Když jdeme někam za kulturou, většinou platí přítel. Myslím, že tady není problém, že by byl skrblík, ale spíš řeším to, proč si chce i nadále platit za hříšný peníze podnájem, když budeme bydlet u mě.

Potvůrko jak to, že nemůžeš počítat s tím, že přispěje na bydlení ? To čeká, že ho budeš živit ? Ať si klidně ten podnájem drží, to je jeho věc, ale zároveň se bude samozřejmě podílet na společných nákladech. Jeho problém jak to utáhne.

Tiina napsal(a):

Potvůrko jak to, že nemůžeš počítat s tím, že přispěje na bydlení ? To čeká, že ho budeš živit ? Ať si klidně ten podnájem drží, to je jeho věc, ale zároveň se bude samozřejmě podílet na společných nákladech. Jeho problém jak to utáhne.

A on pak hezky pozná, jak jsi to myslela s tím, že je zbytečné aby platil ještě další podnájem. Ale nicméně jsi tu líčila dost věcí, tak si myslím, jen a´t zkraje ten podnájem platí, možná dojde časem na to, že ho tam vyexpeduješ zpátky... Tak na něj zase zbytečně netlač, ať tě to nezavazuje.

Ahoj :-)
Problém financování domácnosti. Taky jsem v tom měla guláš. Když jsme s přítelem začali chodit, já jsem pracovala a on ještě studoval. Měla jsem vlastní byt a on bydlel u rodičů. Ale téměř všechny noci u mě přespával. Nechtěl si přivést svoje věci ani nechtěl klíče, protože věděl, že mi nemůže dávat peníze na bydlení. Platil půlku jídla.
Když si našel práci asi cca po 1/2 roce, chtěla jsem samozřejmě peníze. Nevěděla jsem jak na to, tak jsme se dohodli, že bude všechno napůl. Včetně mojí hypotéky. Jenomže asi za 3 měsíce mi došlo, že hypotéku bych si měla platit sama. Peníze, který mi zaplatil jako na hypotéku jsem mu vrátila a od té doby platím já hypotéku + náklady na byt a on platí jídlo. Drogerie se sveze s jídlem nebo ji zaplatíme napůl... kosmetiku si kupuju sama. Když někam jdeme, do hospody nebo do kina, většinou platí přítel. Přesně to nerozpočítáváme, ale zhruba platíme každý půlku. Samozřejmě, budeme se stěhovat do většího bytu, až bude hotový (bude přítelův) - počítám s tím, že svou hypotéku si zase bude platit sám.