My to nevíme a ani vědět nebudem. Původně jsem si to chtěla nechat říct, ale nakonec jsem se přiklonila k partnerovi a bude překvápko? A proč, no asi proto žýe je nám to úplně jedno a budeme šťastný za jkékoliv pohlaví   A taky se tu poslední dobou stává, že ani stoprocentní odhady doktorů nevycházejí
Jinak všechny doktory co mě vyšetřovali jsem upozorňovala na to, že pohlaví vědět nechceme

já jsem ženská zvědavá a nevydržela bych to, takže my jsme si to nechali říct. A řekli jsme to i okolo celé rodině

Tak u nás je to tak, že já jsem si to nechala říct, ale neřekla jsem to nikomu. Dokonce nikdo ani neví, že to vím. Přítel od začátku vědět pohlaví miminka nechtěl, chce to mít jako překvapení. A ani to po mně nikdo nedyndá. Zase na druhou stranu je to pro mě lepší v tom, že když nakupuju věci, tak jsem na to připravená. Ale nakupujeme univerzálně, takže nic extrem klučičího ani holčičího.

Chtěla jsem to jako překvapení z důvodu, že když byla ségra těhule a nechali si to říct a pak to řekli všem, tak jsme měli radost v ten okamžik a když se maličká narodila, tak už jsme věděli, co to bude a vlastně to už nebylo takové. Takže si tajemství uchovávám pro sebe a kolikrát na to i zapomenu. A nejlepší je, že mě hodně typujou na holčičku a bude to kluk. Takže fakt překvápko.

A víš, že jsem to neřekla ani svojí nejlepší kamarádce? Ani mně to nějak nepálí. Hold asi umím držet tajemství. Jak které. Ale tohle tedy držím.

My si to také nechali říct:)Já jsem to prostě nevydržela:) a u dalšího si to nechám říct taky :)jsem nedočkavec:))

Já jsem to u prvního těhotenství věděla, tak na 80% doktor mi to nechtěl říct. A kdybych čekala druhé, asi bych to vědět nechtěla, překvápko je fakt lepší, jak tu někdo psal, přijde mi divný vědět, co to bude a říkat mu jménem, dřív než přijde na svět

Brendo, to jsem byla asi já. A nebo Def. My ani nikomu neříkáme, jak se bude jmenovat. Jména máme už samozřejmě vymyšlená, ale to víme jen já a přítel.

Ališa napsal(a):

Isabel dík. Já v to pevně věřím. A kord, když si všichni myslí, že budeme mít holčičku. To bude pro všechno hodně vělké překvápko, protože u nás v rodině kluka nikdo nemá a my budem tedy první. A říkáme mu pracovně Bolečku. Páč, jak jsem už teď psala, nikomu jsme ani neřekli jména.

To je hezky, Bolecek My rikame nase Kotatko i kdyz je to zatim neco co vubec nevypada jako clovek
Ale vcera jsem cetla v jedne chytre knizce, ze od samotneho oplodneni se vyvyji konkretni clovicek
To bude pecka, to mas pravdu, vsichni budou pripraveni na holcicku a on to bude chlapecek
U nas maji vsichni kluky, tak cekame holcicku Ale jasny je, ze nejvic si prejeme aby bylo hlavne zdrave!!!!

Ališa napsal(a):

My jsme totiž furt hledali ta jména a utkvěl nám v hlavě bolek a tak mu říkáme bolečku. To se nám moc líbí. Je to takový srandovní. No jasný, hlavně aby to bylo zdravé. To je nejdůležitější, jinak ať se jmenuje třeba Klotylda viď?

Jasne, Klotylda nooo i kdyz...

Ahoj Isabel,
my jsme byli natěšení a zvědaví, takže jsme si to  říct nechali. Měla jsem potvrzeného chlapečka dvakrát, pamatuju i chvíli kdy mi dr. říkal tady je to a to...
V bříšku sme mu říkali mimísek a pak malej nebo prďola a Honzík. Výbavičku mám převážně do modra, kočár zelenej, postýlku modrou...
Nu a na porodním sále mi řekli je to holčička takový překvápko jako my jen tak nikdo nemá. Naší princeznu moc milujeme, dostali sme půjčený růžový věcičky, modrou taky unosí, ale já bych si to už říct určitě nenechala a jestli jednou bude druhý, tak bude překvapení.
Nechci strašit, stát se to ale může Však sem zvědavá co mi dr. na to řekne až přijdu po šestinedělí.
Ale tak holka v modrý je lepší než kluk v růžový

a ještě dodatek: my to taky všude vytroubili a klučíkem se chlubili a když sme pak rozesílali smsky o narození, nikdo nevěřil, takže nám nechodili gratulace, ale věty typu vy si děláte srandu

Upravil(a) Lusinka (14. 7. 2009 9:45)

Zdravím,tak ja si to urcite taky necham rict-ja prave moc nemam rada prekvapka,a byla bych az do konce nervozni co to bude,takhle to budu vedet a budu mit cas se s tím zžít-takhle to citim ja.Ovsem manzel je opacneho nazoru a vedet to nechce-chce mit to prekvapko.No a ja si neumim predstavit ze to budu vedet a nesmim mu to rict-mozna to nevydrzi a nakonec to taky bude chtit vedet.
Dr.uz mi ted neco naznacil,ale nabylo to 100%,mimi melo pupecni snuru mezi nozkama:-))A pokud to tak bude,tak budu spokojena:-))-ale vlastne je mi to jedno.Jen vim ze nechci mit 2 kluky-to radci 2 holky-nejlepsi by byl parecek.
Takze kdyby to ted byl kluk,tak u druheho bych byla jak na jehlach ze to bude taky kluk-a mne picne:-))Kazda mamina asi touzi mit aspon jednu holcicku princeznicku:-))

nám se stalo u prvního syna, kdy jsme to vědět nechtěli, že nám to doktor řekl - bylo to jak na potvoru vidět už ve 14. týdnu... on teda jen naznačil, ale já jsem holka s bujnou představivostí - a když řekne, že "tam něco plave" - tak co by tam holce asi plavalo, že jo...
a u druhého jsem to vědět nechtěla, ale manžel jo, a když bylo před Vánoci, tak jsem se zeptala a řekla jsem mu to jako jeden z dárků, teda spíš jsem mu vynadala, že sliboval holku... - ale neříkali jsme to moc dál, takže rodina byla z druhého kluka parádně vyvalená