14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
javena napsal(a):
Zklamčo, asi tě zklamu. Mě se po odchodu manela (můj nápad) ivot a tak nezměnil.
Jo, kdyby to fungovalo, jako na začátku, těch deset let, to bylo moc hezký i s těmi problémy co k tomu prostě patří, tak bych asi vyplakala moře slz. Jene to tak nebylo...
Někdy mám pocit, e by bylo prima mít se o koho opřít... a pokadý si vzpomenu, jak se mi ta hůlka, kdy jsem potřebovala, zlomila nebo prohla v ruce a jak jsem si pomáhala sama...
Take - podtreno a sečteno, jsem na tom líp. Protoe a se budu přítě topit a polykat andělíčky, bude to proto, e neumím plavat, nebo mám křeč a ne proto, e mi někdo drí hlavu pod vodou...
právě, e je velký rozdíl v tom, zda opustit chlapa je tvůj nápad, nebo si oputěna chlapem, který el jinam...
já svého BM také opustila a je to u 6 let a jak vím, stále po mě pláče Take ano - pro mě to byla výhra, e jsem ho opustila, kdyby mě opustil ten nynějí pro lepí - asi by mě to hodně zdrchlo.
Není tady
amazonko - kdy jsem četla tvůj příspěvěk a pak na to od VL, úpně stejné mi to připadalo. Moná bych to přirovnala, e se dívá za plotem, co bylo tvé a u není a nenachází klíč k brance, který by ti ji otevřel.
ale má tak krásný nick - buď bojovnicí
Není tady
No, Zklamčo, to je sice pravda, ale já si vzpomínám, e kdy měl BM milenku, jak jsem na něj byla děsně nas..., e to neumí řeit se mnou. Tak jsem si řekla, e mě to prostě nesemele a nějak to lo. Mohl jít, řekla jsem mu to, byla jsem s tím srozuměná...
Jene my měli krizi, o které jsme oba věděli. A to je taky rozdíl.
Pokud fungujem normálně a vechno je fajn, tak ti jistě vyrazí dech, kdy si drahou zabalí kufr a jde za svojí ivotní láskou. A znám takovou dvojici.
Pak jsou takový vztahy, co mají krizi, neřeí to a pak to rupne. Tam s tím musí počítat oba. A jestli nepočítají a nic neřeí, tak jo - pak se diví.
Pak jetě ta partnerství, kde je klid, pokud jeden - nejlépe stále ten samý - drí pusu a krok... Kdy mu to dojde, jdou od sebe a on je ten, co má navrch...
Je to prostě sloitějí. Záleí i na povaze.
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
Ivčo, znám tě. Já vím, e jsi "perla" mezi enami, a má to hodně těký..., částečně proto, e má tu "zeď" kolem sebe..., chápu tě (i ji. Tu zeď. Je to tvá obrana. Ale ví, jsi přesně jako Zephy - ač se natve! Ví, e jsi "jiná", svá, a tu zeď jsis vybudovala příli tlustou..., pak se k tobě nemůou dostat lidi, kteří by moná chtěli...)
Troku, kousek, jí zbourej, lidsky: zvolni. Uvolni řetězy, kterýma ses SAMA spoutala... Vem něco, co se ti zdá velmi blízké, ale něco ti brání..., donu se k tomu..., a uvidí, stane se zázrak..., nepolkne tě to, ale... p o h l a d í ...
Áno, mne sa tie zdá divné, e vo VEźKOMESTE neexistovali žudia, ktorí by mali chu vyjs si niekam s kamokou... Ja aj keď som mala vzahy, tak málokedy skutočne partnerské, skôr milenecké, a takéto veci som vdy absolvovala s kamokami alebo kamomi.... Keby si ila na lazoch alebo na pustom ostrove, tak pochopím, ale toto - ty podža mňa skôr nechce, vetkých asi porovnáva s muom a si sklamaná...
Není tady
Seli, já si taky myslím, e je to někde ve mně. Jsem prostě nestandardní kousek, no. U jsem měla 2 dlouhodobějí kámoky !přes internet", ale jedna si nala přítele a i kdy se občas sejdeme na kafe, tak prostě u nemá kadý víkend čas a ta druhá se zničeho nic odmlčela. Nepřila na nai ujednanou schůzku a u se neozvala, i kdy jsem jí 2x psala. Tak nevím....
Kdy si dám inzerát, e hledám kamarádku, tak se mi ozve pár en, ale buď nemají nikdy čas, protoe mají vnoučata, partnera, jiné kamrádky nebo nějaké aktivity nebo se třeba jednou sejdem a u se neozvou. Asi je něco ve mně, co je odpuzuje, ale já nevím, co to je. Nikdy jsem nebyla ten typ, co má desítky kámoek a známých, vdycky tak 1-2 kamarádky. A kdy jsem se jetě scházívala s chlapama ze seznamek, tak mi jich hodně řeklo, e se jim prostě nelíbím, e si představují někoho jiného. A myslím si, e ač nejsem ádná sexy eny, tak odpudivá snad taky ne. Take je něco divného ve mně....
Upravil(a) Ivana (23. 6. 2009 18:22)
Není tady
Kurnik, asi se přestěhuju do Brna. Ivano, proč bydlí v takové Tramtárii.
No dovol majki, to Ty bydlí v Tramtárii!
Upravil(a) Ivana (24. 6. 2009 18:21)
Není tady
nene. Dcerka chce pořád z Práglu zpět do Brna, měla bych blí mé sestřičky, ... Brno je krásné, mám ho ráda. I kdy jsou tam i smutné vzpomínky.
Touha je zázrak, take přej si, co chce ...
Kdoví.
xxxx napsal(a):
klokan napsal(a):
PPavlaa napsal(a):
třeba tě nebere jen jako kámoe
Ty aby sis trochu nerejpla, viď ? Bere mě jako kámoe. V tomhle máme oba dva docela jasno..
...no čoveče viděla bych to podobně jako Pavla nevim o chlapovi,kterýmu bych o půlnoci foukala bebí jen tak
tak záleí, jakej má s tím chlapem vztah ... já bych některým foukala i o půlnoci, stejně jako oni mně ... prostě se máme rádi
Není tady
Mně pomohlo rozhodnutí přestat se litovat a začít něco dělat. Ruku v ruce la nahoru fyzička (ze 46kg do normálu a konec kolapsů na kadém rohu), vzhled, sebevědomí, práce. Pak u jedno druhé potencovalo. Rozběhla jsem to ve vech moných svérách, (od výměny občanky a trvalého pobytu), pak u to běelo samo, jen jsem kontrolovala.
Důleité pro mě bylo pochopení sebe a rozhodnutí ít za sebe, proč dělám to co dělám, kde chybuju, kdo co dělá - proč to dělá, motivy, obranu - vlastně vechno, co mě vedlo ke zklidnění a vyrovnanosti. Kdy se mi "dostavilo" i odputění, věděla jsem, e jsem z toho venku. Proto píu, e je to důleité a e to jde. A e tím pomůu zejména sobě.
Není tady
amazonka2008 napsal(a):
Já se s odchodem manela pořád nemůu vyrovnat. Dvacet let jsme měli dluhy a odříkali si a kdy jsme vybudovali prosperující firmu, tak si nael mladí a mě po třicetipěti letech opustil. Jako kdybych byla vzduch. Mám skvělý děti,kterejm finančně pomáhám, dvě nádherný vnučky,dobrý kamarádky i toho převozníka i kdy bez perspektivy společného ivota. Jezdím na dovolený, mám dobre placenou práci, (bohuel vedle exmanela). Cítím se ale pořád poníená a zaskočená tím, e mě zradil můj nejblií přítel a parák v ivotě i v práci.e si tu odměnu za mejch dvacet let odříkání vybírá na exotickejch dovolenejch milenka. Není to o zamilovanosti, asi bych stejně těce nesla ztrátu svých nejlepích kamarádek. Ty nejblií lidi nějak nedovedu přestat milovat a pustit od sebe. U bych si moc přála překročit ten svůj stín a znovu se upřímně radovat ze ivota.Byla jsem ale vdycky spí introvert s několika velmi hlubokejma přátelskejma vztahama a ostatní známí se mě nemohli nijak zvlá dotknout, protoe jsem je neměla hluboko v srdci.
Připadá mi, e kadá z nás tady na Babinetu kromě mě to nakonec zvládla. A některý na tom byly mnohem hůř ne já. Pořád čekám, e ta velká bolest konečně přestane, ale u se bojím, e to třeba nepřebolí. Tolik jsem toho v minulosti zvládla, děti, kolu,samotu kdy manel pracoval v zahraničí,nedostatek peněz, dvanáct let jsme stavěli dům,protoe jsme neměli kde bydlet, postarala jsem se o svoje i manelovy rodiče a do smrti, hodně jsem si odříkala, abych nás vechny do budoucna zajistila a teď si připadám jako odloená věc. Ráda čtu Vae úvahy, přinesly mi hodně námětů k zamylení i úlevu. Tak díky.
Amazonko, cítím to jako určité stadium. Tento pocit asi proije po nepříznivém období kadý. Ale toto období je tu proto, aby mohlo přijít dalí. Jakási posloupnost, vývoj. U mě byl stejný.
Jen si nemyslím, e bolest přejde sama od sebe. Já jsem se rozhodla ji ukončit. Zjistila jsem (řekli mi to), e se lituju a prve jsem to nechtěla připustit. Ale byla to pravda. Toto byl důleitej krok. Pamatuju si ho přesně. Bylo mi řečeno (mně (!),chudince, té kterou opustil a jetě okradl m), e jsem sobecká a jen se lituju...to byl ok!
Tak jsem jednodue začla dělat ve tak, abych byla jen spokojená. (jednoduché to nebylo, kecám..). Výsledky byly natolik motivující, e mě to začlo bavit a přestala jsem vnímat námahu. Začlo to jít samo.Ale start jsem musela rozhodnout sama a to nekompromisně.
Mnoho z toho můe znít frázovitě. ...jinak to ale napsat neumím. Věř, e ádná nabubřelá slova to nejsou.
Není tady
amazonka2008 napsal(a):
Já se s odchodem manela pořád nemůu vyrovnat........ mám dobre placenou práci, (bohuel vedle exmanela). Cítím se ale pořád poníená a zaskočená tím, e mě zradil můj nejblií přítel a parák v ivotě i v práci.......
U bych si moc přála překročit ten svůj stín a znovu se upřímně radovat ze ivota...
trochu jsem ti to sestrihala, je to lip videt..tak prvni krok asi zmena prace ne?
Není tady
Wiki napsal(a):
Mně pomohlo rozhodnutí přestat se litovat a začít něco dělat. Ruku v ruce la nahoru fyzička (ze 46kg do normálu a konec kolapsů na kadém rohu), vzhled, sebevědomí, práce. Pak u jedno druhé potencovalo. Rozběhla jsem to ve vech moných svérách, (od výměny občanky a trvalého pobytu), pak u to běelo samo, jen jsem kontrolovala.
Důleité pro mě bylo pochopení sebe a rozhodnutí ít za sebe, proč dělám to co dělám, kde chybuju, kdo co dělá - proč to dělá, motivy, obranu - vlastně vechno, co mě vedlo ke zklidnění a vyrovnanosti. Kdy se mi "dostavilo" i odputění, věděla jsem, e jsem z toho venku. Proto píu, e je to důleité a e to jde. A e tím pomůu zejména sobě.
hezky
Není tady
Wiki napsal(a):
Pamatuju si ho přesně. Bylo mi řečeno (mně (!),chudince, té kterou opustil a jetě okradl m), e jsem sobecká a jen se lituju...to byl ok!Tak jsem jednodue začla dělat ve tak, abych byla jen spokojená. (jednoduche to nebylo, kecam..)
tak to se mi presne taky stalo, po tom co jsem hodne dala, a nakonec se vseho vzdala mi bylo receno ze jsem zla sobecka a lina, mela jsem z toho takovej sok, ze jsem nejdriv koukala par vterin z otevrenou pusou, pak jsem najednou ucitila velkou ulevu a vyprskla smichy. jediny co me napadlo v tu chvili bylo: tady to fakt nema cenu, ztrata casu, rychle pryc. ale presne jak pises, od ty prvni myslenky k jeji realizaci to bylo jeste hoodne trnity
Není tady
Kdybych se tenkrát smrtelně urazila, seděla bych na té idli nafouklá a dodnes.
Moje ublíení předčilo vechno ostatní - to byla pravda. Zabývám se jen sama sebou, svým trápením, na nic jiného nehledím - take sobeček a litující se.
Proto do toho pletu stále odputění- sobě, jemu, vem...Pak se člověk vznese a vidí pod sebou bluditě a ví, jak na to.
Tenkrát jsem se čoveče nesmála..byla jsem zaskočená a to přiznání mi otočilo - vlastně zgruntu obrátilo můj ivot. Takovejch 180°. Od té doby se nebojím uznat chybu a ptát se třeba i (zrovna dnes)na potě, a poádat o pomoc (protoe paní to umí jistě mnohem líp a co já bych si bez ní počala a to paní potěí, pomůe mi, a vichni jsme spokojení )
Není tady
Ano, ano. Pokud se vám ivot v manelství nelíbil, manel vám ublioval, to se to vede nový ivot. Ale já jsem byla v manelství astná a spokojená. Já jsem chtěla ít tak, jak jsem ila s manelem. Líbil se mi můj ivot, který BM s opovrením nazval "ijeme jak důchodci" - jezdit o víkendech na výlety, chodit do kina, do divadla, být třeba zalezlí doma, kadý v jiné místnosti, ale spolu. Mně BM nezakazoval kamarádky, ani cvičení, ani kadeřníka nebo nové aty. Naopak, podporoval mě v tom, abych si tzv. uívala a měla jsem na to daleko víc peněz ne teď. Take já vpodstatě iju stejně jako v manelství, jen jsem na vechny ty věci, co mě baví, sama.
Není tady
Ja som zasa mala astné a bezstarostné detstvo, ale to hádam neznamená, e teraz budem rozmaznaný harant, ktorému zobrali hračku, hádza sa o zem a kriča: "Ja chcem by znovu deckóóóóó! Uááááá!" Ak ti nikto nie je dobrý v porovnaní s manelom a dáva to najavo, tak sa ani vežmi nedivím, e nakoniec ostáva sama. Sorry, ale ja to vidím takto - a tie by som asi nechcela by len chabá náplas za niekoho, s kým ty nemôe by.
Není tady
Ivana napsal(a):
Ano, ano. Pokud se vám ivot v manelství nelíbil, manel vám ublioval, to se to vede nový ivot. Ale já jsem byla v manelství astná a spokojená. Já jsem chtěla ít tak, jak jsem ila s manelem. Líbil se mi můj ivot, který BM s opovrením nazval "ijeme jak důchodci" - jezdit o víkendech na výlety, chodit do kina, do divadla, být třeba zalezlí doma, kadý v jiné místnosti, ale spolu. Mně BM nezakazoval kamarádky, ani cvičení, ani kadeřníka nebo nové aty. Naopak, podporoval mě v tom, abych si tzv. uívala a měla jsem na to daleko víc peněz ne teď. Take já vpodstatě iju stejně jako v manelství, jen jsem na vechny ty věci, co mě baví, sama.
Závislá. Zcela. Moná vysilující, vysávající..., o-ou!
Ivčo, úpřimně..., co dělal on, kdy "tě podporoval v tom, aby sis uívala?" Neschovával se náhodou tehdy do "své jeskyně"?!? Nekupoval (!) si ... POKOJ OD TEBE?
Já vim, e jsem zlá... Jsem tu hold na to...
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
Ivana napsal(a):
Ano, ano. Pokud se vám ivot v manelství nelíbil, manel vám ublioval, to se to vede nový ivot. Ale já jsem byla v manelství astná a spokojená. Já jsem chtěla ít tak, jak jsem ila s manelem. Líbil se mi můj ivot, který BM s opovrením nazval "ijeme jak důchodci" - jezdit o víkendech na výlety, chodit do kina, do divadla, být třeba zalezlí doma, kadý v jiné místnosti, ale spolu. Mně BM nezakazoval kamarádky, ani cvičení, ani kadeřníka nebo nové aty. Naopak, podporoval mě v tom, abych si tzv. uívala a měla jsem na to daleko víc peněz ne teď. Take já vpodstatě iju stejně jako v manelství, jen jsem na vechny ty věci, co mě baví, sama.
Závislá. Zcela. Moná vysilující, vysávající..., o-ou!
Ivčo, úpřimně..., co dělal on, kdy "tě podporoval v tom, aby sis uívala?" Neschovával se náhodou tehdy do "své jeskyně"?!? Nekupoval (!) si ... POKOJ OD TEBE?
Já vim, e jsem zlá... Jsem tu hold na to...
V tomto případě souhlasím s VL. Ta Ivančina závislost ho musela opravdu děsit.
Není tady
Já jsem chtěla ít tak, jak jsem ila s manelem.
Jenome on zjevně nechtěl být "mladý důchodce". Čím se bavil, kdy ty jsi byla s kamarádkama, u kadeřníka nebo na cvičení?
Není tady
Ivana napsal(a):
Ano, ano. Pokud se vám ivot v manelství nelíbil, manel vám ublioval, to se to vede nový ivot. Ale já jsem byla v manelství astná a spokojená. Já jsem chtěla ít tak, jak jsem ila s manelem. Líbil se mi můj ivot, který BM s opovrením nazval "ijeme jak důchodci" - jezdit o víkendech na výlety, chodit do kina, do divadla, být třeba zalezlí doma, kadý v jiné místnosti, ale spolu. Mně BM nezakazoval kamarádky, ani cvičení, ani kadeřníka nebo nové aty. Naopak, podporoval mě v tom, abych si tzv. uívala a měla jsem na to daleko víc peněz ne teď. Take já vpodstatě iju stejně jako v manelství, jen jsem na vechny ty věci, co mě baví, sama.
Já jsem zpočátku ani nevěděla, e mi ublioval, měla jsem ho natolik zidealizovaného, e jsem to ani netuila. Narost ve mně vnitřní rozpor a ten se pak provalil...ale to je fuk..
O tobě - manelovi ale asi tento způsob nevyhovoval, kdy musel odejít.. Vdy vůbec přece nevadí, e byl dobrej manel a vyhovoval ti, neiju "znovu" přece ze vzdoru a natruc někomu...
Já si myslím, e bolavý je ten převrat, který ti udělal. e prostě drze odel. A vím, naprosto jistě, e kdy se vedle tebe uvolnilo (jedno proč) místo, e toto místo se také zaplní, a to kusem, který by tam měl "zapadnout". Kdybys k tomu přistoupila jinak, troku to pootočila, tak to uvidí. ..
Pak na konci ivota bude bilancovat.. jojo -můj první manel to byl hodný člověk, ..jojo a můj druhý manel - to byla láska, jak jsme se doplňovali...jojo, můj třetí...
Já si myslím, e bych si dokázala rozumět s více mui, i milovat je , ne jen s jedním jediným. Ne najednou - i ...ví jak to myslím..
Na kadé lásce bylo něco jedinečného..
Není tady
No a já mám zase dojem, e bych si nedokázala rozumět s nikým. Já toti asi nejsem vůbec párový člověk. BM mi řekl, e si myslí, e o něho vůbec nestojím. Vím, e si tady ostatní představují, e jsem na něm visela, jak balvan a pronásledovala ho jak stíhačka, ale opak je pravdou. Já jsem dost těkej introvert a samotář. Ráda si čtu, hodně jsem se zavírala v lonici s kníkou. Byla jsem "vymluvená" z práce, tak jsem ani moc nestála o nějaké popovídání. Večer jsem bývala unavená a protivná. A do toho ta moje deprese, kdy jsem týdny nechtěla nikam jít, jen leet v posteli a spát.
Jo a kdy jsem byla někde sama, tak on byl buď u rodičů, s dětmi nebo se svým kamarádem z dětství. Ale to bývalo opravdu jen párkrát do roka.
V době mé deprese začal jezdit sám s dcerou do jejího jezdeckého klubu, seznámil se tam s lidmi, kteří mi nic neříkali a o ně jsem absolutně nestála a i kdy jsem se z deprese zbrechala, tak u tyto své nové přátele upřednostňoval před trávením času se mnou. Trvalo to asi rok. A asi 2-3 roky jsme spolu nespali kvůli mému odporu k sexu. To je taky jeden důvod, který sice při rozchodu nezmínil, ale myslím si e dost podstatný asi byl, proč se nakonec zamiloval do Péti. A já to vechno chápu. Rozumím tomu, proč se to stalo, proč mě opustil. I moje děti říkají, e by se mnou nemohli ít v partnerském vztahu. Jsem prostě "vadný kus". Nemůu si hledat jiného mue, kdy mu nemám co dát. Nestojím o mue. Mám ráda svého BM, kdyby se ke mně vrátil, přijala bych ho s otevřenou náručí, ale nedokázala bych se změnit. Take by to prostě zase nefungovalo. Kromě toho, pokud je ivot, který vede, to, oč vdycky stál, tak je to něco úplně jiného, ne co jsem vdy chtěla já. Má domek na venkově (pro mě zcela nepřijatelné), mimino ( nikdy více, nejsem mateřský typ a jsem astná, e moje děti u jsou dospělé), nikam na ádné výlety, do kina, do divadla apod. nejezdí (buď na to Péa není, nebo prostě jen nemají čas) apod. On je někde jinde a já taky. Říkám si, e mě měl moná tak rád, e se kvůli mně přes 20 let přetvařoval a dělal něco jiného, ne by se líbilo jemu. Pak si uvědomil, e tak u ít nechce a odeel. Chápu ho. Neodsuzuju ho. Jen je mi to stralivě moc líto.
Není tady
Ivi, neber to prosím tě jako vrtání, ale kdy ty jsi teda vlastně takhle spokojená - nepotřebuje sex, nechce chlapa. vechno ti vyhovuje - proč jinde kolikrát na vláknech jsi smutná a bez chuti do ivota ?
není to jen o tom, e si nalhává, jak je vechno ok, nic a nikoho nepotřebuje, ale uvnitř se cítí sama a neastná ?
pořád vude píe, jak jste měli ideální manelství, ale tady to zase tak nevypadá.
připadá mi, e má období, kdy to vechno bere tak něják jak to jde a moc to neřeí a pak období, kdy jsi ze veho úplně rozhozená a jakoby pořád s tím vím nevyrovnaná ...
Není tady
Pavli ví,ale kdy je člověk introvert,tak přesto potřebuje spřízněnou duičku vedle sebe,nevím,jestli to napíu přesně,ale myslím,e takový člověk potřebuje druhého pro ten pocit,e vedle něj někdo je...pro pocit jistoty,pro sdílení záitků z výletu,dovolené apod.I introvert si potřebuje popovídat,vyřeit problémy kolem domácnosti,nebo kolem dětí a kdy jsou na to dva,tak je to určitě jednoduí...Vůbec si nepředstavuji,e by Ivana s manelem li na výlet a Ivana by byla zahleděná do sebe a mlčela...
Určitě si povídali,obdivovali pěkné věci kolem sebe a pak si určitě o společných záitcích povídali.A to Ivaně chybí...Nepředstavuj si Ivanu jakou morouse,který zaleze v pátek doma do pokoje a vyleze v neděli večer,popř,v pondělí ráno.Ona taková není.
Jasně,e se cítí sama,protoe málokdo je rád sám,i kdy tu samotu umí zvládnout,ale jak píe necítí se na to,jako "těký introvert" začínat někde s někým jiným znovu,od začátku...
Věřím tomu,e největí podíl na rozpadu jejího manelství měla hlavně její deprese,kterou manel nechápal a věř tomu,e hodně lidí a vzdělaných lidi,depresivního člověka absolutně nechápe (kdyby jen chtěla,tak můe z té postele vstát,ale tobě se nechce,dělá mi to schválně atd.atd....a ne to e je introvert..
Není tady
ajka50 přesně tak.
Já jsem taky introvert a s Ivanou jsme toho napovídaly a a. Strávila jsem s ní jednu krásnou sobotu a jsem za to moc ráda. koda, e bydlím na druhém konci republiky. To by byla kamarádka pro mě. Na procházky, do divadla, do kina, povídat si o kníkách, ...
A o depresi vím taky své. Trpěla jsem jí spousty let. A jsem se dopracovala k těké depresi léčené v nemocnici.
Upravil(a) majkafa (26. 6. 2009 20:46)