29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Jaká byla vaše největší životní lekce, při které jste si říkali, že je to mezník, ze kterého jste se mohli poučit a změnit dosavadní hodnoty/názory...? Mohou napsat i človíčkové, kteří skroro žádné lekce v životě nepotřebovali a vše jim vycházelo podle plánu.
Děkuji.
Není tady
Asi před 20 lety svatba a přestěhování k manželovi, splnilo se všechno, před čím mě maminka varovala a já to pouštěla druhým uchem ven. Další lekce bude, až přijdu o práci. V minulosti jsem dala výpověď pouze já, toto se mi ještě nestalo.
Není tady
Rozchod s bývalým; takže spočiatku to bola taká skôr vynútená zmena, ale potom som to vzala zgruntu, začala na sebe pracovať, venovať sa koníčkom, ktoré by pri ňom zjavne nemali šancu, chodila som na dovolenky a venovala sa práci, ktorá ma bavila. Môj život nabral akosi úplne iný smer.
Není tady
Tak abych taky přidala svůj mezník, tak to bylo, když jsem s dcerou zůstala sama.
Není tady
Natálie napsal(a):
Tak abych taky přidala svůj mezník, tak to bylo, když jsem s dcerou zůstala sama.
U mě totéž (se synem)
Není tady
tvrdá životní lekce???????
život s alkoholikem - viz. "alkoholici a jejich partneři"
Není tady
To pro mne byla a je deprese. Žít s ní a bojovat. Dále, nemohoucnost otěhotnět a myslím si, že i mé dětství. Také je to pro mne ztráta nejbližších přátel.
Není tady
smrt otce před 7lety, která měla za následek naprostý rozpad rodinného zázemí, vůbec ztráta iluzí o světě, k tomu se přidaly úzkosti se kterými jsem pár let bojovala a naštěstí jsem už dlouho ok. Zároveň mě ale potkalo štěstí, v té době jsem poznala svého manžela, který mě z toho dostal a rodinné zázemíčko jsme si vybudovali spolu
Není tady
U mě těch lekcí bylo víc, vyberu pár zásadních.
Před 11 lety přišli při autonehodě o život dva mí blízcí příbuzní - sestřenice a její tatínek, můj strýc a maminčin bratr. Celý zbytek naší rodiny včetně mě to tehdy hluboce poznamenalo. Měla jsem je moc ráda. Uvědomila jsem si, že nevíme nikdo dne ani hodiny, zítra tady nemusíme být. Přehodnotila jsem svůj život a začla žít naplno. Až moc. Pak mi numerolog řekl, že jestli se nezklidním, přijdu o celou svou rodinu. Zanedlouho potom srazilo auto před naším domem naši malou, tehdy 8letou dceru. Utrpěla mnohačetná zranění, modlili jsme se, aby přežila. Naštěstí ano, i když musela prodělat několik operací a následky si ponese po celý život. Když se z toho jakž takž dostala, zjistilo se, že má vážné onemocnění krve - odběry kostní dřeně, braní krve, šílený nervy, léčba, operace...po operaci je to teď trochu lepší, ale už nikdy asi nebude úplně v pořádku. To byla a je má největší životní lekce.
A má nejlepší kamarádka zahynula před 6 lety v autě s celou svou rodinou. Moc mi chybí.
Není tady
Životních lekcí bylo asi víc, vždy jsem si myslela, že je to zrovna ta největší....smrt otce, odchod manžela, naučit se žít sama s dětmi, onemocnění maminky a její nehoda....ale určitě největší lekcí je transexualita mého dítětě - to mě posunulo někam jinam a od té doby má můj život zcela jiný směr....až tahle zkušenost mi otevřela oči.
Není tady
Pul roku po maturitě smrt mé celoživotní kamarádky, byly jsme spolu prakticky od narození.
Po narození dcerky zjištění, že má vrozenou srdeční vadu a následná operace.
Když od nás odešel muj BM. Tahle zkušenost mi převrátila život naprosto zásadně.
bylo toho určitě víc, takže zjištění, že mě moje matka měla za svobodna a dodnes mi to podvědomě dává za vinu, takže mě odmítá, sexualní obtěžování od nevlastního dědy několik let, manželství s mužem, který pak začal pít a hrál automaty, rozvod a život bez partnera jen s dětmi
všechno mě posunulo a změnilo., říkám si že bych nic neměnila, přesto bych raději lehčí a jednodušší život uvítala, alespon ted, jako odpočinek
Není tady
Musím říct, že mně život vycházel vždycky skvěle. Maminka mi říkala, že je to tím, že jsem nedělňátko, ty mají v životě štěstí. Měla jsem ale pár mezníků, které mi obrátily život naruby - smrt mé milované babičky v osmi letech, narození mých dětí, smrt táty ve 33, deprese a smrt mojí maminky letos. Největší ránu a obrat v životě o 180 stupňů mi však způsobil odchod mého milovaného manžela, rozvod a nutnost žít sama. To jsem si uvědomila věci (a nejen zápo*né), které jsem dříve nevnímala nebo jsem úplně změnila přístup k nim.
Není tady
Žádné lekce,přímo smršť ...smrt dvou mých dětí hned po narození...moje zhoubná nemoc-naštěstí vyléčená s úspěchem.Zavrhnula mě matka a celá moje rodina z malicherných důvodů a kvůli žabomyším válkám ve vztazích..dcera a její pokus o sebevraždu,....vše završeno tím,že tento týden se mě pokusil uškrtit můj manžel.Je s podivem,co ženská všechno vydrží....
Není tady
Liško to s tím manželem myslíš vážně
Není tady
PPavlaa napsal(a):
Liško
to s tím manželem myslíš vážně
Smrtelně.Mrkni do právní diskuze,Trestní oznámení na manžela
Není tady
Poprvé smrt syna...ale nevím, jaké poučení bych z toho měla mít(byl to ale mezník, od kterého jsem už byla jiná) a pak rozvod mého manželství a manželství mého druhého manžela....můj 1.manžel to bohužel psychicky neunesl a už nežije-to byl můj druhý velký mezník v životě, o kterém budu do konce života uvažovat a který mě zase o něco změnil.
Není tady
Taky bych ještě dodala, že má nehoda, kdy mě srazilo na kole auto a byla jsem poté na 5 operacích, synova (druhého)celiakie...ale to jsou vlastně už malé věci :-). Ale člověka vždy něco takového jaksi posouvá dál....
Není tady
Natálie,
tak to je mi fakt moc líto, že jsi s dcerkou zůstala sama. Je jen o málo mladší než Davídek, viď?
Já ti bohužel asi nedám zatím žádné povzbuzení, že ostatní jsou na tom ještě hůře. On totiž každý nese ten svůj problém jako nejhorší, dokud se neobjeví ještě horší. Takže pro někoho může být tragédie to, že ho šikanují v práci a může se trápit úplně stejně jako člověk, kterému zemřel tragicky partner s dítětem.
A mé nejhorší mezníky? Když jsem dostala dětskou cukrovku v 9 letech, pak dobrovolné mučení na VŠ, kdy se mě všichni snažili celkem bez skrupulí vyhodit a já tvrdě vzdorovala a naposledy jsem brečela v pátek, kdy jsem zjistila, že manžela donutili podepsat výpověď v práci, manžel zatím nové zaměstnání nemá, já jsem na rodičovské, máme hypotéku a žádné úspory, protože nám zkrachovala firma, co stavěla dům a my do něho museli dát vše, co jsme měli, aby se dostavěl.
Není tady
Káča napsal(a):
Poprvé smrt syna...ale nevím, jaké poučení bych z toho měla mít
Jak to myslíš ponaučení?Přece na takovou věc se nemůžeš připravit a i dybys mohla tak to stejně nepomůže.Tohle není o ponaučení.Je to o tom že člověk musí být silný a vydržet to.Vyjdeš z toho silnější,ale ne ponaučenější.
Není tady
Liška napsal(a):
PPavlaa napsal(a):
Liško
to s tím manželem myslíš vážně
Smrtelně.Mrkni do právní diskuze,Trestní oznámení na manžela
jdu se podívat, si sem po ránu sednua skoro mě trefí šlak.
Není tady
liško, to je mi líto. je moc dobře, že jdeš od něj pryč, držím palečky, at jde všechno dobře a co nejmíň bolestivě. kolik ti je, jestli to není tajný ?
Není tady
Káčo, já ani nevím, co na to říct, aby to neznělo blbě
Není tady
PPavlaa napsal(a):
liško, to je mi líto. je moc dobře, že jdeš od něj pryč, držím palečky, at jde všechno dobře a co nejmíň bolestivě. kolik ti je, jestli to není tajný ?
Je mi 44.A když tak o otm přemýšlím tak všechno to co mě potkalo mě svým způsobem asi potkat mělo.Bude to znít blbě,ale já se cítím jako silný člověk.Vím že se nepoložím hned tak na lopatky a že zvládnu skoro všechno...
A ještě poznámka obecně,ne k tobě. Není dobrý koukat na někoho přes prsty jen proto,že třeba neměl v životě takový pech jako já a že pro někoho je třeba životní mezník to,že mu umře kočka.Tohle umím pochopit a myslím si,že nezbývá než dotyčnýmu držet palečky aby to tak i zůstalo.
Není tady
určitě zvládneš, já taky nakonec zjistila, že mě vlastně všechno posílilo, jen to někdy trvalo dost dlouho než jsem se k tomu závěru propracovala a "lekci odžila " a zpracovala.
a s tím manželem, možná to byla jen poslední kapka, já když jsem přemýšlela o rozvodu, tak u mě to byla ta poslední, co mě přesvědčilo, že mám od něj odejít.
Není tady