|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Ľudský život má nepochybne nejaký zmysel. Rozhodne však nespočíva iba v zarábaní peňazí a rôznych formách užívania si, ani v plodení potomstva a v starostlivosti oň, ani v honbe za kariérou, mocou, popularitou a podobne.
Naše bytie môžeme pripodobniť ku škole, v ktorej žiak kráča od ročníka k ročníku a postupne vstrebáva dôležité poznatky a informácie. Od nižších ročníkov základnej školy prechádza k vyšším, odtiaľ na strednú školu, na ktorej sa pozvoľna približuje k absolvovaniu nevyhnutnej, záverečnej maturitnej skúšky. Ak maturitu úspešne zvládne, obohatený o mnohé užitočné poznatky potom vstupuje do skutočného života.
No a presne rovnako je to aj s našou púťou stvorením a pravým zmyslom nášho bytia. V sérii mnohých pozemských životov sa totiž máme postupne čoraz viacej kultivovať a učiť pravidlám harmonického života vo stvorení. Tieto pravidlá, alebo inak povedané Zákony, predstavujú dokonalú vôľu Tvorcu univerza, ktorú by sme mali poznávať, naučiť sa žiť s ňu v súlade a tak sa stať ľudsky dokonalými.
Podobne, ako v škole, i v našom bytí teda neodvratne kráčame k veľkej „maturitnej“ skúške, na ktorej bude dokonale preverená naša ochota, schopnosť a vôľa žiť v súlade s vôľou Toho, ktorý nám vedomé bytie daroval a v koho stvorení nám bolo umožnené prebývať.
No a čo sa stane s človekom, ktorý úspešne zvládol všetko, čo bolo potrebné a „prešiel“ spomínanou, veľkou „maturitnou“ skúškou vo stvorení, nazývanou aj „posledným súdom“? Čo bude teda nasledovať potom?
Jednoducho povedané, život sám! Presne tak, ako je tomu po skutočnej maturite. Nie snáď nejaká nirvána, znamenajúca rozplynutie, ale radostné, vedomé, večné tvorivé, sebavedomé bytie v oblastiach, nachádzajúcich sa vysoko nad hmotným stvorením.
Nasleduje skutočný, pravý a aktívny život, zameraný na podporu, pozdvihovanie a zušľachťovanie stvorenia a nie snáď nejaké „večné odpočinutie“, ako sa zvykne písať na pomníkoch zosnulým. Nastane vstup do ozajstného a pravého života, ku ktorému sme sa pripravovali a dozrievali v mnohých pozemských životoch v hmotnosti.
Žiaľ, problém súčasného ľudstva je v tom, že všetko svoje životné úsilie nezameriava k zmienenému, vysokému cieľu, ale iba to hmotné a pozemské sa mu stalo najvyšším a jediným cieľom.
Svojim myslením a snažením sme uviazli v hmote, ako ryby v sieti, vsádzajúc všetko na jeden jediný, práve prežívaný, konkrétny pozemský život, neuvedomujúc si, že našim skutočným cieľom má byť ďaleko viac. Má ním byť snaha o dosiahnutie večného života, snaha o vyslobodenie sa s kolobehu nutnosti ustavičného rodenia sa v hmote.
Ak sa z nej totiž nedokážeme vymaniť, ak v nej uviazneme ako v sieti natrvalo, môže sa stať, že v nej nakoniec aj biedne zahynieme, pretože hmotnosť nie je večná a teda nevyhnutne podlieha veľkému cyklu vzniku, dočasného trvania a zániku za účelom jej znovu obnovenia. Beda preto každému človeku, ktorý sa nestihne od hmoty včas odpútať.
Z toho dôvodu je nevýslovne smutné vnímať, ako milióny ľudí sústreďujú všetky svoje sily na jedno jediné pozemské bytie, kým v možnostiach každého z nás je predsa omnoho viac. Pred každým človekom žiari totiž v diaľavách méta večného, pravého a skutočného života, ktorého krásu, nádheru a veľkoleposť nemožno ani našimi pojmami vyjadriť.
Žiaľ, nie všetci sa však k tomuto nádhernému, vysokému cieľu dostanú, pretože sa o jeho dosiahnutie vôbec neusilujú. Bez práce totiž, ako dobre vieme, nebývajú koláče. Bez snahy a úsilia o duchovný vzostup nenapĺňame náš skutočný zmysel života a slepým úsilím iba o hmotné si ho z večnosti redukujeme na úbohých 70 až 80 rokov.
No a žiaľ, vo svojom zaneprázdnení hmotou ani len netušíme, ako veľmi sa nám kráti čas a ako ľahkomyseľne a úplne nepripravení kráčame v ústrety veľkej „maturitnej skúške“ vo stvorení ...
herman, spolupracovník časopisu „Pre Slovensko“
Upravil(a) herman (15. 6. 2009 17:38)
Není tady
Jojo.. Vzpomněla jsem si na paní, ke které jsem kdysi chodila na masáže. Byl to jeden z nejhodnějších a také nejnešťastnějších lidí, které jsem poznala. Věnovala se masážím od rána do večera, jezdila na různé kurzy(alternativní medicína, duchovno obecně), vím, že byla činná v místní charitě, ta opravdu nežila "hmotně". A na otáku jak se má, odpovídala vždy stejně: "Už aby Pán přišel a všechno to tady skončilo, tenhle svět je tak strašný, všichni myslí jen na sebe.." Rozhodla se, že bude šťastná, až Pán přijde, ne teď, ale potom..
Není tady
TAk to je smutný, Dí.... 
Jsem toho názoru, že dobrý život nemusí být bezpodmínečně "duchovní" 
Není tady
Bohužiaľ, keď pomáha v charite, tak sa stretla s veľa tragickými osudmi....a asi je veľmi vnímavá a citlivá duša, možno aj preto tak reagovala.
Není tady
Došla jsem asi k tomuto poznání: Život je něco jako prázdná nádoba. Sám o sobě smysl nemá. Ale je to spíš naše šance nějak tu prázdnou nádobu něčím naplnit. Někdo tu šanci nějak využije, jiný ne.
Ohledně pocitu ze svého života, ať mluvím konkrétně, můj život smysl má: Vychovala jsem 2 děti a jsem jim (věřím) dál celoživotní oporou. Jsem myslím platná i svým stárnoucím rodičům a má mě myslím rádo pár dalších členů rodiny a kamarádů. Dokázala jsem realizovat pár dobrých věcí, které tu po mě na světě zůstanou, a další mám ještě v plánu. Při cestě životem jsem se snažila neubližovat a naopak- mnohým lidem pomoct. To se myslím vcelku dařilo a daří.
A přitom "plnění těchto úkolů" pro mě bylo vlastně radostí, nikoli obětí či námahou. Užívala jsem si to a užívám. A mimoto si přitom v průběhu života sama sobě plním různá přání.
V tom všem spočívá můj smysl života a vlastně radostný pocit - můj život tedy smysl má 
.
Jednoho dne, kdy jsem pochopila, že moje štěstí netkví v tom, že jsem pro někoho důležitá, ale v tom, že jsem důležitá sama pro sebe, se mi podařilo zhluboka nadechnout a začít konečně žít. I se špatnými zprávami, s blbým počasím, mizernou ekonomickou situací a věčně nenaloženým partnerem. Jsem vděčná za to, co mám .
Není tady
Regina napsal(a):
Jednoho dne, kdy jsem pochopila, že moje štěstí netkví v tom, že jsem pro někoho důležitá, ale v tom, že jsem důležitá sama pro sebe, se mi podařilo zhluboka nadechnout a začít konečně žít. I se špatnými zprávami, s blbým počasím, mizernou ekonomickou situací a věčně nenaloženým partnerem. Jsem vděčná za to, co mám .
Být pro někoho důležitá není mým smyslem života. Ale význam to pro mě má velký, protože mi ti určitě něco "říká"
Není tady
Dalo mi hodně práce umět odlišit lásku od závisloti- teď jsem ráda, že jsem důležitá např. pro své děti, ale
taky vím, že odejdou a bude pro ně někdo další důležitý. A kdybych to nevěděla, ztratila bych smysl života. Protože jsem objevila sebe a přátele a radost z každého dne.
Nebo jinak, smysl života pro mě je v tom, že se učím dávat i brát, radovat se i smutnit, tančit i odpočívat, a hlavně každý den jet naplno, jakoby nemělo být zítra.
A aby to nebylo tak předuchnělé, ráno jsem bez problémů se svědomím posnídala tiramisu, o tom to také je!
Není tady
Zkrátka smyslem života je obsah té důležitosti, vztahu k ostatním a k sobě... Ale jen, když je v tom všem láska. Alespoň tak to mám nejspíš já 
Není tady
Není tady
Emma napsal(a):
Bohužiaľ, keď pomáha v charite, tak sa stretla s veľa tragickými osudmi....a asi je veľmi vnímavá a citlivá duša, možno aj preto tak reagovala.
Takhle jsem to nikdy nevnímala, Emmo. Vídala jsem ji dost dlouho a její programové připravování a těšení se na konec světa a vykoupení bylo vlastně asi to, proč jsem k ní nakonec přestala chodit. I když jsem tenkrát nebyla zrovna veselý tvor, snažila jsem najít způsob jak najít smysl a radost života tady a ne čekat, až dostanu odměnu po smrti a to jsem cítila, že je v přímém rozporu s tím, na co zaměřila ona
Není tady
V kalendáři, co mi visí na zdi, je na červen fotka cesty vinoucí se mezi loukami a poli, a tohle: nestěžujte si, jak dlouhá je cesta, ale radujte se, že po ní můžete jít.
Vanda napsal(a):
V kalendáři, co mi visí na zdi, je na červen fotka cesty vinoucí se mezi loukami a poli, a tohle: nestěžujte si, jak dlouhá je cesta, ale radujte se, že po ní můžete jít.
Hezký - tohle mi dneska zapadlo.
Nojo, Vandi..mezi poli a luky a luhy....to se to citátuje "nestěžujte si....."
Byla bych drsnější; přiřadila bych tomu citátu Žitnou - pohled od Karláku vzhůru ve chvíli ranní dopravní špičky v listopadu 
Není tady
Do tý Žitný ale vodněkud přijdeš, třeba z parku na Karláku, a za ní si, za obzorem, můžeš představit ty luka, určo tam jsou...nebo aspoň lavička na náměstí Míru... Nebuď hned takovej pesimista.
No právě...to už musíš začít zkoumat obzory, když tě osud postaví do tý Žitný tam si máš začít hezky říkat "nenaříkej, kam tě to postavili a šlápni do toho, ať jsi někde, kde je líp"
Jsem re-a-lis-ta, Vandi! 
Není tady
Musím říct, že s citáty mám v poslední době problém, mám pocit, že jsou zavádějící, ale možná je prostě jenom nejsem schopná pochopit 
S tou nespokojeností.. Psala jsem to někde ve ´spravedlnosti´, že člověk má nějaký úkol a měl by se k němu postupně dobrat, k tomu ale vedou různé cesty. Kdyby nebyl nespokojený se stavem věci, tak by mohl nesnášet svůj život, lidi okolo nadosmrti. Ale být nespokojený s úkolem, zadáním je k ničemu, stejně se tomu nevyhneme a možná to nemusí ani tak bolet, jak to umím dnes Ne že by moje formulace byly jednodušší než ty citáty
Není tady
D. napsal(a):
Jojo.. Vzpomněla jsem si na paní, ke které jsem kdysi chodila na masáže. Byl to jeden z nejhodnějších a také nejnešťastnějších lidí, které jsem poznala. Věnovala se masážím od rána do večera, jezdila na různé kurzy(alternativní medicína, duchovno obecně), vím, že byla činná v místní charitě, ta opravdu nežila "hmotně". A na otáku jak se má, odpovídala vždy stejně: "Už aby Pán přišel a všechno to tady skončilo, tenhle svět je tak strašný, všichni myslí jen na sebe.." Rozhodla se, že bude šťastná, až Pán přijde, ne teď, ale potom..
Jestli se paní rozhodla, že šťastná bude "až potom" a ne už teď, umře a znovu se narodí a dostane novou šanci si uvědomit co si neuvědomila v předešlém životě. A toto se bude opakovat do té doby dokud se neosvobodí
Není tady
Osobně to vidím takto. Smyslem života je život žít.
Není tady
D. napsal(a):
Musím říct, že s citáty mám v poslední době problém, mám pocit, že jsou zavádějící, ale možná je prostě jenom nejsem schopná pochopit
Jinými slovy - "nestěžujte si, jak je dlouhá vaše cesta....."
Dí, víš jak je to pohodlný, být nespokojený? Já bych každýmu nespokojenci pořádně přihodila, kdyby to šlo, aby musel být tak nespokojený, aby musel pohnout zadkem....jenže to holt není maje dělo....
Není tady
Jsem chtěla být vždycky tlumočnice
Není tady
Není tady
mariposa napsal(a):
Osobně to vidím takto. Smyslem života je život žít.
K tomu se nedá nic dodat.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
