Jo a prosím,je to možná ode mně hodně tvrdé,ale nezlob se na mě za to.Tady není vítězů ani poražených,bla,bla,bla
Tady jsou jen ti ,co to zvládnou

Majo - Ty jsi jejich dítě a prožívala jsi selhání de facto nedobrovolně. Nevím sice kolik je Ti let a ani kolik let Ti bylo v době, kdy rodiče pili, ale muselo a musí to být pro Tebe velké trauma. Rodič je rodič a děti si je nevybírají. Děti jsou bez předsudků a dokáží milovat celým svým srdcem. Ne všemu vždy rozumí, protože ještě nemají a ani nemohou mít dostatek zkušeností, aby mohli situaci racionálně a s odstupem vyhodnotit, a tak pokud není jiné volby volí citově. Myslím si, že u Tebe je silnější citové pouto k otci a možná, abys přehlušila svou vlastní bolest, tak sis to zracionalizovala na to, že matka je ten viník.
Tvou matku bych vinila z jediného - a to z toho, že Ti neposkytla pohodové dětství.
(ALE MOŽNÁ SE MÝLÍM - JSOU TO JEN DEDUKCE - vlastně si nám o sobě toho moc ještě nenapsala)

Víš nějak nerozumím té větě, že kdo je v životě spokojený nestane se alkoholikem. Spokojenost já tedy chápu jako vyrovnanost s životem a to se vším co ten život přináší (pěkné i nepříjemné a bolestivé). Já vidím u závisláků a znám jich bohužel více než jen svého partnera, hlavní problém v jejich neschopnosti vyrovnat se s životem - přijmout i nepříjemné věci, umět se s nimi porvat nebo se smířit s danou situací (například smrt někoho blízkého). Jenže ono je pro ně tak lákavé sáhnout po alkoholu a na chvíli to vše zahnat do kouta, aby se to po čase ve větší hrůze zase vrátilo a kruh se uzavírá.
Pak jen poslouchat jací jsou chudáci... a jak je jim ukřivděno.a jak je to pro ně těžké.

Uvažuji sama o sobě zda jsem "spokojená" - nejbližší člověk z rodiny má rakovinu, partner je v recidivě s alkoholem,nejlepší kamarádka z dětství je alkoholička,  mám v těle nezhoubný nádor.. ., ale opíjet se, abych to utlumila to mě tedy nenapadá. Slunce svítí pro každého z nás stejně a je to jen a jen o přístupu.

Upravil(a) Marthina (31. 8. 2009 19:08)

Rosamunda napsal(a):

Teda Martinho, říká se, že neštěstí nikdy nechodí samo... ale tohle je snad moc, takových katastrof najednou. My jsme měli ty katastrofy jednu za druhou tak po roce, takže se to dalo jakž takž zvládnout, ale tohle? To aby se člověk zbláznil. Držím všechny pěsti a palce, abys to vydržela a zvládla ve zdraví.
Nám nejdřív dala ránu Munďákova máma, měla leukémii a nakonec jsme ji museli vzít k nám, protože už nemohla dojít do 3. patra,kde bydleli. Vzhledem k tomu, že už ji doktor nechtěl léčit, protože chemoterapie už nezabíraly, umírala nám pomalu, 4 měsíce před očima. Bolesti neměla, jen pomalu chřadla, hloupla, přestávala chodit až jsme ji jednoho dne dvě hodiny dobývali ze záchoda a tak jsme ji nakonec museli dát do hospicu. Nesli jsme to všichni těžce, ale nejvíc to zasáhlo Munďáka, pro kterého byla celoživotním vzorem. No a tak začal pít, protože to asi bylo to nejjednodušší a nejrychlejší co si myslel, že může udělat, aby zahnal strach z její smrti a depresi. Chlapi přeci nepláčou a tudíž si ani nemohou stěžovat u doktora, musí se s tím porvat sami-asi tak nějak, myslím, to tehdy viděl. Bylo pro něj přijatelnější se někam zavřít s flaškou, než se vrtat ve svých pocitech před doktorem. Babička po 3 měsících v hospicu zemřela a rok po ní následoval i děda, Munďákův táta. Do toho začaly problémy v lékárně, no a Munďák už v tom lítal. A tak holt dneska je tam, kde je, t.j. v léčebně. A já jen doufám, že se mu tam konečně rozsvítí a že už NIKDY takhle blbnout nebude. Já už bych takhle znova nemohla

Je to škoda, že se ještě pořád traduje vzor, že chlapi přece nepláčou
Rosamundo, pořád se vás snažím sledovat a držím všechny pěstičky! Munďákovi musí dojít, že alkoholem ubližuje nejvíc sám sobě a trestá se nesmyslně za něco, na čem neměl sebemenší podíl viny. A taky že si to přece nezaslouží, takhle sám sebe trýznit, dost na tom, že mu zemřeli hned oba rodiče...

Roz, je to vidět, už radši nepij.
Co se týče Majiny exekuce, co s tím pořád máte? Vždyť ani nevíme proč jí exekuce hrozí, třeba ty dluhy vůbec nejsou její, když má doma alkoholičku nebo si je nadělala sama nebo je za tím její BM....Na vlákně, které sama založila už ji málem uklovaly a teď  se do ní navážíte i tady. Já osobně si myslím, že spíš potřebuje oporu a radu a ne aby jí tady někdo školil, vždyť ona toho má už takhle až nad hlavu. A tam vedle už z ní málem udělaly příživnici, to je teda pomoc jak ten zimník tomu mrtvýmu, tomu to taky hrozně pomohlo.
Neboj Majo, určitě bude líp, člověk nesmí zoufat, ale musí doufat.

Marthina napsal(a):

Majo - Ty jsi jejich dítě a prožívala jsi selhání de facto nedobrovolně. Nevím sice kolik je Ti let a ani kolik let Ti bylo v době, kdy rodiče pili, ale muselo a musí to být pro Tebe velké trauma. Rodič je rodič a děti si je nevybírají. Děti jsou bez předsudků a dokáží milovat celým svým srdcem. Ne všemu vždy rozumí, protože ještě nemají a ani nemohou mít dostatek zkušeností, aby mohli situaci racionálně a s odstupem vyhodnotit, a tak pokud není jiné volby volí citově. Myslím si, že u Tebe je silnější citové pouto k otci a možná, abys přehlušila svou vlastní bolest, tak sis to zracionalizovala na to, že matka je ten viník.
Tvou matku bych vinila z jediného - a to z toho, že Ti neposkytla pohodové dětství.
(ALE MOŽNÁ SE MÝLÍM - JSOU TO JEN DEDUKCE - vlastně si nám o sobě toho moc ještě nenapsala)

Víš nějak nerozumím té větě, že kdo je v životě spokojený nestane se alkoholikem. Spokojenost já tedy chápu jako vyrovnanost s životem a to se vším co ten život přináší (pěkné i nepříjemné a bolestivé). Já vidím u závisláků a znám jich bohužel více než jen svého partnera, hlavní problém v jejich neschopnosti vyrovnat se s životem - přijmout i nepříjemné věci, umět se s nimi porvat nebo se smířit s danou situací (například smrt někoho blízkého). Jenže ono je pro ně tak lákavé sáhnout po alkoholu a na chvíli to vše zahnat do kouta, aby se to po čase ve větší hrůze zase vrátilo a kruh se uzavírá.
Pak jen poslouchat jací jsou chudáci... a jak je jim ukřivděno.a jak je to pro ně těžké.

Uvažuji sama o sobě zda jsem "spokojená" - nejbližší člověk z rodiny má rakovinu, partner je v recidivě s alkoholem,nejlepší kamarádka z dětství je alkoholička,  mám v těle nezhoubný nádor.. ., ale opíjet se, abych to utlumila to mě tedy nenapadá. Slunce svítí pro každého z nás stejně a je to jen a jen o přístupu.

Použila jsem špatné slovo,myslím,ten,kdo je šťastný.A ano,můj otec se nevyrovnal s matčiným chováním,když byla pod vlivem alkoholu.

Je mi 36let,a pokud moje paměť sahá,znám matku jen opilou,krom menších vyjímek.

tak mě napadá otázka.....kdo " může " za matčino pití?

agewa napsal(a):

tak mě napadá otázka.....kdo " může " za matčino pití?

Jo tak to nevim,ale podle ni je to pokaždý někdo jiný
Jednou já,podruhé moje dcera,pak můj syn,někdy i můj přítel,pak zase támhleta sousedka odněkud...která ju tak vytočila,že si musí jít pro ten krabičák.

maja095 napsal(a):

agewa napsal(a):

tak mě napadá otázka.....kdo " může " za matčino pití?

Jo tak to nevim,ale podle ni je to pokaždý někdo jiný
Jednou já,podruhé moje dcera,pak můj syn,někdy i můj přítel,pak zase támhleta sousedka odněkud...která ju tak vytočila,že si musí jít pro ten krabičák.

apodle tebe?

ale já netvrdím,že každý alkoholik má viníka
Minimálně sám sebe, ne? Jenže to nikdy nepřizná - vždycky si najde "obětního beránka", ať už je to nemožný partner, zlá tchýně, mizerné zaměstnání nebo jiné okolnosti.

Hele to je jako bys řekla že se někdo k sebevraždě rozhodl sám po nějaký tragický události ............no rozhodl,ale co to na tom mění ??
Rosamundo bohužel na tom máš svůj podíl, protože ta tvoje šílená láska ho stravuje a připravuje o energii.............bereš mu spoustu energie a společně s těma dalšíma věcma prostě je toho na něj moc..............já taky nesnáším když je na mě někdo pověšenej a saje .....přitom závislák jsem byla většinou víc já......

Ty se chováš jako hraniční osobnost , řek ti to někdo ??
Chlapi prostě neumí řešit svý starosti, nevědí často jak na to ......on ani nemusí vědomě vědět co ho tíží..........tak se z toho snaží chlastem utýct .....bohužel jste oba slabí a srážíte se navzájem......my to měli taky tak.....a na konci vztahu jsme se oba střídali v blázinci......jednou já jednou jednou já pak zas on:D.......atd ......tak bacha........

maja095 napsal(a):

agewa napsal(a):

maja095 napsal(a):

Byla jsem odeslána na toto vlákno,četla pečlivě,a jako dcera matky alkoholičky,ktera způsobila mému otci deprese,které začal řešit alkoholem,následně si sám vzal život,nemohu zde s mnoha názory souhlasit především s timhle:"NIKDO nemůže způsobit alkoholismus nikomu"!!

jak to myslíš?
tvůj otec přece měl spoustu možností, jak se s manželkou alkoholičkou vypořádat od toho, že jí nějakým způsobem se snažil pomáhat až po rozchod a rozvod.

Bohužel neměl tu sílu,byl to velice citově založený člověk,snažil se zachovat rodinu,až na to sám doplatil.
Ovšem depresemi,které řešil alkoholem.Tím myslím,že ten,kdo je v životě spokojený,nestane se alkoholikem,vždy to má nějakou příčinu.

Ponzám ľudí, ktorí pijú, keď sa im darí a "potrebujú to šťastie zapiť".... monžo majú k tomu sklony, ale fakt pijú bez toho, že by mali nejakú vnokajšiu "príčinu" alebo boli nešťastní. Nešťastní sú až keď nezvládajú pitie.

Rozmarila napsal(a):

Hele to je jako bys řekla že se někdo k sebevraždě rozhodl sám po nějaký tragický události ............no rozhodl,ale co to na tom mění ??
Rosamundo bohužel na tom máš svůj podíl, protože ta tvoje šílená láska ho stravuje a připravuje o energii.............bereš mu spoustu energie a společně s těma dalšíma věcma prostě je toho na něj moc..............já taky nesnáším když je na mě někdo pověšenej a saje .....přitom závislák jsem byla většinou víc já......

Ty se chováš jako hraniční osobnost , řek ti to někdo ??
Chlapi prostě neumí řešit svý starosti, nevědí často jak na to ......on ani nemusí vědomě vědět co ho tíží..........tak se z toho snaží chlastem utýct .....bohužel jste oba slabí a srážíte se navzájem......my to měli taky tak.....a na konci vztahu jsme se oba střídali v blázinci......jednou já jednou jednou já pak zas on:D.......atd ......tak bacha........

No,já zatím v blázinci nebyla,ale zdá se mi,že pokud tu budu číst některé příspěvky,se tam brzo dostanu,jelikož mě tu berou spoustu energie,tu poslední,co mi ještě zbývá!

Majo pozor, promluvila paní Vševědkyně = Rozmařilá. Ta totiž ví všechno nejlíp a nejvíc tady všem říká, jak jsou slabí a labilní a závislí-i když o tom, co je to život s alkoholikem ví úplný P.R.D. Ona totiž má přesně ty stejné argumenty, jako ti naši notoři a když se tu včera chlubila tím že pije grappu ( 38% italská lihovina), tak mi připadá, že si ještě k té své psychiatrické diagnóze docela nehezky zahrává s démonem, kterého by se měla co nejvíc vyvarovat, protože už to zanechává stopy na jejím chování. Všimlli jste si , že se s ní minulý týden docela dalo mluvit, že se to dalo číst? A teď po té včerejší grappě samé tečky, otazníky, hromady smajlíků jeden na druhém.... nepřipomíná vám to ty naše notoriky?
Rozmařilá, Tys asi zapoměla, že to může být nebezpečné  a riskantní chování, když Tě to tak mění. Když si takhle zahráváš, tak jsi prostě hloupá.
A co se týče blázince, já už tam chodím za tou svojí primářkou, Munďák je na léčení taky v blázinci, takže my jsme lepší, my jsme chvílemi v tom blázinci oba najednou