|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Je mi 17..tahne mi na 18...ale muj vztah s mamkou je hrozny...vubec nevim co mam delat. trva to uz delsi dobua me to celkem hodne vadi , ze nemam mamku ktery bych mohla neco rict nebo se sni zasmat.Vadi mi dkyz prijde domu rekne hnusny cau a zaleze do pokoje a nic, kdyz ji clovek chce neco rict je bud nastvana nebo telefonuje tak em vyzene z pokoje a ja nevim jak sni navazat ankej normalni vztah. kdyz uz se sni snazim promluvit zacne my vicitat hromadu veci a skonci to hadkou a ja sem za spatnou.Kdyz se ji snazim rict, nebo uz reknu ze my vadi ze se spolu nebavime ze vlastne jenom bydlime v jednom dome hned sem spatna azla sobecka a jeom si vymyslim. mam ji rada a chtela bych se sni bavit normalne uz nwm co delat uklizim aby mela radiost ani si toho nevsimne a zas jen nadava kdyz ji neco koupim jen to nekam hodi.Prosim poradte . dekuju
Není tady
Katias, to je hodně smutné. Ani moc nevím, co ti poradit. Vím, že je to těžké, ale možná bys mohla zkusit přestat se toho dožadovat - hovorů, apod. - přestat se jí podbízet. Zní to sice divně, že se dítě podbízí své matce, ale možná by pomohlo, kdyby ona začala cítit, že jí chybí komunikace s tebou. Nebo jí napiš dopis - ale ne vyčítavý - jen v tom smyslu, že ti chybí, že ještě nejsi tak dospělá, jak se zdá, a že ji potřebuješ.
Některé ženy v tomto věku mají trošku problém s tím, když vidí, jak jsou jejich dcery už dospělé - vidí na nich, jak stárnou. Moje máma to kdysi projevovala neustálým porovnáváním, pořád mi ukazovala fotky, když byla ona v mém věku, snažila se mi vyprávět nechutné historky o svých milencích, aby bylo vidět, jak byla žádaná......... a ve finále, ve slabé chvilce z ní vylezlo, že mi závidí hezké nohy a vlasy. Prostě mě nějaký čas brala jako konkurenci.
Bylo to dočasné. Za pár let se nějak srovnala a dneska už je zase úplně normální. Sice ji trochu rozčiluje, že mám ve 42 letech ještě všechny zuby a minimum šedin, ale celkem to zvládá 
vysvětluje si to tím, že houby dělám, zatímco ona celý život dřela - nechávám ji při tom a je klid
Netvrdím, že to musí být váš případ, ale je to jedna z možností. Ony to nedělají naschvál - neuvědomují si to. Prostě, vnitřně nechtějí být matkou dospělého člověka, protože to znamená, že už jsou staré - stejně tak, jako když 14ti leté slečny oslovíš děti - taky z toho nemají radost
Upravil(a) mashanka (25. 6. 2009 19:10)
Není tady
Katias, většinou to bývá naopak. Že si rodiče stěžují, že potomek přijde, řekne hnusný čau, zaleze do pokoje, nelze navázat kontakt.... Ty to máš s mamkou. Ono ji nejspíš něco žere, když se takhle chová. No nemůžeš dělat nic. To ale platí ve všech vztazích mezi dospělými, že když je jeden odtažitý, je třeba to tak brát, říct jenom něco v tom smyslu kdybys něco potřeboval, kdykoliv se na mne obrať, ale to je tak všechno. Vnucovat se je kontraproduktivní. Nedělej si s tím hlavu, mamka tě má určitě moc ráda, ale něco ji nejspíš trápí. To si musí pořešit sama. Nevšímej si jí, ale nech jí k sobě otevřený dveře. Víc dělat nemůžeš. A začnou prázdniny, tak si je hezky užij 
Není tady
Mashanka: Sice ji trochu rozčiluje, že mám ve 42 letech ještě všechny zuby a minimum šedin, ale celkem to zvládá vysvětluje si to tím, že houby dělám, zatímco ona celý život dřela - nechávám ji při tom a je klid. 
Tohle slyším celý život. A když jsem zešedivěla (už ve 30), uspokojeně pronesla: Stárneš. 
Není tady
Úplně jsem se lekla, mám pět dcer, i poslední už je v tvém věku,... a jako bych slyšela jejich slova, a viděla podobné situace u nás.
Všechny je miluju, šíleně! Určitě jsem takhle občas vypadala, působila, BYLA. Obě ŽENY, co ti tady píšou, mají velký kus pravdy...
Sesumarizovala (ó, jak chladné slovo! 
) bych to tak:
Jsi dospělá - velká holka.
Vpodstatě jste každá "samostatnou buňkou".
Obě potřebujete lásku.
Je tam MUŽ? (Myslím teď partnera mámy, tvého přítele...) Pokud ne, což předpokládám, máte to dost těžký...
Ty potřebuješ blízký kontakt (rozmlouvat) s ní.
Ona se uzavírá, odtahuje.
Chceš si ji "koupit" (což je přirozené, když tě "odmítá"...), úklid, dárečky...
Ona "se nenechá"...(vyčítá ti, "degraduje tě" = ventiluje si, že sama se necítí ŠŤASTNÁ)
Smutné. Bolavé. Nepříjemné...
Můžu mluvit jenom za sebe (a obdivuju mých pět pokladů, že to zvládly..., a sebe vpodstatě taky, že JSME to zvládly, a zvládáme, vždy, když k tomu dojde...)
Čím mě "dostaly"?
Nejvíc působila ta věta: Ale já jsem tady, mami, taky, a potřebuju tě... 
(fakt brečim, čestně!!!)
Myslím, vzpomínám si, že to asi řekly všechny, v těchto chvílích...
Já už asi pro pláč nedokážu napsat víc, ač bych chtěla...
Ale jedno ano. Když jsem viděla film "Jak na věc", pochopila jsem princip. Ten, co se týkal MNĚ. Zoufalé, nevšední a perfektní mámy pěti dětí...
Není tady
Katias - obě dvě jste možná neštastné. Kruté je, připustit si, že ty můžeš pouze nabízet. čekat na vhodnou dobu a čas a nabízet promluvy. Přestat s mámou bojovat. Druhého žádným způsobem ke komunikaci nepřiměješ, když nechce.
Navíc - ty jsi ta, co se z domova rozlétne do světa. Ta, co má hledat zázemí jinde. Ty máš být ta nafouknutá.
Tvůj pohled na věc je velmi jednostranný, tahle situace určitě nenastala jen tak a určitě trvalo nějakou dobu, než se vaše vztahy takto rozklížily. Bude to chtít stejný čas, než se vše vrátí zpět. Když se ohledněš, jsi schopná vybrat momenty, kdy se to mezi vámi rozesralo? MOžná ty budou klíčem k dalšímu vývoji vašeho vztahu.
Není tady
haiel napsal(a):
Mashanka: Sice ji trochu rozčiluje, že mám ve 42 letech ještě všechny zuby a minimum šedin, ale celkem to zvládá vysvětluje si to tím, že houby dělám, zatímco ona celý život dřela - nechávám ji při tom a je klid.
Není tady
Zkusila bych tu mamku to naučit sama. Říká se, že "problém řeší ten, kdo ho má" - to znamená, komu to vadí...
Ano, mělo by to být sice naopak, ale ....
Před lety nás všechny doma tehdy 3 letá vnučka NAUČILA říkat MILUJI TĚ.
Sama "z ničeho nic" začalo říkat MILUJI TĚ doma každému. Když odcházela do školky, ven, a i teď, když jde domů z návštěvy....zkrátka začala k pozdravu připojovat MILUJI TĚ.
Nikdo předtím to u nás doma neříkal. Nebývalo to u nás zvykem. A doma, když byly moje dcery malé, jsme to nepoužívaly.
A někdy to říkala i několikrát po sobě. Snad to odkoukala z televize, snad ze školky....Začaly jsme ji na to pochopitelně odpovídat totéž. Přiznám se, že z počátku to bylo pro mě zvláštní, ale také nesmírně dojemné, vyslovovat nahlas na chodbě před sousedy, venku, v obchodě....Ahoj, miluji tě.
A uvědomila jsem si tenkrát, že říkat to, co i cítím nahlas, mě musela přijít naučit ve 40 letech až moje vnučka. A vím a pamatuji se, že od té chvíle, to bylo pro mě "jiné".
Kdybych dnes já byla na místě Katias, zašla bych za maminkou a "co na srdci, to na jazyku". Řekla bych jí upřímně, co mě trápí, co k ní cítím, co mi chybí a zejména, jak mi její láska a přízeň chybí. A řekla bych jí "Mami, já tě miluji a potřebuji tě".
A nenechala bych se odradit. Dnes už to své mámě říci nemůžu a je mi líto, že jsem jí to takto neřekla. V některých rodinách se předpokládá, že "se to přece ví", že se máme rádi a milujeme. Ale je potřeba to ŘÍKAT. A čím častěji, tím lépe. Říkejme to, dokud máme komu.
Upravil(a) Irena (25. 6. 2009 21:18)
Není tady
je ireno to je ale hezky 
ale ja katias chapu, s moji mamkou to bylo podobny a je do ted. ona si svoje city nechce pripoustet to za prvy, a je dost na rozpacich z citu ostatnich. jinak jsem mela pocit ze moje mama nikdy nemela pubertu, takze jsem se dospivani tak nejak musela ucit sama, sama si najit cestu, a plus jeste dodatecne ucit ji to co jsem se naucila. mela jsem proste (no mozna porad mam) pocit ze ja jsem mamou svoji mamy. a pak kdyz jsem se odstehovala, tak teprve dostavala pubertalni (nebo jaky) zachvaty, ale proste to bylo opacne nez to melo byt, ja jsem byla ta co musela zustat v klidu a jeste se snazila podporit svoji mamu aby zvladla moje dospivani, i kdyz jsem si v duchu rikala sakra, tohle je uplne naruby, ale musim to zvladnout (chvilemi jsem se ji i bala), proste to nejak bylo tezsi pro ni nez pro me 
tak jestli to mas katias taky tak nejak tak to ti drzim palec, nebude to lehky 
Není tady
...Ale bude to KRÁAAASNÝYYY. Pro vás obě, hoolčiny... Užij si to. A přej to svý milovaný maminečce...
Není tady
Ano,od Ireny jsou příspěvky ...nevím jak to říct,jasné a lidské ...polopatě a od srdce
Já vyrůstala v rodině,kde projevy lásky jsou takové studenější,teď když se na to tak dívám.Nikdy mě moc nepusinkovali,neobjímali,nesdělovali jsme si emoce a já to převzala.Uvědomuju si hodně a dost často Katias,že když mě něco hodně trápí a dcera za mnou přijde...je jí 19 let...a začne se svěřovat a já mám zrovna náladu pod psa a nějak ji odseknu,hodně mě to mrzí ,moc...jen to nedokážu jinak.A přitom jsem moc ráda,protože ona se teď hodně svěřuje,což já svojí mamce si netroufla.Nebyla jsem naučená.|Snažím se jí naslouchat ,ale pořád si myslím ,že je to málo.Je to můj pocit a nevím ,jestli je správný,protože dám hodně na vyváženost.Kdy je moc a kdy je málo.Neznám míru.
Katias ,nevím jaká mamka byla předtím,ale možná má opravdu trápení a když to bude třeba i pro Tebe složité,nevnucuj se,pokud budeš mít pocit ,že Ti nevěnuje pozornost a pomáhej ji,jak budeš moct. Ona si to určitě uvědomuje,ale neumí to jinak.Budeš jí muset pomoct.
A taky se neboj vyhledat psychologa...v dnešní době je to normální,nic vyjímečného.A nikdo to nemusí vědět.Držím palce
Není tady
Nefrit napsal(a):
Já vyrůstala v rodině,kde projevy lásky jsou takové studenější,teď když se na to tak dívám.Nikdy mě moc nepusinkovali,neobjímali,nesdělovali jsme si emoce
nefrit, a kdyz odseknes (to se muze stat a stava kazdemu), a kdyz te to pak zacne moc mrzet..jdes za ni a reknes napriklad: promin ze jsem ti odsekla, moc me to mrzi, co si chtela, byla jsem unavena, ale jestli chces rekni mi to znova, uz te zase vnimam?...
a kdyz se ti sveruje, zkus zareagovat alespon nejak..zeptej se jestli ji muzes nejak konkretne pomoct, nebo ji rekni ze ji sice presne nerozumis, ale moc ji drzis palce aby to dobre dopadlo, ona nejakou reakci ocekava, (teda ja bych ji na jejim miste ocekavala), kdyz nebudes reagovat, bude si mozna myslet ze te to nezajima. a to je skoda. bud rada ze se ti sveruje a ze mas moznost ji poznat..
Není tady
Přiznávám,že to moc neumím.
Není tady
Prostě v rámci mých možností se ji snažím neodbýt,ale podle mých přání,to vidím úplně jinak.
Není tady
Nefrit napsal(a):
Prostě v rámci mých možností se ji snažím neodbýt,ale podle mých přání,to vidím úplně jinak.
a co ti brani abys to udelala podle svych prani?
Není tady
Nefrit napsal(a):
Přiznávám,že to moc neumím.
proto se ti to snazim priblizit z pozice dcery, dokonce jsem se u toho rozplakala
moje mama to taky neumi, prala bych si aby to bylo jinak ale asi nikdy nebude a ja se s tim tezko vyrovnavam. pripada mi to tak jednoduchy (teoreticky) a pritom to nejde, je tam neco co nejde preklenout. prala bych ti aby se ti to povedlo, z toho co pises mam duverne znamy pocit..mama se taky vzdy tvarila jako ze by chtela udelat mnohem vic, a nevedela jak na to, takze mi ji bylo nakonec strasne lito..
Není tady
konstance napsal(a):
Nefrit napsal(a):
Přiznávám,že to moc neumím.
proto se ti to snazim priblizit z pozice dcery, dokonce jsem se u toho rozplakala
moje mama to taky neumi, prala bych si aby to bylo jinak ale asi nikdy nebude a ja se s tim tezko vyrovnavam. pripada mi to tak jednoduchy (teoreticky) a pritom to nejde, je tam neco co nejde preklenout. prala bych ti aby se ti to povedlo, z toho co pises mam duverne znamy pocit..mama se taky vzdy tvarila jako ze by chtela udelat mnohem vic, a nevedela jak na to, takze mi ji bylo nakonec strasne lito..
Je to opravdu tak jednoduchý a přitom složitý.A to nemluvím o tom,jaký mě to dělá nepořádek s druhým pohlavím ,v partnerství a tak 
Mám taky kamarádku a ta má opačný problém.Zase se všichni na ni lepí,jak mouchy na pivo ...hlavně chlapi A ona je neumí odmítnout.Máme se od sebe co učit...
Jinak Konstance ,já to tušila,ale Ty jsi mi to potvrdila...děkuji 
Snažím se to zlepšit,ale nejde to ze dne na den.
Není tady
Ahoj Katias,
já bych začala rovnou otázečkou. Píšeš, že chování maminky je takové už delší dobu. Vzpomeneš si, jak je to dlouho a co se v té době stalo, že se začala chovat takhle?
Holky radí upřímný rozhovor, co na srdci to na jazyku. Určitě bych to zkusila..., i když chápu, že to nebude uplně jednoduchý, když mamka normálně komunikovat odmítá.
Není tady
Tiffany : s mamkou se neda mluvit proste kdyz to sni chci nak vyresit nebo sivubec promluvit hend zacne bejt hnusna ze ej ta nejspatnejsi atp. a kdy to zacalo???? nikdy sme se spole nebavily normalne... proste rozvedla se s tatou a ja dys byla v puberte uz to nebylo jak by to melo byt...
Není tady
Katias, a co táta ? S tím máš vtah v pohodě ?
Není tady
mashanka: tata.. rok sem se snim nemohla vubec bavit ae ted dobry.. on pije ae pokud je strizlivej da se snim mluvit....a hlavne s tatou si pokecam o cemkoli...
Není tady
Ženským ze zásady už nepomáhám.
Není tady
Katias napsal(a):
mashanka: tata.. rok sem se snim nemohla vubec bavit ae ted dobry.. on pije ae pokud je strizlivej da se snim mluvit....a hlavne s tatou si pokecam o cemkoli...
A proč ? Mamka ti v tom bránila ? Rozvedla se s otcem proto, že pil ? Má nějakého přítele ? Psala jsi, že pořád telefonuje - s kým ?
Samé otázky, co ?
Jenomže, když se chceme něčeho dobrat, musíme si pokládat otázky a na ty se pokusit odpovědět
Upravil(a) mashanka (27. 6. 2009 11:19)
Není tady
mashanka: nevim proc se snim rozvedla rekli nam ze kuli piti ae postupem casu sem zjistila ze to byl jiny duvod kterej mi mama nechce rict a tata mi rek ze mi ho rekne az budu mit deti...a mamka si ted nasla pritele...takze na nas s brachou ma jeste mene casu nez do ted... protoze kdyz prijde pozde domu, tak si hned sedne k telefonu...
Není tady
Aha. No, možná se maminka zamilovala - to bývají lidé trochu hluší a slepí, alespoň zezačátku. Třeba se bojí, aby o svého přítele nepřišla, kdyby se mu nevěnovala, možná by s ním někdy večer chtěla někam jít, ale je jí to blbé, nechat vás samotné, když se s vámi celý den neviděla, možná by s ním někdy chtěla být sama a nemá kde........tak s ním alespoň telefonuje a trochu se zlobí na celý svět, že momentálně nejdou věci tak, jak by si přála.......... nevím, spekulujeme, ale každopádně její nový přítel v tom nějakou roli hrát bude.
Co o něho projevit zájem ? Co dělá, kde ho poznala, kdy vlastně randí, když přijde pozdě z práce domů a už nikam nejde........ třeba by z toho pochopila, že považuješ za normální, když tvoje matka jde na rande a nectila by ses odstrčená. Možná si momentálně připadá jako mezi mlýnskými kameny - je doma s vámi, protože má pocit, že by měla, ale ve skutečnosti by chtěla alespoň někdy jít za svým přítelem a strávit nějaký čas s ním.
A co ty, ty ještě nemáš žádného nápadníka ? A co bratr - je mladší ? Máš pocit, že se o něj musíš starat, zatímco matka není doma, že mu ji trochu nahrazuješ, ale o tebe se nestará nikdo, ačkoli bys to ještě potřebovala ?
Upravil(a) mashanka (27. 6. 2009 13:31)
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.