ahojky všem, koukám, že je tu nový "chlívek", asi aby se v tom člověk vyznal :-))
Tak holky u nás je to snad ještě horšínež dříve, nevydržel nepít, takže se o víkendu ožral, s prominutím jako to hovado - lil tři dny v kuse - takže ve čtvrtek nastupuje detoxikaci do Havlíčkova Brodu. Nemíním čekat až na nástpu do léčebny, už toho mám fakt dost.
Musí být absolutně střízlivej, tak snad se mu to do čtvrtka podaří, jinak ho nevezmou.
Snad nepodepíše revers, to by mě už vážně kleplo.
Tak zatim se mějte.

Mona1: taky držím palce Nu, většina alkoholiků před nástupem do léčby to má tak, že si ještě před ní "pořádně dá do nosu" Hlavně aby si přítel nástup do léčby vůbec nerozmyslel
Čtvrtek je už pozítří, tak to zkus do té doby nějak přežít

však já si žiju vlatní život.
Ná léčení chci aby šel hlavně kvůli tomu, že bude do něho klid, já si srovnám myšlenky v klidu, aniž bych musela trnout, že zase příjde nalitej a něco vyvede.
Chtěla jsem se s ním rozejít, ale vyhrožuje mi sebevraždou, a po tom co tady napsala Hanule, tak nevím nevím.
Samozřejmě už se zdráhá, že na ten detox nechce a blablabla. A primář říkal, že ho vezmou jedině dobrovolně, tak to bude ještě veselý, ale když řeknu, že se chtěl zabít, tak by ho tam měli podle mě vzít hned.
Mě už tonebaví, fakt nebaví :-(

Mono, až on vystřízliví, tak to bude jiné. Bude jak zpráskanej pes. Bude mu trapně, bude mu blbě, bude se stydět..a bude s ním řeč.
A znovu: potisícáté. Musí chtít sám.

I kdyby všichni kolem byli proti, tak ON  musí chtít SÁM. Přesto. Podpora, nepodpora. Buď si uvědomí v co se proměnil a bude to chtít změnit. Nebo ne. Ty tam nehraješ ani statika. Doopravdy. Já jsem se v tom máchala sama a chlap mi tu a tam hlavu nad vodou ještě přišlápl. To myslím úplně vážně. (Já si i chvílemi myslela a myslím i dnes , že potřeboval, a bylo pro něj bylo skutečně výhodnější, kdybych nebyla nebo byla zavřená nadosmrti někde v ústavu. ). A šlo to. Možná právě proto. ...Až ve finále se mi dostalo pomoci, které jsem si patřičně cenila a cením dodnes.

Možná potřebuje ucítit stahující se smyčku..tu "opravdovost" a vážnost situace.
Když partner eliminuje  důsledky pití partnera, tak mu vlastně umožňuje pít v klidu dál..

Jo, zase kecám...dere se to ze mně.. no nic , jdu pracovat..a myslím na Vás

Ano, já už jsem to tady někomu psala. Buď ho přejede auto, poraní, zabije, nebo někam spadne, nebo bude umírat s cirhosou jater (nic moc příjemnýho - mám přímou zkušenost s pacientem). Žádnou jinou variantu, než toto a nebo abstinence nevidím. Není.

A o nějakým vyhrožování nebo držení v šachu - tak to v žádném případě. To je jen ztráta času pro všechny zúčastněné. Pomůžeš mu nejlépe, když mu nepomůžeš.
Máš-li ho ráda, vyjádři mu svoji podporu, ale víc ne. Víc nemůžeš.

Šestý den – ráno – Ježíši mě je zle, proč jsem to pil, co jsem to dělal – miláčku pomoz mi, já potřebuju léčebnu, já to sám nezvládám. Panika – proč jsem vlastně pil? To přece není normální,  potřebuju se léčit, kde mám léky, potřebuju léky, je mi zle, co mám dělat, všechno mě bolí, nezvládám to, už nikdy nechci pít  – jsem alkoholik.
Sedmý den  – je mi zle, proč je mi tak zle, potřebuju léky, vezmu si je, ale moc nezabírají, vezmu si ještě další aby mi nebylo tak zle. Celý den prospím, bolí mě hlava, celé tělo, nejsem schopen vstát, nemůžu jíst, mám je stále žízeň, potím se. Potřebuju se léčit, odvezte mě někdo do léčebny, já už to nezvládám. Už nikdy nebudu pít, slibuju.
Osmý den - – ráno - je mi lépe, spíše dobře, já vlastně nejsem alkoholik, když nemám chuť pít, už je to druhý den a já nepiji, tak to nemám tak velký problém. Kdybych byl alkoholik, musel bych pít každý den. Odpoledne – dal bych si pito, to mi přece neublíží – to je nealkoholické pivo, bude mi stačit jedno, hmmm, nestačí, tak si koupím ještě jedno. No vida jak jsem v pohodě, nejsem alkoholik, protože nepiju každý den.
Devátý den - ráno – ty jo, už je to třetí den a já nic nepil – takže nejsem alkoholik, vždyť ani nemám potřebu pít, co teda každej má??? Odpoledne – ty jo já bych si dal pivo, vždyť nejsem alkoholik, tak co, dám si jedno, dvě a bude to, já to přece zvládnu, všem to dokážu, je umím pít jen dvě piva.
Desátý den -– ráno, no vida, já to dokázal, vypil jsem jen dvě piva, takže nemám žádný problém. Odpoledne – já bych si dal pivo, když jsem to zvládl včera, tak dneska to zvládnu taky, jdu na pivo, dám si jedno, dvě, tři – no vida, jak mi to jde, tak si dám ještě jedno a půjdu
Jedenáctý den - ráno – ty jo, už je to třetí den a já nic nepil – takže nejsem alkoholik, vždyť ani nemám potřebu pít, co teda každej má??? Odpoledne – ty jo já bych si dal pivo, vždyť nejsem alkoholik, tak co, dám si jedno, dvě a bude to, já to přece zvládnu, všem to dokážu, je umím pít jen dvě piva.
Dvanáctý den - – ráno, no vida, já to dokázal, vypil jsem jen dvě piva, takže nemám žádný problém. Odpoledne – já bych si dal pivo, když jsem to zvládl včera, tak dneska to zvládnu taky, jdu na pivo, dám si jedno, dvě, tři – no vida, jak mi to jde, tak si dám ještě jedno a půjdu. Vždyť to jde úplně samo.
Třináctý den - ráno – jé, je mi nějak divně, asi sem neměl pít tolik piv, nemůžu nějak vstát.
Odpoledne – potřebuju pivo, vždyť to zvládám, dám si zase jen pár a bude to – jdu tedy na pivo, dám si čtyři, vida, jak mi to jde, tak bych mohl zkusit nějakého toho panáčka, co mi to udělá, vždyť nejsem alkoholik, jeden panáček co to je? Kopnu do sebe rum. Ty jo, já jsem borec, vidíte, jak to umím. Ale co to? Potřebuju další pivo, dalšího panáka. Nezvládám to, tak aspoň vynadám všem co mi nevěřili, abych to měl na koho svést, že mám důvod se napít. Zavolám přítelkyni – zvedne mi to – a už nadávám, nesnáším všechny, všechno, nesnáším život, nebaví mě žít. Co s tím? Napiju se a bude to lepší – piju a piju, dokud nepadnu. Usnu kde zrovna usnu, vždyť je to jedno, hlavně nechodit domů, nesnáším to tam, nikdo mě tam nemá rád, tak co tam, v hospodě je lépe. a když se probudím, dám si další pivečko, dalšího panáčka a piju další den. Ale co se to ted děje? Potřebuju jet za přítelkyní? Ale jak, zavolám ji aby pro mě přijela – ale nechce, nadávám ji, řvu na ni a vyhrožuju ji. Tak co teď?
Čtrnáctý den - ráno – Ježíši mě je zle, proč jsem to pil, co jsem to dělal – miláčku pomoz mi, já potřebuju léčebnu, já to sám nezvládám. Panika – co s tím ?, proč jsem vlastně pil? To přece není normální,  potřebuju se léčit, kde mám léky, potřebuju léky, je mi zle, co mám dělat, všechno mě bolí, nezvládám to, už nikdy nechci pít  – jsem alkoholik.

Mona1, hezky, a pravdivě popsáno.
Bože, jak je to všude stejné... :-(

Mono1: všímáš si, jaký je to vlastně všechno začarovaný kruh, viď? Vždyť je to jako obtažené přes kopírák: ožere se jako prase, druhý den je mu hůř než psovi, slibuje že už nikdy víc ... pár dnů popíjí jedno pivo, dvě piva, tři piva, čtyři piva, čtyři piva + panáky a opět se ožere jako dobytek, je agresivní, napadá všechny okolo, druhý den je mu zase hůř než psovi, plááče, odprošuje, omlouvá se, maže med okolo huby a slibuje, že už nikdy víc a tak to jde dokolečka dokola.
Nůž na krk a pokud nebude léčení, jdi si kam chceš.
Mono1, takových Matek Terez, které v tom kolotoči s alkoholikem žily x-let a nenašly sílu samy v sobě opustit partnera ... takových jsou plné psychiatrické ordinace, plné psychiatrické ústavy a v neposlední řadě hřbitovy, kam jim osobně pomohli jejich miláčkové.

Takže hlavně nikdo nedejte na nějaké výhrůžky sebevraždou nebo jiné způsoby vydírání.

Tak pod to se můžu podepsat. Nevým jestli můj ex přítel byl nebo nebyl na alkoholu závislý, ale často jsme se kvůli tomu hádali, protože se mi nelíbilo, že z práce jde rovnou do hospody, tam si posedí dvě tři hodinky a pak přijde lehce opivěný nebo ovíněný domů, občas to přehnal a minimálně jednou týdně se opil. Časem jsem byla alergická i na jedno pivo. Několikrát mi vyhrožovat sebevraždou, když jsem řekla, že jestli nepřestane pít, tak se s ním rozejdu. Nikdy si nic neudělal, nevím jestli chtěl, ale je živý a zdravý. Takže na tyhle výhružky opravdu zřetel neberte.

Mono, nepochybuji o tom, že jsi udělala správně.
I kdyby dětem neublížil, nemusí se přece dívat na opilého chlapa.
Sama vím, co se mnou v dětství dělal pohled na opilé lidi. Bála jsem se jich, i když mi žádný neublížil. Je to divný pocit bezmoci, pro to dítě.

Mono, i já se přidávám - udělalas dobře, i s těmi policajty.
A doporučuju - sbal mu jeho věci sama a dej mu je třeba k nějakému vašemu společnému kamarádovi (jestli tedy ten by s tím souhlasil), nebo k němu do práce, prostě na nějaké neutrální místo.
Nečekej, až si pro ně dojde sám k tobě. Předejdi takto scénám a dalšímu stresování dětí. Protože buď by ti přišel v kocovině brečet a vydírat sebevraždou, a nebo přijde opilý jak zákon káže a bude to ještě horší.
Doporučuju - vzkaž mu, že toto je naprostý konec a že si nepřeješ, aby se k vašemu bytu vůbec přibližoval. A že jestli tak opilý učiní (a bude ti chtít nadávat a dělat scény), tak že zavoláš ty policajty znovu.

Mono, budeš potřebovat teď hodně síly, jak to vše sama s dětmi zvládnout. Žádné výčitky si nepřipouštěj - pokud on se nechce léčit, je nadobro ztracený, bohužel. Připrav se psychicky na to, že skončí velmi špatně - ale tomu nemůžeš ani ty ani nikdo jiný zabránit - to mohl jen on sám a neudělal to.
Ty se soustřeď na sebe a na děti a na vaši budoucnost. Držím všechny palce, co mám

mono, pod předchozí příspěvky se mohu s klidným svědomím podepsat.
Už mu nedávej další šanci, nebo zničíš sama sebe a dětem připravíš peklo na zemi.
Já nevím, proč se soustředíš na ožralého chlapa a pořád ho tady řešíš. Jsi především máma a měla by se soustředit výlučně na to, aby měly Tvoje děti pohodu, klid a hezké dětství.
Zamyslela ses aspoň jednou nad tím, jak se zákonitě musí na jejich psychice podepisovat partnerova opilecká extempore?!? Co asi prožívají, když jim v bytě řádí opilec,podobný zvířeti až tak, že na něj maminka musí přivolat policii?!! Ty jsi dospělý člověk, sama sis ho vybrala a podobné excesy neseš jakž-takž v pohodě. Chudáci malí, jak k tomu všemu ty bezbranné děti přijdou?!?