Deborah napsal(a):

Nabuko0 napsal(a):

Deborah napsal(a):

Zrovna mi poslal smsku, abych se mu o děti hezky starala, že za nima pokusí na Vánoce přijet....

A co jsi mu na to odpověděla?

Že na ně dávám pozor vždycky a aby se mu dařilo....

jsem to blbě teď tady napsala, že se o ně starám vždycky... jéé vždyť je to jedno... fakt už mi asi šibe... :vissla:

Určitě ne,vše to zvládneš,jsi šikulka.Jednou se k Tobě rád vrátí.

Právě mi přišel od ní dlouhý e-mail, kde se mi za všechno omlouvá... kde píše, že on mě nepřestal milovat, že ji pořád srovnával se mnou.... že se chtěl několikrát vrátit.... ale že mu to hrdost nedovolila... nechápu to... Ptala se mě, jestli bych jej ještě vzala zpět...

majkafa napsal(a):

Děti jsou tady a teď. Ony žijí a rostou a dospívají TEĎ. Nečekají,  až my si pořešíme naše frustrace.
I my jsme rodiče tady a teď.
Děti jsou naše věčnost.
Až se postaví na vlastní nohy, až nám vyletí z hnízda, ponesou si sebou nůši našich dobrých slov, našeho zájmu, našeho chování. Anebo frustraci z toho, že rodič je má sice rád, ale tam někde, imaginárně, někde, kde si hoví ve svých bolístkách?
Nebo má ten imaginární "rodič" kdesi v dáli pocit, že jeho nezájem o dítě, to, že se neozve, je tím nejlepším činem pro své vlastní dítě? Kdoví.

Jen činy jsou tím, co našim slovům dává váhu. Jedině činy.

Majko, mě přijde, že ty vidíš v ex Deb toho svýho, cos e vykašlal na děti. Já neříkám, že nemáš pravdu, jen si myslím, že je rozdíl mezi tím tvým ex a mezi ex Deb, kterej o děti zájem jevil. Ono zase tolik chlapů si děti na celej víkend nebere. Já třeba neznám vůbec, co je to mít volnej víkend, kdy nemusím řešit, co bude s maldým. Kdy vypnu, nemusím vařit a můžu si udělat víkend podle svých představ. Od jeho 4 let ho měl přes noc jen jednou jedinkrát, jinak si ho bral v sobotu ve 14 hodin a večer v sedm sjem ho měla zpátky. Nemyslím si, že by ex Deb jako otec fungoval něják špatně, aspoň se snažil. A že teď neví a ve všems e plácá - a kdo ne ? pokud vím, i ty ses plácala s spoustu věcí nezvládla tak, jak bys asi jako máma hned od začátku měla. plácla jsem se i já, taky jsem měla chuť od všeho utéct někam daleko, začít jinde, kde mě nikdo nezná, nechat všechno tady. kdo se neplácá ? já bych mu to zase tak za zlý neměla. jasně, teď je to v podstatě všechno na Deb, to je fakt. ale šmahem bych neodsuzovala.

Horacio napsal(a):

Deborah napsal(a):

Nabuko0 napsal(a):

A co jsi mu na to odpověděla?

Že na ně dávám pozor vždycky a aby se mu dařilo....

jsem to blbě teď tady napsala, že se o ně starám vždycky... jéé vždyť je to jedno... fakt už mi asi šibe... :vissla:

Určitě ne,vše to zvládneš,jsi šikulka.Jednou se k Tobě rád vrátí.

Horacio, tohle bych řekla že už jsi kapku mimo. Ono je něco jiného někoho psychicky podpořit a něco jiného psát tohle, když to vědět nemůžeš. Proč chceš, aby se upínala k něčemu, co se nikdy nemusí stát ?

PPavlaa napsal(a):

majkafa napsal(a):

Jen činy jsou tím, co našim slovům dává váhu. Jedině činy.

A že teď neví a ve všems e plácá - a kdo ne ? pokud vím, i ty ses plácala s spoustu věcí nezvládla tak, jak bys asi jako máma hned od začátku měla. plácla jsem se i já, taky jsem měla chuť od všeho utéct někam daleko, začít jinde, kde mě nikdo nezná, nechat všechno tady. kdo se neplácá ? já bych mu to zase tak za zlý neměla. jasně, teď je to v podstatě všechno na Deb, to je fakt. ale šmahem bych neodsuzovala.

všichni jsme se v tom plácali......ale na rozdíl od nich jsme přitom pořád pečovaly o děti a vychovávaly je ..........mě by hrozně zajímalo, co by se stalo, kdyby mu Deb napsala, že už nemůže dál, že nemá sílu a chce začít žít ........a děti půjdou do děcáku .....to by mě fakt zajímalo, jestli by přijel zpátky .......

PPavlaa napsal(a):

Deborah napsal(a):

aprill napsal(a):

a proč jsi to neřekla   ?

nevím.. možná proto že ta moje hrdost převážila city....

kolikrát už jsi mu Deb říkala, že se může kdykoliv vrátit ? několikrát.

A kolikrát řekla jasně - vrať se ?

Rozmarila napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

A že teď neví a ve všems e plácá - a kdo ne ? pokud vím, i ty ses plácala s spoustu věcí nezvládla tak, jak bys asi jako máma hned od začátku měla. plácla jsem se i já, taky jsem měla chuť od všeho utéct někam daleko, začít jinde, kde mě nikdo nezná, nechat všechno tady. kdo se neplácá ? já bych mu to zase tak za zlý neměla. jasně, teď je to v podstatě všechno na Deb, to je fakt. ale šmahem bych neodsuzovala.

všichni jsme se v tom plácali......ale na rozdíl od nich jsme přitom pořád pečovaly o děti a vychovávaly je ..........mě by hrozně zajímalo, co by se stalo, kdyby mu Deb napsala, že už nemůže dál, že nemá sílu a chce začít žít ........a děti půjdou do děcáku .....to by mě fakt zajímalo, jestli by přijel zpátky .......

Ano, Ppavlo, plácala. Pár měsíců totálně nezvládala a "nebyla matkou", bylo jim 17 a 20 v tom roce. Ale každou chvíli jsem pracovala pro to, abych jim nezanechala dluhy, abych jim život udělala tak nejlepší, jak jsem jen v tu chvíli dokázala. Dokonce lepší beze mě, protože jsem byla tak nemožná matka a v hlavě si vytvořila debilní myšlenku, že bez tak nemožné matky jim bude na světě líp.
A ano, řeším si teď hodně své, já to vím. Píšu to proto, že to možná někomu jinému pomůže.
O to víc si to teď řeším, že se naše dcerka v pátek vdává a že syn je tak často nemocný a teď právě zase leží v nemocnici. Ale ono to zase přejde, vichry se přeženou a zase bude dobře.
Svatba dítěte je nádherný okamžik v životě rodiče. A ještě víc očekávání vnoučátka.

Upravil(a) majkafa (8. 11. 2009 12:57)

aprill napsal(a):

Deborah napsal(a):

aprill napsal(a):

A kolikrát řekla jasně - vrať se ?

přímo tahle dvě slovíčka? Ani jednou...

nejvíc nedorozumění vzniká tím, že se nevyjádříme přesně a čekáme , že ten druhý vytuší co vlastně chceme

..no, už je pozdě...

Deborah napsal(a):

aprill napsal(a):

Deborah napsal(a):

přímo tahle dvě slovíčka? Ani jednou...

nejvíc nedorozumění vzniká tím, že se nevyjádříme přesně a čekáme , že ten druhý vytuší co vlastně chceme

..no, už je pozdě...

Nikdy není pozdě .

Rozmarila napsal(a):

Tak tohle mě se nikdy  nestalo......ty děti mě právě nejvíc držely , pořád jsem si říkala, musíš musíš ......i když jsem měla hlavu plnou bludů a ke konci jsem už lezla po čtyřech ...... jak jsem byla vyčerpaná tou nemocí .......ale Berani jsou bojovní ......a vyhrávají ....

Někdy mozek totálně zmagorí. Dnes vůbec nechápu, co se mi tam tenkrát dělo. Měla jsem v mozku, že děti jsou už velké, že už mě nepotřebují a že bych jim jen uškodila, jak jsem nemožná. Prostě magořina. Ale díkybohu to trvalo "jenom" rok, i když to byl tak strašně dlouhý rok.
JJ berani jsou bojovní. A já jsem beran nejberanovitější, beran s ascendentem v beranu.

Aprill, máš pravdu, hodně toho zapříčiní nedorozumění, ale on nikdy neřekl přímo - chtěl bych se vrátit, co ty na to? On mluvil tak, že si to Debí domýšlela. A když naznačila, že by ho vzala zpět, vystřelil, že se vrátit nemůže, protože bla, bla, bla...

Majko, přeju ať se syn brzy uzdraví a svatba vyjde přesně podle vašich představ, i když asi bez ex.

Horacio, musím říct, že když nad tím tak přemýšlím, jsem z tebe docela dost zklamaná. Nesnáším tohle mazání medu kolem huby. Tohle přítel nedělá. ty ano. a že máš k Deb blíž než ke komukoliv jinému tady na babi, toho by si nevšiml jen slepej. o to víc mě to zaráží.