|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Když o tomto tématu přemýšlím, a beru mě známé dvojice v myšlenkách jednu po druhé, tak zjišťuju, že společné koníčky a trávení volného času je důležité. Zejména když pak odrostou děti. Tam, kde ty společné zájmy jsou, je to jednodušší. Tam, kde nejsou, dřív nebo později jednoho nebo oba mrzí, že ten druhý tráví většinu svého volného času jinde a jinak.
Hm, Nico, tak to fakt po dlouhé době, mě tvé příspěvky překvapily....a fakt nemůžu souhlasit ... 
Já si taky totiž myslím, že vše stojí na tom mít rád, s tím je spjaté nesobectví, což se rovná schopnosti umět tolerovat, nacházet kompromisy, aby mohli dva lidé spolu fungovat...
To, co píšeš o svých známých, vidím jakou pořádnou dávku sobectví a egoismu (možná tak trochu i narcismu:D ) , to se na mě nezlob
Tam bych řekla, že mít rád sám sebe prostě zvítězilo


Není tady
poletucha napsal(a):
...jako první... je důležité zda se mají rádi...
... i velké odlišnosti v názorech pak ve vztahu mohou sloužit k inspiraci toho druhého.
I naprosto stejné názory, postupy a zvyklosti nezmůžou nic tam kde jsou lidé sobci

Není tady
Ještě jsem chtěla napsat - my se spolu někdy trápíme - přítel má zejména rád kopečky, nejlépe putovat po zříceninách hradů (bývají na kopcích), po rozhlednách (taky samozřejmě na kopcích). Snažím se mu někdy vyhovět a jdu s ním, ale já z toho nic nemám, celou dobu jenom vnímám, že jdu do nějakého téměř strmého kopce, nahoře si vynutím přestávku, trochu to ze mě spadne a konečně vnímám, že: ano, to je ale nahoře krásně. Ale fakt odmítám jít šíleně rychle do šíleně strmých kopců, chci z toho i něco mít. Takže trpí zase on, protože on by šel dál, rychleji, strměji, což kvůli mně nemůže :-) Ono je to dáno asi taky tím, že já nemám moc kondici, nedávno jsem měla zlomenou nohu s komplikacemi, takže jsem pak nějakou dobu vnímala nohu jako ne zcela svou a občas bolí i teď, ale nikomu to moc neříkám.. a snažím se mu stačit, ale taky se ohrazuju, když je toho na mě moc.
Není tady
A víte, že jste mě docela uklidnili? 
Nj, vždyť my určitě nějakou tu aktivitu a zájem společný máme a o koníčkách a zájmech, který děláme osamotě, si pak můžem poklábosit 
Není tady
Tak jsem o tom přemýšlela a dospěla jsem k závěru, že jsme s manželem víc odlišní než podobní, ale myslím že to vůbec nevadí...jsme spolu už 27 let a myslím, že jsme oba spokojení...Je dost velký sportovec - miluje hlavně fotbal a kolo, to já vůbec. Já teda taky nejsu úplný dřevo, chodím na aquaaerobic. Na kolo vyráží několikrát týdně a já jsem ráda, že mám klid na svýho KONĚ - francouzštinu. Zítra zas vyráží na celej den na kolo a já se těším, jak si budu v klidu poslouchat nový francouzský písničky (dneska mi přišel dáreček - 3 CD od francouzské ambasády - za zásluhy
, dívat se na fr. filmy a číst si ve fr. Večer si o tom pak vykládáme, kdo co zajímavýho zažil, prožil a objevil a vzájemně nás to obohacuje. Já zas jezdím na stáže a na školení, zatímco on se mezitím stará o domácnost a o děti. Politický názor máme skoro stejný a chodíme spolu do divadla, na návštěvy, k vodě.
Mary. one - nenut´se jezdit s ním, když tě to nebaví, dělej si mezitím radši něco co baví tebe a budete oba spokojení!
Není tady

taková, kterou oba považují za snesitelnou a hlavně, chtějí ji snášet
Není tady
Soleil napsal(a):
Mary. one - nenut´se jezdit s ním, když tě to nebaví, dělej si mezitím radši něco co baví tebe a budete oba spokojení!
No, zase chci, abychom se vůbec viděli, tak se čas od času přizpůsobím.
Jinak by měl přítel pořád svoje nezávislý programy.. my jsme oba introverti, já si introvertím v interiéru, on v exteriérech, má svoje osamělý aktivity venku. Vystačí si. Klidně celé odpoledne projezdí na kole, motorce, pak si to kolo nebo tu motorku různě opravuje, vylepšuje,... posiluje... brouzdá na netu... věnuje se amatérské astronomii... fotografuje .. on má těch koníčků hodně moc.
Já zase ráda čtu, kreslím, maluju, zavřu se v kuchyni a vařím, starám se o psa, kytky... Taky mám hodně ráda svůj čas o samotě a užívám si ho, na druhé straně nás ty naše rozdílný introvertní aktivity odvádějí od toho, být spolu 
Není tady
Soleil napsal(a):
Tak jsem o tom přemýšlela a dospěla jsem k závěru, že jsme s manželem víc odlišní než podobní, ale myslím že to vůbec nevadí...jsme spolu už 27 let a myslím, že jsme oba spokojení...Je dost velký sportovec - miluje hlavně fotbal a kolo, to já vůbec. Já teda taky nejsu úplný dřevo, chodím na aquaaerobic. Na kolo vyráží několikrát týdně a já jsem ráda, že mám klid na svýho KONĚ - francouzštinu. Zítra zas vyráží na celej den na kolo a já se těším, jak si budu v klidu poslouchat nový francouzský písničky (dneska mi přišel dáreček - 3 CD od francouzské ambasády - za zásluhy
, dívat se na fr. filmy a číst si ve fr. Večer si o tom pak vykládáme, kdo co zajímavýho zažil, prožil a objevil a vzájemně nás to obohacuje. Já zas jezdím na stáže a na školení, zatímco on se mezitím stará o domácnost a o děti. Politický názor máme skoro stejný a chodíme spolu do divadla, na návštěvy, k vodě.
Mary. one - nenut´se jezdit s ním, když tě to nebaví, dělej si mezitím radši něco co baví tebe a budete oba spokojení!
Soleil, to mám s těma cizíma jazykama stejně - já mám zase ráda angličtinu, ráda si čtu články na wikipedii v angličtině, dívám se na anglický a americký filmy v originále, těší mě to, když rozumím a když rozumím čím dál víc. Dřív jsem cvičila jógu, to se mi tou zlomenou nohou jaksi přetrhlo a ne a ne se k tomu vrátit... u mně totiž hrozně trvá než si z něčeho udělám trvalý návyk.. jinak jsem schopná cvičit jednou jo a pak dva tři dny nee, což k ničemu není.
Pokud jde o politiku, máme to s přítelem naprosto stejně... což je dobře. Kdyby měl partner jiný politický názor než já, přežila bych to v pohodě asi jedině v případě, kdy by mi ho nevnucoval. To ať si pak má jakej chce, když toleruje můj, budu i já tolerovat jeho.
Upravil(a) mary.one (12. 6. 2009 21:55)
Není tady
mary.one napsal(a):
Soleil napsal(a):
Mary. one - nenut´se jezdit s ním, když tě to nebaví, dělej si mezitím radši něco co baví tebe a budete oba spokojení!
No, zase chci, abychom se vůbec viděli, tak se čas od času přizpůsobím.
Jinak by měl přítel pořád svoje nezávislý programy.. my jsme oba introverti, já si introvertím v interiéru, on v exteriérech, má svoje osamělý aktivity venku. Vystačí si. Klidně celé odpoledne projezdí na kole, motorce, pak si to kolo nebo tu motorku různě opravuje, vylepšuje,... posiluje... brouzdá na netu... věnuje se amatérské astronomii... fotografuje .. on má těch koníčků hodně moc.
Já zase ráda čtu, kreslím, maluju, zavřu se v kuchyni a vařím, starám se o psa, kytky... Taky mám hodně ráda svůj čas o samotě a užívám si ho, na druhé straně nás ty naše rozdílný introvertní aktivity odvádějí od toho, být spolu
Jo, to chápu, aspoň něco byste spolu mít společnýho měli! Co ten pes? nechodíte na procházky spolu? A co do kina, do divadla? Plánujete mít spolu děti? To pak budete mít společný je! 
Není tady
Soleil napsal(a):
mary.one napsal(a):
Soleil napsal(a):
Mary. one - nenut´se jezdit s ním, když tě to nebaví, dělej si mezitím radši něco co baví tebe a budete oba spokojení!
No, zase chci, abychom se vůbec viděli, tak se čas od času přizpůsobím.
Jinak by měl přítel pořád svoje nezávislý programy.. my jsme oba introverti, já si introvertím v interiéru, on v exteriérech, má svoje osamělý aktivity venku. Vystačí si. Klidně celé odpoledne projezdí na kole, motorce, pak si to kolo nebo tu motorku různě opravuje, vylepšuje,... posiluje... brouzdá na netu... věnuje se amatérské astronomii... fotografuje .. on má těch koníčků hodně moc.
Já zase ráda čtu, kreslím, maluju, zavřu se v kuchyni a vařím, starám se o psa, kytky... Taky mám hodně ráda svůj čas o samotě a užívám si ho, na druhé straně nás ty naše rozdílný introvertní aktivity odvádějí od toho, být spoluJo, to chápu, aspoň něco byste spolu mít společnýho měli! Co ten pes? nechodíte na procházky spolu? A co do kina, do divadla? Plánujete mít spolu děti? To pak budete mít společný je!
S tím psem... buď přítel přijde (resp. přijede na kole) za mnou, tak aby nebyl hned tak rychle fuč (on by mi dal jenom pusu a frčel, trumbera jeden
), navrhnu společnou procházku a beru i psa. Nebo někdy chci vidět přítele, tak vezmu psa a jako by náhodou se stavím na chviličku i za přítelem. ... Děti nevím, jestli plánujem, spíš se dá říct: teoretizujeme o nich
stejně tak zatím pouze teoretizujeme i o svatbě... Jj, do kina občas zajdem. Nebo do zoo, na nějakej ten výlet (ale to je problém se shodnout, kam pojedeme - o tom už jsem psala), na pivko
...
Není tady
mary.one napsal(a):
... ty naše rozdílný introvertní aktivity nás odvádějí od toho, být spolu
...
Můžu se zeptat? Jaké jsou ty chvíle, ten čas, kdy spolu jste? Je to příjemné, nebo znervózňující? To by totiž určitým způsobem mohlo být směrodatné, podle mne... 
Není tady
Čas napsal(a):
mary.one napsal(a):
... ty naše rozdílný introvertní aktivity nás odvádějí od toho, být spolu
...
Můžu se zeptat? Jaké jsou ty chvíle, ten čas, kdy spolu jste? Je to příjemné, nebo znervózňující? To by totiž určitým způsobem mohlo být směrodatné, podle mne...
Příjemné, hodně
pro oba 
Není tady
mary.one napsal(a):
Čas napsal(a):
mary.one napsal(a):
... ty naše rozdílný introvertní aktivity nás odvádějí od toho, být spolu
...
Můžu se zeptat? Jaké jsou ty chvíle, ten čas, kdy spolu jste? Je to příjemné, nebo znervózňující? To by totiž určitým způsobem mohlo být směrodatné, podle mne...
Příjemné, hodně
pro oba
Tož není co řešit ne?
Dokonce bych řekla, že do budoucna to otevírá nové obzory (až se naučíte vycházet si vstříc, jů, já bych to viděla dokonce jako velmi vzrušující, přitažlivé, lákavé a..., hm, možná i záviděníhodné... Držím palce! 
Není tady

L_aura napsal(a):
Klubko napsal(a):
Judita napsal(a):
Ještě chci podotknout, že lidi nemusí spojovat jenom koníčky, může to být i stejné vnitřní naladění, podobné vidění světa...
Určitě. U někoho je to může být i stejný politický náhled
Myslím, že alespoň nějakého koníčka by měli mít stejného nebo, aby se vzájemně nevylučoval. Prostě, aby mohli volný čas trávit také spolu a nenudit se.
My sme s bývalým mali spoločnú trampskú partiu, s ktorou sme chodili na víkendy, kratšie dovolenky a občas si zahulákať s gitarou aj cez týždeň. Blbé bolo, že nám časom zrušili krčmu, kde sme sa schádzali, partia sa rozpadla... Nalši sme si síce iných spoločných kamarátov, ale tam už bolo to vyladenie trochu iné a postupne sme mali každý iné koníčky. Takže aj ten spoločný koníček môže byť otázny...
Není tady

mary.one napsal(a):
Ještě jsem chtěla napsat - my se spolu někdy trápíme - přítel má zejména rád kopečky, nejlépe putovat po zříceninách hradů (bývají na kopcích), po rozhlednách (taky samozřejmě na kopcích). Snažím se mu někdy vyhovět a jdu s ním, ale já z toho nic nemám, celou dobu jenom vnímám, že jdu do nějakého téměř strmého kopce, nahoře si vynutím přestávku, trochu to ze mě spadne a konečně vnímám, že: ano, to je ale nahoře krásně. Ale fakt odmítám jít šíleně rychle do šíleně strmých kopců, chci z toho i něco mít. Takže trpí zase on, protože on by šel dál, rychleji, strměji, což kvůli mně nemůže :-) Ono je to dáno asi taky tím, že já nemám moc kondici, nedávno jsem měla zlomenou nohu s komplikacemi, takže jsem pak nějakou dobu vnímala nohu jako ne zcela svou a občas bolí i teď, ale nikomu to moc neříkám.. a snažím se mu stačit, ale taky se ohrazuju, když je toho na mě moc.
No, my s priateľom tiež robíme kompromisy... v dĺžke a náročnosti túr. Hlavne si nesmieme začať ujasňovať, či je to túra alebo prechádzka
, to sa pohádame spoľahlivo. Ale máme pekné spoločné zážitky vďaka tomu, že on je ochotný spomaliť a počkať na mňa - bez kondície a fotiacu každého mravca
- a ja som ochotná neomdlieť pod kopcom, ale pokúsiť sa naň vyliezť. Aj on aj ja máme po jednej záľube, ktorú ten druhý zdieľať v podstate nemôže, aj keby chcel, ale to považujem za Ok, lebo máme ešte ďalšie, na ktorých sa mlčky a bez problémov zhodneme. A odlišní samozrejme sme
, ale asi menej, ako s predošlými partnermi(preto sú to všetko už ex).
Ja si rada rozšírim obzory a skúsim trebárs aj nového koníčka, ale zasa tiež to má svoje limity. Podmorské potápanie ani extrémny snowboarding mi nehrozia, niektoré veci môžem vyskúšať jednorazovo(zoskok padákom alebo bugee jumping), ale asi nie ako stále hobby... a čo považujem za dôležité, sú skutočne tie priority. Naopak temperament - tam si hľadám skôr odlišných hclapov, než som ja...
asi aby ma ťahali k aktivitám a inšpirovali.
Není tady
jo jo, život je kudrnatej......
I to co napsal Nico - je ze života. I tohle znám, i když osobní zkušenost tuto nemám.
Děcka, ...prostě, ...zase skončím při úvahách o rozdílnosti, lásce, vztazích atd..u jednoho....nemůžu jinak.
A to je: partner, manžel, přítel, milenka - nejsou základním kamenem života. Tím jsme my sami. Každý z nás. A proto se musí založit jóóó pořádně! A ten partner-manžel je nadstavba (krásná příjemná), bonus, cosi, co přijde samo. (áájééé ..zase mám pondělní debilitu vyjadřování..
). A proto na něm nelze založit život. Proto můžeme být zde, v této fázi, ochotni a schopni kompromisů a tolerance, i velkorysosti. Protože už máme svý jistý - totiž postavenou - hotovou - sebe. (stylisticky a gramaticky nezdařeno - vím
)
Není tady