29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
a to mně nenepadlo... říct ji to, já totiž někdy nerozumím a neumím odpovědět na její otázky
Minule mi položila otázku ani nevím jaká to byla.. já jsem k ní naprosto upřímná,otevřená a taky jsem jí odpověděla, že nevím... ona mi na to řekla, že to k ní nemusím vůbec chodit a můžu celou terapii opustit, dost mě to zarazilo,fakt dost, musí přece jako psycholog vědět a být připravená na mé reakce i když jsou (nebo jí připadají) nespolupracující nebo vzdávající se (nevím,jak to přesně popsat)
Není tady
no, mohla vycítit, že víš, ale nechceš říct . Vím, že je to pro tebe nepodstatné, ale já osobně nevěřím tomu, že už si nepamatuješ, co to bylo za otázku. Asi to bylo něco, na co bys odpovědět uměla, ale máš nějaký vnitřní pocit, že by se ta odpověď nelíbila
Není tady
mashanka napsal(a):
no, mohla vycítit, že víš, ale nechceš říct . Vím, že je to pro tebe nepodstatné, ale já osobně nevěřím tomu, že už si nepamatuješ, co to bylo za otázku. Asi to bylo něco, na co bys odpovědět uměla, ale máš nějaký vnitřní pocit, že by se ta odpověď nelíbila
Ne e , vážně si nepamatuji, strašně bych si chtěla vzpomenout na tu otázku, byla to otázka... já se zamyslela a jednoduše jsem nevěděla co říct, já jsem k ní maximálně otevřená, a tak jsem to i řekla NEVÍM a ona měla reakci takovou jakou jsem psala, to mě zarazilo. Bylo to myslím o nějakém pocitu,ale fakt si sakra nevzpomenu.
Není tady
třeba nevíš, že víš
Mohla to být metoda typu : kdybys mě měla ráda, sníš žížalu. Možná pochopila, že máš v sobě zrovna na tuhle věc blok, něco vytěsněného.... (nakonec, proč by se tě jinak na to ptala) a zkouší, jestli by na tebe nezabrala trocha "vydírání" - zní to blbě, ale může to fungovat. Podvědomí funguje zvláštně. Třeba, až přijdeš příště, už vědět budeš - něco v tobě "ji bude chtít uspokojit"
Není tady
mashanka napsal(a):
třeba nevíš, že víš
Mohla to být metoda typu : kdybys mě měla ráda, sníš žížalu. Možná pochopila, že máš v sobě zrovna na tuhle věc blok, něco vytěsněného.... (nakonec, proč by se tě jinak na to ptala) a zkouší, jestli by na tebe nezabrala trocha "vydírání" - zní to blbě, ale může to fungovat. Podvědomí funguje zvláštně. Třeba, až přijdeš příště, už vědět budeš - něco v tobě "ji bude chtít uspokojit"
děkuji, třeba to tak je,ale já asi vím, co byla tak pro mě nepodstatná věc, že si na tu otázku nevzpomenu,ačkoli zvláště ted bych strašně chtěla,kdyby mě tak nepřekvapila ta její reakce,tak mě ani nenapadne na to myslet, jediné co vím, je domácí úkol, který mi dala, PROČ VZTAHY NEUMÍM UKONČIT JÁ,ALE PROČ CHCI,ABY HO UKONČIL TEN DRUHÝ
Není tady
a jak jsi s úkolem daleko ? proč tedy myslíš, že to tak chceš ?
Možná se cítíš v roli odmítnutého líp, než v roli toho kdo odmítá. Možná proto, že jsi na to zvyklá a už to znáš. Možná proto, že neumíš odmítat. Odmítat = jsem zlá
Není tady
mám to zpracovat do pondělka a až ted tady se nad tím zamýšlím, asi je pro mě pohodlnější příjmout rozhodnutí někoho jiného a zpracovat to sama se sebou, než být zodpovědná za své rozhodnutí a stát si za tím, ted mám konkrétně na mysli ten můj příběh s ženáčem,neuměla jsem já sama ten vztah ukončit
Není tady
mashanka napsal(a):
a jak jsi s úkolem daleko ? proč tedy myslíš, že to tak chceš ?
Možná se cítíš v roli odmítnutého líp, než v roli toho kdo odmítá. Možná proto, že jsi na to zvyklá a už to znáš. Možná proto, že neumíš odmítat. Odmítat = jsem zlá
i s tím , koho jsem nemilovala jsem se nikdy nerozešla, udělala jsem to tak, nebo jsem se tak chovala, že se rozešel ten dotyčný se mnou a já byla spokojená
to ovšem neplatí pro jednoho jediného - ženáče , to je jiná problematika
Není tady
dobře - ale ať se rozešel ten nebo ten, výsledek byl, žes byla spokojená - tak v čem je tedy problém ?
Takže ženáč se pochopitelně nechce s tebou rozejít, protože mu vyhovuje, když tě má občas pro zpestření k dispozici a ty ho neumíš poslat do řiti - rozumím tomu správně ?
Není tady
mashanka napsal(a):
dobře - ale ať se rozešel ten nebo ten, výsledek byl, žes byla spokojená - tak v čem je tedy problém ?
Takže ženáč se pochopitelně nechce s tebou rozejít, protože mu vyhovuje, když tě má občas pro zpestření k dispozici a ty ho neumíš poslat do řiti - rozumím tomu správně ?
ano přesně tak, akorát, že ženáč mě prakticky už do pr... poslal svým chováním, už spolu nejsme, jen v občasném verbálním kontaktu
můj problém je ten, že se s tím nedokážu vyrovnat, pořád ho miluju
Upravil(a) moneta (11. 7. 2009 22:03)
Není tady
no, pokud se ovládneš a nevrátíš se k němu, časem to vyšumí (osobní zkušenost - tedy, ne s ženáčem, ale to je jedno). A ten verbální kontakt - k čemu je dobrý, když už spolu nejste ? Co spolu takhle řešíte, když spolu mluvíte ? O počasí to asi nebude, co ? Dává ti to něco (kromě toho, že slyšíš jeho hlas). Myslím si, že tím, že s ním komunikuješ, své trápení jen protahuješ.
Možná miluješ spíš ten pocit, že máš partnera, že s někým "chodíš". Až potkáš někoho nového, na ženáče si ani nevzpomeneš.
Zkusila jsi, vychutnávat si tu svobodu, když jsi sama se sebou ? Necítíš úlevu, že ses zbavila člověka, který tě trápil ? Pokus se o to, těšit se z toho, že máš klid, nemusíš čekat, jestli zavolá...................
Upravil(a) mashanka (11. 7. 2009 22:22)
Není tady
mashanka napsal(a):
no, pokud se ovládneš a nevrátíš se k němu, časem to vyšumí (osobní zkušenost - tedy, ne s ženáčem, ale to je jedno). A ten verbální kontakt - k čemu je dobrý, když už spolu nejste ? Co spolu takhle řešíte, když spolu mluvíte ? O počasí to asi nebude, co ? Dává ti to něco (kromě toho, že slyšíš jeho hlas). Myslím si, že tím, že s ním komunikuješ, své trápení jen protahuješ.
Možná miluješ spíš ten pocit, že máš partnera, že s někým "chodíš". Až potkáš někoho nového, na ženáče si ani nevzpomeneš.
Zkusila jsi, vychutnávat si tu svobodu, když jsi sama ? Necítíš úlevu, že ses zbavila člověka, který tě trápil ? Pokus se o to, těšit se z toho, že máš klid, nemusíš čekat, jestli zavolá...................
po telefonu mi musel sdělit, že za krach našeho vztahu můžu já - tedy má hrozná povaha, že si nedokáže představit se mnou žít, jinak nic už neřešíme.
Zamýšlím se nad tím, že jsem asi fakt nepoužitelná i pro další případné vztahy, ve které ani nevěřím.
Svobody mám už dost, jak jsem tento týden psala na nějaké diskuzi. Vím, že je ted na mě zapracovat sama na sobě.
Není tady
Ty už máš dost osamělosti, ne svobody - svobody není nikdy dost
Hlavně na sobě nepracuj proto, že přijdeš nesnesitelná nějakému ženáči, prosímtě ! Chápeš vůbec, že ten alibista si vymýšlí přiblblé důvody proto, že mu třeba manželka dala nůž na krk a on ví, že má po hehe ?
zkus si sednout k zrcadlu a pokecej s tou osobou, kterou v něm uvidíš. Zkus s ní navázat rozhovor - ptej se jí na co chceš, odpovídej jí.............. ze začátku si budeš určitě připadat jako cvok, ale nikdo to neuvidí ani neuslyší, takže o nic nejde. - třeba se ti to zalíbí - možná se s ní i skamarádíš
Upravil(a) mashanka (11. 7. 2009 22:25)
Není tady
moneta napsal(a):
PROČ VZTAHY NEUMÍM UKONČIT JÁ,ALE PROČ CHCI,ABY HO UKONČIL TEN DRUHÝ
Příznačný úkol.
její nabídka ukončení terapie se může přesně tohoto týkat.
Vyděsilo (překvapilo) Tě, že Ti řekla, že terapii můžeš kdykoliv ukončit (analogie vztahu jakéhokoliv).
Vztah, ať už nás uspokojuje nebo ne, je pro nás jakousi jistotou. Ukončení vztahu je skokem do nejistoty.
Základní potřeby (být přijímán, být součástí) dostávají na frak.
Ukončení vztahu v Tobě způsobuje strach z odloučení. V každém, můžu Tě ujistit.
Jen ne každého tolik ochromí.
Promluv si s ní o vašem vztahu (Ty x terapeutka). Pokud v ní cítíš nějaké nepřijetí, je dobré to říct. Nic tím nemůžeš ztratit.
- Pokud je to osobní, tak terapie nebude fungovat. I psycholog je jen člověk a s každým nevytvoří kompatibilní dvojici (měla to říct ale psycholožka sama a dřív, a odeslat Tě jinam).
-Pokud je to terapeutický záměr (což předpokládám), pak vyžaduje, abys byla maximálně otevřená k ní a tím se dozvíš mnoho o sobě.
Ten úkol se mi líbí.
Už víš, co jí řekneš?
Není tady
Moneto, kdybych měla být "hotová" pokaždé, když jsem nevěděla jak odpovědět a někdy i na co, protože mi to kolikrát v hlavě lítalo a šrotovalo neuvěřitelnou rychlostí, tak mi za ty roky, co jsem chodila k psycholožce, zešedivěly vlasy.. A jindy jsem zase přišla, sedla si do křesla, ona se mě zeptala jak se mám a já jen koukala před sebe a nedokázala jsem ze sebe dostat ani slovo.. také se(na začátku) stalo, že jsem probrečela celé sezení a kromě omluvy jsem ze sebe nic nedostala. Řekla mi, že se nemám za co omlouvat a od té doby jsem už nepřemýšlela "jak se tam chovám" a všechno co se stalo nebo nestalo jsem začala brát jako terapii.
Jinak právě tahle psycholožka ukončila(cca po osmi letech kdy jsem k ní chodila) smlouvu s pojišťovnou a začala pracovat soukromě, hodina stála 600,- a pacienti si u ní podávali dveře pořád stejně..
Upravil(a) D. (12. 7. 2009 9:21)
Není tady
Damila napsal(a):
moneta napsal(a):
PROČ VZTAHY NEUMÍM UKONČIT JÁ,ALE PROČ CHCI,ABY HO UKONČIL TEN DRUHÝ
Příznačný úkol.
její nabídka ukončení terapie se může přesně tohoto týkat.
Vyděsilo (překvapilo) Tě, že Ti řekla, že terapii můžeš kdykoliv ukončit (analogie vztahu jakéhokoliv).
Vztah, ať už nás uspokojuje nebo ne, je pro nás jakousi jistotou. Ukončení vztahu je skokem do nejistoty.
Základní potřeby (být přijímán, být součástí) dostávají na frak.
Ukončení vztahu v Tobě způsobuje strach z odloučení. V každém, můžu Tě ujistit.
Jen ne každého tolik ochromí.
Promluv si s ní o vašem vztahu (Ty x terapeutka). Pokud v ní cítíš nějaké nepřijetí, je dobré to říct. Nic tím nemůžeš ztratit.
- Pokud je to osobní, tak terapie nebude fungovat. I psycholog je jen člověk a s každým nevytvoří kompatibilní dvojici (měla to říct ale psycholožka sama a dřív, a odeslat Tě jinam).
-Pokud je to terapeutický záměr (což předpokládám), pak vyžaduje, abys byla maximálně otevřená k ní a tím se dozvíš mnoho o sobě.
Ten úkol se mi líbí.
Už víš, co jí řekneš?
Absolutně vůbec nevím co řeknu a to jdu už zítra
Není tady
Moneto,
odpověď na tuhle otázku (PROČ VZTAHY NEUMÍM UKONČIT JÁ,ALE PROČ CHCI,ABY HO UKONČIL TEN DRUHÝ)
znáš jen Ty, protože se týká Tebe.
Začni třeba tím, jaké pocity v Tobě vzbuzuje představa, že bys vztah ukončila Ty.
Ono se to fakt vybavuje v klidu doma lépe, nez v terapeutčině kanceláři.
Není tady
Damila napsal(a):
Moneto,
odpověď na tuhle otázku (PROČ VZTAHY NEUMÍM UKONČIT JÁ,ALE PROČ CHCI,ABY HO UKONČIL TEN DRUHÝ)
znáš jen Ty, protože se týká Tebe.
Začni třeba tím, jaké pocity v Tobě vzbuzuje představa, že bys vztah ukončila Ty.
Ono se to fakt vybavuje v klidu doma lépe, nez v terapeutčině kanceláři.
asi je pro mě pohodlnější příjmout rozhodnutí někoho jiného a zpracovat to sama se sebou, než být zodpovědná za své rozhodnutí a stát si za tím
nevím, fakt nevím, co odpovědět
Není tady
moneta napsal(a):
Damila napsal(a):
Moneto,
odpověď na tuhle otázku (PROČ VZTAHY NEUMÍM UKONČIT JÁ,ALE PROČ CHCI,ABY HO UKONČIL TEN DRUHÝ)
znáš jen Ty, protože se týká Tebe.
Začni třeba tím, jaké pocity v Tobě vzbuzuje představa, že bys vztah ukončila Ty.
Ono se to fakt vybavuje v klidu doma lépe, nez v terapeutčině kanceláři.asi je pro mě pohodlnější příjmout rozhodnutí někoho jiného a zpracovat to sama se sebou, než být zodpovědná za své rozhodnutí a stát si za tím
nevím, fakt nevím, co odpovědět
A proč je to jednodušší nechat na druhém, co by se mohlo stát, kdybys to udělala Ty? Co by pro Tebe znamenala tahle zodpovědnost?
Nemusíš odpovídat mně, to je jen směr, jakým můžeš uvažovat...
Není tady
ted jsem četla na tématu _délka psychoterapie Ivanu a u mě je to asi podobné, chci od psycholožky ,aby mi pomohla zbavit se závislosti na žsenatém milenci (bývalém), mít ráda sama sebe a jít dál, ale taky mi připadá, že tam chodím zbytečně, neumím si odpovědět proč je pro mě lepší přijmout rozhodnutí druhého než udělat rázný krok a stát si za ním.
Není tady
Popisuješ situace, ne své pocity.
Jak vypadá Tvá hodina psychoterapie? Můžeš to ve stručnosti posat?
Není tady
zeptá se mě co je nového, já ji to řeknu, odpově´d je skoro vždy stejná NIC, něco řekne, někdy na ni hledím ona na mě ,navíc má otevřené okno pod kterými hučí provoz z velmi rušné ulice a ona mluví zcela tiše,takže mám co dělat ,abych ji rozumněla a někdy mi připadá, že mluvím a odůvodňuji si své věty sama.
Myslím, že se zamýšli nad tím, proč jsem taková jaká jsem,proč nedokážu poslat do patřičných mezí ženatého chlapa.
Já jsem opravdu k ní maximálně otevřená a sděluji pravdu a vše co by mohlo být pro terapii podstatné.
Jinak prý má popsáno cca deset stran a nevím, zda to pak rozebírá s mou doktorkou,která mě k ní doporučila. Obě mi řekly, že je to běh na dlouhou trat.
Není tady
Jo, tak třeba to chce fakt jen vydržať.
Mmch., ty rušivé vlivy klidně zmiň. O tom okně a rušné ulici...
Jak že dlouho tam chodíš?
Není tady
4 měsíce,ale třeba tam nepatřím, protože,když zavřu dveře,tak nevím, že jsem někde byla, já totiž racionálně dokážu vysvětlit věci a pocity kolem vztahu s ženatým mužem ,ale neumím si je převést do srdce,neumím se s tím vyrovnat, jestli mě chápeš,a s tím mi stejně psycholog nepomůže? jaký máš na to názor?
Není tady
moneta napsal(a):
4 měsíce,ale třeba tam nepatřím, protože,když zavřu dveře,tak nevím, že jsem někde byla, já totiž racionálně dokážu vysvětlit věci a pocity kolem vztahu s ženatým mužem ,ale neumím si je převést do srdce,neumím se s tím vyrovnat, jestli mě chápeš,a s tím mi stejně psycholog nepomůže? jaký máš na to názor?
Racionalizace je obranná reakce. Potřebuješ zjistit, co Tě vlastně ohrožuje.
Rozum je překážka, taky s tím bojuji.
Máš dvě možné cesty.
Přes přiznání pocitů skrze jejich verbalizaci nebo skrze řeč těla.
Není tady