí, ikdyž myšlenky jsou pořád v mé hlavě. Jj, není to jednoduché, ale řekla jsem si, že mu prostě chci věřit, tak se podle toho snažím chovat. Kdyby to celé byla lež a něco by pokračovalo, stejně se to časem provalí.Téhle reakci zřejmě na mé psaní nerozumím.
já tomu rozumím takhle...psala jsi Madě, že když jsi tady sama četla podobné příběhy, že ti ubližovaly a syn se tě ptal , proč to děláš...mada ti odpovídá, že to jen čte a nijak se to na ní nepodepisuje, ani se nesnaží zapomenout na své trápení...
Já se taky "nehrabu v cizím neštěstí, abych zapoměla na to své", tak mě dost zarazila ta formulace. Četla jsem si to proto, že jsem tam hledala pro sebe poučení.
Tak jsme zpátky z pidi dovolené. Majkafo, myslela jsem to tak, jak to tu někdo vysvětloval. Kdyby mi to nějak extra ubližovalo, nečetla bych to. Ano, hledám ponaučení, názory, zkušenosti.
Na dovče bylo dobře, ikdyž to bylo trochu náročné, já sama s prckem, ale v rámci možností to bylo fajn. Ne, že bych dokázala všechno pustit z hlavy, ale změna prostředí byla určitě dobrá. Párkrát jsem nebrala telefon, vypínala jsem si zvuk, aby nás někdo nerušil a M byl překvapený, když se mi přes půl dne nemohl dovolat.
Pocity jsou ale pořád jak na houpačce a ten " ozdravný" proces bude ještě asi hoooodně dlouhý. Někdy si říkám, jestli by nebylo jednodušší to vzdát a vykašlat se na všechno, že jsem víceméně na vše stejně sama, ALE pak je tu zas to ALE. Táta je to super, ikdyž mám pocit, že nynější těhotenství tak nějak spíš přehlíží nebo jak je pro chlapy typické, tak si dítěte všimnou až když ho vidí na vlastní oči. Tu sebelítost mám snad už za sebou, teď se spíš peru s takovým vnitřním vztekem..na sebe i na něj. Víkend před námi, dítko zítra pojede pryč a já se tak trochu děsím toho, abych zas nespadla do nějaké depky..nějak nevím, co s tím volným časem jestli si ho trávit sama a po svém nebo s partnerem. Jsem ráda, že jsem pár dní byla pryč, byl to pro mě docela výkon něco zajistit a vyrazit, ale zvládla jsem to. Ikdyž myšlenky typu je doma, není doma mě přepadaly. Je to blbost na to myslet, neovlivním to. Přemýšlím i o poradně, ale M nemá moc chuť, on prý to má vyřešené, srovnané, já zdaleka ne. Nevím jestli si jet víceméně po vlastní lajně, což on může považovat za nezájem a opět projev nedostatku "lásky" a pocitu potřebnosti..prostě moc nevím, jak se chovat, aby tu nebylo " dusno"
Upravil(a) mada77 (21. 8. 2009 13:52)
Není tady
Drž se
Upravil(a) potvurkapodivna (22. 8. 2009 19:16)
"Přemýšlím i o poradně, ale M nemá moc chuť, on prý to má vyřešené, srovnané, já zdaleka ne. Nevím jestli si jet víceméně po vlastní lajně, což on může považovat za nezájem a opět projev nedostatku "lásky" a pocitu potřebnosti..prostě moc nevím, jak se chovat, aby tu nebylo " dusno""
Mado, do poradny můžeš i sama. Sice se mi třeba tenhle je přístup nelíbí- on by měl mít také zájem, abyste měli oba vyřešeno.. nějakou vstřícnost k tobě atp., na druhou stranu lámat ho přes koleno nemá cenu. Musí prostě sám mít zájem. Třeba by vám oběma poradna zatím spíš přihoršila (plus někteří prostě tuhle cestu odmítají obecně), ale tobě může dopomoci si věci v klidu probrat, slyšet nezúčasněný názor.
Vzhledem k tomu předchozímu průběhu, tak pochybuji, že to má manža zchroustané- kdyby jo, asi bys to skutečně cítila. Ale nechala bych ho ještě tak dva měsíce v jeskyni. A ty si to jdi pěkně probrat. V tomhle jsou muži a ženy až na výjimky jiní.
Není tady
Tak u nás situace se obrátila nějak k dobrému. Od příjezdu jsem celkem obletována, dneska jsme si udělali malý výlet a já si udělala radost a koupila si super tričko s nápisem: Hodný holky se dostanou do nebe, potvory se dostanou všude Nějak jsem spíš byla poslední dobou ta hodná holka, ale ta potvora se ve mě zas aspoň částečně probouzí. Nic neřeším, neřeším jeho, neřeším co bude nebo nebude. Jen jsem mu dnes v návaznosti na jednu situaci z okolí řekla, že kdyby měl pocit, že chce odejít, tak ať to udělá, že si sice popláču, ale přežiju to. A prý: to bys mi ani nebránila? Tak jsem se usmála a řekla, že za kotníky se na nikoho věšet nebudu. Je mi o dost líp, je mi nějak jedno, kdo poseká zahradu, že tu není naklizeno, spíš si dávám oraz a relaxuju. Teď to vidím, že jsem si toho na sebe brala zbytečně moc, tak to pomalu ze sebe setřásám. Uvidíme, abych pak zas nezajela do těch starých kolejí. Včera se na mě podíval takovým tím zvláštním pohledem, kterým se na mě díval na začátku vztahu, takový jiskřičky v očích... Teď jsem ho " vyhnala " ať se jede projet na motorce, že si udělám čas na sebe. A na večer mám slíbenou masáž Já vím, že je ještě strašně brzo, ale je mi teď nějak líp, je mi lehčeji a prostě vím, že se pomaličku zas vnitřně dávám dohromady a nemusím to hrát, ale opravdu to tak cítím. Začínám zase nacházet tu sebejistotu a víru sama v sebe, že i kdyby se stalo cokoliv, ustojím to.
Díky vám, že mě držíte
Není tady
Nharte, no spíš mám pocit, že tím, že to v sobě má vyřešené myslel jeho rozhodnutí, že zůstává. Jasně, že nepřepne páčku ze dne na den a začne se chovat jako by se nic nestalo, mě to taky nejde. Ale musím uznat, že se snaží.
Já jsem taky tak trochu " chlap" co se týče myšlení, takže nevím jestli by pro mě bylo v tuhle chvíli ideální jít to někam všechno zas probírat a vytahovat na světlo. Mě je momentálně v rámci situace docela fajn, tak se sobecky nechci sebetrýznit. Nezavrhuju tu možnost úplně, ale teď se na to moc necítím.
Není tady
mada77 napsal(a):
Nharte, no spíš mám pocit, že tím, že to v sobě má vyřešené myslel jeho rozhodnutí, že zůstává. Jasně, že nepřepne páčku ze dne na den a začne se chovat jako by se nic nestalo, mě to taky nejde. Ale musím uznat, že se snaží.
Já jsem taky tak trochu " chlap" co se týče myšlení, takže nevím jestli by pro mě bylo v tuhle chvíli ideální jít to někam všechno zas probírat a vytahovat na světlo. Mě je momentálně v rámci situace docela fajn, tak se sobecky nechci sebetrýznit. Nezavrhuju tu možnost úplně, ale teď se na to moc necítím.
Jasné, já jen že jsi zmiňovala tu poradnu. Tak ať se daří potvůrce 
.
Není tady
Mado, jsi pašák!!! 
Obdivuji Tě, jak to zvládáš. 
Není tady
Mado, dnes jsem si četla tvé vlákno. Tak jak to zvládáš, to málokdo dokáže.Mám podobnou zkušnost, ale vztah mého muže byl s milenkou více než rok a pak ještě po mém odhalení trval můžu klidně říct dalších 8 měsíců.Manža sice tvrdí, že to skončil už v lednu, ale slečna ho nechtěla pustit.A tak jako u Vás začaly z její strany výčitky, sliby, pláč, vyhrožování a skončilo to velkým vydíráním z její strany.Zašla tak daleko, že obtěžovala i mě přez sms a emaily. Chodila pravidelně na Spolužáky.cz do mojí třídy.A tímto jejím chováním si to u mého M tak pokazila, že poslední její skutek ho konečně vyprovokoval k reakci, kterou jsem od něho čekala už od začátku.A až po tomto jeho zakročení konečně můžu věřit, že jejich vztah skončil.Jak jsem tě tu četla, vidím, že máš co dočinění se stejnou hysterkou a časem ať bylo mezi tvým mužem a ní cokoliv, myslím, že ji začne i nesnášet.Pokud žije s tebou,ženou, která se snaží v klidu věci řešit a nedělat scény, tak myslím, že nemůže u něj dlouho bodovat ženská, která je pravý opak.Myslím si, že jsi silná, ale moc v sobě smutek a emoce nedus, já jsem se snažila dělat, že se nic neděje a bála jsem se to někomu říct, tak jsem nakonec bojovala se sebou i s depresemi.přeju zdravé obě děti a také ti přeji abys na tohle špatné vzpomínala v dobrém.I když se zdá, že to ani nejde.Mě se to ještě moc nedaří, ale myslím si, že jsem na zprávné cestě.Je dobře, že se tvůj manža snaží, třeba se z toho všeho poučil a teť ví, že i když jsi samostatná, tak jeho místo je přece u tebe a u dětí.
Není tady
Sisino, tvé vlákno čtu, ještě nejsem na konci, ale podle reakce na vedlejším vlákně to vypadá, že to u vás dopadlo dobře, to jsem ráda.
Já se snažím to v sobě nedusit, ale je fakt, že na nějaké svěřování jsem nikdy moc nebyla a cítím se i trochu trapně, že se nám to " stalo ". Rozhodně jsem to nechtěla šířit mezi příbuznými a kamarády, tak jsem si ulevila aspoň tady. Stejně si to za mě nikdo neodžije, tak mi přišlo zbytečné zatěžovat tím další lidi. Já už toho mám za sebou v životě taky celkem dost, tak možná i proto jsem schopna se na to už teď dívat trochu s nadhledem. Mě tak nějak ty moje dětičky drží nad vodou, aspoň nemám moc času přemýšlet co by kdyby. Držím vám palce, ať vám to doma klape a díky všem za podporu.
Není tady
To je moc dobře mado, že to "netaháš" do širší rodiny. Je lepší se vydýchat tady. Taky držím palce.
Není tady
mada77 napsal(a):
Sisino, tvé vlákno čtu, ještě nejsem na konci, ale podle reakce na vedlejším vlákně to vypadá, že to u vás dopadlo dobře, to jsem ráda.
Já se snažím to v sobě nedusit, ale je fakt, že na nějaké svěřování jsem nikdy moc nebyla a cítím se i trochu trapně, že se nám to " stalo ". Rozhodně jsem to nechtěla šířit mezi příbuznými a kamarády, tak jsem si ulevila aspoň tady. Stejně si to za mě nikdo neodžije, tak mi přišlo zbytečné zatěžovat tím další lidi. Já už toho mám za sebou v životě taky celkem dost, tak možná i proto jsem schopna se na to už teď dívat trochu s nadhledem. Mě tak nějak ty moje dětičky drží nad vodou, aspoň nemám moc času přemýšlet co by kdyby. Držím vám palce, ať vám to doma klape a díky všem za podporu.
Také jsem se cítila hodně trapně, že se mě to stalo.Nechtěla jsem ani chodit ven, abych někoho známého nepotkala a on se třeba nezeptal"jak se máš?" To mě vždy vyhrkly slzy a už jsem bulela.Řekla jsem to sestře a rodičům ale až po pár měsících,a to už jsem byla v péči p. psycholožky.Stejně to na mě ti nejbližší poznaly a také se divila hlavně máma, že jsem se s ní přestala na čas navštěvovat.Poznala, že se něco děje.Změnila jsem se na chodící hromádku neštěstí, a myslela jsem si, že si toho nikdo nevšimne.No a všichni kolegové mého M v práci to věděli, takže se to stejně rozneslo.Moje kamarádka zjistila, že má její M poměr když byla ve 2.měs. těhotenství,prej vše dá do pořádku a zůstane s ní a malým.V šestinedělí se chuďátko dozvěděla, že za paní stále její M jezdí a tak od něj odešla.Ale nechoval se k ní doma moc hezky, tak to pro ni nebylo tak těžké, ale stejně jsem ji obdivovala jak to zvládá.A prej jí řekl psycholog,že to zvládla díky tomu těhotenství,že jí hormony trochu pomohly a ta zodpovědnost za dítě.Její M s milenkou 2 roky ještě žil, poté jí začal být nevěrný zase s jinou a teť je už po třetí ženatý.Tenhle muž těchto záletů asi nikdy nenechá. Doufám, že doma tenhle exemplář nemám ani já ani ty.
Upravil(a) sisina (23. 8. 2009 10:45)
Není tady
Sisi, taky to nezvládám s kamennou tváří, rodiče si určitě všimli, že mi " něco " je. Házím to na těhotenství, že jsem unavená, nepáčí ze mě žádné důvody a to je dobře.
Taky nevím, jak mám reagovat na otázky typu jak se máme.
Tak doufám, že tedy nemám doma exemplář toho bývalého tvé známé 
Není tady
Tak mám zas houpačku 
Není tady
Madičko, šikulko, mamčo, neplakej 
. Podívej , jak je venku hezky. Vezmi si to tričko .
Moc věřím tomu, jak čtu Tvůj příběh, že zrovna Ty s Tvým mužem máte velikánskou šanci to zvládnout.
Je hnusný podvádět, když jsi těhotná, ale víš, ono ve finále je to hnusný vždycky.
A Tvůj M se fakt snaží. Co bych za to dříve dala já...
Upravil(a) laureene (24. 8. 2009 9:47)
Není tady
mada77 napsal(a):
Tak mám zas houpačku
To přejde.Nejhorší houpačky jsem měla a někdy ještě mám v pondělí ráno. Manža v práci a po víkendu s ním stráveným mě to vždy dostalo.Někdy jsem měla i takové myšlenky, jestli je v práci nebo jestli si nevzal volno, aby s ní mohl na výlet. To jsem jednou náhodou zjistila, když jsem ho nemohla sehnat na mobilu a na email mě dlouho neodpovídal, že má dovolenou a doma nic neřekl. Jeho nadřízený, (když mě to říkal po telefonu) měl myslím ještě horší pocit podle jeho hlasu než já.
Teť bych po tom už nepátrala.Když mám houpačku, musím si uvařit kafe, zapnout televizi, sehnat nějakou kámošku a aspoň jí zavolat, volávala jsem tak i mamce. Brečela jsem v telefonu, jak je mě zle.Máma mě vždy trochu politovala a pak mě připomněla, že jsem už dospělá a mám děti atd...Docela to pomáhalo. Proto jsem i ráda, že jsem se jí po čase s tímto svěřila. Ale nešlo to hned.
Není tady
mada77 napsal(a):
Sisi, taky to nezvládám s kamennou tváří, rodiče si určitě všimli, že mi " něco " je. Házím to na těhotenství, že jsem unavená, nepáčí ze mě žádné důvody a to je dobře.
Taky nevím, jak mám reagovat na otázky typu jak se máme.
Tak doufám, že tedy nemám doma exemplář toho bývalého tvé známé
Takový exemplář nepřeji nikomu, jen té slečně, která se snažila rozbít mi rodinnu.A všem slečnám, které tohle dělají.To by bylo i docela spravedlivé, kdyby se to takhle vracelo a ony to zažily na vlastní kůži.
Není tady
A čo by si zaželala ako pomstu svojmu mužovi za to, že vám rozbíjal rodinu? Seba...? 
Není tady
Mada, hojdačky máme v živote všetci... Urob si nejakú radosť, kúp si neičo pekné tehotenské na seba, kvetinu alebo bonboniéru... choďte do ZOO, niekam na výlet, alebo aspoň na peknú prechádzku...
Není tady
Já mám taky podnělní krizi. No, nemyslím si, že by něco pokračovalo, ikdyž jsem možná naivní, ale chci tomu věřit. Včera se manžel odhlásil z ICQ, prý se tam slečna zrovna přihlásila, tak aby jí nenapadlo navazovat kontakt...on se jí snad bojí nebo co. Prý už nepíše, ale kdo ví, jaká je pravda. Já bych nejradši zas někam vypadla nebo na měsíc přemístila manžela, abych se sebrala. Co jsem přijala z té minidovči, tak to pátek, sobota bylo super, včera už to na mě zase padalo. Chová se celkem hezky, ale neřekne sám od sebe, že mě má rád nebo mě miluje, asi to tak zatím necítí, já to z něj páčit nehodlám, ale přiznám, že mi to chybí víc než kdy dřív. Je to pro mě těžký se s tím vším smířit.. i s tou myšlenkou, vlastně nepatřík k někomu, ale patřím jen sama sobě. Když je člověk odříznutý od světa a zahrabaný na mateřské, je to o hodně horší než kdybych mohla kdykoliv někam vypadnout. Ve čtvrtek máme jít spolu na koncert, těším se a i trochu bojím, protože moje oblíbená kapela mě ve mě dokáže vzbudit velké omoce, tak abych to tam celý neprobrečela
Vím, že v tom nejsem sama, že vy ostatní jste si tím taky prošly a bolelo to stejně a přežily jste to, jen ta akutní fáze je teď hodně čerstvá.
Není tady
Já nikomu nic zlého nepřeju, na to vždycky musí být dva, tak proč bych na ní házela všechnu špínu. Ikdyž názor na ní mám svůj... Pro mě byl vždycky zadaný chlap tabu a zatím se na tom nic nemění. Dokonce i manžel byl pro mě tabu, když chodil s mojí předchůdkyní. Dali jsme se dohromady až když byl volný a musel mě sakra hodně uhánět. Já ho dlouho nechtěla
Není tady
Sisi, ony to nemůžou zažít. Protože takhle neuvažují, víš.
Sel, už zase musím reagovat na Tebe, Mado omlouvám se za off topic.
Já bych té ženě od svého M přála, aby byla opravdu šťastná. Aby poznala Lásku. Protože kdyby byla šťastná, ani by ji nenapadlo chovat se tak, že může "mít" všechno. To, všechno, by měla.
Svému M bych přála, aby našel sám sebe. Raději dříve, než později. I s ohledem na ty kolem něj. Ať už u toho budu nebo ne.
Sobě bych přála klid. A dostatek moudrosti být dobrou mámou. Lásku už jsem zažila. Před lety, se svým M. Ale už je to pryč.
Není tady
Laureene, napsala jsi to moc hezky 
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.