lupina montana napsal(a):

No proč...nejspíš jsi vyrostla s tím, že tě moc nechápou, nebo ne? Aspoň já to teda tak měla..než bych svou milou rodinu podezírala z toho, že je to banda surovečků, radši jsem si myslela, že je chyba v přenosu...a páč oni se k tomu neměli, tak jsem se toho chopila sama. Teda toho vysvětlování....

Můj život je jistě velmi spravedlivý, neb se mi za tu dřinu konečně dostává spravedlivé odměny

Lupi,pekna odpoved. Jak jinak-na zaklade Tvych bezprostrednich zkusenosti. 

Kdyz to lvice psala,teda kdyz jsem to cetla probleskla jsi me hlavou Ty.
Protoze jsem si v momente vybavila to co jsi psala o vysvetlovani-nejak zhruba takhle: "vysvetlovat se da take proto ,ze nam na ostanich zalezi." 
Ja s tim souhlasim,protoze pochopit se navzajem je jedno z nejdulezitejsich.

Heluška napsal(a):

Zklamaná ,
jinou reakci jsem ani nečekala, včetně výčtu rozporů. Ber  to jako vyjímku, tak jsem to myslela a víc už na tebe dlouho reagovat nebudu. Nebo si to vem jak chceš.
Vzpouzej se čemu chceš a komu chceš, to mi v patě neleží, když máš pořád potřebu se vzpouzet.
S nemocí zlou to nebyla vyhůžka, špatně jsi mě pochopila. Nemoc je způsob, jak se přiblížit sám sobě a mnoho věcí pochopit. Vlastní zkušenost a zkušenost mnoha jiných. Ale to je něco, co je Ti cizí, takže už tady jdeme každá jinudy.
Jen nemám potřebu se posmívat , znevažovat a jinak pokořovat ty lidi, kteří se dívají na svět kolem nás jinak, než jak to vidím já.
Přeber si to jak chceš.
Líbí se mi, jaký kus cesty ušla Tulipánka, je to člověk otevřený a přijímá, nasává , ...diskutuje, přemýšlí, jak na to či ono.
Pak jsou tu lidé jako Ty, kteří mají pocit, že už u sebe nemají co zdokonalovat, protože všude byli, všechno znají a na rozum mají snad patent , nebo co. Všem to natřou a jsou za to na sebe nebetyčně pyšní.
...a když došlo k velkému třesku..., protože nějaká pipina zneužila upřimně míněnou pomoc, cos dělala Ty?  Dobře ses bavila, posmívala se , hledala chyby, ...to je fakt velmi úctyhodné.
V logice a chladné kalkulaci jsi jednička, jen zapomínáš, že máš i srdce a že by v něm mohlo být víc místa, než jen pro tebe. Můžeš být vzdělaná, chytrá, myslet kostruktivně, .....ale bez toho srdíčka jsi na politování. 
Jak moc Ti projevovali rodiče v dětství lásku, nebo jsi měla blízko sebe tyrana, že se potřebuješ vzpouzet?
Nečekám odpovědi a reagovat na Tebe nebubu, ale to už se opakuji.

nečekáš odpovědi, přesto se ji dočkáš - ale reagovat fakt nemusíš - myslím, že je to zcela zbytečné.
1/ pokud ti v patě neleží mé vzpouzení se čemukoliv, nechápu tvé psaní ohledně mého vzpouzení
2/ podívej, jestli ty vnímáš něčí nemoc a připisuješ to jeho chování, je to tvá věc a tvůj názor. Já těmhle vejšplechtům nevěřím, natož, abych věřila tomu, že nemoc je způsob, jak se přiblížit k sobě a mnohé věci pochopit....jistě, ta ti může nakukat nějaký šarlatán a poku mu věříš - opět je to tvá věc
3/ posmívat? znevažovat? pokořovat?  - lidi, co se dívají na svět jinak....Kde? Nebo možná vidíš jen jednostranně a ta "spravedlnost" ti uniká, tak přemýšlej, možná na to přijdeš
4/ máš pravdu, jsou tu lidi - jako třeba "ty" - všude byli, všechno znají a na rozum a udílení rad mají snad patent, všem to natřou a jsou na sebe nebetyčně pyšní - ale neboj, nejsi jen ty, je jic tu víc...a víš o čem to je? O vnímání toho druhého - ty mě vnímáš takto, jak si napsala - já tebe vnímám naprosto stejně...čím to asi bude? Dokonce někteří (ty) jsou ještě dál, než já - oni vidí, že někdo sosá, zdokonaluje se je otevřený - přijímá (to je hezké slovo, chápu, že se to těm, co zrovna diktují moc líbí)...co to je tohle? To je posuzování a škaltulkování?
5/ co jsem dělala? ptala se na otázky, na které mi nikdo nechtěl odpovědět. Nehledala jsem chyby, já je viděla, jen ti jiní si je nechtěli připustit, viděli svět natřenej narůžovo a pěkně na to dojeli...tam jim možná chybí ta chladná kalkulace a logika a konstruktivní myšlení - ale já tu nejsem od toho, abych je vedla za ručičku - ostatně, jak samy prohlašují - chybama se učí a holt si natloukly nos - mohlo to být horší, jim to akorát pošramotilo jejich nebetyčně vzdouvající se ego a pýchu.
6/ srdce že mi chybí? Myslíš si, že ho musím nutně rozdávat a právě některým zde na BABI? Kdo chce, ten v mých příspěvcích to srdečno najde, kdo chce, ten ho tam nevidí. A já se sama rozhoduju, komu co dám...
7/ a jelikož mě nedokážeš selksm rozumem pobrat, hledáš odpovědi někde v minulosti... co takhle karma? Nemohlo by to být ono? Nebo osud? Co? Ten by taky docela šel - na všechno se dá všechno svést... hlavně někde proboha najít ten důvod, proč není, jako já.... ...nebo Tulipánka (promiŇ Tulipánko - ale bylas mi dána příkladem )

Zklamaná napsal(a):

Nehledala jsem chyby, já je viděla, jen ti jiní si je nechtěli připustit, )

Amen...................................................

Lupi, myslíš, že se taky někdy dočkám ?

Lvice, odkud jsi? A máte bydlení v pořádku?

Tulip, z Tábora, naštěstí ano . Jsme na kopci, nás to minulo .

Lupiš, nojo .

Zklamaná, jestliže se chceš jakoby spravedlivě rozhořčit na toho druhého a ukázat mu, kam takový způsob myšlení i jednání vede, pak ale musíš zůstat nad věcí. Nemůžeš si dovolit již v příští větě se nechat strhnout vlastními asociacemi a začít se doslova handrkovat o význam slov. Potom je Tvůj původně možná dobrý úmysl (protože Ti přeci na tom druhém záleží) zcela degradován a ocitneš se v proudu. Kdo je pak zmítán proudem a víry, má co dělat, aby se neutopil. Když potom kolem sebe mlátí a strhává ty druhé pod sebe, aby se sám mohl nadechnout, svůj stav však vyhodnocuje, jako by se pořád ještě díval z břehu.., tomu se říká zatemnění mysli a skutečná slepota. Tedy myšleno ta vnitřní.

Jak může takový člověk chtít ukázat tomu druhému, že se mýlí?.. Když jeho vlastní omyl je tak velký, že skrze něj není schopen posoudit nikoho jiného! Jen zastavení a ustání v boji. Zklidnění své mysli a přání dobrého všem, všem bez výjimky!., mu může znovu otevřít oči. Ticho a pokoj... Aby jeho burácivý příliv mu konečně ulehl k nohám a on se na hranici pozvolného smývání vlastních stop konečně mohl rozpomenout... Rozpomenout, kam vlastně šel.

Áááá, hory Krušné sestoupily do údolí, vítej.
Právě jsem se vrátila s grilovačky u přátel a povídal tam jeden Míla, jak nešikovně mají situovaný dům , každou chvilku se někdo bez pomoci nebo s pomocí škrábe z pangejtu a taky o jednom smrťáku. Kluk na motorce to  tam před pár lety napálil do stromu. Míla po delším čase strom pokácel . Nikdy prý neviděl něco podobného. Jako když přitlačíš na meloun, tak i ten strom pouštěl tekutinu a byl pod kůrou a tenkou vrstvou tkáně úplně černý.

To jen že jsi někde vedle psal moc hezky o stromech a přírodě , tak tě asi napadne, co by to mohlo znamenat.
Jsem mimo mísu, ale stromy k nám patří a my se k nim chováme ... ...takže to s tématem při troše dobé vůle i souvisí.

Upravil(a) Heluška (4. 7. 2009 23:56)

Zaplaťpanbu, že jsi tady Crabe, nedávnojsem na tebe vzpomínala....už jsem dostávála trudnomyslnost (i na duchovním)....a míč nemám....
Těším se na tvé přspěvky! Moc!