|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Na téma ženského principu už toho tady bylo napsáno hodně, ale teprve včera jsem pohlédla na svého vnitřního muže a musím konstatovat, že jsem ho celá léta vlastně vůbec neviděla,nevnímala anšto jsem se zaměřila na růst či rozvoj vnitřní ženy a další jiné věci .Možná jsem se tomu i záměrně vyhýbala, přestože, jak jsem psala jinde, pročišťuji občas celé vnitřní trio.
Během práce na jednom horkém tématu se vynořili důležití muži mého života, nějak mě nezajímali, měla jsem na ně zlost a pak mi přišli děsně k smíchu. Proto do hry vložila Irča "něco", čemu jsem se smála, jako -co tu chceš, kdo jsi, jsi komický .....
Prostě mi tam postavila mého vnitřního muže , který je mi k smíchu, neberu ho, protože , jak jsme rozkrývlaly dál, se mužů bojím a proto je nechci potřebovat, raději si to udělám sama, abych předešla zranění.
Těžká neúcta vůči mužům, která má kořeny daleko v rodě...a další aspekty
Takže ne vnitřní žena , ale nepřijatý mužský princip mi nadělal v životě paseku a já to vesele posílám po své linii dál.
Tak doufám, že jsem to stopla , že je to napravené a věci se budou měnit.
Mohla bych si to nechat pro sebe, ale protože se tu rozvinula pěkná debata na ž. principu, dávám to sem i za cenu , že se tu statečně obnažuji, to nedělám ráda ani často.
(Chytání za slovo, přetahování citací do jiného vlákna, obrácení informace ve zlém proti autorovi, však víte, co se tu občas semele).
Ale možná to pomůže vám, které byste mohly přijít jako já na to, že celá léta pláčete na nesprávném hrobě a váš zakopaný pes je někde jinde, nebo taky jinak, že hledaný kostlivec se na nás šklebí v jiné skříni 
Není tady
Já svého vnitřního muže zatím "úspěšně" přehlížím a tvářím se, že není, když jsem žena. Netuším totiž, co s ním. A k čemu mi vubec je. Kdysi jsem si přála být mužem, teď jsem ráda ženou, tak nevím, na co mi je. Opravit pračku? Namontovat lustr? Fakt nevím. (to mel být jenom vtip) Jsem zvedavá na další příspěvky.
Majki, tak možná taky objevíš něco, co tě nepotěší, k čemu se budeš muset postavit nejlépe čelem 
, taky jsem zvědavá, jak se to tu rozvine, tak pište 
Není tady
Heluško, hezké téma 
Vnitřní muž a vnitřní žena jsou bytosti, které by spolu měly vycházet
Pokud je žena "babochlap", trpí její vnitřní muž i vnitřní žena. Jeden druhého obírá o jeho "kompetence" a ani jeden pak nefunguje tak, jak by měl - žena není ani žena ani chlap, ani ryba ani rak...
A opačně to platí taky
Když jsem poprvé zjistila, jak to funguje u mne, nakonec jsem se tomu musela smát, jak je to absurdní a co to vyvádím za hovadiny. Rovnám si to v sobě pořád a ještě stále není hotovo. Ale už alespoň vím, že jsem "krááááááva nebeskáááá" a že už chci být jen "nebeskáááááá" 
Není tady
Tak o vnitřním muži slyším úplně poprvé 
. Není o tom nějaká literatura?
Mě zajímá, jak mají být vnitřní žena a vnitřní muž v rovnováze a jak vypadá to obírání kompetencí, o kterém píše Pandorra.
Není tady
Taky me to zajímá. Nic o tom nevím. Mě práve připadá, že kdyby byli v rovnováze, byla bych babochlap.
No, já občas používám mužskou logiku, auto prý taky řídím jako chlap. Myslím, že většina lidí má v sobě i kousek toho druhýho pohlaví, myslím v myšlení. Na tom nevidím nic špatnýho. Ale jinak jsem ženská jako vyšitá. A rozhodně nejsem feministka, ve smyslu, jakým se tyhle dámy prezentují. Jen proto, abych se vyrovnala chlapům, nezačnu fárat do dolu a rubat uhlí, to je jen pro silný chlapy, ve slévárně bych taky dělat nemohla. Zato chlap může dělat zdravotního bratra, může dělat kadeřníka, kosmetika, nehtaře, cokoliv.
Tak abych to uzavřela, jo, mám v sobě i kousek mužskýho principu, ale proto nepřestanu být ženská.
Není tady
majkafa napsal(a):
Já svého vnitřního muže zatím "úspěšně" přehlížím a tvářím se, že není, když jsem žena. Netuším totiž, co s ním. A k čemu mi vubec je. Kdysi jsem si přála být mužem, teď jsem ráda ženou, tak nevím, na co mi je. Opravit pračku? Namontovat lustr? Fakt nevím. (to mel být jenom vtip) Jsem zvedavá na další příspěvky.
"Vnitřní muž" není TO, CO OPRAVUJE PRAČKY... Stejně jako v muži "vnitřní žena" nehoupe děti na klíně a nevyšívá...
Není tady
majkafa napsal(a):
Mě práve připadá, že kdyby byli v rovnováze, byla bych babochlap.
Aby muž či žena byli "zdraví", musí jejich vnitřní ženský a mužský princip být v rovnováze..., rsp. je přirozené, a všichni inklinujeme k tomu, aby byli (i když se často nacházíme v situaci, že tomu tak není, což dříve nebo později začneme pociťovat jako "odklonění se" od své podstaty a buď začneme pracovat na uvedení oněch dvou složek osobnosti zpět do rovnováhy, nebo si odchýlku sami pro sebe, a následně pro své okolí, začneme různým způsobem odůvodňovat...)
Uvedu příklad:
Po zdi leze obrovský chlupatý pavouk. Žena svým křikem přivolá muže, ten ho majzne bačkorou a cítí se přitom jako zachránce...
Žena se pak svým ženským principem láskyplně schoulí do jeho obrovské ochranitelské náruče... a pochvíli půjde nenápadně odstranit čmouhu ze zdi...
Když muž není přítomen, vyleze na nejvyšší kus nábytku v pokoji, s hrůzou v očích celou dobu sledujíc obludu na zdi, když pochopí, že hrozba sama nepomine, najde smeták s nejdelší rukojetí, opatrně se připlíží ke zdi, zavře oči a možná se do pavouka strefí..., no a později třeba nad mrtvolkou nevinného zviřátka uroní slzu, že však to byl přece jenom živý tvor a ona mu takhle ublížila, ale pro záchranu rodiny to bylo nesmírně důležité, tak co naplat...
Nebo: Dítě brečí... Matka přiběhne a velice rychle (a zručně) odstraní příčinu pláče a uvede dítě do stavu "vrnění"... Když se k plačícímu dítěti dostaví muž, pravděpodobně netuší, co se dítěti děje, když "zvenku" vypadá normálně. Odnese ho tedy matce... Pokud matka není dostupná, začne nějakým náhodným způsobem hledat příčinu (svádělo mě napsat: nabídne mu pivo, aby se uklidnilo - to je totiž projev "mužského principu"), bude mu dělat "kašpárky", ukazovat z okna letadla, neobratně ho přebalí či nakrmí (když např. nenajde plínky, klidně ho utře papírem, který vytáhne z tiskárny...), pokud dítě začne "vrnět", což je klidně možné, cítí se opět jako hrdina, jak to geniálně zvládnul.
Pokud žena v uvedené situaci bez problémů "majzne vetřelce bačkorou", či muž bleskurychle intuitivně odhadne a dokonale odstraní příčinu dětského pláče, jejich "vnitřní protipóly" se odklánějí od rovnováhy...
Upravil(a) ViktorkaLove (18. 7. 2009 10:45)
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
majkafa napsal(a):
Já svého vnitřního muže zatím "úspěšně" přehlížím a tvářím se, že není, když jsem žena. Netuším totiž, co s ním. A k čemu mi vubec je. Kdysi jsem si přála být mužem, teď jsem ráda ženou, tak nevím, na co mi je. Opravit pračku? Namontovat lustr? Fakt nevím. (to mel být jenom vtip) Jsem zvedavá na další příspěvky.
"Vnitřní muž" není TO, CO OPRAVUJE PRAČKY... Stejně jako v muži "vnitřní žena" nehoupe děti na klíně a nevyšívá...
Není tady
taurus napsal(a):
Není o tom nějaká literatura?
Mě zajímá, jak mají být vnitřní žena a vnitřní muž v rovnováze a jak vypadá to obírání kompetencí, o kterém píše Pandorra.
Tady je něco: http://wapedia.mobi/cs/Anima_a_animus
Není tady
taurus napsal(a):
Tak o vnitřním muži slyším úplně poprvé
Mě zajímá, jak mají být vnitřní žena a vnitřní muž v rovnováze a jak vypadá to obírání kompetencí, o kterém píše Pandorra.
Turus, osobně si myslím, že VM a VM nemohou být v rovnováze, mohou být jen v souladu.
U muže musí převažovat VM, u ženy VŽ.
Pokud se žena chová jako chlap, potlačuje nejen svou VŽ, ale i svého VM, tím i své potenciální reálné partnery, přebírá mužskou roli, tím ubírá prostor nejen VM, ale i skutečným mužům. Nakonec řekni sama, když opravdovej chlap potká takovouhle ženu, myslíš, že s ní bude ztrácet čas? Proč by to dělal - přetahoval se s ní o mužskou roli? Pokud má v souladu svého VM a VŽ, jde o dům dál a dělá dobře.
Je přece zbytečné ztrácet čas s někým, kdo deklaruje a do okolí vysílá: stačím si sama, chlapa nepotřebuju a když, tak jen nějakého zoufalce, který mi nepřerostě přes hlavu, který mi neublíží a kterého mohu ovládat, případně zachraňovat.
Zní to možná absurdně, ale když se nad tím zamyslíš, tak v výše zmíněném případě ve tvém nitru "kraluje VŽ a VM je táááákhle malilinkej, v realném životě je to zrcadlově jakoby naopak. Tím vzniká a se i projevuje vnitřní i vnější nesoulad, průšvih je na světě 
Není tady
Modroočka napsal(a):
No, já občas používám mužskou logiku, auto prý taky řídím jako chlap. Myslím, že většina lidí má v sobě i kousek toho druhýho pohlaví, myslím v myšlení. Na tom nevidím nic špatnýho. Ale jinak jsem ženská jako vyšitá. A rozhodně nejsem feministka, ve smyslu, jakým se tyhle dámy prezentují. Jen proto, abych se vyrovnala chlapům, nezačnu fárat do dolu a rubat uhlí, to je jen pro silný chlapy, ve slévárně bych taky dělat nemohla. Zato chlap může dělat zdravotního bratra, může dělat kadeřníka, kosmetika, nehtaře, cokoliv.
Tak abych to uzavřela, jo, mám v sobě i kousek mužskýho principu, ale proto nepřestanu být ženská.
Asi tak
Není tady
Termin muzsky princip nemusim, spis se mi libi termin "muzska identita". Na netu existuje milion publikaci na toto tema.
Není tady
TAk tehle výraz slyším poprvé, taky je fakt, že jsem negůglila,
je mi bližší osobní přenos informací . Nabízí mi to větší a lepší prostor pro pochopení , objasnění, uvědomění si, jak to v sobě vlastně mám, protože to můžu pružně probrat ústně, dosadit vlastní zkušenosti, konfrontovat, jak to vnímají ti ostatní a co nového mi to přinese, kam mě to posune.
Není tady
Heluška napsal(a):
TAk tehle výraz slyším poprvé, taky je fakt, že jsem negůglila,
je mi bližší osobní přenos informací . Nabízí mi to větší a lepší prostor pro pochopení , objasnění, uvědomění si, jak to v sobě vlastně mám, protože to můžu pružně probrat ústně, dosadit vlastní zkušenosti, konfrontovat, jak to vnímají ti ostatní a co nového mi to přinese, kam mě to posune.
Na skole jsem se trochu zabyvala tematy jako alternativni formy muzstvi a tak dale. Ve vedeckem prostredi se zkratka ujal termin "muzska identita".
Není tady
Jaguško a můžeš vlastními slovy bez odkazu na sáhodlouhé vědecké práce vysvětlit pojem "alternativní formy mužství"?
Upravil(a) Heluška (19. 7. 2009 14:34)
Není tady
Samozrejme, jsou to jine formy muzstvi, nez ty tradicni. Jsou to formy muzstvi, kde se uznavaji jine priority, nez dominance, nadvlada, naopak jsou prosazovany hodnoty typu pece, starost, empatie atd. Velkou soucasti toho je i tema otcu na rodicovske dovolene. Jo a jeste hodne toho ;-)
Není tady
Pandorraa napsal(a):
taurus napsal(a):
Tak o vnitřním muži slyším úplně poprvé
Mě zajímá, jak mají být vnitřní žena a vnitřní muž v rovnováze a jak vypadá to obírání kompetencí, o kterém píše Pandorra.Turus, osobně si myslím, že VM a VM nemohou být v rovnováze, mohou být jen v souladu.
U muže musí převažovat VM, u ženy VŽ.
Pokud se žena chová jako chlap, potlačuje nejen svou VŽ, ale i svého VM, tím i své potenciální reálné partnery, přebírá mužskou roli, tím ubírá prostor nejen VM, ale i skutečným mužům. Nakonec řekni sama, když opravdovej chlap potká takovouhle ženu, myslíš, že s ní bude ztrácet čas? Proč by to dělal - přetahoval se s ní o mužskou roli? Pokud má v souladu svého VM a VŽ, jde o dům dál a dělá dobře.
Je přece zbytečné ztrácet čas s někým, kdo deklaruje a do okolí vysílá: stačím si sama, chlapa nepotřebuju a když, tak jen nějakého zoufalce, který mi nepřerostě přes hlavu, který mi neublíží a kterého mohu ovládat, případně zachraňovat.
Zní to možná absurdně, ale když se nad tím zamyslíš, tak v výše zmíněném případě ve tvém nitru "kraluje VŽ a VM je táááákhle malilinkej, v realném životě je to zrcadlově jakoby naopak. Tím vzniká a se i projevuje vnitřní i vnější nesoulad, průšvih je na světě
Teda Pan, tohle mě "koplo" do hlavy ... mám kámošku a ta má "smůlu" na chlapy ... ale je fakt, že je samostatná soběstačná a všechno umí a všichni její partneři potřebovali "zachraňovat" a když je vykřesala z nejhoršího, tak ji opustili ... a prý právě proto, že je samostatná ....
Otázka: Co ona s tím? Aby nemusela "znásilňovat" svoji osobnost - to asi bude muset zůstat sama. Žádný chlap ji neustojí. Ale je pravda, že vyloženě přitahuje výše zmíněné zoufalce..... 
Není tady
BB napsal(a):
Otázka: Co ona s tím? Aby nemusela "znásilňovat" svoji osobnost - to asi bude muset zůstat sama. Žádný chlap ji neustojí. Ale je pravda, že vyloženě přitahuje výše zmíněné zoufalce.....
Nemusí se znásilňovat, ale může se zamyslet, jestli jí to, co dělá - tj. vlastně se chová jako chlap - dělá dobře, a jestli se sama nechce změnit.
Pokud ne, tak buď zůstane sama, nebo přitáhne zase ty zoufalce.
Pokud ona je "chlap", tak další skutečný chlap k ní nepřijde... - chlapy jsou většinou na ženský 
Není tady
Martinka1 napsal(a):
BB napsal(a):
Otázka: Co ona s tím? Aby nemusela "znásilňovat" svoji osobnost - to asi bude muset zůstat sama. Žádný chlap ji neustojí. Ale je pravda, že vyloženě přitahuje výše zmíněné zoufalce.....
Nemusí se znásilňovat, ale může se zamyslet, jestli jí to, co dělá - tj. vlastně se chová jako chlap - dělá dobře, a jestli se sama nechce změnit.
Pokud ne, tak buď zůstane sama, nebo přitáhne zase ty zoufalce.
Pokud ona je "chlap", tak další skutečný chlap k ní nepřijde... - chlapy jsou většinou na ženský
Hm, to mi připomíná moji mámu - posledních dvacet let je sama, bez partnera, nikoho dalšího nehledá, umí udělat na domě kdeco: umí vyrobit různé poličky, umí pracovat s vrtačkou, nějakou tou speciální pilou na elektriku, kterou ani neznám podle názvu, vyzná se v druzích omítky a malty a kdoví čeho, dělala si sama dlažbu na dvoře, umí vymalovat, umí zabít menší domácí zvířectvo (slepice, králík, husa, kachna) a to i vykuchat a naporcovat, opravit střechu, když při bouřce spadne nějaká ta taška ze střechy... k tomu ovšem je dobrá i v tradičně ženských věcech: umí výborně vařit, peče velké množství druhů cukroví a moučníků, umí šít, plést... můžu se vedle ní jít zahrabat.
Dává mi najevo, že teď by měla být starost na domě na mně, tudíž že bych se měla taky naučit ty tradičně mužské věci jako je vymalování (nikoliv jen místností, ale celého dvora), spravit střechu, vyměnit plot, umět pracovat s el. pilou, vrtačkou, vyrobit poličku, skříňku atd.
Ale tohle já nechci... spíš hledám muže, který tu mužskou polovinu starostí o dům a domácnost zastane... a já budu v klidu vařit a uklízet a starat se o pokojové květinky a o děti a tak dále... akorát nevím, jestli to umím, cítím se nežensky, těžce ve vztazích muže a ženy tápu, ježto si na svého otce bohužel ani nepamatuju, znám ho jenom z fotky........... to bude boj.
Není tady
Takže můj mužský princip asi bude taky trochu (dost) pochroumaný...
Co si podle vás mají počít ženy, které vyrostly vychovávané osamocenou matkou a otce nezažily? Dá se to vůbec nějak následně napravit? Nebo se s tím už nic moc nedá dělat...?
Není tady
Přečetla jsem si tohle vlákno a můj názor je: Podle mě přílišné "nimrání se a umělé pitvání" v duši, nucené škatulkování tzv. mužského a ženského principu. Vytváření složitých definic na celkem jednoduché věci (např. "alternativní formy mužství" )
Kdybych už přistoupila na toto škatulkování, vychází mi, že to snad mám uvnitř s mužským a ženským principem v souladu - např. nehysterčím, když mám vyhodit pavouka apod, cítím se dobře jako žena a mužské věci prakticky zvládám.
Ale zaujala mě otázka mary.one na ženy vychovávané matkou, zda nemají obraz světa navždy pochroumaný...
K tomu chci říct jen jedno - někdo to má dané "od boha", a nemusí to ani nikde odkoukávat: Můj báječný skorozeťák tátu nikdy nepoznal, vychovávala ho jen mamka. Neměl kde odkoukat mužské vzory, a přesto je to chlap, který si se vším umí poradit, postavil si dům skoro jen svépomocí (ač to nikdy nedělal), se vším si umí poradit, jak prakticky, tak jinak, prostě je to chlap s velkým CH, ačkoli otec v jeho výchově nebyl.
Takže se neděste vy z neúplných rodin, nejste z principu odepsané, pochroumané atd. Fakt nejste.
mary.one - určitě se s tím něco dělat dá :-) Už jsi první krok udělala, když si to uvědomuješ, jak to má Tvoje máma - nic jiného jí totiž nezbylo, pokud zůstala s dítětem sama, musela se naučit i ty mužská práce a vlastně byla táta-máma dohromady...
Jinak to není o tom, že bys nemohla umět pracovat s vrtačkou atd. - to umět můžeš, může se Ti to v životě hodit, až žádný chlap opravdu nebude nablízku... - ale pro ženu je taky potřeba umět muže požádat, aby ty mužské práce udělal on (nejen svého manžela, ale třeba i kamaráda, kolegu v práci atd.) - a hlavně se nevychloubat, že to umíš líp (to se Ti na to vykašle)... :-) A odměnit ho můžeš třeba něčím dobrým, co upečeš :-)
Ale je fakt, že dokud budeš bydlet s mámou, že ona Tě asi bude tlačit do toho, co dělá sama - tudíž až budeš bydlet sama, budeš to mít jednodušší, uděláš si to takové, jaké chceš sama (a ne jak to chce a dělá máma).
Ona se bude těžko měnit, pokud jí to vyhovuje... :-)
Jinak, viděla jsi film Mama Mia? Ten hudební... - tak tam ta maminka hlavní postavy, byla přesně taková máma-táta... všechno si udělala sama, chlapy nepotřebovala... :-) ... ale jak pak byla ráda, když si ji ten chlap našel :-) - i když, to je filmový happy-end...
Upravil(a) Martinka1 (3. 8. 2009 12:19)
Není tady
Já jsem byla taky po mnoho let máma-táta, a to dokonce iv době, kdy "muž (manžel) byl přítomen". A s "mužským a ženským" principem to zcela jsitě souviselo... páč mi ten můj ženskej pokulhával, a mužského mi nepřibylo...
U mně to teda určo nesouviselo s tím, že bych "zhrubla", nebo se naučila organizovat a dělat mužské práce...
Stávkovala jsem! V původní rodině táta brzo zemřel... tim pádem jsem jaksi MUŽE doma moc neviděla (a nevnímala), tak jsem pak byla trochu dezorientovaná...
Rozhodně jsem byla vychována tak, že žena má mít v náručí dítě a chlap v ruce kladivo...
Proto jsem buď měla rozbité kliky a kohoutky, nebo na ně (opraváře) vydělávala svýma rukama v "babském" zaměstnání...
Že žena může domácí práce mužského charakteru na jakémkoliv chlapovi "vymámit svojí ženskostí", jsem pochopila až mnohem, mnohem později. A nejvíc v době, kdy jsem si už-už nakročila stát se babochlapem a dva roky jsem pracovala jako handler v "mužském" zaměstnání: naučila jsem se zvedat a tahat těžké věci, pracovat s paleťákem, jezdit na ještěrce, spolupracovat se skladníkama (což nebylo jednoduché... chi-chi, páč jsem jim určitým způsobem velela...) - a právě to, že jsem to nevzdala, donutilo ty chlapy začít respektovat, že přeciš enem jsem "křehotinka", a dávat mi to tim svým medvědím způsobem najevo... občas mi s něčím pomohli, politovali můj propocený oděv... Až bylo mého ženství dostatek, vzdala jsem to, stát se chlapem... a odešla jsem. Ale za toto období jsem sobě i jim nesmírně vděčná...
Mé poznání se rozšířilo o to, že když žena toho svého "ženského principu" nemá dostatek, neumí "mužský princip" dostatečně rozpoznat, využít, a tim pádem ani ocenit... Pak se z ní dost lehce může stát váš "babochlap"...
Upravil(a) ViktorkaLove (3. 8. 2009 13:05)
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
