Rozchod s bývalým; takže spočiatku to bola taká skôr vynútená zmena, ale potom som to vzala zgruntu, začala na sebe pracovať, venovať sa koníčkom, ktoré by pri ňom zjavne nemali šancu, chodila som na dovolenky a venovala sa práci, ktorá ma bavila. Môj život nabral akosi úplne iný smer.

Natálie napsal(a):

Tak abych taky přidala svůj mezník, tak to bylo, když jsem s dcerou zůstala sama.

U mě totéž (se synem)

To pro mne byla a je deprese. Žít s ní a bojovat. Dále, nemohoucnost otěhotnět a myslím si, že i mé dětství. Také je to pro mne ztráta nejbližších přátel.

U mě těch lekcí bylo víc, vyberu pár zásadních.
Před 11 lety přišli při autonehodě o život dva mí blízcí příbuzní - sestřenice a její tatínek, můj strýc a maminčin bratr. Celý zbytek naší rodiny včetně mě to tehdy hluboce poznamenalo. Měla jsem je moc ráda. Uvědomila jsem si, že nevíme nikdo dne ani hodiny, zítra tady nemusíme být. Přehodnotila jsem svůj život a začla žít naplno. Až moc. Pak mi numerolog řekl, že jestli se nezklidním, přijdu o celou svou rodinu. Zanedlouho potom srazilo auto před naším domem naši malou, tehdy 8letou dceru. Utrpěla mnohačetná zranění, modlili jsme se, aby přežila. Naštěstí ano, i když musela prodělat několik operací a následky si ponese po celý život. Když se z toho jakž takž dostala, zjistilo se, že má vážné onemocnění krve - odběry kostní dřeně, braní krve, šílený nervy, léčba, operace...po operaci je to teď trochu lepší, ale už nikdy asi nebude úplně v pořádku. To byla a je má největší životní lekce.
A má nejlepší kamarádka zahynula před 6 lety v autě s celou svou rodinou. Moc mi chybí.

Pul roku po maturitě smrt mé celoživotní kamarádky, byly jsme spolu prakticky od narození.
Po narození dcerky zjištění, že má vrozenou srdeční vadu a následná operace.
Když od nás odešel muj BM. Tahle zkušenost mi převrátila život naprosto zásadně.

Musím říct, že mně život vycházel vždycky skvěle. Maminka mi říkala, že je to tím, že jsem nedělňátko, ty mají v životě štěstí. Měla jsem ale pár mezníků, které mi obrátily život naruby - smrt mé milované babičky v osmi letech, narození mých dětí, smrt táty ve 33, deprese a smrt mojí maminky letos. Největší ránu a obrat v životě o 180 stupňů mi však způsobil odchod mého milovaného manžela, rozvod a nutnost žít sama. To jsem si uvědomila věci (a nejen zápo*né), které jsem dříve nevnímala nebo jsem úplně změnila přístup k nim.

Liško to s tím manželem myslíš vážně

Poprvé smrt syna...ale nevím, jaké poučení bych z toho měla mít(byl to ale mezník, od kterého jsem už byla jiná) a pak rozvod mého manželství a manželství mého druhého manžela....můj 1.manžel to bohužel psychicky neunesl a už nežije-to byl můj druhý velký mezník v životě, o kterém budu do konce života uvažovat a který mě zase o něco změnil.

Natálie,
tak to je mi fakt moc líto, že jsi s dcerkou zůstala sama. Je jen o málo mladší než Davídek, viď?

Já ti bohužel asi nedám zatím žádné povzbuzení, že ostatní jsou na tom ještě hůře. On totiž každý nese ten svůj problém jako nejhorší, dokud se neobjeví ještě horší. Takže pro někoho může být tragédie to, že ho šikanují v práci a může se trápit úplně stejně jako člověk, kterému zemřel tragicky partner s dítětem.

A mé nejhorší mezníky? Když jsem dostala dětskou cukrovku v 9 letech, pak dobrovolné mučení na VŠ, kdy se mě všichni snažili celkem bez skrupulí vyhodit a já tvrdě vzdorovala a naposledy jsem brečela v pátek, kdy jsem zjistila, že manžela donutili podepsat výpověď v práci, manžel zatím nové zaměstnání nemá, já jsem na rodičovské, máme hypotéku a žádné úspory, protože nám zkrachovala firma, co stavěla dům a my do něho museli dát vše, co jsme měli, aby se dostavěl.

Liška napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Liško to s tím manželem myslíš vážně

Smrtelně.Mrkni do právní diskuze,Trestní oznámení na manžela

jdu se podívat, si sem po ránu sednua skoro mě trefí šlak.

Káčo, já ani nevím, co na to říct, aby to neznělo blbě

určitě zvládneš, já taky nakonec zjistila, že mě vlastně všechno posílilo, jen to někdy trvalo dost dlouho než jsem se k tomu závěru propracovala a "lekci odžila " a zpracovala.
a s tím manželem, možná to byla jen poslední kapka, já když jsem přemýšlela o rozvodu, tak u mě to byla ta poslední, co mě přesvědčilo, že mám od něj odejít.