Tulipánka napsal(a):

Děvčata,
moc krásné. Založíme "volnou společnost zkrášlovačů energetických míst"?
Úkol každého člena by bylo stvořit nějaké umělecké dílo na min. 1 místě v přírodě
Já už to mám vymyslené. Na kopci v Č. ráji jménem Mužský bych dala kamennou svíci s brošeným skleněným mnohahranem (nebo jak se to řekne), do kterého by svítilo slunce a on by zářil mnoha barvami

To zní dobře
Tyjo, když jsme přijeli z Č. ráje, tak jsem ještě studovala mapku a naříkala, kam všude jsme se nestihli podívat a kopec Mužský mě trefil hned o oka. To se prostě nedalo přehlédnout! Nevím, jak to tam vypadá, ale mnohohran by mu určitě slušel

Úžasná myšlenka. Hlásím se do klubu.

Blossom napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Děvčata,
moc krásné. Založíme "volnou společnost zkrášlovačů energetických míst"?
Úkol každého člena by bylo stvořit nějaké umělecké dílo na min. 1 místě v přírodě
Já už to mám vymyslené. Na kopci v Č. ráji jménem Mužský bych dala kamennou svíci s brošeným skleněným mnohahranem (nebo jak se to řekne), do kterého by svítilo slunce a on by zářil mnoha barvami

To zní dobře
Tyjo, když jsme přijeli z Č. ráje, tak jsem ještě studovala mapku a naříkala, kam všude jsme se nestihli podívat a kopec Mužský mě trefil hned o oka. To se prostě nedalo přehlédnout! Nevím, jak to tam vypadá, ale mnohohran by mu určitě slušel

Holky, bezva, beru, hlásím se do takové dobré společnosti .

Tulipánko, na Mužském sice už nějaký obelisk je (myslím nějaké připomenutí války v roce 1866, jestli se nemýlím(?), ale myslím, že tam je i vedlejší vrchol, no prostě že by se to tam někam určitě dalo umístit.

Ten nápad se skl. krystalem je báječný, jen bohužel - musí se myslet i na praktickou stránku, bohužel, někteří lidi jsou vandalové, a u takovýchto soch je třeba myslet na to i aby byly pokud možno nerozbitné a nepovalitelné 

Jo, jinak jsem ještě vzpomněla, že máme jakési "předskokany", dá-li se to tak nazvat: V okolí Kláštera u Mnichova Hradiště takovéto různé dřevěné sochy v přírodě  už jsou, je jich tam na okruhu zhruba 10 km volně v přírodě asi tak 15, je to moc pěkné, ale přesně si to nepamatuju, byla jsem tam asi před 2 lety. Takže takováto myšlenka již trošku byla už realizována, určitě se dá i zjistit kým a případné jejich zkušenosti. Bude to ale asi už tak 10 - 15 let, na těch dřevěných sochách už zahlodal zub času.
Ale každopádně doporučuju k návštěvě.

Tyhle omníky na rok 1866 jsou zrovna v Č. ráji silnou "konkurencí" a stojí na spostě místech se zvláštním nábojem. Ale snad budou stát ještě dlouho

Blossom napsal(a):

Já bych ty pomníky ohledně války roku 1866 nebrala konkurenčně. Ona ta válka tudy opravdu prošla, měla fůru obětí na obou stranách , a k tomuto kraji a jeho duchovnímu náboji svým způsobem patří.
Např.kolem Jičína je dokonce ohledně tohoto i zajímavá naučná stezka.

A ještě tu naštěstí zbývá nekonečně krásných míst, která by si nějakou sochu, či stavbu zasloužila.
A je podle mě dost i takových míst, kde je dobře, že nic lidského není - působí silně samy o sobě.

Každopádně - možností pro naše zamýšlené zkrášlení místa uměleckým dílem zbývá pořád habaděj

Však já jsem to myslela dobře, proto mám "konkurenčně" v uvozovkách A proto píšu, že tam snad ještě dlouho psát budou    -  nevýhoda internetu...

Ale chtěla jsem říct, že jsem včera potkala "ych" kámen Ne místo, ale oblázek - jakýsi polodrahokam, myslela sjem, že je to sněhovločkovej obsidián, ale prý že to je nějaký chryzantémový kámen, bo co. Ten mi dal - šrouba do hlavy!

Dnes si potřebuju nějak psychicky odpočinout, udělat si klidnou chvilku. Tak si představuju, jak by měl ten můj kámen - socha vlastně vypadat:
Asi by to byla taková kamenná stéla, něco jako menhir (menhiry mě nevím proč velmi fascinují) , ale trochu opracovaný.
A v horní části by měl nějaký provrtaný otvor - průhled. Možná by v tom mohlo být i zasazené sklo, malá tavená plastika, sklo s bublinkami jak jsou v přírodě v ledu.
V tomto od tebe Tulipánko možná trošku opisuju, a nebo spíš se nechávám inspirovat, je fakt, že hra světla ve skle tomu dodává další rozměr. Tys ho chtěla mít vybroušené a jako plamen na špici kamenné svíce, já bych volila matnější, bublinkatý odlitek, vložený do průhledu - možná něco jako magické oko??
No, ale ještě to nějak zajistit proti vandalům. To teď neřeším, teď s jen zatím tak naživo sním, tvořím si prvotní představu.

Jinak jsem vám ostatním chtěla ještě říct, že jde jít i jinou, možná schůdnější a jednodušší  cestou: najít nějakou zchátralou památku v krajině (boží muka, kaplička) a po dohodě pochopitelně s majitelem a s památkáři ji nechat na vlastní náklady opravit. 
Třeba tohle někoho z vás taky inspiruje.

A taky dvanáctimenhir v sedle Dymníku nad Rumburkem. To směroval Turnovský a silový bod určoval Pogačnik a je to fakt síla. Akorát že nevím, jestli už to není součástí golfovýho hřištěte
Ale babizně, já jsem objevila Ameriku! Totiž Děvín ten za Blavou. Na to, že mám půl rodiny v Blavě a okolí to byl výkon - minout takovou obludu Musel mě tam zavléci můj český zeť.
Mno - ale to teda JE  Ych místo! Přímo Super-ych....aniž bych se musela nějak soustředit, cítila jsem to přímo fyzicky - nesmírně silný potenciál. Na mně to působilo takhle: místní energie člověka jakoby "drží pohromadě" - působí zvenčí dovnitř (čili jang) ale bez sebemenšího tlaku, nebo dokonce svírání. Báječný.....

Lupi, vidis, ja na Dymnik jezdila v dobe,kdy tam jeste bydleli rodice od manzela,ale tohle jsem nejak prehledla,ale je pravdou,ze jsem tam citila takovou zvlastni atmosferu, zrovna jsme se s manzelem bavili,ze bychom si tam udelali vylet. Dekuji za dalsi krasne misto.

Jinak ja mela takoveto pocity na zriceneni v Cachticich. Nevim proc,ale vzdy,kdyz jsme tam byli,tak jako bych slysela hlasy. Kdyz jsem byla mensi,tak me to misto diky tomu desilo, ted jsem tam dlouho nebyla. Pro me ale uzasne silne emocni misto.

Lupi,tak z Trosek jsem pred cca 4 lety utekla a stale jsem nechapala proc,takze ted uz to vim. Proste jsem tam nemohla byt, mela jsem takovy zvlastni pocit.

lupina montana napsal(a):

Jo - tam je to děsná síla! Ono to magma muselo prorazit snad 20 metrů pískovce a pak ztuhlo do těch špalků, co na nich stojej hradní věže, tak si myslím, že ta energie tam nějak pořád ještě je. Působí to jako pěst, která proráží nekompromisně vzhůru. Zajímalo by mě,jak to působila na lidi, kteří tam žili - jestli se z toho nehroutili, nebo naopak to v nich nevypěstovalo nesmírnou pýchu a tvrdost?

Ta negativní energie Trosek  je ale pokud vím vysvětlována spíš událostmi, které se tam zřejmě odehrály.
Dokud býval na Troskách ještě kastelán myslím že se jmenoval příjmením Tomáš nebo tak nějak, často o těchto věcech vyprávěl. Hlavně o tom, jak v jednom místě právě pod Pannou se velmi často třeba malé děti rozbrečí a údajně i někteří dospělí tam cítí negativní energii. Snad v těch místech prý bývalo popraviště, nebo mučírna, nevím.

Jinak podle mě jsou Trosky natolik démonické a nepřehlédnutelné, že zcela jistě byly středem pozornosti v duchovním slova smyslu už i u dávných předchůdců... Třeba asi  1 km od Trosek bývalo velké hradiště tuším že jménem Semín, snad prý keltské, a je takřka jisté, že už Keltové prý Trosky používali ke svým obřadům (pochopitelně, tehdy tam ještě hrad nestál, jen ty čedičové čnící sopouchy).

Tyto všechny výše zmíněné věci si nepamatuju přesně, ale četla jsem je v knize Tajemná místa Českého ráje od autora Waldhausera (myslím že mladoboleslavského archeologa). Zájemcům doporučuju.

Holky, a co Špilberk? Odtud jsem zase já prchala mílovými kroky a to už je hezkých pár let pozpátku, kdy esoterika mi byla blízká asi jako derivace Hlavně kasematy, kamarádka mě tam fotila a trvalo jí to hrozně dlouho, já prostě utekla, páč jsem to tam nemohla vydržet... Jednalo se o kobky, kdy vězni byli přikování a odsouzeni na smrt, ble....

Dnes jsem narazila na Seznamu na článek na toto téma, tak se ho sem pokouším překopírovat...

Pyramidy a Stonehenge najdete i v české kotlině. Dobíjejí energii a léčí

Naši předkové neměli auta ani počítače, ale přesto na různých místech světa postavili stavby, s nimiž by měla problém i moderní technika. Dodnes prý fungují i jako energetické zářiče. Patří mezi ně pyramidy v Gíze i kamenné Stonehenge v Anglii. Podobné stavby dnes však vznikají i v Česku.

Zvětšit obrázek
Václav Jílek obdivuje mohutné kameny už odmala.

FOTO: Věra Keilová, Právo
Dnes 12:57

Václav Jílek se narodil v jihočeských Holašovicích proslavených zachovalými stavbami selského baroka, díky nimž byla vesnice v roce 1998 zapsána do světového dědictví UNESCO. Dnes se však do této malebné vesničky řada turistů sjíždí také kvůli kamenům vztyčeným na louce za humny, kde ti citlivější z nich přicházejí ke zcela nevšedním zážitkům. Při stavbě zdejšího energetického kruhu nebylo totiž nic ponecháno náhodě.

„Kameny jsem obdivoval odmala,“ přiznává Václav Jílek, který má v Holašovicích firmu na výrobu ekologických briket. Poté, co před více než osmi lety na návsi vybagroval velký kámen, který vadil při sečení, ho kameny začaly přitahovat opět. Brzy se začal rozhlížet po dalších a jednoho dne ho napadlo shromáždit je v nějakém smysluplném tvaru na vlastním pozemku. Od začátku však chtěl, aby z nich mohli mít užitek i ostatní. A protože znal knížky o energii krajiny psychotronika ing. Pavla Kozáka z nedalekých Českých Budějovic, obrátil se na něj o radu.

„Pro stavbu energetického kruhu, kterou jsme od té doby zamýšleli, bylo potřeba najít celkem 26 žulových kamenů. A ne ledajakých. Kameny totiž musely být takzvaně živé. Znamená to, že díky své vnitřní struktuře dokážou kumulovat energii vycházející ze Země,“ vysvětluje dnes Václav Jílek. Nepochybuje o tom, že ze stejného důvodu stavěli kameny ve volné přírodě i naši pohanští předkové Keltové.


Stonehenge

FOTO: archiv, Právo

„Nedaleko Holašovic se nachází keltské opidum Třísov a já jsem tu tak vlastně jen oživil starodávnou tradici. Keltové měli určitě dobrý důvod, když se s některými kameny tak dřeli. Věděli, že útvary, které z nich postaví, dokážou vyzařovat kladnou energii, která člověka může léčit a také ho dokáže zklidnit a pomoci mu v jeho vnitřním duchovním a osobním růstu.“

Každý kámen, který Václav Jílek při přípravě stavby našel v okolí, bylo nejprve nutné proměřit virgulemi, zda je opravdu takzvaně živý, a pokud tomu tak bylo, bylo nutné jej transportovat na louku. Často to prý byla fuška, při níž musela pomoci moderní technika. Kameny umístěné v kruhu váží i několik tun, přestože schopnost kumulování energie s jejich velikostí nijak nesouvisí. „Vždycky když jsem objevil nějaký kámen, nedočkavostí jsem ani nespal,“ vypráví muž, který dostatečný počet „živých“ kamenů nashromáždil v průběhu osmi let.

Energie, která je zadarmo

Pro stavbu byl v tomto případě zvolen útvar zvaný kromlech, což je okrouhlé seskupení jednotlivých menhirů s jedním kamenem uprostřed, podobně jako tomu je v komplexu megalitických památek Rollright Stones v Anglii. Holašovický kruh, jehož stavbu řídil ing. Pavel Kozák, má v průměru třicet metrů a síla všech kamenů působí ve vzájemné synergii. Ke kruhu patří i opodál stojící samostatný megalit o váze devatenácti tun, který v Holašovicích nazývají Skálou. Mezi ním a kruhem také existuje energetická vazba.

„Citliví lidé se po pobytu v kruhu zbavují svých bolestí, cítí brnění či příval tepla v různých částech těla atd. Aby energie mohla na jedince působit opravdu účinně, je však třeba, aby byl v kruhu sám. Místo u opodál stojícího kamenného obra je zase vhodné ke třídění myšlenek a také tu z člověka rázem padá stres i únava,“ říká Václav Jílek.

Sám však energii kamenného kruhu zatím využívá jen zřídka, o to víc ho však těší, že si jej oblíbila jeho manželka, sousedi a také ho pravidelně navštěvuje mnoho lidí z okolí. Kameny, jež shromáždil, jsou pro něj téměř bytostmi, a některé proto mají i jméno. „Ještě ale nejsme hotovi. S kamarádem Františkem Eiblem a jeho vnukem Janem Kovářem živé kameny hledáme dál a rád bych z nich postavil tzv. dolmen, což je kamenná „kaplička“, která našim sloužila jako jakýsi soukromý meditační prostor.“


Ocitnete-li se u Českých Budějovic, určitě zajeďte do nedalekých Holašovic pobýt v této jedinečné kamenné stavbě.

FOTO: Věra Keilová, Právo

Jihočeský Stonehenge byl pro veřejnost otevřen 28. srpna loňského roku a od té doby jej navštívily tisíce lidí. Každý víkend se jich tu sejde kolem dvou set a zdaleka to nejsou jen návštěvníci z Čech.

Podle psychotronika Pavla Kozáka význam této stavby na našem území v budoucnu ještě vzroste. Už teď prý vyčistila geopatogenní zóny v okolí více než jednoho kilometru. Důkazem, že skutečně jde o místo se zesílenou energií, může být i to, že v prolukách mezi kameny v zimě spolehlivě roztával sníh, ačkoliv všude kolem se držel. Sněhová pokrývka tu zůstala, až když teplota klesla pod tři stupně pod nulou.

Když jsem český Stonehenge navštívila, bylo léto, a tak přicházel v úvahu jiný pokus, a to vyzkoušet údajné působení energie na vlastní kůži. Přesně podle instrukcí Václava Jílka jsem vstoupila do kruhu, ohlídala si, abych v něm byla sama, a pak se z něj po stanovenou dobu dívala směrem k vesnici a poté se otočila k lesu. Bylo mi nádherně, ovšem to v tak krásné krajině považuju za zákonité. Zvláštní vjem přišel, až když jsem vykročila z kruhu a vydala se směrem ke stojícímu solitéru zvanému Skála. Působil jak magnet. Pak nešlo udělat nic jiného než ho obejmout a poddat se zvláštnímu přívalu čehosi nesmírně příjemného.

Pyramida sto kilometrů od Prahy

Václavu Blažejovskému v Březně na Chomutovsku, kde bydlí, přezdívají „doktor“. Už deset let totiž usilovně zkoumá, jak na zdraví člověka působí pyramidy patřící dodnes k záhadám. To, co zjistil, zní až fantasticky, ale bývalý brusič skla si za tím stojí.

„Před lety mi kamarád půjčil zajímavou knihu o pyramidách a od té doby jsem ztracený. Začal jsem dělat pokusy a pokračuju v nich pořád. Dodnes jsem dal dohromady desítky pyramid, celkem z jedenácti materiálů, a fungovaly všechny. Jednou jsem například nabral vodu od kamaráda z bazénu a poté, co jsem ji na noc dal pod pyramidu, byla ráno čistá a sinice byly mrtvé na dně. V tomhle stavu voda vydržela čtyři roky a nesmrděla.


Pro celkové posílení je prý dobré vystavit působení pyramidální energie celé tělo na třicet minut denně.

FOTO: Věra Keilová, Právo

Nebo jsem přes léto dal na zahradu pod pyramidu kus vepřové kýty. K masu se nepřiblížila jediná moucha a nezkazilo se. Za pár týdnů úplně seschlo, jen odkapal tuk. Prostě se konzervovalo. Na to ale přišli už jiní, já si to jen ověřil.“ Američané například pyramidu využívali k uchovávání potravin a ukázalo se, že zůstaly nejen dlouho čerstvé, ale byly také chutnější. Energie, která se v nich koncentruje, tedy zřejmě znemožňuje množení bakterií a mikroorganismů.

„Nejsem žádný mistr světa, mojí laboratoří je kuchyň a slovo zázrak nemám rád, ale tohle je přinejmenším zajímavé. Pyramida je silný energetický zářič, o tom není pochyb, a je k naší velké škodě, že ji nevyužíváme víc, abychom posílili svoje zdraví,“ tvrdí Václav Blažejovský.


V pyramidě, kterou Václav Blažejovský vystavěl na svém pozemku, je pohodlné lůžko (vlevo). Zcela novou kvalitu údajně získá voda v láhvi, když na ní působí energie pyramidy (vpravo).

FOTO: Věra Keilová, Právo

Stěny egyptských pyramid mají sklon necelých 52 stupňů. Je však vypočítané, že má-li pyramida fungovat v naší zeměpisné šířce, je třeba, aby stěny se základnou svíraly úhel 65 stupňů. Boční stěny, které se ve starověkém Egyptě nazývaly tvářemi, musí směřovat přesně ve směru sever-jih, východ-západ.

Pyramidu, kterou má na svém pozemku Václav Blažejovský, navštěvují lidé za účelem ozdravění ze všech koutů republiky i ze Slovenska. Nedávno ale jednu s kolegou Zbyňkem Pliskou dostavěl i ve slovenských lázních Meder, kde se léčí nemoci pohybového ústrojí. „Klasickým cvičením pacienti dosáhnou zlepšení během měsíců, v kombinaci s působením pyramidální energie to však lze zkrátit na několik týdnů.“


Jak nejsnáze léčit koně

Podle Blažejovského nemoci vznikají v důsledku nedostatku bioenergie, kdy tělo ztrácí sílu, a pyramida mu ji dokáže vrátit. Díky tomu může pak člověk zdolat jakýkoli zdravotní problém mnohem snáz. Stejně pozitivně pyramidy působí i na zvířata či rostliny. Žokej Josef Váňa, který drží rekord pětinásobného vítězství Velké pardubické, si proto nechal už před lety na svém ranči postavit přístřešek ve tvaru pyramidy, pod nímž ošetřuje své koně, kteří pak vyhrávají dostihové závody.


Pod pyramidálním kuželem ošetřuje své závodní koně i špičkový žokej Josef Váňa.

FOTO: Věra Keilová, Právo

Při jakémkoliv zdravotním problému včetně chronických zánětů, bolestí, lupénky, ekzémů atp. je podle stavitele pyramid z Chomutovska vhodné lehnout si pod tento energetický zářič na třicet minut denně. Pokud by to bylo déle, nadbytek energie by tělu nedovolil zůstat v klidu na místě.

Ještě lepších výsledků je však podle něj možné dosáhnout s pyramidálním kuželem, od nějž se pozitivní energie odráží do prostrou kolem rovnoměrně, zatímco u čtverhranných pyramid vychází pouze z jejich stěn a spojnice mezi nimi jsou „hluché“. Nejvíce energie je u pyramidy koncentrováno v dolní třetině, tj. nejblíže základně, přičemž efekt je zrcadlový, takže stejné parametry lze zjistit i v prostrou pod základnou.

Pyramida s průměrem padesát centimetrů údajně působí až do okolí čtyřiceti metrů a každý ji může mít u sebe doma. K dalším účelům, například k čištění léků od nežádoucích účinků nebo pro energetické nabíjení vody v PET lahvích, lze použít i miniaturní kužely. V případě předmětů se expozice energií doporučuje po dobu čtyřiadvaceti hodin. Blažejovský všem doporučuje umístit malé pyramidální kužely také v blízkosti počítačů a televizorů, aby byl eliminován škodlivý vliv jejich elektromagnetického záření. Na mobilní telefon se malý kužel jednoduše nasadí a po dobu čtyřiadvaceti hodin se z něj nesundá a je možné provést to i na etapy.

Broušení žiletek a zázračná voda

Průkopníkem na poli zkoumání pyramidální energie byl u nás ing. Karel Drbal, který si v roce 1959 nechal patentovat zařízení na broušení žiletek - malou pyramidu, do níž se vkládá žiletka, se kterou je po opakovaném působení této energie možné oholit se až dvěstěkrát. Jeho pokusy trvaly deset let a výsledky byly poprvé zveřejněny v časopise ABC.

Václav Blažejovský nyní pod pyramidou na své zahradě nabíjí velká balení pitné vody a chce je dodávat do obchodní sítě i do restaurací. „Tato voda po svém čtyřiadvacetihodinovém pobytu v pyramidě do své molekulární struktury vstřebá léčivou energii. Je výborná nejen k pití, ale také k vaření, květiny ve váze v ní vydrží déle čerstvé a při dobrém filtračním systému není při jejím použití prý ani třeba měnit vodu v akváriu. Namočením gázy ve vodě lze zase získat účinný obklad na bolavé klouby, drobná poranění či na ekzematickou pleť.


Pyramidy v egyptské Gíze sloužily jako hrobky faraónů.

FOTO: Archiv , Právo

Při výplachu úst se zastavuje krvácení dásní atd. Každému, kdo o těchto účincích pochybuje, doporučuju, aby si to vyzkoušel sám.“

Na radu svérázného stavitele pyramid ze severních Čech jsem tedy tak učinila a na třicet minut se zcela vydala napospas energii, jejíž původ není zatím zcela prozkoumán. Co jsem cítila? Asi po dvaceti minutách se začalo ozývat zvláštní kručení v břiše, ale protože jsem byla po obědě, vím jistě, že z hladu to nebylo.







--------------------------------------------------------------------------------
Cestování
14:30  Kde si můžete objednat smaženou kobru nebo pálenku z medvědích varlat? Obrazem
Hádáte-li Vietnam, máte samozřejmě pravdu. Na tomto „tržišti světa“ si můžete podobných specialit vychutnat i daleko víc. Na denním...

Zaujaly mě ty Holašovice, Bloss - jen nevím, jak se tam teda usebrat, když tam jezdí takový poutě Nejvíc mě na tom zaujalo to, jak říkali, že kromlech musí být sestaven ze žuly. A sice proto, že jsme kdysi navštívili jeden takový původní v jižním Švédsku. Byl dle cedulí na svém místě, žádné kameny neodvezeny, jen je znova postavili. Ono to vůbec bylo úžasné místo na vysokém holém hřebínku nad mořem - nikde nikdo, my tam byli tak v půl jedenáctý, slunko se pomalu zrovna chystalo zapadat.
Ale hlavně! Kameny, tvořící základ, byly ze žuly. Všimla jsem si toho proto, že čelní kameny (nebyl to kruh, ale jakýsi pičkoidní ovál) byly z křemene a před tím "horním" kamenem stál směrem dovnitř ještě jeden menší křemenový a pak menza, zapuštěná do země. Už tehdy mě napadlo, že to má očividný smysl a jednoznačně mi přišel na mysl zesilovač energie...