Vladena napsal(a):

Rosamundo, Tebe chápu. Ušla si společně s manželem dlouhou cestu. Ty jsi v jiné situaci. Znám situaci myšky,ale to snad není třeba na začátku vztahu!?? Jinak nechápu holky, co se nastěhují k partnerovi a nepočítají se situací, že se mohou také odstěhovat, když to nebude klapat. Nečetla jsem pozorně celé vlákno,ale určitě její rodiče volbu partnera neschvalují, mají k tomu své slovo a dělat u babičky takzvané přepadovky v případě,že partner přijde opilý, mi k ní přijde nefér. Píše, že asi 2x týdně to znamená, že přiletí pozdě večer,rozrušená,babička nebude spát až do rána- co ta její holka musí vytrpět apod.Přece se ke své babičce nemůže takto chovat ......a tahat ji do svého problému. Řešení zase osmiletého děcka. Jak tak počítám: 2x týdně hospoda,2 dny potom spolu nemluví, takže ze sedmi dnů připadají 3 dny normální... Jinak v pátém ročníku má určitě právo na kolej!
Od Eldoráda mi mezi řádky vyplývá,že kdyby nepoznala nynějšího partnera s bydlením v RD, tak snad ani nemůže studovat!! Výmluvu na psa neberu,manželky se dostanou do mnohem horších situací, malé děcka na krku a musí to řešit.

Mně spíš Vlaďko připadá, že ona je z něj taqk vyvedená z míry, že vůbec neví co chce a co má dělat. A tenhle pocit myslím máme všechny a je jedno, jestli jsme ve vztahu půl roku nebo 20 let. Navíc nevíme, co se stalo mezi Eldorádou a její rodinou a proč nemůže za žádnou cenu žít se svou sestrou a tak je radši s alkoholikem a taky nevíme jaké má zdravotní problémy, což je pro samostatné bydlení možná i dost limitující a možná je to limitující i pro přivydělání si ke studiu, ale to vařím z vody, protože nevíme o co jde.

agewa napsal(a):

spíš si myslím, že má pocit, že jí tu nikdo nechápe, jsme na ní zlý a nerozumíme jí.

třeba se svěřila příteli, že ji "holky na babinetu" poradily aby mu řekla, že se má jít léčit a on ji řekl, to co kdysi řekl bývalý mě a si toto - "jsi blbá, když se radíš na babinetu, oni tomu nerozumím, nežijí s námi, měla bys používat svoji hlvu, já nemám problém, máš ho ty, a proto se chodíš radit na babinet, příjdeš mi ubohá, atak dále a tak dále............" i mě to hle řekl, taky jsem se na chvíli odmlčela, ale později se vrátila, protože jak víte bylo to všechno tak neúnosné, že jsem zase začala hledat pomoc tady, protože jsem přišla na to, že mi tady rozumíte a že to nebyl můj problém ale jeho, třeba na to eldorádo příjde časem taky, je to pro ní nové, myslela, že ji tady řekneme, "neboj holka všechno bude dobré, on přestane a bude šťatstní", ale to co si tu přečetla se ji ani trošku nelíbilo, ona na to časem taky příjde, ach jo, už teď je mi ji líto, tak se tu holky držte, stále vás čtu, a získávám nové a nové poznatky.
U mě nic nového není, akorát to, že mi vyhovuje "samota", jen s dětmi, jsou to zlatíčka, bez nich by ta samota asi byla zlá, ale takhle není, zatím - jak to bude dál - ví Bůh, ale ted jsem spokojená a to mi zatím stačí..

mona1 napsal(a):

spíš si myslím, že má pocit, že jí tu nikdo nechápe, jsme na ní zlý a nerozumíme jí.

myslela, že ji tady řekneme, "neboj holka všechno bude dobré, on přestane a bude šťastní", ale to co si tu přečetla se ji ani trošku nelíbilo, ona na to časem taky příjde, ach jo, už teď je mi ji líto, tak se tu holky držte, stále vás čtu, a získávám nové a nové poznatky.Pokud chce vyprávět pohádku o šťastném konci nemůže chodit na téma: Alkoholici a jejich partneři .Možná, že  se někde blýská na šťastný život po několika letech trápení.....kdo ví!? Mám dva kluky a mají své byty.Zažila jsem též studentky. Je záhada či pravidlo, že všechny si nerozuměly s rodinou a uměly tak namazat chleba s paštikou. Jaká shoda! Později se ukázalo, že to byla chyba děvčat a děvčata prostě doma nechtěla poslouchat a chtěla být samostatná. Samostatnost, ale nebyla jejich vlastností! Eldorado přesně ví kde je pravda, my můžeme pouze hádat, takže psaní nás všech splnilo svůj účel. Pofoukáníčko nebo kázáníčko o vlastní hrdosti. A děvčatům,které už zvolily v životě špatnou cestu či vybraly špatného partnera držím palce!! Všechny!!! Neboť, která z nás dala na babské rady. To je dobře,že mládí je tak hloupé....lidstvo by zřejmě vymřelo.....
P.S. Používám také tečky,neboť to vyjadřuje smyslový posun...větu nedořečenou...mihotavou,nedokončenou myšlenku.....můžeš si přebrat.

Upravil(a) Vladena (12. 10. 2009 12:23)

Ahoj všem, vaše příspěvky jsem přelouskala po víkendu, měla jsem spoustu práce a taky jsem si chtěla dát trochu odstup, urovnat si své myšlenky. S přítelem jsme si znovu a důkladněji promluvili. Já jsem jasně řekla, že s alkoholikem žít nechci, že se musí léčit. Teď myslím oba zvlášť přemýšlíme, ajk dál, jakou zvolit možnost léčby, koho kontaktovat.
To Blossom - ano, odhadla jsi situaci naprosto přesně. Zdravotní komplikace limitují moji možnost přivýdělku, ano, nejsem ideální podnájemník
Jinak k situaci doma - u rodičů nejde o konflikt můj a rodičů, s těma není problém, ani o problémy mezi nimi a přítelem. Řekněme že z něj neskáčou nadšením, ale rozhodně to neni tak, že by ho vůbec nepřijali. O problémech s alkoholem ovšem neví. To je ale myslém zatím nemusí zajímat. Já mám svůj život, žiju si ho po svém Rodiče respektují moji volbu způsobu života, na studium mi přispívají... Na kolej nárok nemám - studuji ve stejném městě jako mám trvalé bydliště (u rodičů).
Se sestrou je to problém, který by asi patřil na jiné vlákno psycvhologické diskuze. Prostě si absolutně nerozumíme. Když to malinko (ale jen malinko) přeženu, tak kdybych měla zase bydlet s ní, tak jí snad zabiju:) Ne, samozřejmě přeháním. Nejedná se u nás o žádný konflikt na život a na smrt, že bychom se spolu vůbec nebavili, ale moje sestra má dle mého názoru vlastních problémů celou horu, to že má problémy si neuvědomuje nebo to nechce řešit. Vinou její přecitlivělé povahy a zkratkovitého jedníání doslova týrá zbytek rodiny, je hubatá na babičky, drzá. Je o něco starší než já, také studuje, ale to je vše co máme společného. V přítomnosti sestry prostě žít nechci. OPravdu je to tak, že než žít s ní, radši žít tady. Svým chováním nutí okolí do pozice, kterou já již nebudu pro sestru dělat. (je to ten typ, co nutí jeí okolí tolerovat chyby a vydírá okolí takovým to nikdo mě nemá rád, jsem taková chudinka)
Rosamundo, ty si to vystihla přesně. Jsem z toho všeho úplně hotová a zatím prostě nechápu. Nejde mi do hlavy, jak někdo může řešit cokoliv pitím. Nerozumím tomu.
A ještě, přítel nechodí pít do hospod, nikdy mě neuhodil. A Vladeno, já umín namazat chleba s paštikou, dokonce upeču i paštiku vlastní. Nejde o to, že bych se neuměla postarat (o sebe nebo domácnost). SPíš ale máme s přítelovou maminkou naprosto odlišný názor na cokoliv co se týká domácnosti. Já prostě jinak (rozuměj špatně) věším prádlo, myju nádobí, luxuju... A protože žijuv její domácnosti, musím se snažit dodržovat její pravidla, Tyto pravidla ale přítelova maminka odmítá nastavit. Když řeknu, tak se domluvíme, že o víkendu budeme vařit jeden vy a druhý den já, tak v neděli (můj den) vstanu a např. pokud chci dělat kuře, tak kuře je v pekáči v trioubě. Prostě nejsou nastavena žádná pravidla, ale je vyžadováno jejich dodržování.

Wiki napsal(a):

Vero,
ahoj, jak se daří?
Máš ještě chuť sem chodit?
Já si tě moc ráda přečtu - tečky.... netečky.....jsou mi ukradené...

ne,Wiki, moc chuti nemám.............ale ty a spol. a toto vlákno .......to je mi blízké

taky díky tobě jsem tam, kde jsem..........po x letech spávám......nacházím klid
a M jsem přesunula do jiného světa.............nepřeji mu nic zlého........ale je mi skoro lhostejný................často mi telefonuje..........hm...brečí......i u dcery...je strašně slabý.........dřív aspon chodil na AA, ted nikam.........říká, že nemusí..........že už nepije..........pořád stejné.........ale poslední měsíc jsem ho nepřistihla opilého.........poznám to i po telefonu....moc bych mu přála, aby se našel..........

Ros, ptáš se, co si o tom myslíme, o Munďákovi a hodinkách.
Upřímně říkám, z toho mála, co vím, mi přijde, že je koupil spíš teď z té tržby,a ne od spolupacientů tehdy.
Ono ani kdyby je opravdu koupil od spolupacientů, tak tu něco nehraje: Proč troje najednou? Proč kupuje něco, co sám ví, že je asi kradený? A proč by ti o tom doposud neřekl? A proč by tedy aspoň jedny z nich nenosil?

Mám pocit, že ta touha NAKUPOVAT Munďákovi opravdu nahradila touhu PÍT. Být tebou, asi bych se na tento problém cíleně zeptala psycholožky a případně psychiatrů specializovaných na závislosti. A do té doby bych asi počítala tržby přesně a měla přesný přehled o tom, kolik jakých peněz kde máme a kolik kdy záhadně ubylo...

Po tom, co zde bylo o nakupovacích choutkách vícero partnerů zdejších přispěvatelek po skončení léčby řečeno, začínám se stále víc domnívat, že je to jakási přesmyčka v lidském mozku, která prostě aspoň tou nakupovací mánií přebíjí tu touhu pít.

Další věc je, co s tím... Poradila bych se s psychology, abych tomu mechanismu lépe rozuměla, a požádala bych je o radu. Je to dost blbá situace, ale pořád je to lepší, než kdyby zas pil...
Jinak - jak už jsem mnohokrát psala, u nás se BM pozvolna vracel k normálu, v řádu měsíců. Věřím, že i u vás se to bude pozvolna zlepšovat a že na rozdíl od nás Munďák abstinovat vydrží. 

Eldorado, děkuji za příspěvek. Je vidět, že si jej psala se srovnanou hlavou bez emocí na zápo*né příspěvky -konkrétně na moje zkušenosti se studentkami. Byla jsi upřímná, takže i já Ti nastíním svůj pohled z druhé strany. Jsem asi v letech tvé skorotchýně, takže mohu. Tak já babajaga bych si asi pomyslela, že máš slušnou rodinu, holky jsou obě chytré a studují VŠ. Co by mně zřejmě nešlo dohromady, jak se nemůžeš tak snést s tvojí sestrou, když ona je též vysokoškolačka a proč rodiče s vámi a vašema hádkama neudělají krátký proces. Vše ber s rezervou, neboť to jsou jen informace,která jsi zde poskytla. Vadilo by mi, že když má syn velkého psa, ty přitáhneš ještě druhého. Píšu expresivně, tak jak bych si to doopravdy myslela.,, Syn je mizera a chlastá (nějak jsem se ztratila v příspěvku kde a kolik) a snad ho ta holka podrží. Že bude se mnou v jedné kuchyni?-to zrovna velkou radost nemám. Občas lítám po ránu neupravená (v noční košili), hned se mi nechce po obědě uklízet nádobí a těšila jsem se ,že si dám po obědě šlofíčka.Kam zas dala ten hrnec??? Koupelna je malá a teď nás tam bude více.Nejlépe by bylo kdyby se scházeli a bydleli každý zvlášť. A pokud chtějí bydlet dohromady,ať na víkendy chodějí k nim, ať mám také nějaké soukromí". Eldorado,přečti si vlákno na nářek na tchýně. Žádná mladá si nějak nechce druhou pouštět do hrnců, šuplat ve svém bytě. Bohužel to platí i obráceně. Takže pokud tvá ,,tchýně" navrhne,že zítra budeš vařit kuře Ty a ráno bude již v troubě, tak v ní přerostla touha být ve svém bytě svou paní. Prostě nejsme dokonalé a nastavíme pravidla pro obě stejně, ale:,,Já tu bydlím, já si na všechno ušetřila,prostě já,já...a já chci mít už pokoj,kluk chlastá, já to vidím a stejně ten vztah asi skončí."
Doufám, že jsem tě pobavila i další čtenářky. Ale tvoje skorotchýně je celkem zlatá! Jsou i horší.....

Upravil(a) Vladena (12. 10. 2009 17:11)

Ros, nemyslím, že bys byla v pr... To bys byla, kdyby Munďák znovu začal pít. Ale jak tě znám, tak i tak by to bylo už jen chvíli.
Víš, mám z tebe pocit, že ty už se neztratíš. Že jsi hodně vnitřně silná ženská. Jinými slovy - nemám o tebe strach, ať se děje cokoli.
Ale teď to vyznívá pesimisticky, ačkoli to podle mě takové není. Ber to jako jistou nepříjemnost na cestě za normálním životem.

Začínám být přesvědčená, že ti naši za tu nakupovací obsesi nějak nemůžou, nebo co. Že to snad je součást procesu doléčování. Já vím - blbá součást, nepříjemná. Že to snad opravdu není projev jejich sobectví vůči svým bližním, ale nějaké nutkání, zaplnit to prázdné místo po pití...
Jedině tak to dává smysl i mě, jedině takto se dá pochopit, že se můj BM choval po léčebně, jak se choval. Dodnes jsem to nechápala. Teď už snad aspoň trochu...

No, jak říkám - člověk se si říká - tak už jen kousek zbývá na tu horu, to už vydržím, to už dolezu...a na té hoře uvidí tu další, vyšší za ní....

Ros, zavolej do léčebny a zkuse se cíleně na toto - souvislost s nakupovací mánií - zeptat. Snad ti to vysvětlí a poradí.
Když se tato souvislost zjevila i nám laikům, na těch několika případech tady z babinetu, tak přeci odborníci tenhle jev  musejí znát taky a měli by taky i poradit. Myslím na tebe, Ros.

Ono se říká: dva kohouti na dvoře a dvě hospodyně v komoře se prostě nesnesou ... a je to svatá pravda pravdoucí Já - když jsem se chtěla jako mladá slečna doma učit vařit od matky, tak to prostě nešlo: všechno jsem dělala špatně, byla jsem podle ní nemehlo, matka se na mě "nemohla koukat, jak to dělám" atd. atd. a výsledek byl ten, že jsem se naučila vařit teprve až "ve svém" metodou pokusů a omylů Tolik jenom k Vladěně a jejímu podivování se nad tím, že si některé studentky dokážou tak akorát namazat chleba s paštikou - jestli to holky měly doma podobné jako já, nikdo je k ničemu nevedl a od sporáku je naopak odháněl, taky se nedivím. Nakonec od toho "osamostatnění"  a "postavení se na vlastní nohy" je: poznat, že zadarmo nelítají nikomu pečení holubi do huby a holt se naučím pomalinku a postupně vařit od nejjednodušších jídel, nebo mi z instatních polívek, polotovarů a fastfůdů začne být brzo špatně
Stručně řečeno - já jsem si v tomto směru "oddychla", až když jsem se konečně ocitla ve svém a byla svojí vlastní paní a protože už mám velké děti, lze předpokládat, že na mě velice záhy spadne role tchyně.
A skutečně si neumím představit jak by to klapalo, kdybych se měla dělit doma byť jen o koupelnu s příslušenstvím, natož o kuchyni ... spíš bych páreček hrdliček u sebe nechala bydlet "na dobu určitou", během které bych je pobízela, ať si honem rychle najdou svoje vlastní bydlení navíc si dost dobře neumím představit cizí osobu, která by se hrnula do baráku 2+1 ke tchyni-abstinující alkoholičce a jejím pěti kočkám
Ona ta moje pohnutá story má občas taky něco do sebe

Ros, já to mám uzavřené......naprosto
ale nepřeju mu nic zlého........on se zatím chová velice velkoryse.......slušně......my si vlastně pořád nutíme majetek a peníze.....nikdo nic nechce.......zatím

Rosamundo s těmi hodinkami je to blbé. Mě spíš zaráží, že Ti manžel asi s největší pravděpodobností lhal. Lež já tedy bytostně nesnáším a nemám pro ni pochopení. To by mi víc vadilo, než kdyby přišel a přiznal se k nákupu tří hodinek... Tak mě napadá otázka - jak se snaží manžel najít si novou práci?

Mimochodem já u partnera nákupní horečku po léčbě nezaznamenala, ale dost možná je to i tím, že my oba nemáme shoppování nějak v krvi. Ale možná je to i otázka dostuponosti financí. Kdybych mu dala kartu ke svému účtu, tak bych se možná divila :-)

Kiara napsal(a):

Marthina napsal(a):

... Ale možná je to i otázka dostuponosti financí. Kdybych mu dala kartu ke svému účtu, tak bych se možná divila :-)

... a o tom to je - bohužel ...

Kiaro, mě někdy zaráží jak Ty vše s největší jistotou víš.  Snad i víc než Ti, kterých se to bytostně týká 
Víš, že jsi někdy dost radikální?

Marthino, já nemám patent na rozum, nevím všechno, jsou věci, kterým nerozumím a o kterých vím naprostý fň Pokud Ti připadám někdy příliš radikální, OK - někdy je to potřeba, zaujmout radikální postoj a do něčeho "říznout". Ber to jako dobře míněné rady od ženské, která si taky lecčím prošla, taky ležela na zemi a ryla nosem v blátě a nebýt radikální, nesmlouvavá a tvrdá především sama na sebe, ležela bych v tom blátě až doteď a naříkala bych, jak je možný že se ne-a-ne z něho zase zvednout, jak je možný, že mi všichni ubližujou a jak je možný, že mi nikdo nechce podat pomocnou ruku