Ohledně "trapnosti" přát lidem v Africe lepší podmínky.... mě zas připadá hodně trapné jim je nepřát... Jsme všichni živé bytosti, cítící, milující, trápící se.... I když se zdá, že oni jsou daleko, že se nás to netýká... Stačila by jediná velká epidemie, zemětřesení, válečný konflikt a můžem být na tom rázem úplně stejně jako oni.

Souhlasím i s tím, že pomáhat se má cíleně. Ne jim dát jednorázově najíst, ale dát jim šanci, aby se uživili sami. A to se ovlivnit dá, na to projekty jsou, takže nemusí jít jen o velkohubá přání, lze tomu i reálně napomoci. Třeba tzv. adopcí dětí na dálku, když jim zaplatím vzdělání. Tomuto projektu věřím a proto už šestým rokem platím školu a základní zdravotní péči jednomu chlapci z Conakry.

...abych tohle těžké humanistické téma trochu odlehčila: Víte, co ten můj černoušek hned první rok mé podpory provedl? Propadl !!! O jedinou setinu součtu známek neprošel !!!  Ale od té doby už je to dobré, a letos už má školu dokončit. 

A že bych to dělala sobecky jen pro svůj dobrý pocit?  Ano, ten dobrý pocit tam skutečně je... ale ta reálná pomoc taky, a to je hlavní.. Kéž by bylo víc takovýchto sobců...

mashanka napsal(a):

To určitě. Jenže v tvém případě se jedná o konkrétní pomoc konkrétnímu člověku. Není to tlachání o tom, co by, kdyby. U tebe to není o tom, že mu z celého srdce přeješ, aby měl na vzdělání, ty mu ho dopřeješ - a nepotřebuješ na to rybku.
Já zase léta pravidelně přispívám na UMUN - to jsou lidé, kteří nemají ruce nebo nohy a přesto nebrečí a snaží se uplatnit - malují krásné obrazy, kalendáře, plakáty... ústy nebo nohama

Ano, na toho jednoho jediného rybku nepotřebuju, to zvládnu vlastními silami. Ale co ti ostatní potřební na celém světě? Pro ty bych tu rybku s chutí využila, tedy kdyby to šlo.

Párkrát jsem se tam chystala, ale vždycky jsem to nějak propásla

Na plnění přání a snů máte především svou hlavu - a tím, jak budete přemýšlet JAK to udělat, tak dojde i k tomu splnění. Třeba jak tady píše Blossom - reálně pomoct, když už chcete té Africe pomáhat. Nějakým tím nákupem kytiček, magnetek a podobných exponátů moc nepomůžete - za:
1/ - ta výroba taky něco stojí
2/ - kolik myslíte, že z těch vybraných poeněz se dostane na konkrétní pomoc? Jestli se domníváte, že tam přijede (přiletí) auto (letadlo) s pomocí, tak první, kdo si to rozbere jsou ti nahoře (joo, tam jsou taky) a pak, co zbyde, dají lidem - a co myslíte? Na jak dlouho tu pomoc mají? Nebo taky kdo dřív přijde, ten dřív mele - i tam to tak chodí - takže ten zdravý a poměrně ještě v síle si doběhne první - ale tomu nejpotřebnějsímu (starý lidi, nemocné děti, jejich matky) na ně už nezbyde. prot já jsem pro konkrétní pomoc - ne tuhle "zprostředkovanou".
A k těm osobním přáním - tak tam především platí to zde neustálé omílání - jaký si to uděláš, takový to máš - žádná rybka (i když hezké představa) nikomu nepomůže - je to jen pohádka, kterou se necháváte uchlácholit - ale měla by vás nastartovat právě k tomu, aby jste si to přání začali plnit sami (píšou především ženský - tak samy). Když budete přemýšlet (jen přemýšlet) nad přáními, co byste chtěly...bude to pořád jen přání. Až začnete přemýšlet - JAK TO PŘÁNÍ SI SPLNIT A HLAVNĚ - CO PROTO UDĚLAT, tak to teprve se vám začnou dít věci. A proč to tu píšu? Chcete zdraví - jasně, to se moc ovlivnit přemýšlením nedá..i když....i zázraky se stávají, ale co třeba dům, veranda, zahrada, auto - shrnuto - mít se dobře....to vám žádná rybka nepřičaruje, o to se musíte snažit samy. A kupříkladu já nabídla pár lidem práci....jejda - ono se jim pracovat nechce - ale na zlatou rybku s přáními budou čekat

No a dál - když už budete mít splněna vlastním přičiněním své osobní (klidně i sobecká) přání, máte možnost začít plnit přání i těm ostatním - a vzhledem k tomu, že už pro sebe máte splněno, nebude vám dělat problém konkrétně plnit přání i jiným...třeba tou konkrétní pomocí jednomu dítěti z jiné země. Ale nákupem magnetek, či kytiček....hmmm, to moc té pomoci nebude, tam je to asi opravdu jen o pocitu, že je to na dobrou věc...ale víte, jak ta věc ne/dopadla? Zajímáte se o to?

Nebylo to někomu přímo určeno - jen jsem tak přemýšlela nad těmi přáními.

majkafa: Mou srdeční záležitostí je Světluška.
Mimochodem, byli jste už někdy v kavárně Potmě?
Slyšela jsem o tom a kdyby to bylo někde poblíž,zašla bych,jak říkám o těhle věcech mám jakousi představu z vlastní zkušenosti..stačilo by mi použít jeden drobný mimický krok. A mohla bych se tam cítit téměř jako doma.
Světluška je dobrá věc,už jsem taky měla tu možnost,ono v supermarketech a u nás i na poště bývají  i ti pejsci,ale zdá se mi,že dost nepovšimnutí.

Upravil(a) REŇAS (18. 6. 2009 15:09)

mashanka napsal(a):

Zklamaná - jen je mi divné, jak můžeš být s tímto přístupem k životu z něčeho zklamaná. Není to žádná provokace, jsem jen zvědavá

Mashanko - i ty Brute?
To bylo moje momentální rozpoložení před více, jak rokem a půl...te´d jsem Zklamanou jen pro dráždění hada bosou nohou...a stále se mi daří (Tím hadem nemám na mysli tebe )

mashanka napsal(a):

Mně přijde trochu trapné, jak si tady každý hraje na ctnostného a dělá, že ho zajímá, jak se má někdo na druhém konci světa, ale stačí vyjít na ulici nebo, ještě lépe, vyjet autem do Prahy a všímat si, jak se k sobě  lidé chovají - tady, u nás, v naší rodné zemi. Div každého neporazí, protože ON JDE (JEDE), do tramvaje se cpe hlava nehlava, ve frontě předbíhá, frontu na eskalátory obchází, slepce s hůlkou nevnímá, takže se s ním srazí...................... hlavně, aby ve světě nebyl hladomor.

Já mám jen jedno přání, kromě toho zdravíčka - aby zmizelo ze světa pokrytectví

Děláš si srandu?? Myslíš, že je trapné chtít aby neumírali děti hlady? Vidělas někdy nějaký dokument s touhle problematikou? Jistě, je to omílané téma a díky uhozeným soutěžím nechvalně profláknuté, ale pokud mi to na srdci leží, tak si to prostě přeji. A není to jen tak, že plácám do větru, není to ani o tom, že si koupím sem tam kytičku, přívěsek, atd... myslím, že dost přispívám díky organizaci UNICEF a mít tu možnost, poslat pomoc přímo, tak to udělám.
Jistě, že támhle umře dítě, je chyba rodiče, nemá jich tolik mít, ale je to snad chyba toho dítěte?? Ví, proč trpí hlady? Asi sotva. Jsou nemocní, žijí v bídě, nouzi... a tak tomu bude pořád dokola, dokud jim nepomůžeme to změnit.

Možná bych si přála ještě 3 přání, a to, aby ze světa zmizela přechtralost, "patent" na rozum a sobectví.

mashanka napsal(a):

Ale jo, taky nepřeji nikomu nic špatného, samozřejmě, ale stejně si pořád myslím, že než dát hladovému maso, je lepší, naučit ho lovit

Vo tom to je. Přemýšlet, co bude zítra.

Zklamaná napsal(a):

Mají snad jiný mozek, než tady v Evropě? Nemají, mají ho úplně stejný - jen si vůbec nějaké věci nedomyslí. A ani se nenamáhají přemýšlet. Já třeba chápu, že jim je potřeba pomoci, ale oni se ani ty základní věci nechtějí naučit. Vím, že ty malé děti za to nemohou a těch jediných mi může být líto (nebo s nimi mohu soucítit), ale s dospělými? Kteří nechtějí ani přemýšlet? Já taky několik dokumentů viděla....a viděla jsem tam i negativní věci z jejich strany. A někdy mi připadá, že oni pouze "čekají"....
Ještě dopisuji - změnit to musejí chtít především sami...a někdy mi přijde, že jim to i takhle vyhovuje - některým (  věřím, že ty matky by to rády změnily...ale samy a mnohdy v područí mužů to těžko změní)

Nemusíme chodit daleko- tenhle styl života je nápadně podobný  naším tmavším spoluobčanům- pasivní pomoc a natažené ruce.
Z Afriky srdcervoucí fotografie nafouknutých dětských bříšek a tak nádherných smutných očí....
Také jsem viděla dokument, jak v Súdánu umírají hlady a žízní a o 100 km dál bylo tržiště plné jídla a zboží a lidí s krásně urostlými těly, nádherně zdobené ženy a po nedostatku ani památka. O 100 km! Je to nepřekonatelné nebo nemyslitelné?

no, taky bych si přála aby nikdo neříkal druhému, co si má přát... ale obávám se, že na to jsou i zlaté rybky krátké...

No já mám takový přiblblý přání, ale fakt je, že bych si přála, aby nebyla války a hlad a aby nikde netrpěly děti. Ale taky bych si přála vyhrát tu první ve sportce, 112 melounů, to bych se měla dobře nejen já................

No, miliarda by se hodila, z to by se dal opravit hrad Veveří.......................

Ale Majko, jak se nám to rýmuje, Veveří - Jezeří, co je Jezeří, kde to je?