14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
mona1: co je platné vzpomínat a chtít se vracet ke vemu pěknému??? Tvůj partner jasně dokázal, e k návratu do normálu nemá sebemení předpoklady, chu ani motivaci. U není sám sobě vlastním pánem - vládne mu alkohol a pod jeho vlivem ubliuje, trápí a ničí
Přestaň se vracet do minulosti, ij přítomností a hleď do budoucnosti!!!
Upravil(a) Kiara (12. 8. 2009 12:59)
Není tady
mona1 napsal(a):
já vím, má pravdu Kairo, u ho řeit nebudu, jen jsem sem chtěla doplnit jak to dopadlo.
Ví ono to vechno asi je tím, e člověk ije vzpomínkami na to hezké co tomu vemu předcházelo a pořád nějak věří, e to bude zase stejné, ale bohuel.
Já doufám,e to děti moc nepoznamenalo, e budou v pohodě. Na nich mi záleí nejvíce.
mějte se hezky, pa M.
Mono, svým způsobem ti rozumím, ohledně toho vytučněného tedy naprosto. Člověku se vrací otázka - vdy to býval tak fajn člověk - jak je tohle moné, e to takhle takhle dopadlo???
Časem přijme fakt - toto je někdo úplně jiný, ne koho jsem milovala. S tímto závislákem nechci u nic mít...
I ty se bude potřebovat nadechnout, vzpamatovat po proitých traumatech, ty i děti. Zkus to s pomocí odborníků (třeba psychologů - u mě to pomáhalo), to by ti mohlo pomoct.
A sem pi dál, třeba i o tom, jak to s ním dopadá. Můe to moná pomoct jiným, kteří tohle vlákno čtou, v tom, e toto smutné reality show jim můe pomoct v řeení jejich příběhu...
NEBUĎTE SOUČÁSTÍ PROBLÉMU
Umonění
Alkoholik nemůe v pití dlouho pokračovat bez toho, ani by se mu dostalo "pomoci". Potřebuje kolem sebe lidi, kteří by ho omlouvali, chránili ho, starali se o něj, sdíleli s ním jeho zapírání a spolupodíleli se na jeho sebeklamu. Tento druh falené pomoci alkoholikovi je znám pod pojmem "umonění". Je to něco, co běně dělají členové rodiny, přátelé a spolupracovníci, ani by si této skutečnosti byli vědomi.
Omezování vlastního ivota
Rodinní přísluníci se plně soustředí na pomoc alkoholikovi, take nemohou ít normálně svůj vlastní ivot. Namísto toho nechají alkoholismus ovládnout své mylenky a činy stejně, jako alkohol ovládá alkoholika. Tato skutečnost je větinou velice stresující a můe mít jednak neblahý vliv na jejich duevní zdraví, jednak můe negativně ovlivnit ivoty jejich dětí na mnoho let dopředu.
Směřování do "nikam"
Pokud se lidé drí modelu chování, kterým bezděky napomáhají alkoholismu, aby se zmocnil jejich ivota, ocitnou se brzy na nekonečném běícím pásu. Ke zbavení se ho je nutno, aby bezprostřední alkoholikovo okolí přestalo být součástí problému a stalo se naopak součástí jeho řeení.
BUĎTE SOUČÁSTÍ ŘEENÍ
Neumoňujte
Důleité je, aby ostatní členové rodiny přestali umoňovat alkoholikovi jeho pití. Dobrým způsobem jak začít je nechat alkoholika, aby přijal zodpovědnost za problémy a následky, které svým pitím způsobil. To ho přiměje, aby čelil realitě.
Zaměřte se na své vlastní potřeby
Jakmile členové rodiny přestanou upínat vekerou pozornost na problémy alkoholika, vymaní se z osidel jeho alkoholismu. Tím, e dají přednost svým vlastním potřebám, mohou zahájit cestu pokroku ke své vlastní normální existenci.
Nechte si pomoci
Překonání alkoholismu není záleitostí samotného jedince a existuje mnoho způsobů a moností jak pomoci tomu, kdo je ochoten pomoc přijmout. Vypořádat se úspěně s touto nemocí předpokládá změnu mylení a jednání. Členům rodiny můe být velmi uitečná také dobrá rada a podpora lidí z jejich okolí, kteří je chápou. Významnou pomocí můe být svépomocná skupina, např. "Anonymní Alkoholici" ("AA"). Pomoc odborníků ze zařízení pro léčbu alkoholismu je větinou nezbytná nejen pro samotného alkoholika, ale také pro jeho rodinu.
Není tady
mono, to je síla................ila jsem taky s alkoholikem, zpočátku to byl úasný člověk.........pak.........sliboval a sliboval.....................minulou středu jsem se s ním rozvedla..............po 34 letech.............tečka...........u jsem se odstřihla, iju a uívám si...........ivot je krásný................někdy to zabolí...........poprvé nebyl se mnou na dovolené
Není tady
Ahoj vichni,po dlohé době se hlásím do diskuze a koukám co je tu nového-a není mi z toho dobře.Je zde popisováno to,čím jsem prola a z čeho se teď hrabu ven.Mono,je mi líto ,jak to u tebe vypadá,nechci být za moudrou,ale vechna tvá rozhodnutí jsou správná.Vím co popisuje jsem prola-bylo to peklo na zemi.Chápu tvé pocity,stále se sama sebe ptá,jestli jsi jednala správně,jestli to opravdu nelo jinak.Já ti odpovím NELO!!!!!!Vechny hledáme řeení,i já ho hledala a dlouho,dodnes se sama seba ptám,jestli to vechno nemohlo být jinak.I já vzpomínám na to jaké to bylo v začátcích hezké a nikdy bych nepomyslela na to,e by to mohlo skončit tak tragicky.Osud to chtěl jinak.I já jsem podávala pomocnou ruku,byla jsem za to bita,verbálně napadána i psychicky týrána a stále jsem v těch růových brýlích viděla toho svého milého a říkala jsem si,e mě má rád.On mi to i často povídal,kdy u v opilosti nevěděl kudy kam.To mě nejvíce ubíjelo.Bylo to obrovské trápení pro mě i moje děti,by u dospělé.No a teď se z toho pomalu hrabeme ven.Já jsem od pohřbu tj.12.6. u psycholoky nebyla-snaím se sama zvládat situaci.Zatím to jde,ale vím,e jetě nemám vyhráno.Občas mívám chvilky,kdy to na mě přijde.Je mi smutno,ale spíe z toho jak to skončilo.Je mi líto,e to udělal,ale asi bych to neovlivnila.Mám za sebou dovolenou,která byla fantastická-moc mi to pomohlo.Odpočinula jsem si,přila na jiné mylenky.Ale návrat do reality byl tvrdí.Hned po příjezdu jsem dostala obsílku z kriminální policie.Tam jsem u výpovědi zase vechno pitvala,bylo to zlé,zase se to vracelo.Jednu chvíli mi chtěli volat i doktora,ale odmítla jsem.Přijala jsem jen kafe.Pánové z kriminálky nali dopis na rozloučenou a ukázali mi ho.Nevím co si myslet.Po vech výpovědích-vyetřovatel na mě dokonce zkouel ito,jestli jsem mu to neudělala já.To mě i přes můj smutek pobavilo-vůbec nevím jak bych to provedla.Případ odloili-nebylo zjitěno cizí zavinění.U mám za sebou i první návtěvu u notářky.V pondělí přijde odhadce na dům a potom u bude následovat pozůstalost.Snad u to budu mít brzy za sebou a u mi nic nebude připomínat co se stalo.Zítra jedu s dcerou do Brna do Ikei podívat se na nábytek,abych byla troku v obraze,protoe si chci vechno zařídit nově a po svém,abych se doma cítila dobře a hlavně aby se tam cítily dobře děti,kdy zy mnou přijdou a malý vnouček.U se nemůu dočkat a bude u nás spát-to bude moje největí těstí a radost!!!Mějte se hezky a já zase napíu.Teď nemám přístup na PC,protoe doma nemáme pořád připojený internet a v práci to nejde.Proto jsem se tak dlouho neozvala.Dnes spím u dcery,tak jsem toho hned vyuila.
Není tady
Hanule, jsem moc ráda, e ses ozvala. Moc ráda tě čtu. Zvládá to statečně. Jen tak dál. Přeji ti spoustu hezkých dnů. Tobě i tvé rodině.
Hanule, to je dobře e ses ozvala, e jsi po dovolené odpočinutějí, a a zas bude na netu, napi.
Prosím, pokud to není pro tebe příli těké a pokud má na to sílu, co bylo v tom dopise na rozloučenou?
Neber to jako mou zvědavost nebo touhu se v tom hrabat, jen by mě zajímalo, zda tam byla jeho závislost zmíněna, jestli ji uvedl jako důvod a nebo to bylo typicky alkoholické "já chudák, vichni mě opustili..." ?
A kde ten dopis policajti vytrachali, ty ses o něm nikdy nezmiňovala, tak předpokládám e nikdo z rodiny ten dopis nenael...? Kdo tedy a kde?
Jinak výslech na kriminálce je síla, jsi statečná, es to zvládla. Ale oni jen konají svou práci, mají povinnost se zeptat, jakkoli je to pro pozůstalé traumatizující...
A jsou i horí monosti: Jedna sestra mé známé měla také manela alkoholika. A on jednou v zimě cestou z hospody v opilosti před domem uklouzl a pratil sebou, natěstí to zrovna viděl soused z okna. Ten alkoholik domů doel, jeho ena u spala, on vlezl do postele a ráno byl mrtvý. Vzadu na hlavě měl ránu po úderu. Kriminálka tu jeho enu pak odvezla neznámo kam, její rodina o ní nevěděla kde je, vyslýchali ji. Povaovali ji za podezřelou z vrady. Měla obrovské těstí, e pak přijeli vyslechnout i lidi z baráku, a ten soused si vzpomněl na ten pád před dveřmi a policajtům to nahlásil. Tak tu enu s omluvou pustili. Ale kdyby to ten soused neviděl, bylo by to zlé dokazovat, e to neudělala. Zemřel doma, kde byla jen ona, po ráně zezadu do hlavy, no a vlastně i motiv by asi podle nich měla....
Take i takováto nebezpečí můou hrozit při souití s alkoholikem....
Ahoj vichni, tak já se taky hlásím z dovolené. Neměla jsem to sice tak bezva jako Hanule, musela jsem i z Chorvatska úřadovat s dodavatelem, aby nám vůbec dodali léky, ale povedlo se. Pak jsem si konečně mohla dáchnout i já. Povedlo se mi vysadit ranní práek, který jsem uívala od doby, co Munďák odeel na léčení, cítila jsem se tak osamělá, e jen ráno se probudit sama v lonici pro mě bylo trauma. Vechno se ve mě vdycky sevřelo, málem jsem nemohla popadnout dech, deprese jak blázen, e jsem sama, bez něj. No nejsem já blbá? Je faktem, e po té dovolené se to výrazně zlepilo, ale stejně mi pořád chybí. Aspoň e jsem se zbavila toho práku.
Dnes jsem ho byla navtívit, bylo to bezva. Prostě s ním jsem celá, bez něj mě je půl. A NENÍ TO JEHO PITÍM, OD ZAČÁTKU TO JE STEJNÉ. Prostě jsem na něm závislá od začátku. Bojím se e ho ztratím, protoe jsem odjakiva byla oklivá, nikdo mě nebral váně, nikdo o mě nestál, nikdo mě nebral jako holku. Vichni mi jen nadávali nebo mě chtěli bít atd. atd. Víte jistě jaké jsou děti, já byla v esti letech velká jako paní učitelka. To trauma se se mnou táhlo celý ivot, take kdy jsem se setkala s chlapem, který byl prostě nádherný a zamiloval se do mě, prostě jsem mu podlehla a straně jsem se od začátku bála, aby se mi to jen nezdálo. Take jsem si tu závislost na něm způsobila sama vlastní blbostí ne on svým pitím. A jen pánbůh ví jestli ta moje závislost, e na něm visím jak liána, která z něj vysává ivot, nenapomohlo taky tomu, co se stalo.
Prostě jak to tu píu, vidím, e mám na sobě jetě spoustu práce...
ALE HLAVNĚ JSEM VÁM VEM CHTĚLA ŘÍCT, E TO JDE, KDY SE CHCE, KDY MÁ ČLOVĚK VŮLI A CHCE...
Není tady
No hlavně e tu dělám hrdinku a te´d jsem to zase ořvala jak malá. Pořád mi připadá, e je to jako kdyby umřel, kdy tu není, a e mi po něm nic fyzického nezbude, nic, čeho bych se mohla dotknout, nasát tu vůni, slyet jeho dech... je o 7 let starí a jestli se mu něco stane, tak můj ivot ztratí vekerý smysl, on je ve, co na tomto světě mám. Děti mám sice také ráda a určitě bych je neopustila (kdyby si někdo myslel, e bych si sáhla na ivot), ale děti mi nemohou dát to, co on. On mi dal ivot, otevřel mi dveře, s ním jsem zjistila, co je vlastně ivot, co znamená milovat a tím a s ním i ít. SAKRA PROČ JE TO PRO MĚ TAK TĚKÝ ???!!!
Není tady
Ros, nechci aby to vyznělo ironicky, ale podle mě jsi ty práky vysazovat neměla. Tvá momentální nálada je řekla bych předevím důsledkem vysazení těch práků. Pokud vím, mají se raděj brát dlouhodobě a vysazovat pomalu, podle pokynů doktora, jejich předčasné vysazení mívá přesně tyto důsledky....
Je koda, e lidé v takovéto situaci berou jako hlavní "nebýt na prákách", jako by to bylo nějaká ostuda, práky nějakou dobu v určitých situacích brát.
Doporučuju Ros, skoč za doktorkou a poraď se s ní. Čemu a komu pomůe, kdy bude bez práků, ale v této sloité situaci, kdy firma, děti, domácnost stojí jen na tobě, se třeba psychicky zhroutí a přestane fungovat i ty? Co by si ti tví kluci počali - táta v léčebně, máma v nemocnici??? Mysli na ně, mysli předevím na ně.....
A je asi potřeba pracovat dlouhodobě i na sobě, nejen teď v té sloité době kdy Munďák je v léčebně, ale i pak, dlouhodobě, s nějakou psycholokou apod., i na svém sebevědomí, sebedůvěře apod. Moc drím palce.
ahojky, tak vám zase napíu jak tou nás pokračuje, "přítel" bydlí u jeho rodičů, včera mi volal, po 6ti dnech, byl střízlivý, říkal, e u "dva" dny nemá ani kapku, co je dobře, pro mě jsou dva dny jako nic, ale pro závislé jsou dva dny dlouhá doba. No nic vak jsem říkala, e jakmile "vystřízlivý" zase si vzpomene, jako vdy, řekla jsem mu e je dobře, e nepije a at v tom pokračuje dál.
Říkal mi e 31.8 má nástup do léčebny, ne na detox,ale rovnou do léčebny, léčebna je blízko od mého bydlitě, prý pro to, abych za ním mohla občas přijet a ukázat mu malou.
Ptal se mě co bude dál, řekla jsem mu, a nastoupí do léčebny, setrvá tam, a léčbu dokončí uvidíme jak to bude dál. e ted zatím nemá cenu nic řeit. CHtěl také přijet, ale řekla jsem mu, e lepí bude, kdy se do doby ne nastoupí neuvidíme, e jestli chce vidět malou, tak jedině někde na neutrální půdě,a jedině naprosto střízlivý nebo mu ji pustím přes webku. Souhlasil.
NO ona mu ta léčebna pomůe i v jeho psychice, protoe má nějaký "blok", co řekla jedna psycholoka ke které kdysi chodil, a e ten "blok" se vyplavuje skrze alkohol, e ten tomu pomáhá, e si podvědomí začíná vzpomínat. Nejspíe nějaké trauma z dětství.
Je fakt, e mi chybí, neumím to vysvětlit ale je to tak. Kor kdy volá střízlivej, tak je to těké, ale dokud nenastoupí neustoupím a pak se ukáe, ted to váně nemá cenu nějak hrotit.
A taky jsem ráda, e jsme si promluvili, a e jsme to zvládli bez hádek.
Jo jetě jsem chtěla dodat, e mi psala jeho matka a řekla mi, e prý já jsem příčina jeho pití a jeho zhroucené psychiky :-)).
Nokdybyste znali jeho "rodinu", tak byste se asi ani nedivili, e "přítel" chlastal :-)) já tam bydlet, tak chlastám asi taky :-)) jsem ráda, e bydlím daaaaleko od nich............
Tak se vichni drte a pite jak pokračujete, drím vem pěstičky, jednou bude líp......
Není tady
Blos, má pravdu, e se sebou musím něco dělat, jene psycholoka je na dovolené a já sama jsem teď v jednom kole, tak se k psychiatričce těko dostanu. Od září začnu chodit na terapeutickou skupiny, tak uvidím, co to se mnou udělá, jestli mi to pomůe. Ono to se mnou není zase tak zlé, já jsem včera večer toti pomaloučku vycucala celé ampaňské, ucucávala jsem od cca 20.00, jen tak na chu a v 1.00 u nic nezbylo a na mě padla deprese, e to vypadá jako by umřel. Taky pěkná blbost, pít, kdy beru léky na deprese, nějak jsem to nezvládla, jindy si dám jen jednu, maximálně dvě skleničky, ale včera se mi to nějak vymklo. Ráno je ale moudřejí večera a je to pravda, sice mi bývá po ránu trochu úzko, ale na práek to není, já jsem si ten jeden přidala na radu doktorky a zase na její radu jsem ho pomalu během těch 14 dní na dovolené vysadila. Jinak jetě dlouhodobě na deprese beru dalí léky a těch se nehodlám vzdávat, protoe bez nich to prostě nejde.
Jinak v práci to celkem jde, zboí máme, tak jetě musím zmáknout pronajimatele a pak u se taky budu zase moci věnovat sobě. Na dovolené mě to toti nijak moc nebralo, e jsem bez něj, bylo to celkem normální, sice se mi stýskalo, ale normálně. Prostě musím se líp hlídat, kdy nevypiju celou lahev ampusu, tak nebudu mít problémy a nebudu sem psát bláboly.
Munďák mezitím postoupil do 2. stupně, take dostal mobil a můe konečně na samostatné vycházky mimo areál léčebny. Předcházelo tomu sice obtíné obhájení ivotopisu, nicméně prý se toho zhostil se ctí, take teď u ho asi navtívím i s dětmi, pokud budou chtít.
Není tady
Rosamundo, kdy jsem si tě četla, vyděsilo mě to. Nepij v této situaci alkohol. ádný. U takhle má závislost - na člověku, na svém mui. Alkoholovou u váně ne, to by bylo příerný.
Jako bych četla sebe před třemi a půl lety, kdy mě opustil můj mu a odeel k milence.
Ta tvá závislost na tvém mui je úplně stejná, jako závislost tvého mue na alkoholu. Závislost je vdy závislost, není mezi nimi moc velký rozdíl. On si jen víc huntuje tělo, ty víc mozek.
Já se z těké deprese a závislosti na mém mui léčila dlouho na psychiatrii a pak přes 2 roky na skupinové terapii.
Udělej něco teď HLAVNĚ sama se sebou, pracuj na svém sebevědomí, abys nedopadla jednou jako tvůj manel, kdyby náhodou jednou ...
Závislosti na člověku jsou moná jetě hroznějí, ne na droze. Moná se léčí jetě těeji. Mohla bych vyprávět.
To, cos tady napsala, řekni své psychiatričce. I psycholoce. Není to ádná legrace.
Moná tvůj mů těce nesl tvou závislost na něm ...
Taková koule na noze ...
Mákni na sobě, kvůli sobě. Aby ti bylo na světě hezky. Ty jsi kvalitní člověk sama o sobě, to není on, kdo tě "stvořil". ON TI NEDAL IVOT.
To TY jsi ve, co na tomto světe má, NE ON. Otevři oči. Je to straidelně těké, ale jde to, zbavit se závislosti. Drím vám palce, abyste to zvládli OBA.
Jj věděla jsem ,e kdy sem napíu, e jsem pila, někdo se určitě vyděsí. Majko neboj, já nechlastám, jak ti nai partneři, jen si občas, kdy mám chu otevřu ampus a dám si jednu, maximálně dvě skleničky, nebo s kamarádkami vinný střik. Rozhodně nejsem ádný opilec, zvlá kdy beru práky na deprese. Občas se i mistr tesař utne.
S tou mojí závislostí na Munďákovi to je jak kdy. Někdy mě to bere tak a z toho chytnu nerva, někdy mi to vůbec nevadí. Ale funguju s tím pořád, hroutit se rozhodně nehodlám, protoe za to mi to nestojí, to bychom dopadli jak sedláci u Chlumce. Vím, e s tím musím něco udělat, protoe jsem -li na něm závislá, tak jeho to taky musí deptat. I kdy nevím, jestli ten můj stav vůbec za závislost povauje. Já ano a tak s tím chci pohnout, jene psycholoka je na dovolené a k psychiatričce se tenhle týden nedostanu. Tak si zatím pomáhám tímhle psaním s vámi vemi a celkem to pomáhá. nejvíc mě asi momentálně deptá, e si nemám s kým promluvit, dětem je 17, tak ty moc u nezajímám, jedině kdy jde o jídlo, to jsou jak miliusové. tak mi drte pěsti, a´t to zůstane aspoň tak , jak to je teď.
Snaím se aby mi bylo na světě hezky, jene těch problémů, co teď mám by asi porazilo i vola: konkurenční lékárna na pidiměstě, díky tomu podraz od jednoho dodavatele a s tím související dluhy, problémy s druhým dodavatelem, do toho Munďákovo pití... no nezcvokli byste se z toho?
Upravil(a) Rosamunda (17. 8. 2009 16:50)
Není tady
Rosamundo, tohle se mi snad jenom zdá Kdybys byla nevzdělaná Nanynka ze zelí, ale Ty jsi proboha lékárnice, take bys snad měla nejlépe vědět, e na antidepresiva se NEPIJE ALKOHOL. Boe boe, kovářova kobyla chodí ráda bosa, e ?!? Jestli Ti to nedocvaklo, tak jsi ve stavu, kdy si nesmí dát ani cucínek, nato vyahnout celou láhev áňa a neomlouvej to tím, es to decentně ucucávala celý večer. Je úplně umák, jestli jsi láhev vyprázdnila po třech hodinách nebo po pěti, pořád jsi vypila celou láhev áňa úplně sama a o samotě. Straně nerada Ti to říkám, ale tohle se odborně nazývá "nebezpečné pití" a jetě na léky ...
Není tady
Samozřejmě e vím , e se na antidepresiva nemá pít, ale obča si prostě skleničku dám, třeba kdy vyrazím s kamarády do klubu nebo kdy máme doma grilovačku... To, e jsem byla u té lahve sama je tím, e JSEM doma sama, kdyby tu někdo byl tak bych pila s ním. Tohle nebylo tajné pití někde za bukem, kluci chodili kolem a seděli se mnou u filmu, na který jsme se společně dívali. NE ABYSTE SI MYSLELY, E CHLASTÁM NĚKDE TAJNĚ SAMA! A hlavně jsem tím nic nechtěla řeit, prostě jsem si dala na chu a trochu jsem se zapoměla. Nicméně nevím, proč to tu tak sáhodlouze řeíme, prostě i mistr tesař se někdy utne. Jinak u se cítím docela dobře, jen kdybych nemusela v práci tak blbnout do kulatého čtverečku, abych taky stihla doma něco uklidit po návratu, tak bych byla jetě spokojenějí.
Není tady
Ros, dávej si na tohle pozor
Není tady
Rosamunda napsal(a):
Samozřejmě e vím , e se na antidepresiva nemá pít, ale obča si prostě skleničku dám, třeba kdy vyrazím s kamarády do klubu nebo kdy máme doma grilovačku... To, e jsem byla u té lahve sama je tím, e JSEM doma sama, kdyby tu někdo byl tak bych pila s ním. Tohle nebylo tajné pití někde za bukem, kluci chodili kolem a seděli se mnou u filmu, na který jsme se společně dívali. NE ABYSTE SI MYSLELY, E CHLASTÁM NĚKDE TAJNĚ SAMA! A hlavně jsem tím nic nechtěla řeit, prostě jsem si dala na chu a trochu jsem se zapoměla. Nicméně nevím, proč to tu tak sáhodlouze řeíme, prostě i mistr tesař se někdy utne. Jinak u se cítím docela dobře, jen kdybych nemusela v práci tak blbnout do kulatého čtverečku, abych taky stihla doma něco uklidit po návratu, tak bych byla jetě spokojenějí.
přesně tímhle se ohání kamarádka. bohuel dnes ji těká alkoholička. ale ona taky pije VEŘEJNĚ, tak to nevadí.
a Rosi jsi na manelovi závislí a to silně, silně.
Není tady
No nejsem si jistá, jestli je to a taková závislost, ty moje výkřiky z neděle neberte moc váně, je to pravda spí tak ze 70%. Spí mi to chvílemi připadá jako pobláznění, jako kdy jsem ho potkala prvně. On taky kdy mě vidí je celý rozechvělý a nadený, co u něj u nějakých 10 let zpátky nepamatuju. Take mi to připadá jako velká znovuzamilovanost, protoe kdybych na něm byla opravdu fest závislá, tak u bych se dávno zhroutila nebo bych balancovala jak tak na hraně. Já ale normálně funguju, jen občas mě to chytne, ale to se stává i čerstvě zamilovaným, e pak nejí , nespí a pořád myslí na tu svou lásku. U mě je to podobné, jene já na to nebyla vůbec, ale vůbec připravená, e by se mi mohlo po 20i letech manelství něco takového přihodit, obvzlá kdy poslední 4 roky o mě málem ani pohledem nezavadil. A určitě v tom mém stavu hraje důleitou roli i citová vyprahlost, protoe ít 4 roky s alkoholikem je skutečně děs a ani na sebevědomí to člověku nepřidá. Take kdy mi teď na návtěvě kadou chvíli vyznává lásku a pořád mě drí a nechce se pustit (sám, to dřív jsem ho musela dret, aby hned necukl), tak jsem v sedmém nebi a ani se nedivím, e tu takhle občas vyvádím, jak nějaká puberačka.Nicméně i tak zkusím v září tu skupinovou terapii, uvidím aspoň , co to je a jestli mi to k něčemu pomůe. Aby pak ze mě nebyli blázni ti ostatní a uslyí ty moje stóry !
Co se týče pití, já piju jen konzumačně, pokud Tvá kámoka, Agewo, pije sice veřejně, ale je kadý den narot, tak to vadí. Já piju sice taky veřejně, ale dám si 1-2 skleničky jednou za měsíc nebo dva a to jetě nepravidelně, prostě podle příleitosti, asi jako kadý jiný konzument. Zatvrzelý abstinent rozhodně nejsem, ale třeba jím začnu být a se Munďák vrátí z léčení, protoe bych nerada, aby hned chytil slinu.
Není tady
Kiara napsal(a):
Rosamundo, tohle se mi snad jenom zdá Kdybys byla nevzdělaná Nanynka ze zelí, ale Ty jsi proboha lékárnice, take bys snad měla nejlépe vědět, e na antidepresiva se NEPIJE ALKOHOL. Boe boe, kovářova kobyla chodí ráda bosa, e ?!? Jestli Ti to nedocvaklo, tak jsi ve stavu, kdy si nesmí dát ani cucínek, nato vyahnout celou láhev áňa a neomlouvej to tím, es to decentně ucucávala celý večer. Je úplně umák, jestli jsi láhev vyprázdnila po třech hodinách nebo po pěti, pořád jsi vypila celou láhev áňa úplně sama a o samotě. Straně nerada Ti to říkám, ale tohle se odborně nazývá "nebezpečné pití" a jetě na léky ...
Dost krátká cesta do pekel. Zalévá jednu závislost (na člověku) jinou. A do toho antidepresiva. Nic moc.
Ta tvá sta o tom, jaká jsi byla chudinka ... ne jsi ho potkala a jak on ti dal ivot, je hodně varující. Tím bych se zabývala. Jo, něco mi to silně zrcadlí. Mě samotnou v mém partnerském vztahu. A to můj BM neunesl, takovou kouli na noze, a utekl k jiné. Taky jsem byla ve své hlavě taková chudinka, kterou zachránil, která by bez něj nemohla dělat náročnou práci, která by bez něj prostě byla ubohé nic.
Upravil(a) majkafa (18. 8. 2009 17:35)
Rosi přečti si po sobě č.33
kdy si přečte vechno po sobě za poslední dobu tak to je on a pak on a jeho proívání a pak on a jeho ivot , pak co ty a zase on.
Není tady
Rosi, Ty mi připomíná účastníka nehody, který zraněnému poskytl první pomoc, věcně a rychle ho dopravil do nemocnice a za pár dní nato se sloil Taky jsi bezvadně fungovala a do doby, kdy se Munďák ocitl v léčebně a sotva se tam ohřál, Ty u naříká jak se Ti po něm stýská (co je do určité míry zcela pochopitelné) a napadl Tě exces s alkoholem a antidepresivy.
Rosamundo, stokrát se můe duovat, e to bylo jednou a naposledy ... tohle je to známé "nakročení jednou nohou do pekel". Divila by ses, jak bleskurychlá je skluzavka dolů na samé dno a - bohuel - Ty patří do kategorie zvlá ohroeného druhu (dlouhodobé nerváky s manelem-alkoholikem, závislost na něm a - bohuel - i velmi snadný přístup k lékům veho druhu, o alkoholu na zahánění stesku a samoty ani nemluvě).
Rosamundo, nechci Tě v ádném případě citýrovat, strait ani moralizovat. Chci jenom jednu jedinou věc: abys pochopila, e jsi v situaci toho zachránce, který se sloí a x-dnů po nehodě a o to víc ses hlídala.
Není tady
k
Upravil(a) Rosamunda (18. 8. 2009 23:08)
Není tady
Kiaro, Tys to patně pochopila, já jsem si ten ampus neotevřela proto, e se mi stýská a jsem osamělá, já si prostě občas na chu dám skleničku či dvě ampusu nebo vinného střiku, ale není to ani tajné ani pravidelné pití a u vůbec ne proto, e bych tím něco zalejvala (třeba stesk, al, problémy). Piju to prostě proto, e mi to chutná, jak jsem psala, jako kadý jiný konzument. A občas se to kadému vymkne no a mě se to povedlo teď. Ne e bych na to byla pyná, ale stalo se... nebylo mi po tom dobře, co jste poznali, ale antidepresiva uívám u více jak 10 let, občas se na ně trochu napiju, vím e můu jen trochu, jene jednou za uherský rok to trochu přepísknu, kdy mi to obvzlá zachutná, jako v neděli. Ale s tím účastníkem nehody, to má asi pravdu, jene já u snad tu havárku vydýchala a natěstí jsem se nesloila, zase tak slabá nátura já nejsem. Sice si občas zabrečím, ale jsem ráda, e to jde, protoe poslední 2 roky jsem u ani brečet nemohla, tak jsem ráda, e se to odplavuje
Co se týče mé "závislosti", uvidíme jak to nazvou psychiatrička a psycholoka. Mě má vlastní reakce na jeho odchod do léčebny překvapila, nicméně u jsem to psala někde v předchozí části tohoto vlákna, e 14 dní před odchodem do léčebny abstinoval a já k němu náhle začala po 4 letech něco cítit a to dost intenzivně i díky předchozí citové deprivaci, kdy se mnou vlastně u vůbec nebyl. Take teď s odstupem to nevidím a jako takové překvapení, protoe kdy začnete někoho milovat a oni vám ho hned na začátku vztahu seberou, tak se asi budete cítit stejně jako já před měsícem. No a z té mé znovuzamilovanosti pramení i to, e neustále píu o něm, jednak proto, aby ostatní, co sem nahlédnou, měli představu jak to v léčebně chodí a druhak proto, e jsem zamilovaná a tak mluvím a myslím jen o něm, jak nějaká -náctiletá.
A to, e bych bez něj byla ubohé nic si u nejméně 4 roky nemyslím, je sice pravda, e on mi dost pomohl na cestě k postu, kde jsem teď, sama bych do toho bývala neměla před lety odvahu, ALE CHUDINKA ROZHODNĚ NEJSEM (moná jsem zamlada bývala)
Není tady
Ros, ten příměr s účastníkem autonehody jsem nedostatečně vysvětlila.
Sloit se můe i jinak, neli e padne k zemi a u nevstane Měla jsem na mysli třeba chování, kdy si člověk "popustí uzdu", přestane být na sebe bdělý a ostraitý a ve chvíli, kdy je nebezpečí zaehnáno a nastane relativní pohoda začne mít (v Tvém případě) sklony k rizikovému chování on sám.
Nevykládej si to jako přílinou buzeraci znova opakuji, e znám hodně holek, které udělaly ten první, maličký a nenápadný krůček a u spadly do hodně velkých problémů
Není tady