Proč slyšely - to vím zcela jistě, několikrát jsem brigádovala v pekárně a moje dcera taky, přibarvuje se karamelem, (sladké, zejména croissanty) a meltou.

Natálie napsal(a):

Slyšel jste někdo o tom, že bílé pečivo se obarví na hnědo a pak se prodává za tmavé??

...mluvila o tom nedávno nejaká lékařka přes výživu a říkala, že si lidi kupují zadraho pečivo z bílé mouky vydávané za celozrné, že to jen obarví je to bída, proto mám pekárku a peču si slunečnicový pečivo sama.

Na přibarvování výrobku přírodními surovinami nevidím nic špatného. Vyrobit lze skoro všechno a nejen pekaři by upekli na přání cokoliv, jen aby zákazník byl spokojen. Problém je jen v tom, že hodně zákazníků by sice chtělo kvalitu, ale tu nejsou schopni zaplatit.
A jak víme, kvalita prostě zadarmo není.
Trochu do toho oboru vidím a vím, že např. pravý cornspitz by vyšel zákazníka asi na 12 Kč od výrobce.... A protože není možné (obzvlášť v menších městech s vyšší nezaměstnaností) ho prodat a přesto lidi po tomhle druhu výrobku volají, zvolí místní výrobce levnější (samozřejmě inspekcí a hygienou povolené - např. pražený slad) "náhražky". Takže zákazník kupuje třeba za 7 Kč pečivo podobné cornspitzu a frflá, jak je rohlík "obarvený"; ale neuvědomuje si, že za "pravý" výrobek by musel zaplatit mnohem víc.
Je to stejné, jako bych u trabanta očekávala za ty prachy stejný komfort, jako u mercedesu.
Navíc stížnosti na používání podobných surovin můžete klidně omezit, protože tyto suroviny obsahují i přidané vitamíny, takže nic, co by zákazníkovi škodilo.

Betynko, croissanty se zcela určitě nepřibarvují, není totiž důvod, protože v normách je uváděn jako bílé pečivo. Vyrábí se z plundrového těsta; tam jsem tedy barvivo nikdy neviděla, a to se potravinářským výzkumem, výrobou i prodejem zabývám přes 20 let poměrně intenzivně .... Pokud bys mi chtěla sdělit, který podnikatel zbytečně utrácí za suroviny, když nemusí, klidně mi to písni do SZ .

Natálko, rozdíl mezi bílým a tmavým pečivem není ten, že by se jedno z nich přibarvovalo. Rozdíl spočívá v tom, že bílé je z pšeničné mouky a tmavé pečivo z žitné (a to se ještě nedá použít pouze žitná mouka, protože to pečivo by nedrželo tvar, nedocílilo by se tvaru rohlíku; takové pečivo se musí péct ve formě, jako třeba Moskevský chhléb). Do výrobků z obou druhů mouky se dá přidat "dolaďovací" surovina, jako třeba ten slad. A úplně každá použitá surovina je hygieniky schválená a velmi často inspekcí kontrolovaná. Věř mi, vím o tom své .

To já se daleko víc bojím koupit určité oblečení, protože vím, že se nekontroluje na obsah rakovinotvorných ftalátů. Nebo váhám u některých dětských hraček, protože jediná kontrolní laboratoř, který tady fungovala, se přemístila do Německa...
Pak už to, jestli pekař dá poměr "nezdravé" bílé pšeničné a "zdravé" (obvykle dražší) žitné mouky 65:35 nebo 70:30......to by mi opravdu na Tvém místě žíly netrhalo....

Upravil(a) Tercila (8. 8. 2009 23:41)

OT: Terci to je tak pěkný tak nějak "nahlídnout" do tvoí profese Co se týče kontroly hraček a všeho, co spadá pod vyhlášku 84/2001 Sb., tak co třeba Zlín? Nebo SZÚ? To nebereš jako kontrolní laboratoř? (A nemyslím  to jako rýpání, skutečně mě to zajímá).