14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
tak nevím jestli si v mém případě nepletu pojmy - odputění x lhostejnost
Není tady
anaid41 napsal(a):
tak nevím jestli si v mém případě nepletu pojmy - odputění x lhostejnost
Tyto dva pojmy vnímám dost odlině.
U odputění je pochopení a láska , aby mohlo proběhnout...tak to cítím. Bez toho to odputění nedokáu poctivě zrealizovat.
Lhostejnost je jiná kategorie. Ta mi moc neimponuje. V ádné sféře..tam o lásce nemůe být moc řeč.
Není tady
no mně to taky neimponuje, ale co nadělám , zase nedumám.., vůbec si nevzpomenu. fakt je , e lásku teda necítím
Není tady
anaid41 napsal(a):
tak nevím jestli si v mém případě nepletu pojmy - odputění x lhostejnost
Podobné je to v tom, e tě jednání dotyčného člověka přestane zraňovat. V případě odputění je moné pokračovat ve vztahu, u lhostejnosti ne.
Judita : já bych se klidně pobavila vvvo vom :-) ale nemá zájem, směňovala jsem sníení alimentů za občasné obědy se syny, já dodrela, on 2x :-), pak zase lus.
Není tady
OZ napsal(a):
Je těký vzít ho takovýho, jaký je - ne takovýho jakýho bys ho chtěla. Je těký otevřít jemu i sobě úplně dveře - a vykalat se úplně na to, jak "by to mělo být".
Tohle si taky vdycky říkám, kdy mě na manelce točí nějaká její výstřednost.
Není tady
helena napsal(a):
Nakonec, jsem se rozhodla pro manela.
TY ses rozhodla takto, TY by ses tedy měla chovat tak, aby on konečně nabyl jistoty, e nebude mít celý ivot na talíři jeden průvih.
Ostatně - proč ses tak rozhodla? Aby dítě mělo tatínka, jak se kdesi zmiňuje? Aby se vám nesníila ivotní úroveň? Abys měla koho trestat za vechny ostatní chlapy?
. . . a taky, protoe dobře vaří!
Já ho stále povauji za krásnýho člověka, suprovýho spolubydlícího, fajnovýho tátu . . . ale něco tomu chybí. Něco, místo čeho zbyla jen otupělost a moná trochu ta lhostejnost.
Není tady
wereno, bacha. Ta lhostejnost roste, mrcha. Taky bys mohla docela rychle mít jenom spolubydlícího...
Není tady
.
Upravil(a) werena30 (9. 10. 2009 17:13)
Není tady
Nikto nemá rád pokánie a nikto si nevychutná pripúanie vlastnej chyby. Ale je fakt, e bez toho je aké ís ďalej. A to trochu odbolí, mono by ste si mohli sadnú a bez meócií a výčitiek sa porozpráva, čo vám zá situácia dala a čo vzala; a hlavne - ako ďalej.
Není tady
Ahoj wereno,
chci Ti napsat vlastní zkuenost.
Mně si můj mu vybral mimojiné proto, e si myslel (později mi to řekl), jak jsem neuvěřitelně samostatná a vechno zařídím, a prostě si asi udělal obrázek, e ho tím pádem nebudu moc potřebovat (otravovat). Jene já jsem byla samostatná tak akorát, jemu třeba vadilo, e po něm chci jedenkrát za 14 dnů jet společně na velký rodinný nákup, protoe ty věci prostě sama vechny nepoberu. e chci společně trávený čas s ním a dcerou, protoe se o ni sice dokáu postarat sama, ale jsme rodina a to zahrnuje i tátu.
A hodně, moná nejvíc, mu vadilo, e jsem v některých ohledech "lepí" - jeho slova, já se nepovauju za lepí ne kdokoli jiný, spí e některé věci mi jdou rychleji a stojí mě méně úsilí ne jeho a nabyla jsem těmi roky pocit, e to je něco, co mi nemůe odpustit. e vím o jeho chybách, e u asi neoslňuje (je lev) tolik, jako na začátku.
Volbu jeho milenky nepochopil z těch lidí, kteří se mnou o tom hovořili, nikdo. Je můj opak. Ale říkám si, jo, asi to potřebuje (oval). Jsou oba opravdu dominantní a moná by k němu pasovala líp. Ale nezůstal s ní, tak se nedozví, jestli by spolu byli astní.
Za těch 9 měsíců od nevěry jsem se o něm dozvěděla hrozně moc. I o ní a taky o sobě.
Naučilo mě to spoustu věcí.
Ale ví, chci Ti napsat, e nejhorí na nevěře pro mě nebylo to, e spal s a "miloval" jinou, ale to, co bylo pak. Jeho a její chování vůči mně, zataení problému do práce, pomluvy a "starosti" lidí, kteří probírali moje ubrečený oči, a jak to teda máme, vznik koalic v práci, kdy někteří lidi spolu vůbec nemluví nebo nedokáí spolupracovat a on s tím jakoby nemá nic společného, protoe to coby éf nezaívá ve své kadodenní pracovní realitě. K němu se ty inf. dostávají filtrované. Selhání partnerské i profesní.
Poradila bych Ti, abys byla opravdu hodně vnímavá k tomu, jak se Tvůj mu chová teď k Tobě, jak se stará o vá vztah. Chybu můe udělat kadý. Nemělo by se to stát, ale sama přiznává, e jsi taky nebyla v tom vztahu stoprocentní. I kdy nevěra bolí mnohem víc ne takové ty běnějí prohřeky.
Podle mě záleí i na tom, jak jste tohle měli ve vztahu nastavené. Jaké hodnoty jste ve vztahu vyznávali. Pak to člověk taky asi více nebo méně bere jako zradu těchto hodnot.
Jetě bych Ti napsala, e nemusí svému mui nutně odpustit. Aspoň ne teď, hned, asi by to ani nebylo upřímný odputění, viď?
Někdy stačí říct, e se to stalo a e na to, abys odpustila zatím nemá, e to třeba ani nikdy nedokáe. Někdy podle mně odpustit nejde. Spí je to taková ta nae lidská touha mít vechno hezké a ideální a odpoutět k tomu patří. Ale ivot a svět není ideální.
Ale můe mu říct, e i přes to,e to odpustit teď nedokáe, jsi ochotná na tom vztahu pracovat a jít přes ten karambol dál a pak se uvidí.
Holky mají pravdu, e to asi náramně osvobozuje, ale třeba já sama to patrně taky úplně odpustit nedokáu. (Můu se přes to přenést a časem to budu brát jako něco, co bylo, ale co vstoupilo do prostoru mezi nás dva. Horí o to, e dotyčnou znám a denně potkávám a slyím ji mluvit a smát se, vlastně se to jakoby stále znovu vrací. Take ti celkem rozumím, jaká jsou pro tebe ta setkání s ní. Člověk najednou vidí konkrétní hmatatelný "důkaz" své a partnerovy nedokonalosti :-)) .)
A nemůu tutově říci, e to u nikdy nic v mém jednání vůči němu neovlivní. Moná to ze mě udělalo větího sobce, mení naivku. A samostatná jsem teď opravdu hodně. Moná zas a moc na jeho vkus. A to mu taky začíná vadit, protoe se zase cítí ohroenějí.
Není tady
werena30 napsal(a):
Já vím,co se snaí naznačit. Popravdě já tohle moc neumím, nejsem rodinný typ, take mi to daleko více vyhovovalo, kdy jsme spolu byli do jisté míry nezávazně a kadý střádal úspěchy na svém písečku.
To byl také jeden z problémů v naem manelství.Manel třeba hodně těko nesl,e mám vyí vzdělání a neustále mi omlacoval o hlavu, jak si ho můu dodělat jen díky němu.
A mimo to, není snadné odpustit chybu někomu, kdo si jí odmítá vůbec připustit.
Já vím , vechno chce svůj čas.
Podívej, netlač na sebe ale ani na něj.
Můj názor je, e lidé se nesetkávají zbytečně, e mají jeden druhého něco naučit.
Mám dobrou kamarádku a ta teď "řeí" své dva syny, jako kadá máma se trápí jejich problémy.
Starí syn je typický lev, navíc tvrďák, uzavřený do sebe, mírně agrsivní a neukotvený. V podstatě hodnej kluk, ale uzavřený, nedůvěřuje lidem. Oenil se s milou, hodnou, pracovitou a mírnou dívkou, která je druná a otevřená.
Ten mladí je klidný, hodný, rozdal by i to, co nemá, je mírný, ne moc průbojný a oenil se..no samozřejme: s megerou non plus ultra,která je s kadým hned hotová, sedí na penězích, nedůvěřivá a ne moc oblíbená mezi lidmi.
Tohle je naprosto typický příklad - logické by moná bylo, kdyby si to kluci prohodili, protoe "vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá". Jene PRÁVĚ PROTO Kdyby si to prohodili, nic by se nenaučili
Tady je naprosto jasně vidět, co kdo potřebuje, co se můe od toho druihého naučit, aby se vztah mohl dostat do rovnováhy. Pokud to ty páry zvládnou, kluci si od svých en vezmou kadý to, čeho se jim nedostává a jejich eny udělají toté, vytvoří harmoniocký vztah. Pokud to nedokáou, budou jejich manelství asi dost "peklíčko" a budou se neustále střetávat, noná i utíkat do jiných vztahů....
Rozumí, co ti chci říci?
Frustrace tvého mue z niího vzdělání ne má ty, se jistě nevyřeí tím, e ti bude předhazovat, e tě iví, abys mohla studovat.... moná by se ale vyřeila, kdybys mu dokázala jeho starost o rodinu kompenzovat jinak - určitě i on dokáe něco, za co si zaslouí tvůj obdiv.
Můj ex měl lecsjaké mouchy, ale nikdy mi o hlavu neomlátil fakt, e jsem dostudovala v manelství. Moná proto, e jsem mu dokázala projevit vděk za toleranci, kterou projevil v době, kdy já seděla ve kole a on vydělával peníze nebo se věnoval naí dceři, kdy já drtila na zkouky, státnice, psala diplomku a on na sebe převzal chod domácnosti.... Tohle vechno opravdu NEMUSEL. Ale chtěl, protoe nemyslel jen na sebe a to bylo pro mne to, co jsem měla potřebu vdy ocenit. A nedělalo mi to problém, nikdy jsem to necítila jako "něco nepatřičného", mne či jeho nedůstojného ho za to pochválit a poděkovat.
Oba nás to potěilo
Tohle vechno jsou "drobnosti", které kdy přehlíí nebo je pomine, okamitě příjde "trest" ve formě nějakého karambolu.
Tím chci mimo jiné řící, e moná to není jen tvůj manel, kdo si odmítá přiznat chybu....
Obvykle je mnohem těí odpustit sobě, ne tomu druhému.
A je to opravdu dost těké. Nemusí to nutně dokázat hned teď.
Důleité je se o to pokusit
Tak se dr
Není tady
A mimo to, není snadné odpustit chybu někomu, kdo si jí odmítá vůbec připustit.
To má sice pravdu, ale...
M přiel "s prosíkem" a tys ho vzala zpátky (důvody teď pomíjím), co on mohl pochopit jako to omílané "odputění", nebo spí jakési "zapomenutí" - pro chlapa celkem logický uvaování -jinak bys ho přece vyhodila... a ty ho teď vysloveně mate tím, e jsi se s ním nerozela, ale zároveň mu neustále předhazuje jeho poklesek. Tak trochu jako kdy se ti pesan vyválí v bahně, ty mu dobrovolně otevře dveře do obýváku a následně ho seřve, e se válí pinavej po peranu...
Není tady
Laureene, děkuji za tvou zkuenost. Musí to být těké. Můj mu měl také pocit,e se mnou neustále soupeří, kdo je lepí, ale já se prostě blbějí udělat neumím . Uvaovala jsi někdy o změně zaměstnání kvůli tomu? Případně výměně manela?
Pan, chápu to.
Já se z toho poučila v tom smyslu, e se nemám nutit do věcí, které jsou mi proti srsti a více respektovat svou povahu a váit si sebe jako osobnosti. je jasné,e kdy to nebudu dělat já, nebude to dělat ani nikdo jiný.
Take ono to mělo pozitivní dopad.
Já jsem si takovou lekci zaslouila a na jednu stranu jsem hrozně ráda. naučila jsem se tím pracovat sama na sobě.
To studium u nebude třeba řeit. Já se následkem manelova odchodu sesypala v době zkouek a ze koly mě vyhodili. A i jinak el profesní ivot do kopru hned po tom osobním. To bych manelovi nikdy nevyčetla, prostě mi dokázal,e bez něho to opravdu nejde. Jen je koda,e jsem se z toho jetě nevyhrabala, protoe bych měla dalí část ivota, kde bych na osobní starosti mohla zapomenout.
Heleno, má pravdu. V tom jsem opravdu udělala chybu. V případě, e bych se mohla znovu rozhodnout bych ho zpět nevzala.
Není tady
werena30 napsal(a):
Já se z toho poučila v tom smyslu, e se nemám nutit do věcí, které jsou mi proti srsti a více respektovat svou povahu a váit si sebe jako osobnosti. je jasné,e kdy to nebudu dělat já, nebude to dělat ani nikdo jiný.
Super
Tohle je obrovská deviza do ivota. Navíc ten, kdo si neváí sám sebe, nemůe si váit ani druhých lidí.
Neví, jak na to.
Ty u to ví.
Věřím tomu, e to zvládně a pak se i na tu koklu vrátí a dodělá ji. Já ji tenkrát taky kvůli narození dcery přeruila a v podstatě jsem ani nejdřív neměla v úmyslu se do koly vrátit. Jene za pár měsíců se vechno změnilo a já dostudovala a vlastně studuju pořád
Ví, já udělala takovou, řekla bych pro mne zcela převratnou zkuennost: Kdy zvládnu sebe, zvládnu u naprosto vechno
Nic bych za to nedala, e ty to má stejně
Není tady
.
Upravil(a) werena30 (9. 10. 2009 17:05)
Není tady
werena30 napsal(a):
Před půlrokem mě opustil manel, kvůli jiné krasavici. Zanedlouho se vrátil s prosíkem zpět a já do teď nevím, jak mu to odpustit
dalí problém je v tom,e nevím, jak vycházet s manelovou bývalou milenkou
...Teď mám pocit,e mi nějak dochází dech a sebevědomí a jako na potvoru se s tou jeho musím vídat daleko častěji ne dřív.Hrozně mě vysiluje...
Mám pocit, e u Tebe není problém "jak mu odpustit", ale "jak to sama v sobě uzavřít" - není to tak?
Není tady
wereno,
já si myslím, e vechno má svou posloupnost a čas. Pokud zjistím, e mi někdo rozbil můj domeček z karet, připravil mne o iluze, pak nastupují 4 fáze vyrovnání se s tím, stejně jako třeba u rozchodu: ok, agrese, deprese, smíření.... Moná jsi některou z těch fází přeskočila nebo nedostatečně proila, take se teď bude muset k ní vrátit.
Nu a pochopitelně klíčové je právě ono odputění, které je jednoznačně osvobozující, věř tomu, e ti pak "ta jeho" bude úplně umák nebo si k ní najde dokonce i pozitivní vztah, těko jí sice bude "milovat", to nakonec ani není nutné, ale přestane se bát kadí chvíle, kdy se s ní musí setkat
Není tady
Pandorraa napsal(a):
wereno,
Nu a pochopitelně klíčové je právě ono odputění, které je jednoznačně osvobozující, věř tomu, e ti pak "ta jeho" bude úplně umák nebo si k ní najde dokonce i pozitivní vztah, těko jí sice bude "milovat", to nakonec ani není nutné, ale přestane se bát kadí chvíle, kdy se s ní musí setkat
Z vlastní zkuenosti vím, e tohle byla ta nejtěí fáze. Né odpustit jemu, ostatně to co se stalo nebyla jen jeho vina, ale dojít do fáze, e mi je dneska úplně jedno jestli ji potkám. U nesklápím hlavu, nečervenám se a nemám knedlík v krku a roztřepané nohy. Nebrečím a nevracím si co řekl, co ona atd. Ale upřímně - trvalo mi to dost dlouho, ne jsem se zbavila těchto pocitů. Ale jak říká Pan, je to hodně osvobozující. Ta obava, e ji potkám, byla obrovská. Tak nějak jsem to odila a ani nevím kdy vlastně kdy nastal stav "vlastního osvobození".
Wereno, vechno nejde hned, prostě to chce čas. Dr se. Důleité je i to, e si to uvědomuje a chce s tím něco dělat.
Není tady
.
Upravil(a) werena30 (9. 10. 2009 17:02)
Není tady
werena30 napsal(a):
Sofi, já se ani nebojím toho,e jí potkám.
Já se bojím,e se kvůli ní budu hádat s manelem.
wereno, ale ty se nehádá kvůli ní, ale jen a pouze kvůli sobě...
Není tady
werena30 napsal(a):
. . . evidentně svůj podíl viny za to ve zametla někam hluboko pod koberec.
No evidentně je to spí slepice...
Není tady
Jájo, o tom by se dalo dlouze polemizovat .
Jene tak či onak, to je teď wereně na houby. To si třeba dokáe připustit za čas, ale teď to vnímá takhle.
Není tady
lauren, jj dalo
nemyslela jsem tim něčí vinu, ale jen a pouze, e se hádá kvůli svým pocitům po setkání s ní...
nejlíp to stejně vyřeila jedna má známá - se s milenkou zkamarádila
Není tady
No to mě potě...
Já kdy jsem M milenkui viděla v práci coby novou kolegyni, tak mi byla od první chvíle něčím nesympatická. Takový to, e někdo vám sedne hned a někdo hned ne. Take je moná docela klika, e to tak M vybral , protoe kdybychom se byly zkamarádily, tak ten tanec potom...
Takhle mě to nemrzí, e u se s ní nebavím. Byla by pro mě nezajímavá i za normálních okolností.
Akorát egouka zamrzelo, e si vybral takovouto paní. Kdyby byla nějaká úasná a skvělá, bych si mohla říkat, e mi to patří, takhle si spí říkám, e to patří jemu...
Není tady