přijde mi, že dřív se brali mladí a asi pořád na půl děti. dneska je to jiný a já mám pocit, že když si člověk i zvykne na svou svobodu, způsob života a to všechno, hůř už se potom s někým sžívá, podřizuje se. 

a taky dřív, když se vzali, byly novomanželský půjčky atd. dneska pokud nemají bohatý rodiče, tak kde vzít na byt, vybavení. dítě se taky pěkná pálka.

jenže to je těžký mash .. děcka dovedou být zlý a bohužel když se dneska podíváš, mezi nimi se skutečně kouká na to, jaký má kdo mobil, jestli má značkový hadry atd.
a taky někteří rodiče když se koukám kolem sice hodně vydělávají, ale je to na úkor času, kdy jsou s rodinou. pak se snaží svoji nepřítomnost dětem vynhradit tím, že jim koupí, na co si ukážou. děcka si velice rychle zvyknou na vyšší standart a pak se jim v dospělosti nechce z něj slevit. tohle si dělají rodiče sami. my jako děcka když jsme něco dostali, uměli jsme si toho jinak vážit, než některé dnešní děti. a vlastně - proč by měli - dostanou mobil, ve škole ho z pr... rozmlátí a za pár dní si přinesou fungl novej

Upravil(a) PPavlaa (2. 8. 2009 13:46)

Kdyby tohle přestali dělat jen rodiče, které to skutečně zatěžuje, byla by v té třídě nadstandardně vybavena jen hrstka dětí, stejně jako za nás. Pořád platí, že těch chudších je víc, takže by se nijak nevymykali.

Dnešní děti jsou ochuzeni o ten pocit, mít z něčeho radost. Možná proto potom v dospělosti nevidí žádné terno v tom, pořídit si třeba maličký, ale svůj byteček a ten si pomalu budovat - pro ně to není radost, ale důkaz, že jsou socky.

Nedivím se, můj syn má 21 let a máme to stejné - ale není to většinový stav - také znám spoustu jeho přátel

jenže někteří rodiče jsou zvláštní. znám jednu, která koupila synovi auto. dost drahý. ten vzal kladivo a ještě ten den ho rozmlátil. a ona jen - no co, bylo jeho, může si s tím dělat co chce.
kolegyně v práci je zase sama na dvě děti. peněz moc nemá, snaží se jim dopřát to, co mají ostatní a je to pro ni docela záhul, pomáhají ji finančně rodiče. sama si nic moc nedopřeje, ale holka má ve 12 kosmetiku jako dospělá baba. a když se ji něco nehodí, stíny, řasenka už není vono, nechá to teda milostivě mámě a ta je ráda, že se má čím namalovat, sama si totiž nic nekoupí. ale 12 žabě jo.

Modroočka napsal(a):

No, to koukám, co si kolikrát lidi z dětí dokážou vychovat. Já to mám tak akorát, sice jim dopřeju, ale vacancaď pocancaď, jsem zdravě sobecká. Tak, aby kluci nebyli šizení, ale abych nebyla moc ošizená ani já. Oni by byli jinak potvory vycvrkaný.

tak to má být

agew, brigošky jsou v pořádku, my na ně přece chodili taky, ať máme nějákou tu kačku navíc a neubylo nás. a ono si pak těch peněz taky úplně jinak vážíš, když zjistíš, jaký to je si je vydělat.

Dnešní rozmazlenost dětí je dána jen a jen rodiči, kteří je v tom podporují, to mi nikdo nevymluví. Chtěla jsem se osamostatnit, koupila jsem si maličký byt, který budu splácet 12 let. Pak jsme založili rodinu a toužili po baráčku, tak jsme si ho pořídili, splátky na 25 let přes 10 tisíc měsíčně. Manžel teď přišel o práci....propustili ho pro nadbytečnost. Já splácím byt, jsem na MD a snažím se vydělat nějakou korunu do rozpočtu. Nikdo nám peníze necpe a ani bych to nechtěla, jsme samostatná rodina, poradíme si.
V příbuzenstvu jsou dvě děti. Kluk dostal barák, rodiče mu ještě platili rekonstrukci... klukovi je 24, maminka mu denně vaří a chodí mu tam uklízet. Vztah nemá, jediná zábava je hospoda.
Jeho sestra dostala další barák, dostala i auto, koupila si ho z pojistky, co jí rodiče spořili... je jí 19 a je tak znuděná životem. Chodila za školu, teď neudělala maturu, takže jde v září. Její máma to ještě tají před tátou stejně jako další její průsery.
Já těm dětem  nezvádím, já je lituju, protože rodiče jim tak vyšlapali ty cestičky, že jim teda do života moc nepomohli, myslím, že na to jednou hodně dojedou a je mi líto jejich mámy, protože je sedřená, přitom je to mladá ženská, ale bohužel ona sama si myslí, že za ty svoje dětičky musí vyžrat všechno
Mám své dítě ráda, ale jak píšete - odsud-posud, rozhodně bych jí nedělala služku, otroka a necpala jí všechno pod nos. Já jsem se musela postavit na vlastní nohy bez podpory rodiny a myslím, že je to tak dobře.

potvurkapodivna napsal(a):

Mám své dítě ráda, ale jak píšete - odsud-posud, rozhodně bych jí nedělala služku, otroka a necpala jí všechno pod nos. Já jsem se musela postavit na vlastní nohy bez podpory rodiny a myslím, že je to tak dobře.

Já jsem se stavěla na vlastní nohy za citelné podpory rodiny. Moje startovací pozice byla určitě dost zvýhodněná oproti některým mým vrstevníkům. Přesto si nemyslím, že jsem typ, co si ničeho neváží. Nemusí to být nutně o tom, že komu rodiče dají ten je automaticky rozmazlený smrad.