Nazdar Veri. Tak my jsme sice nezačali letos ale už před rokem a doteď je pořád co dělat.
Máme rodinný domek asi 40 let starý, na střeše byl eternit, krov taky nic moc, a dispoziční řešení baráku ani nemluvím.
Takže jsme zhodili celé patro, znovu vyzdili, nechali udělat celý nový krov, položit tašku na střechu. Tedˇdoděláváme sádrokartonové stropy a podlahy.
Zrušili jsme úplně i schodiště, protože nám jinak nevycházel dole záchod jinde než ve verandě, což jsem nechtěla. Teď budem dělat nové dřevěné.
No můžu říct , nechci tě strašit, po roce mám nervy v háji, barák není pořád dodělaný, vrazili jsme do toho už přes milion, bydlíme všech pět jen dole, taky na palici, pořád všude prach.
Nejhorší období asi bylo, když jsme sundali střechu a deset dní nám do toho lilo, měli jsme barák přikrytý foliemi, ale i tak , v noci jsme vstávali a vylívali vodu z kapes na folii, ať se neprotrhne.
Naštěstí to dobře dopadlo a dolů nezateklo.
Držím moc palce, ať vám přeje počasí a hlavně pevné nervy. Do jak velké rekonstrukce se poušíte, taky zbouráte půl baráku jako my?
Teď jen doufám, že letos uděláme schodiště ať můžou mít děcka už svůj pokojík a netlučem se všichni dole.

Už NIKDY bych nerekonstruovala starý dům.

Já vám nevím, žiju v reko  domě a problémy nemáme jasně že to byla práce, ale to jsme věděly, ne? A ano první roky nebyly žádná extra sranda, ale že by bylo pořád co dělat, to ne (teď teda předěláváme pokoj dědovi ale to z důvodu, že se k nám přestěhoval, tak aby tu byl jako doma a ne na návštěvě )
My bohužel do další reko nejdem statik nám to neschválil, náš další barák by nám nejspíš spadl na hlavu takže ten přjde zbourat a bude novostavba

Jej, jak na to teď koukám, to vypadá jako kdybychom byli milionáři a měli tucet baráků, co? tak tak to není. První reko jsme pytlíkovali s mámou (já pouze fyzicky, finančně jsem nepřispěla ani korunu) a teď se chystáme s přítelem

Na co jsme tenkrát sáhli, to se rozpadalo. Zvenčí to vypadalo OK a jen se na to sáhlo, zjistili jsme, že ještě i tohle i tohle a další a další je třeba opravit, vybourat, předělat. Rekonstrukce stála několikanásobně víc, než to vypadalo původně.
Už NIKDY bych si nekoupila starý dům a nepustila se do rekonstrukce. Ani za nic. Natož, kdybychom v takovém domě měli během rekonstrukce bydlet. Takový trest jsem prožila doma na Slovensku s rodiči a nebyla jsem poučena.
Ale teď už jsem.
Zlatý panelák.

Blossom - taky jsem opalovala okna sice nemáme doma takový skvosty ale  i tak mám všechny naše okna i dveře ráda a je taky fakt že bych radši rekonstruovala
Majkafo - no panelák ani za nic holt co člověk to názor ano, i my jsme měly pět let v koupelně místo obkladů jen holý beton, ale co? vzaly jsme s mámou balakryl a vymalovaly si beton po svým, aby se z nějak alespoň neprášilo a první léto jsme spaly s postelí uprostřed místnosti, aby na peřiny nelezla plíseň a první zimu jsme měli v obýváku neustále cca pět čísel vody (máme dlažbu), barák byl prostě strašně vlhkej a hrozně se potil a přežily jsme a už si jen lebedíme

Tak my taky budeme rekonstruovat 100 let stary dum , ktery jsem ted koupili. Ma super velkou zahradu a podle mne ma taky dusi . V panelaku se dusim ja.   Moc se tesim ,ale zaroven se bojim. Uz jen ta povoleni . Nez je vyridime,  aby bylo mozno do toho kopnout, bude zima  .

Upravil(a) Lenka (4. 6. 2009 10:24)

Souhlasím s Majkou,opravovat starší domek je neskutečna dřina a asi bych do toho už taky nešla.My se v tom placame už asi 8 roku.Nejdřív dum splatit,potom si vzít nějake uvěry na opravovaní.Před rokem jsem musela vyplatit byvaleho,takže je zase co splacet a na opravy toho moc nezbyva.Zaplat za to ,že současny přítel je šikulka,takže to tady začína byt už i vidět Ted přistavujeme místnost,pač to tady je 2+1 A neustale naražíme na překažky,tak musíme navíc řešit,jak se střechou,s topením.A nejsou to zrovna male investice   nejhorší je,pokud se dum opravuje a ještě k tomu tam bydlíte   Ale zase to tady mame radi a je nam tady dobře.Chce to jen počítat,že je to o praci/na jedne straně skončíš a mužeš opravovat druhou/ a pro Ty co mají radi vyzvy.

ajka napsal(a):

Nazdar Veri. Tak my jsme sice nezačali letos ale už před rokem a doteď je pořád co dělat.
Máme rodinný domek asi 40 let starý, na střeše byl eternit, krov taky nic moc, a dispoziční řešení baráku ani nemluvím.
Takže jsme zhodili celé patro, znovu vyzdili, nechali udělat celý nový krov, položit tašku na střechu. Tedˇdoděláváme sádrokartonové stropy a podlahy.
Zrušili jsme úplně i schodiště, protože nám jinak nevycházel dole záchod jinde než ve verandě, což jsem nechtěla. Teď budem dělat nové dřevěné.
No můžu říct , nechci tě strašit, po roce mám nervy v háji, barák není pořád dodělaný, vrazili jsme do toho už přes milion, bydlíme všech pět jen dole, taky na palici, pořád všude prach.
Nejhorší období asi bylo, když jsme sundali střechu a deset dní nám do toho lilo, měli jsme barák přikrytý foliemi, ale i tak , v noci jsme vstávali a vylívali vodu z kapes na folii, ať se neprotrhne.
Naštěstí to dobře dopadlo a dolů nezateklo.
Držím moc palce, ať vám přeje počasí a hlavně pevné nervy. Do jak velké rekonstrukce se poušíte, taky zbouráte půl baráku jako my?
Teď jen doufám, že letos uděláme schodiště ať můžou mít děcka už svůj pokojík a netlučem se všichni dole.

Ahojky Ajko, no my budem taky dost rekonstruovat.Přibližnbě nás to vyjde tak na milion a čtvrt ale i s vybavením snad!Nevím jak too mám vysvětlit,bydlíme s přítelovou mamkou,dole bydlí ona a nahoře my.Za bárákem je garáž na kterou cceme nadstavit patro a to propojit s naším vrchem,takže se nám to zvětší.Tak nějak zkráceně

aprill napsal(a):

majkafa napsal(a):

Už NIKDY bych nerekonstruovala starý dům.

Máš pravdu, u starého domu s rekonstrukcí nikdy neskončíš. Opravíš jedno a druhé se po...e.  Ale starý dům má své kouzlo a duši .

April máš pravdu že starý dům má své kouzlo,ale kdyby jsme měli víc peněz jako že nemáme tak by jsme asistavěli novej.ale bohužel, musíme opravovat!!

PetrV napsal(a):

Nejtěžší je sehnat dobré řemeslníky. Někdy mám pocit, že takové procento flákačů a nemehel jako je mezi řemeslníky a zedníky, to jsem snad v jiné profesi neviděl. Volbou správné firmy si ušetříte hrozně moc stresu i práce.

A držím palce. Já se rozhodl, že rekonstrukce starého domu je nad moje psychické síly, radši si našetřím na nový.

Asi máš pravdu,ale my by jsme šetřili tak 25let a to nee.Takže se uvidí jaký to bude.Snad to přežijem jak fyzicky tak psychicky

haiel napsal(a):

Tak my jsme nikdy nic velkýho nerekonstruovali, máme za sebou jen dílčí rekonstrukce v bytě (jádro) a na chaloupce (podlahy, okna, sprchový kout, WC, rozvody a přestavbu zděné kůlny), i tak velmi dobře chápu Surikatu, zřejmě je krátce po rekonstrukci   Já jsem tedy neužívala léky, ale pivo. Pivo mě uklidňuje, takže jsem ho vypila opravdu hodně. I na toho psychiatra jsem chvílemi pomýšlela, ale z nedostatku času k tomu nedošlo. Bylo třeba udělat tamto nebo tohle, čekat na řemeslníky, zajet tam a tam a oběhat s papíry to či ono,vyhnat  řemeslníky, hledat nové řemeslníky, dovézt materiál, odvézt bordel, čekat na řemeslníky, učit se se synkem, vozit na tréninky, hlídat řemeslníky, do toho normálně práce, vaření, poznámky ve škole a starat se, aby manžel někoho nezabil, psychiatr by byl zkrátka luxus nad poměry, něco jako kafe s kámoškou v kavárně. Hlavně je důležitý naučit se řemeslnickou hantýrku, třeba "Tohle bude hotový za tejden, mladá pani" znamená, že práce bude dokončena  během tří měsíců. Nebo "Tohleto taklenc děláme běžně, to je vyzkoušený" znamená, že daná činnost má vždy nečekaný výsledek. Vyplatí se také koukat řemeslníkům na ruce, hodí se to např. ve volném čase mezi odchodem jednoho obkladače a příchodem druhého obkladače, kdy je možno si větší část koupelny obložit vlastnoručně. Z doslechu i z vlastní zkušenosti vím, že výsledek v takovém případě nebývá horší než ten "profesionální".  Nejhorší není ta práce, kterou člověk dělá sám,i když je jí hodně, nejhorší je, když na něco nestačí a musí se na někoho spoléhat a ten buď nejde a nejde a když už přijde, tak to zvrže nebo přijde s tím, že to dnes dokončí a pak má telefon, že ho někde potřebujou a on odjede a vrátí se za týden a vám celý ten týden nepoteče voda......už toho raději nechám. No, když bych se dnes nadechovala na nějakou takovou rekonstrukci, už bych se k tomu stavěla jinak. Když se člověk nemůže dočkat, až to bude hotový a chce mít výsledek co nejdřív, tak si strašně vytrpí, protože....viz výše a to jsme na tom nebyli až tak zle. Postavila bych se k tomu tak, že teď zkrátka zbytek života budeme žít na staveništi s Patem a Matem. Pak už by se hrozba nepříjemností snížila na minimum
To se mi to kecá Přestavba podkroví nás čeká nejdřív tak za pět let. Když si představím, že by to mělo začít tohle léto, v duchu třímám v levici lahváč a v pravici kyj

Jéžiš,nestraš,je fakt že to chci mít už moc za sebou,ale to jsme ještě taky ani nezačali,přítel je taky šikula takže si hromadu věcí udělá sám.A já to se uvidí,předpokládám,že budu lítat s kastrolama Ale jinak se už těším.Někdy se začít musí!

Jak vás tady pročítám holky jsem ráda že už to máme za sebou. My nejprve opravovali " z výplat" spodní patro kde jsme bydleli. Pomaloučku po jedné místnosti sami s kamarády   Šlo to pomalu a než jsme dokončili mohli jsme na druhém konci začít
Před šesti lety, kdy jsme konečně s opravami skončili, jsme se rozhodli, že se prohodíme s rodiči a půjdeme bydlet do horního patra, které má i vlastní vchod. Byla jiná finanční situace a měli jsme našetřeno. Poslední týden v červnu jsme děti odstěhovali k babičce a dědovi a pustili se do bourání - tedy ne my ale najatá firma. Po týdnu zůstalo jen přízemí a vypadalo to fakt hrozivě. Udělal se věnec, vystavěly štíty, složila a pokryla střecha. Pak přišly na řadu podlahy a sádrokartony, elektrikáři, topenáři a vodaři - všechny rozvody jsou nové. Naštěstí to všechno dělala jedna firma a ti řemeslníci na sebe krásně navazovali. Když přišli položit podlahy a koberce, malíři sklidili své nádobíčko, elektrikář domontoval lustry a vypínače - "objednali" jsme si kamarády, kteří nám pomohli ustavit nábytek, který jsme si navrhli a vyrobili na míru - máme stolárnu. Bylo fajn sedět v uklizenám novotou čišícím bytě a nasávat tu úžasnou atmosféru staronového domu. My si otevřeli večer láhev vína a byl první týden v září a my vzpomínali jak jsme za deště běhali v noční košili po stavbě s baterkami v ruce a smetákem vyžďuchovali z kapes v plachtách vodu aby nám to neproteklo dolů do patra Přestavba - vystavění patra 5+1 i se střechou trvala všeho všudy 11 týdnů i se stěhováním - asi jde o to najít a mít štěstí na dobrou firmu