jsem nějak zapoměla podotknout, že jsem na mateřský, takže z toho pohledu jsem to psala .. samozřejmě, že pokud oba pracují, oba se musí podílet na chodu domácnosti .. služku do domácnosti ani omylem
ale přílišná touha žen mít doma přespříliš rodinné typy mužů mi přijde ujetá .. málokterý chlap je takový .. podotýkám, že ne všichni a že je to můj názor, aby mě někdo nenařknul, že házím všechny do jednoho pytle

Ono je otázka, nakoľko sú muži takí "od prirodzenia" a nakoľko sú to stereotypy. Ale z môjho okolia poznám aj väčšinu žien, pre ktoré rodina nie je JEDINÝM životným zymslom, činnosťou a putom... Lenže keď prídu deti, je nutné, aby niekto trochu ustúpil(ideálne obaja)  a našiel sa kompromis, pri ktorom môže rodina fungovať. Kým tam nie sú deti, vidím to ako pomerne jednoduché - tráviť istý čas spolu a istý čas každý sám je normálne a v pohode. O tom, aký je pomer, rozhoduje dvojica a každý z nej spoločnou dohodou. Samozrejme, že je lepšie, ak sa nájdu dvaja podobne založení ľudia. Vyrábať z leva salónov domáceho papučiaka je rovnako zúfalá snaha ako vyrobiť z domáckeho pohodlníčka aktívneho športovca. Zakázala by som zákonom prerábať a znásilňovať prirodzenosť ľudí.

Slávku, myšlenka jistého politologa je krásná, jen bych chtěla vidět ty odvážlivce, kteří se do toho pustí...

Asha napsal(a):

Na slovo "kamarádka" jsem alergická - také jsem byla párkrát "kamarádkou" tak asi i proto ... FB mám taky založený - požírač volného času .... přítel také chodí na jiná diskusní fóra. No a kdyby si můj miláček chatoval s "kamarádkama" a hledal nové kamarádky - tak i když mi do toho nic není ... tak by mi to vadilo a vadí ... každý je tu děsně chytrý. Mě ty pocity příjdou normální, nikdo není dokonalý ... určitě je to o sebevědomí daného člověka. Ale sem už aby se pomali někdo bál napsat, že má nějaké negativní pocity s tímto spojené. Také je mám ... je to blbé, ale je to opravdu problém můj - né přítelův ... vím to, ale tím ty pocity nezmizí. Co s tím ? Na tohle by se tu měla dávat odpověď - né moralizovat - že ty pocity nejsou na místě ... nejsou, ale co s tím - když se objeví ? Já osobně si myslím, že je dobré si o tom promluvit s tou osobou, které se to týká ... né, to v sobě dusit - protože pak hrozí tak akorát výbuch. (jde ještě o to - jestli ty obavy vznikly na základě už prožité zkušenosti). U mě ano - bohužel. Znovu věřit je pak velký úkol, ale dá se to. Snad.

Ale jo, to máš samozřejmě pravdu...
Pokud je nedůvěra na základě zkušenosti s danou osobou, je to těžké. Znám to. Tady v tomhle vlákně to ale zničeho nevyplynulo, ne?
Taky mi vadí spousta věcí - nebo spíš mrzí ve vztahu. Jenže vím, že v mém případě je to hlavně o sebehodnocení a postoji k sobě samé. Pokud je na tom Marusinka stejně, tak je opravdu lepší dokazovat si svou hodnotu nezávisle na partnerovi. I já na tom makám jako drak už asi rok. Ještě to ale není ono

Upravil(a) vikyrek (13. 6. 2009 20:53)

mary.one napsal(a):

Asha napsal(a):

Na slovo "kamarádka" jsem alergická - také jsem byla párkrát "kamarádkou" tak asi i proto ... FB mám taky založený - požírač volného času .... přítel také chodí na jiná diskusní fóra. No a kdyby si můj miláček chatoval s "kamarádkama" a hledal nové kamarádky - tak i když mi do toho nic není ... tak by mi to vadilo a vadí ... každý je tu děsně chytrý. Mě ty pocity příjdou normální, nikdo není dokonalý ... určitě je to o sebevědomí daného člověka. Ale sem už aby se pomali někdo bál napsat, že má nějaké negativní pocity s tímto spojené. Také je mám ... je to blbé, ale je to opravdu problém můj - né přítelův ... vím to, ale tím ty pocity nezmizí. Co s tím ? Na tohle by se tu měla dávat odpověď - né moralizovat - že ty pocity nejsou na místě ... nejsou, ale co s tím - když se objeví ? Já osobně si myslím, že je dobré si o tom promluvit s tou osobou, které se to týká ... né, to v sobě dusit - protože pak hrozí tak akorát výbuch. (jde ještě o to - jestli ty obavy vznikly na základě už prožité zkušenosti). U mě ano - bohužel. Znovu věřit je pak velký úkol, ale dá se to. Snad.

Souhlasím. Vlastně když tady něco takovýho napíšeš, jdeš proti proudu. Ale: proč to nepřiznat. Když mi něco vadí, tak mi něco vadí, ničemu a nikomu nepomůžu, když to popřu. Ty pocity existují a musí se řešit.

Já jsem měla zpočátku taky špatný pocit, když jsem viděla přítelův profil na FB a tam hromadu ženských.

V hlavě se mi to totiž mj. spojilo s tím, že můj bývalý si po čtyřech letech vztahu založil profil na seznamce. Vyloženě proto, aby hledal ženský, i si s nima psal a aktivně je balil. No jenomže my jsme spolu chodili osm let a to ještě když jsem mu řekla, že bychom se měli rozejít, ne, on se se mnou nerozejde, problémy vidím jenom já, on žádnej problém nemá. Hledal si jiný, ale mě pustit nechtěl , dokonce mi dělal po telefonu žárlivecký výstupy, když jsem neměla čas se vidět, protože jsem se musela učit na těžký zkoušky a byla jsem ráda, že vůbec dýchám. To o té seznamce jsem se dozvěděla naplno až rok po rozchodu, kdy jsem náhodou na jeho profil opravdu narazila na netu. Ale silně jsem to tušila už dřív, akorát jsem si namlouvala, že maluju čerta na zeď a že to je přece blbost. Ne. Bylo to tak.

A teď babo raď. Spolehnout se na svý instinkty, nebo ne? V minulým vztahu jsem k nim byla slepá a bylo to špatně. V tomto vztahu si taky snažím říct, že je to blbost... ale jak to doopravdy je, to ukáže až čas.

Nicméně, FB naštěstí není seznamka.

no právě. Takže na otázku bych já odpověděla že na FB spíš ne, na seznamce rozhodně ano

Marusinka napsal(a):

Jasný, ale proč by mělo vidět 10 přátel toho mého třeba známého,že si píšeš ,že půjdeme do kina. Mě to fakt přijde totální odhalení člověka

i tohle má facebook vymyšlené existuje tam chat nebo soukromé zprávy, stejně jako tady, takže kdo si chce zachovat soukromí, fb mu v tom absolutně nijak nebrání. Možná si tvůj muž soukromí zachovat nechce? V takovém případě by si ale cestičku našel, i kdyby facebook neexistoval...

Znovu bych otevřela tohle téma.
Marushince jste ve většině případů radili, že se na to má vykašlat a nechat ho žít. Ale co když si tam chlap vystavuje fotky svého vypracovaného těla a jeho bývalky mu tam píšou, jak moc je sexy a že má úžasný tělo atd. atd. Píšou si tam, kam půjdou spolu pařit a tak. Moje sestra má takového kamaráda, ze kterého se měl stát přítel, jenže jde o to, že on je z města X ona z města Y a všechny ty jeho bejvalky jsou ve městě X, kde on žije. Takže když jí tam předvádí, jak s nima chodí pařit, zatím co s mojí sestrou by se viděl max. 2x týdně, tak to asi není ideál. Co vy na to?

Heřmanka napsal(a):

no asi tolik na to, že je to problém tvé sestry a nikoho jiného ona jen ona ví nebo musí přijít na to,co chce...a její protějšek totéž v bleděmodrém... ty můžeš být jen při ní, ale vše ostatní jde mimo tebe.... včetně rad a rozhřešení...jen náhledy a uhly, k závěru si musí dojít sama...jen tak to bude dobře...

No to je sice její problém, ale to její slzavý údolíčko mám pak doma a ptá se mě, co má dělat. Já už jsem tohoto dotyčného řešila na jiném fóru, před časem objevila jeho erotické fotky na jedněch erotických stránkách, no nějak to rozchodila,ale tenhle borec je zjevně exibicionista, jinak nevím. Asi je to dáno i tím, že je to vrcholový sportovec a má potřebu se předvádět před fanynkama. No tak nevím, mně to moc v pohodě nepřipadá. Za další názory budu ráda.

Marusinka napsal(a):

Já vím, ale fakt mi ty stránky přijdou ujetý, každý se tam má za přítele a pomalu se ani neznají. Připadá mi to ,že každý bojuje mezi každým, kdo tam bude mít víc přátel. Známý nahlížejí k jiným známým a obesílají ty jejich známě ať si je dají taky za přátelé. To se mi fakt zdá přehnaný. Ale každýho věc

Odpoved na tvou prvni otazku: Nevadilo, oba dva mame tam mame profil.
Zajimavy je tvuj nazor na to, jak to funguje. Ja treba nedelam ani jedno z toho, co jsi ty popsala..nebojuju, nenahlizim a neobesilam, svuj cas pouzivam rozumneji. Pro mne je to dobre spojeni s prateli a zajimavymi lidmi v ruznych koutech sveta.  Manzel to ma i jako profesionalni network.

sunyata napsal(a):

Marusinka napsal(a):

Já vím, ale fakt mi ty stránky přijdou ujetý, každý se tam má za přítele a pomalu se ani neznají. Připadá mi to ,že každý bojuje mezi každým, kdo tam bude mít víc přátel. Známý nahlížejí k jiným známým a obesílají ty jejich známě ať si je dají taky za přátelé. To se mi fakt zdá přehnaný. Ale každýho věc

Odpoved na tvou prvni otazku: Nevadilo, oba dva mame tam mame profil.
Zajimavy je tvuj nazor na to, jak to funguje. Ja treba nedelam ani jedno z toho, co jsi ty popsala..nebojuju, nenahlizim a neobesilam, svuj cas pouzivam rozumneji. Pro mne je to dobre spojeni s prateli a zajimavymi lidmi v ruznych koutech sveta.  Manzel to ma i jako profesionalni network.

Já jsem si taky myslela, že by to mělo takto fungovat. Jenže ten dotyčný si tam dává fotky svého vypracovaného těla, nechá si je chválit od slečen, na "zeď" si tam píšou, kde budou ten večer pařit a vzhledem k tomu, že ségra nemůže být pořád s ním ( je z jiného města), tak zrovna tohle na ni působí dost špatně. Nechápu, proč když už teda jde s někým se svých známých ( kamarádek) pařit, tak si to nepošlou zprávou a píše to veřejně, mám pocit, že ji chce tím provokovat.

No ale za to nemůže facebook, že. To je povaha toho člověka. Takový je, a takový by byl i bez facebooku, akorát by si ty zprávy poslali jinak, ale to nic neřeší....
P.S. to bylo pro max...

Upravil(a) Bety (14. 7. 2009 17:56)

Asha napsal(a):

Na slovo "kamarádka" jsem alergická - také jsem byla párkrát "kamarádkou" tak asi i proto ... FB mám taky založený - požírač volného času .... přítel také chodí na jiná diskusní fóra. No a kdyby si můj miláček chatoval s "kamarádkama" a hledal nové kamarádky - tak i když mi do toho nic není ... tak by mi to vadilo a vadí ... každý je tu děsně chytrý. Mě ty pocity příjdou normální, nikdo není dokonalý ... určitě je to o sebevědomí daného člověka. Ale sem už aby se pomali někdo bál napsat, že má nějaké negativní pocity s tímto spojené. Také je mám ... je to blbé, ale je to opravdu problém můj - né přítelův ... vím to, ale tím ty pocity nezmizí. Co s tím ? Na tohle by se tu měla dávat odpověď - né moralizovat - že ty pocity nejsou na místě ... nejsou, ale co s tím - když se objeví ? Já osobně si myslím, že je dobré si o tom promluvit s tou osobou, které se to týká ... né, to v sobě dusit - protože pak hrozí tak akorát výbuch. (jde ještě o to - jestli ty obavy vznikly na základě už prožité zkušenosti). U mě ano - bohužel. Znovu věřit je pak velký úkol, ale dá se to. Snad.

Ja osobne, keď objavím nejaké takéto negatívne pocity, tak sa snažím nebrať si to zle, nevyčítať (podľa možností vôbec nediskutovať), ale urobiť si nejakú malú radosť... A keď mi to fest vadí, tak sa ozvem a diskutujem a snažím sa nájsť tú rovnováhu... aby som nebola stíhačka a nezasahovala do vecí druhého a zároveň aby som sa necítila ako deb. Najradšej si idem pokecať s kamoškami, alebo na nejakú príjemnú akciu, požičiam si knihu, s ktorou zaleziem - kým ma to neprejde. Obavy mám skôr z minulosti, na základe skúseností s bývalým, ale márna sláva - minulosť je sviňa a podozrievavosť dtto.