Ahoj holky,
ráno jsem si přečetla příspěvek od naší Sluničky a protože na to musím neustále myslet a je mi z toho do breku,rozhodla jsem se vás,babinetky,poprosit o pomoc

Ríša má už od těhotenství problémy se srdíčkem,ale jelikož je velký bojovník,doteď vše zvládal na jedničku,včetně nedávného vysazení léků.
Ale dnes ráno nám Slunička napsala tohle

Jsem hotová, je mi zle, nejraději bych vyskočila z kůže! Už aby bylo pět a já se mohla obléknout a vyrazit zpět do Ostravy za malým!
Spát, tak to tedy v žádném případě nezvládnu, myslím na něj, jak to celé bylo...ach jo.............
Myslím, že ze mě nic kloudného nevyleze, jen tak píši a čekám, že mi rychle uteče čas.

Celé to začlo tak nijak...malého jsem večer koupala a nějak se rozčiloval, tak jsem ho pak oblékla do pyžama a šla k oknu čekat na tatínka, ež za chvilku přijede z práce a  u toho jsem se zaposlouchala do srdíčka a jelo tak rychle, že jsem nestihla počítat. Volám R, ten je za chvilku tady, malý přestal plakat a směje se jak sluníčko že tatatata. POslouchá a raději vyrážíme do Otravy, přičítáme to počasí...

Byl tam hodný, usměvavý...pak ho nemohli napíchnout, u toho stdíčko začlo zmatkovat a dávali mu naráz tolik léků, že zkolaboval..poslali nás ven a jen jsem slyšela počítání jak oživují a žádný pláč...to se to srdce zastavilo málem i mě!!!!!!

Je tedy na JIP a čekáse do rána (soufají, že vydrží) a snad bude lepší počasí a poletí vrtulníkem do Motola.

Prosím pomodlete se za nás a držte ná všechny palce!!


Chci vás tímto všechny poprosit o podporu.Věřím,že když na Ríšu budeme všechny myslet,zvládne i tenhle svůj velký boj

Děkuju všem