PavlaH napsal(a):

Ad nahá je krásná - přijde mi to jako instantní návod na konzumní štěstí. Dobře se obleč, hezky se namaluj, kup si něco pěkného, pořid si plastiku a jistě se budeš cítit líp, ale ono to instantní štěstí takhle nefunguje. Možná že si holčiny za kamerami mákly do bolístek, nic co by přitahovalo oko kamery, pokud ano, pak jedině dobře, pokud ne, tak do tří měsíců jsou tam kde byly...

Viš co? Jednou jsem vyhrála jakousi tu proměnu od hypermarketu..., udělali mi vlasy asik za 800, kosmetiku (počítat se mi nechce...), dostala jsem šminečky, bižu..., oblečení asi od tří firem (reklama, že jo...), drahou kabelku, cca troje boty mi nabídli za 50% slevu, na což jsem neměla... atd.atd., profesionální fotky, tři týdny jsem "visela" v obchoďáku na obrovských bild boardech..., myslela jsem si: "fraška",... ale... (a to úpřimně, po takové slávě opravdu netoužím...)... jednak příjemný pocit neznámého původu, jednak, v drogerce jsem přestala lovit ve slevách a začla hledat "slevy" aspoň ve SVÉ značce, kt. mi vyhovuje, oblečení si občas vyberu taky podle toho, co "se mi líbí" a nejenom ve "výprodeji"..., prostě MALÝ KRUČEK, ale rozhodně vpřed... Já nevim. Nejsem náročná, ani žádná "puťka, ale... když dostaneš cosik darem, bez NÁMAHY, může to sloužit jako "odrazový můstek"..., to nemusejí být vždy "perly pro svině", fakt ne...

Mám silný pocit, že jo... a to VŽDY!
Když obal je "ňam", tolerujou všecko, co my si myslíme, že je nesmírně důležité... uklizeno, děti opatřeny, plná lednice...
Já už bych to dnes, jako "starší zkušená žena v letech" viděla asi tak:
Dveře otevře divoká čertice v podvazkách a možná i bičem v ruce, předvede se v "plné parádě", a pak si může klidně "nandat tepláky a předložit své požadavky"... (opravit kohoutky, zaplatit složenky... a tak pod.)

Od tebe, Kaliku, to my, křehké dívky, můžeme brát, jako... "návod"?

Já má dojem, že krása člověka roste úměrě k duševnímu vývoji. Nenarostou k tomu dlouhé - metr blonďaté vlasy, ale na tváři se vyrovnanost odrazí. Krása je neuchopitelný pojem, takže těžko se měří..
I zlost a nenávist jsou z obličeje čitelné.

K čemu mi budou míry modelky, dokonalá tvář atd, když budu vnitřně placatá a nebudu spokojená sama se sebou,?
Také není špatné oboje spojit, že?

ViktorkaLove napsal(a):

Selima napsal(a):

ViktorkaLove napsal(a):

Co, předělat mě k obrazu svému? Ne. To nejde. Jsem tvrdohlavá. A jak jsi správně postřehl, nemám zájem se "předělávat"...

Ale mám zájem předělávat druhé... To je zaujímavé, ale bohužiaľ dosť bežné.

No, pokiaľ si tú prvú vetu tam zapísala ako za mňa, tak si sa sekla. Nemám záujem o "prerobených ľudí", lebo sa trápia (skor, či neskor). Možno si to pletieš s tým mojím "s niekým súhlasím, a s mnohými nie"..., ja si tých "svojich" nájsť viem (aj tu), a vyrábať ich nemusím.
To ty sa zamysli, či spomeň si, koľkokrát ty píšeš, ale toto by si mohla robiť takto, a tamto tak (to je prerábanie, nie?), napr.: ..."Iste, ale milovať ho môžeš aj tak, nie? Nie jeho chyby, ale jeho ako ľudskú bytosť. Môžeš nazvať chyby chybami - ja to tak rozhodne robím - ale nemusíš zatratiť celého človeka, nie? A aj keby si sa rozhodla od neho odstrihnúť, môžeš ho mať rada...", to sú tvoje slová. Podsúvaš mi, ako mám mať niekoho rada, lebo ja, podľa teba, ho "mám rada zle". A vidíš? Ja ho najviac, ako možem, možem milovať iba tak, ako som napísala. Tak kto koho prerába, či kritizuje a odsudzuje?

Neviem to napísať jemnejšie ako slovesami - MOHLA BY SI, MOŽEŠ... je to návrh. Nie prerábanie. Aj preto som tam napísala o sebe a o tom, ako to robím ja. Ako to robíš ty, to neovplyvním(ani nemienim), ale námet na zamyslenie ti dám. Čo s ním urobíš, je tvoja vec, ja ťa skontrolovať neprídem. Nemám rada, keď sa ma snažia prerábať, tak by som to nerada robila druhým. Aj tak nemá cenu nejaké násilné prerábanie zvonku - len ak to chceš TY SAMA.