14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Tak se to stalo i mě.. U měsíc jsem bez práce, lítám po pohovorech jak blbá a.. nic.. jsem z toho patná, nespím, hubnu.. co o to, partner se stará, zabezpečí nás, ne něco najdu, ale ten můj vnitřní pocit.. to je prostě.. hrůza..
Teď nevyla jedna nabídka, ke které jsem se hodně upínala, docela mě to porazilo.. Co dělat? Jak být v klidu? A hlavně jak NAJÍT KONEČNĚ PRÁCI?
Není tady
A co takhle uívat si toho, e - přechodně - nemusí chodit do práce? e nemusí ráno vstávat?
Pokud Tě přítel podrí... dej si třeba měsíc, kdy nebude dělat NIC, ani hledat práci - a uívej si to.
A po tom měsíci samozřejmě zase začni hledat... - třeba během toho měsíce na něco přijde, co Ti uniklo, při honění se za prací...
Není tady
Vyuij komplet vechno, co ti nabízí pracák - chňapni po rekvalifikaci, po velijakých kurzech, já tak získala úplně zadarmo velmi dobrý PC kurz a nala jsem si dobré, a po roce jetě lepí místo...
Není tady
Nepla - měsíc je tak akorát "zkuební doba" na to, abys poznala co a jak musí dělat. Neva se na jednu monost - tím víc tě zdeptá, kdy to neklapne, spí to ber jako trénink k získání něčeho lepího.
Jestli ti to pomůe - hledala jsem práci tři měsíce, fyzicky obela v průměru 5-7 potencionálních zaměstnavatelů týdně, telefony, maily a faxy ani nepočítám (ale lo to do stovek).
Jak radí Bety - vezmi, co pracák dává... ale NESPOLÉHEJ na to, e ti najdou místo. Ten "výběr", co tam mají, je dost hrůza a mě rovnou bylo řečeno, e kdy si nepomůu, nabídnou mi pouze tzv. "dělnické profese", co obnáelo mytí nádobí, prodej ve stánku a podobně. Ale choď tam jak si přejou, za nepříjemnosti to nestojí.
Není tady
Já jsem byla na pracáku skoro 4 měsíce a hledala jsem si sama kde se dalo, nemohla jsem najít tak jsem vzala aspoň prodej u soukromníka v obchodě, na půl směny a za polovinu minimální mzdy, jenom abych nezůstala úplně doma, a zajímala jsem se pořád o nabídku kurzů a rekvalifikací. Je výhodné to vyuít, kde dnes dostane něco zadarmo! Pořád jsem ale koukala kde je co volné a ono se časem něco najde. Zajímavé je, e kdy člověk vezme i patné místo, tak najednou se dozvídá o lepím a lepím místě, jakoby se ty příleitosti přitahovaly. Holt je potřeba dostat se mezi lidi, neuzavřít se doma, nepohrdnout horí prací s tím, e se mi to nevyplatí... taky je dobré poptávat se po známých, oni třeba sami o ničem neví, ale zmíní se dalím lidem, nebo se doslechnou e někde je volné místo a řeknou ti to atd.
Jetě jsem si vzpomněla, e je dobré zasílat ádosti o místo se svojím strukturovaným ivotopisem, zaměstnavatel si je zaloí, zrovna třeba nic volného nemá, ale náhle mu vypadne člověk, nutně potřebuje náhradu a sáhne do těch "zásob"... co kdybysme zavolali paní té a té, dávala si sem ádost...
Upravil(a) Bety (10. 6. 2009 18:01)
Není tady
Je to tak jak píe Bety - chtěla jsem svýho času změnit zaměstnání a tak jsem poslala svůj ivotopis vude moně....Ozvali se mi po roce, e se jim uvolnilo místo a já jsem po něm hned chňapla
Není tady
Filousko,taky není na kodu si dát svůj ivotopis na internet,tam kde jsou stránky s volnými pracovními místy( takové stránky má ministerstvo práce )a zaloit třeba své agenty,kteří tě pak přes mail informují o nových pracovních místech,podle tvých poadavků.
Někdy to není hned a měsíc,myslím,e není jetě tak straná doba. Záleí i natom odkud jsi,tady na SM hledají lidi práci daleko déle,nemluvě o těch zdravotně postiených,firmy by měli nějaké procento takových lidí zaměstnávat a opak je pravdou,dále nabídek je málo a nezaměstnaných tady přibývá,obvzlá v poslední době. Hrozí to i u manela. Ná známý u stejné firmy jako manel,je,u právě bez práce,pár dní. Na jedno místo je x-desítek neli stovek lidí a to beze srandy. Take konkurence na jedno místo,opravdu velká. Já jsem byla bez práce cca rok a čtvrt,na pracáku vzhledem k mému zdrav.omezení a zkrac.úvazku vzhledem k dětem(taky nemocným) i mé nemoci mi kadou návtěvu říkali,nic tu pro vás nemáme a tak jsem si sama nala,aspoň brigádu,abych neseděla doma,o financích se nedá mluvit vůbec,ale beru to jen jako dobu přechodnou,ne najdu něco lepího..i kdy tam mě to docela baví. Na druhou stranu u mi,ale bylo od majitelky řečeno,e pokud se to jedno místo uvolní,e si mě tam nechá na normální pracovní úvazek,take uvidíme.. ,kdy né budu muset hledat znova..
Tak drím pěsti,a brzy něco najde.
Tak myslím, e u jsem na dobré cestě se zbláznit. Toti teď asi u opravdu přijdu o práci. U asi končíme, museli jsme si vybrat jen část dovolené, která připadala do konce. Co bylo na tom nejhorí, to je to, e se o tom u tak rok mluvilo, e skončíme, e zase ne, e zase ano, a tak pořád dokola. Jetě přilo jedno velké propoutění, vude nervozita, kolegyně najednou protivné jak nikdy. Kdyby to bylo raději rychle, bez toho věčného doufání. Nyní jsem u tak přecitlivělá, e stačí, aby se manel bavil se svou sestrou o tom, jak jim vychází dovolená na Vánoce, a musím odejít. Jsem jak ena, co nemůe mít děti, a nemůe slyet o dupačkách a dudlících. Nevím, jak tohle vůbec zvládnu, navíc mi dost lidí říká, e práci nenajdu. Mám maturitu z ekonomky, z dávných dob. Nejsem ničím vyučená, jsem prostě nic, nikdo.
Upravil(a) luminka (17. 8. 2009 5:08)
Není tady
Ale lumi - určitě něco umí a chytí se, neboj práce je spousta, pokud se jí člověk nebojí a je schopen kompromisu. Jě moné, ře člověk načas půjde na nějaké "podřadnějí" místo - ale větinou je to právě proto, e potom přijde něco o moc lepího nezoufej
Není tady
Luminko neblázni. To jen jen chvilková depka. Tu má asi kadý , kdy přijde o rpáci. Má praxi, zkuenosti... dneska se na koly zas a tak nekouká. Hlavně se z toho nenervuj. Pak to bude jetě horí. Zkus být nad věcí a jen tak po očku koukej po monostech , které má kolem sebe. Uvidí, e se to vykulí samo a k tvé spokojenosti
Není tady
Luminko, je to stres a patně by to nesl kadý, ale zdá se mi, e to proívá opravdu hodně a e si tím moná a ubliuje. Co je na tom pro tebe nejhorí? Je to ta nejistota? Finanční stránka? Bojí se odmítnutí při hledání nové práce? Bojí se, e tě nikdo nebude chtít zaměstnat? Nebo má strach ze změny?
Zkus si nad tím popřemýlet, třeba se dozví něco důleitého o sobě
Byla jsem teď bez práce a u zase práci mám, ale několik měsíců jsem nevěděla, co bude, a nevěděla jsem, jak dlouho to potrvá. Vím, jak je to nepříjemné, ale fakt jsem nepřila na to, čemu bych pomohla, kdybych se hroutila a nervovala.
Mmch na inzeráty nabízející práci účetní jsem v posledních týdnech naráela na webu docela často
Upravil(a) Judita (17. 8. 2009 18:51)
Radu, jak se nezblaznit, nemam. Bez prace jsem sice nebyla, ale prozila jsem mucivych nekolik mesicu, kdy se nevedelo, zda v me pozici zustanu a az do posledniho tydne to vypadalo, ze budu muset odejit. Hledala jsem praci preventivne vsude kolem, jak v realu, tak hlavne na internetu brouzdanim po webovkach, hledanim pracovnich moznosti, delala jsem si pruzkum, kdo je ted nejvice zadany v mem oboru a i trosinku vzdaleneji mimo obor, co maji za pozadavky, zda mam neco si doplnit, udelat nejaky kurs, zkousku, atd atd.
Taky jsem mela obavy, ze se zblaznim, ale zamestnala jsem svoji mysl prave hledanim jine prace a to mi pomohlo prezit. Rikala jsem si celou dobu, hlavne byt v klidu, kdyz nebude tato prace, urco na me ceka jina a lepsi. A cekala.
Upravil(a) Olympia (14. 4. 2010 18:34)
luminka napsal(a):
Tak myslím, e u jsem na dobré cestě se zbláznit. Toti teď asi u opravdu přijdu o práci. U asi končíme, museli jsme si vybrat jen část dovolené, která připadala do konce. Co bylo na tom nejhorí, to je to, e se o tom u tak rok mluvilo, e skončíme, e zase ne, e zase ano, a tak pořád dokola. Jetě přilo jedno velké propoutění, vude nervozita, kolegyně najednou protivné jak nikdy. Kdyby to bylo raději rychle, bez toho věčného doufání. Nyní jsem u tak přecitlivělá, e stačí, aby se manel bavil se svou sestrou o tom, jak jim vychází dovolená na Vánoce, a musím odejít. Jsem jak ena, co nemůe mít děti, a nemůe slyet o dupačkách a dudlících. Nevím, jak tohle vůbec zvládnu, navíc mi dost lidí říká, e práci nenajdu. Mám maturitu z ekonomky, z dávných dob. Nejsem ničím vyučená, jsem prostě nic, nikdo.
Blázní? dobrá účetní je i dneska k nezaplacení
Těch je pořád nedostatek. V celé republice a co teprve v Praze.
majkafo, ne e bych chtěla luminku nějak podceňovat (nevím, co dělá nebo dělala), ale mezi "maturitou z ekonomky, z dávných dob" a "dobrou účetní" je sakra rozdíl.
Není tady
I v naem věku, pokud někdo chce a má na to buňky, můe se stát dobrou účetní. Základ má, jestli má v hlavičce srovnáno fungování má dáti a dal, nevidím problém. Mám kolem sebe několik příkladů, které mou teorii potvrzují. Mám třeba v účtárně kolegyni v mém věku, která několik dost let pracovala jako prodavačka, protoe nemohla sehnat práci jako účetní, zkusili jsme to s ní - super.
Ale pravda, luminčina věta - nejsem ničím vyučena a mám jen dávnou maturitu z ekonomky - mě dost zarazila. Furt si myslím, e maturitu z ekonomky lze stavět na roveň - něčemu vyučena, nechci-li rovnou říct, e někdy to můe být i stupínek vyí.
Nu, a jestlli si luminka v sobě bohuel nastavila, cituji: jsem prostě nic, nikdo. Tak to tak prostě je. Ale to u jsme s ní řeili na psychologické. A furt ádná změna.
Upravil(a) majkafa (19. 8. 2009 19:42)
Judita napsal(a):
Luminko, je to stres a patně by to nesl kadý, ale zdá se mi, e to proívá opravdu hodně a e si tím moná a ubliuje. Co je na tom pro tebe nejhorí? Je to ta nejistota? Finanční stránka? Bojí se odmítnutí při hledání nové práce? Bojí se, e tě nikdo nebude chtít zaměstnat? Nebo má strach ze změny?
Zkus si nad tím popřemýlet, třeba se dozví něco důleitého o sobě
Byla jsem teď bez práce a u zase práci mám, ale několik měsíců jsem nevěděla, co bude, a nevěděla jsem, jak dlouho to potrvá. Vím, jak je to nepříjemné, ale fakt jsem nepřila na to, čemu bych pomohla, kdybych se hroutila a nervovala.
Mmch na inzeráty nabízející práci účetní jsem v posledních týdnech naráela na webu docela často
Co na tom tak patně snáím? Asi to, e u mě trvá vechno dlouho, ivotní změny se u mě skoro nedějí, take, dlouhá mateřská, dlouhé období na pracáku, 12 let zaměstnání, take si myslím, e zas bude dlouhé období na pracáku, ne-li a do důchodu. A bojím se, e budu jen přítěí pro rodinu. Právě přítí rok jsme chtěli jet na dovolenou, za celé manelství jsme nikde nebyli a to mi velmi vadilo, právě teď jsem tak moc chtěla hezky vypadat, právě teď má dcera bohaté kamarádky a snaí se jim vyrovnat, a teď toto. Neraďte mi, a jde dcera na brigádu, ona chodí kadé prázdniny, pokud to jde. A kdy se sejdeme se vagrovou, řeč se točí okolo dovolených a okolo důleitosti její práce, o tom, jak jsou sledovány, kontrolovány, a jak u mají práce zase dost. A deptají mě kolegyně, které si brousí zuby na místa, kde je teprv snad poloen základní kámen. Moje velká nevýhoda je, e jsem na tom patně s řízením auta, nemůu se do toho po letech vpravit. A moje výhoda je, e bych dělala snad cokoli, asi kromě práce v prasečáku, a víte, e mě to u někdo navrhoval, a se tam zeptám. Nechápu, proč ta kolegyně si myslí, e práce v prasečáku je pro mě a na ni čeká něco lepího. Samozřejmě, e se bojím, e mě nikdo nezaměstná, víte, já tak nějak nejsem dost bystrá, do veho mě musí někdo postrčit, nerada to píu, ale nejde to změnit a je to na mě asi vidět. To je pak vzdělání na houby. A někdo bystřejí, kdo hned vidí, co je potřeba, jak nai říkali "hned přiskočí" nebo jak se říká "umí se k práci postavit", ten můe mít jenom základku. Já se musím naučit nějakou rutinní činnost a tu pak spoustu let dělat. Bojím se taky změny, hlavně prvního týdne v práci, ne zjistíte, jak se píe výkaz, objednává jídlo, dojdete si na vstupní prohlídku (kde se jetě bojím, e mi něco najdou), prostě jsem ze veho vykulená. Ale před 12 lety, kdy jsem hledala práci, jsem se takto hrozně nebála.
Upravil(a) luminka (23. 8. 2009 5:00)
Není tady
Tady asi těko najde pomoc, protoe u hodně dlouho si stěuje pořád na to samé, a vůbec nic s tím nedělá. Změnit tomůe jen ty sama, ale ty bys ráda čáry-máry fuk aby to bylo zařízený a tak to nefunguje.
Není tady
Luminko, pomáhá ti ve tvém ivotě, e se bojí?
Co se takhle přestat bát? Jde to. Ale jak píe Bety, bez tvého přičinění ti pečené holuby do huby samy nenalítají.
Btw tvá věta - dcera má teď bohaté kamarádky a snaí se jim vyrovnat, je varující. Nevidí, es předala dál to negativní? Vdy ty se taky neustále snaí někomu vyrovnat. Co u se na to vykalat a ít si svůj ivot bez srovnávání?
A e jsi chtěla TEĎ hezky vypadat? Co ti brání? Na to nejsou zapotřebí peníze. Psalas někde, e má nadváhu. To lze změnit i bez peněz. Kdy bude chtít. Dokonce lze i uetřit, kdy bude míň jíst. A udělat něco uitečného, kdy se bude víc hýbat.
U 12 let jsi nebyla v nové práci ale zcela přesně ví, jaké hrůzy tě čekají. Váně tě nechápu.
Změnit sebe je ve tvých rukou. Je to to nejlehčí a zároveň nejtěí co můe udělat. Nejlehčí - kdy bude skutečně chtít. Nejtěí - kdy bude akorát fňukat a místo na sebe koukat kolem sebe, jak to mají jiní a srovnávat.
Lumince není ani rady ani pomoci.
Není tady
luminko, musím říct, e s tou hlákou o tom, jak má dcera bohaté kamarádky a chce se jim vyrovnat jsi mě překvapila. zrovna do tebe bych řekla, e jsi rozumnějí a tohle z tebe nevypadne. má dost zvlátní ebříček hodnot a dcera ho přebírá
jiank jestli má ekonomku, co si zksit od pracáku k tomu udělat kurz účetnictví, a si vechno osvěí ? třeba by ses pak někde uplatnila jako účetní. a neříkej, e bys to nezvládla, pokud má střední kolu, nejsi ádnej tupoň.
nebo zkus jazyky, cokoliv. neboj se pořád veho, ber to jako výzvu. nejsi přece ádný máslo, aby ses tím nechala poloit. kdy se bude bát, nikdy nepřekročí svůj stín. prostě jdi do toho a neil dopředu z toho, jak si zvykne v nové práci, jestli se naučí trohle a tamto. naučí se to ostatní, naučí se to i ty.
a ví luminko, jak jsi psala, e tě někdo posílal do prasečáku. problém je v tom, e jestli takhle o sobě pořád přede vemi pochybuje, budou se na tebe někteří dívat jako na něco míň a podle toho s tebou jednat. prostě s kde kým svoje pochyby a strachy neře, i kdy je třeba má (máme je někdy vichni). nejsi o nic horí ne kdokoliv jinej, prostě si víc věř a neře pořád co bude a jak bude. na to je dost času a to přijde.
Není tady
U je to tady. Je sice jetě naděje, e by se firma znovu rozjela a vzali mě zpátky, ale u jen vidět ty papíry z pracáku je deptající. U jen to jejich logo. Na psychiku je to hrozný nápor. A jetě kdy z rodiny nikdo neví, co to je pracák. Já to u budu vědět podruhé. Jako by byl člověk praivý. Třeba se vagrovou u se ani nechci stýkat. Pořád ta mylenka, e ona pracuje. A pomoci mi nemůe, mají tam práci tak akorát pro sebe a jsou rádi, e ji jetě mají. Samozřejmě mě napadla mylenka neupínat se na tu naději a hledat něco jiného, ale při dnení krizi v to vůbec nedoufám. Bydlím v takovém místě, odkud je těké se někam dostat. Moje první cesta by měla vést zpátky do autokoly, na kondiční hodiny. Toho se taky bojím, řízení mi nikdy nelo, ale bohuel to bude nutné. I kdybych jezdila tam, co dosud, mohly by hrozit odpolední směny a autobusy z odpolední u nejezdí. Vůbec si nevěřím, vůbec nechci nikoho vidět, vůbec nevím, kam se bude ubírat můj ivot, jestli se třeba na mě nevykale manel. Situace je tragická, taky proto, e je dítě na V, druhé se tam chystá (mají více sebevědomí, po mně tedy nejsou) a peníze potřebujeme.
Upravil(a) luminka (28. 10. 2009 7:56)
Není tady
Lumi, zájdi si k psychológovi... ty s atýra, a mono úplne zbytočne. To peklo porovnávania sa - s kolegyňami, so vagrinou, s hocikým - neprejde, ani keby ti v podniku podpísali definitívu. Nemá chu i lepie, bez tých zbytočných strachov a porovnávaní?
Není tady
luminko a přemýlela jsi o tom, e by sis třeba udělala ivnostňák a zkusila něco sama? Nevím, co by tě bavilo...ale za úvahu to určitě stojí . Nevě hlavu, zkus to brát jako anci začít znovu. Mě by třeba bavilo mít svou ivnost, být svým pánem a taky doufám, e se k tomu jednou dohrabu. Nevadilo by mi, e bych v práci trávila spoustu času, mě se líbí být svým pánem. Co ty na to?
Není tady
Je mi líto, e se tolik trápí případnou ztrátou zaměstnání... I já přila o místo a musela od září hledat nové, zjistila jsem, e i v době krize si mohu vybírat a nakonec jsem sehnala zajímavějí a lépe placenou práci ...píe, e má dvě děti, za to abych je měla taky bych vyměnila vechny práce světa
Nepíu to proto, e bych se chtěla vychloubat novou prací, ale proto, e to co v ivotě nejvíc chci nepřichází....Zkus se na to podívat tímto pohledem a třeba ve uvidí v novém světle! Jak se tu u psalo, ber to jako příleitost a neboj se, má rodinu a to je výhra, věř mi
Není tady
Tojo, to je smutný...já mám natěstí oboje a jsem za to moc ráda. Přeju ti, aby se vám to mimčo povedlo . Je to fakt to nejlepí, co nás v ivotě můe potkat
Není tady