Oznámení

30. listopadu : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

30. listopadu : Pracny, zázvorky a anýzky. Trojice voňavého cukroví, bez kterého nejsou Vánoce!

30. listopadu : Originální vánoční dekorace. Stačí pár klacíků a bílá barva.

#1 29. 5. 2009 10:39

lenuska1234
♥♥-----
Registrovaný: 29. 5. 2009
Příspěvky: 55

moje dítě, jeho děti jak na to?

Ahoj,

možná bude některá z vás ve stejné situaci jako já. Mám přítele již téměř dva roky. Já mám 9-letou dceru. Přítel 12-letou a 9-letého syna. Jeho klučík je v pohodě, zlobí tak jako každé jiné dítě, ale s jeho dcerou již mám starosti. Z pozice starší a již pubertální slečny, která peskuje a nadává bráchovi, se začala chovat i k mé dceři. Takže takové ty slova, jako blbko, drž hu.., krá.. je u ní celkem běžné. Přítel s ní mluvil, ale zkrátka se nic nezměnilo. Děti mají o víkendu u přítele společný pokoj a nejstarší jeho dcerka má samozřejmě hlavní slovo a když jsme se měli sestěhovat spolu, tak přítel nechtěl ani slyšet o tom, že by má dcera měla sama pokoj, i když na to prostor byl. Jeho děti přijedou přeci jen jednou za 14 dní a pak prázdniny, takže není důvod, aby měla ....jak tvrdil něco extra. Nakonec jsme obě zůstaly stále v mém bytě, to jsem neskousla. O víkendu se snažím být kámoška, ale už mi bylo jeho dcerkou řečeno, když jsem chtěla něco prosadit, že to není můj dům, tak nemám co rozhodovat. Už pociťuji jistou averzi, máme jet společně na dovolenou, vlastně se mi ani nechce a taky  protože je nás moc, tak kvůli financím jen někam do chatky v tuzemsku, už je potřeba se podřizovat, což by mě tak ani nevadilo, ale ta averze, jak ji přemoci?  Dříve jsme s malou jezdily k moři, ale byly jsme zase samy... Přítele mám moc ráda, ale říkám si, život je tak krátký, chci tomuto vlastně čelit? Pokud máte někdo podobné zkušennosti, prosím poraďte...jak na to... díky

Není tady

 

#2 29. 5. 2009 10:50

mashanka
Zablokovaný
Místo: Praha
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 5900

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Copak radit, to lze v tomto případě výtečně - nerozlišovat moje děti tvoje děti a brát je tak, jako by byly všechny tvoje - prostě, jako standardní puberťáky.
Že je to ale velmi těžké a stejné chování u toho mého puberťáka mi  bude vždycky připadat taknějak přijatelnější, než u cizího, to znám velmi dobře. Takže jediné, co asi jde, brát to tak a při hodnocení toho cizího vždy "známkovat" o stupeň líp, aby se ten můj nespravedlivý pohled vyeliminoval. A svému dítěti mezi 4 očima vysvětlit, proč to dělám - proč cizímu projde víc : Víš, tím, že není můj, mám od přírody tendenci ho vidět horšího, a to není fér, tak mu to chci vykompenzovat, aby neměl pocit, že jsem na něj přísnější, než na tebe.

Tím ale nemyslím, nechat si od rozmazleného spratka skákat po hlavě - všechno má svoje hranice

Upravil(a) mashanka (29. 5. 2009 10:55)


Kdo chválí, rád by prodal, kdo haní, rád by měl

Není tady

 

#3 29. 5. 2009 10:56

hrosanek
Host

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Ve chvíli, kdy bys neměla jedináčka, tak by se všechny děti k sobě chovaly stejně. Tj. s velkou pravděpodobností by se pubertální sestra vytahovala na své mladší sourozence.

Pokud je prostor na jeden pokoj navíc u tatínka, proč ho nedat starší slečně, která tím lehce ztatí možnost zasahovat do světa těch mladších dětí? Tvoje dcera bude čtrnáct dní sama v pokojíčku a o víkendu si bude navíc hrát se "skorobráchou."

Jak psala Mashanka. To není čelení čemukoliv. To je realita a zkus jí udělat, co nejlepší pro všechny. Začni u sebe, jak by to ŠLO.

 

#4 29. 5. 2009 11:08

sugar
♥♥♥♥---
Registrovaný: 21. 1. 2009
Příspěvky: 457

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

hrosanek napsal(a):

Ve chvíli, kdy bys neměla jedináčka, tak by se všechny děti k sobě chovaly stejně. Tj. s velkou pravděpodobností by se pubertální sestra vytahovala na své mladší sourozence.

Pokud je prostor na jeden pokoj navíc u tatínka, proč ho nedat starší slečně, která tím lehce ztatí možnost zasahovat do světa těch mladších dětí? Tvoje dcera bude čtrnáct dní sama v pokojíčku a o víkendu si bude navíc hrát se "skorobráchou."

Jak psala Mashanka. To není čelení čemukoliv. To je realita a zkus jí udělat, co nejlepší pro všechny. Začni u sebe, jak by to ŠLO.

Souhlasím s hrosankem o pokojíčku pro starší "dceru" i o té pubertě. Kdybys věděla, kolik jmen dá můj 11-ti letý syn své vlastní 9-ti leté sestře ... Zkuste "puberťačku" nebrat osobně - ty ani tvá dcera. smile

Není tady

 

#5 29. 5. 2009 11:17

lenuska1234
♥♥-----
Registrovaný: 29. 5. 2009
Příspěvky: 55

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Díky za reakce, ono je to vážně umění a chce to hodně tolerance, když už jí potřebuješ dost pro své děti, aby si z nich vychovala slušné lidi a zároveň, aby si do života nevnášely pocity křivdy z dětství, protože jsi při výchově nadělala spoustu chyb. Vlastní děti samozřejmě nejsou lepší, než ty nevlastní, ale poruč si v takovém případě! Jó, buď se to naučíme zvládat, nebo jak  píše mashanka   se naučit následující : "Umění žít spočívá v tom, vždy se včas rozhodnout, na co se dřív vy-s-r-at".
Kdyby jsme tak mohli kouknout jak se nám vede za 20 let a jestli to úsilí  fakt stálo za to!!!

Není tady

 

#6 29. 5. 2009 11:24

lenuska1234
♥♥-----
Registrovaný: 29. 5. 2009
Příspěvky: 55

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Sugare, já se z bráchou taky rvala, vím, že je to naprosto normální, hrozně mi lezl na nervy, pacholek. Pokud je jedna rodina, tzn. rodiče a jejich děti, tak je to všechno mnohem jednodušší. Dáš sekec mazec všem a je klid. Tohle je už na vyšší dívčí :-). Tak jsem si přála mít konečně zase znova rodinu, ale teď mám z toho hlavu v pejru

Není tady

 

#7 29. 5. 2009 13:49

Wiki
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 19. 5. 2006
Příspěvky: 3988

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Já vidím jedinou možnost. Sednout si s mužem a najít společný směr, priority a dohodnout se na postupu ani ne tak výchovy, jako organizace spol. žití. Jistěže i výchovy, ale moc prostoru mít nebudete  - budete spíš vzory...

Je to důležité, protože by mohlo dojít v akci on-lina, že se neshodnete a "shodíte" se jeden před druhým, což sníží autoritu a děti toho "shozeného" nebudou brát vážně. Prostě co kdo  z dospělých řekne - to platí. A právě proto byste měli být domluveni.

Já žiju taky takto, jen to mám 17, 10,13. - a už jsme spolu(žijeme ve spol dom) asi 7,8let.
My jsme se naštěstí shodli jaksi automaticky. Zfackovali jsme to všechno na jednu hromadu lol - to byl žertík - děti nebiju, protože to neumím. Už jsem to 1x zkusila big_smile
Nadávaj si taky, ale to stačí jen pohoršeně se podívat a nechaj toho, (pod výhružkou zákazu netu - to je jediný motiv)

Nesmírně mě potěšilo, když starší z přítelových dcer řekla, že by chtěla být (až bude velká!) jako já a dělat to, co já. To bylo hřejivé..smile

Není tady

 

#8 29. 5. 2009 13:55

lenuska1234
♥♥-----
Registrovaný: 29. 5. 2009
Příspěvky: 55

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Wiky, vy žijete všichni spolu? Tvůj přítel, nebo manžel má děti ve své péči? Tak to smekám, to já jsem ještě úplný začátečník smile. Nikdy jsi neměla svého přítele pod drobnohledem? Já vím, že bych neměla, ale občas mívám pocity křivdy za malou, když tatínek se mazlí se svou dcerou a má je stranou. Je mi to strašně líto. Taky jsi to zažívala?




Wiki napsal(a):

Já vidím jedinou možnost. Sednout si s mužem a najít společný směr, priority a dohodnout se na postupu ani ne tak výchovy, jako organizace spol. žití. Jistěže i výchovy, ale moc prostoru mít nebudete  - budete spíš vzory...

Je to důležité, protože by mohlo dojít v akci on-lina, že se neshodnete a "shodíte" se jeden před druhým, což sníží autoritu a děti toho "shozeného" nebudou brát vážně. Prostě co kdo  z dospělých řekne - to platí. A právě proto byste měli být domluveni.

Já žiju taky takto, jen to mám 17, 10,13. - a už jsme spolu(žijeme ve spol dom) asi 7,8let.
My jsme se naštěstí shodli jaksi automaticky. Zfackovali jsme to všechno na jednu hromadu lol - to byl žertík - děti nebiju, protože to neumím. Už jsem to 1x zkusila big_smile
Nadávaj si taky, ale to stačí jen pohoršeně se podívat a nechaj toho, (pod výhružkou zákazu netu - to je jediný motiv)

Nesmírně mě potěšilo, když starší z přítelových dcer řekla, že by chtěla být (až bude velká!) jako já a dělat to, co já. To bylo hřejivé..smile

Není tady

 

#9 29. 5. 2009 14:07

Ouška74
♥♥-----
Registrovaný: 7. 6. 2007
Příspěvky: 82

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Taky bych se chtěla zeptat zkušenějších, jak to máte?

Jak se chová Váš partner k Vašim dětem - které nejsou jeho?

Je velký rozdíl mezi jeho a Vašimi?

Můžete dát konkrétní příklady? Asi něco jako to mazlení co popsala lenuška.

Má někdo takové štěstí, že partner bere děti jako svoje a i se tak chová nebo je to naprosté sci - fi?

Není tady

 

#10 29. 5. 2009 14:19

lenuska1234
♥♥-----
Registrovaný: 29. 5. 2009
Příspěvky: 55

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Ouško,

můj partner se o to pokouší a to kvůli mě, ale vím, že mu to nejde od srdce:) Nejhorší je, že ty děti to vycítí. Mé dítě mi to úplně přesně popsalo, jako by byla už ženská s obrovskýma zkušenostma (je jí 9). Pak mi řekla "Mami, máš ho ráda?" já řekla "ano" a malá na to" Tak s ním buď, ať nejsi smutná, ale já ho ráda nemám, protože vím, že on mě taky ne"... to by člověk brečel





Ouška74 napsal(a):

Taky bych se chtěla zeptat zkušenějších, jak to máte?

Jak se chová Váš partner k Vašim dětem - které nejsou jeho?

Je velký rozdíl mezi jeho a Vašimi?

Můžete dát konkrétní příklady? Asi něco jako to mazlení co popsala lenuška.

Má někdo takové štěstí, že partner bere děti jako svoje a i se tak chová nebo je to naprosté sci - fi?

Není tady

 

#11 29. 5. 2009 14:27

Ouška74
♥♥-----
Registrovaný: 7. 6. 2007
Příspěvky: 82

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

no já na jednu stranu jsem někde četla příspěvky těch co píšou, že nový partner by měl být kamarád, že to stačí a že není možné a ani běžné aby bral cizí děti jako svoje na druhou stranu je to, co píšeš ty


ženský to možná maj trochu lehčí, mít ráda děti je pro většinu přirozené

a pohladí ji třeba někdy nebo tak něco, pochválí?


je vůbec fér tohle od přítele pro své dítě chtít?  ptám se proto, protože to potřebuju vědět pro sebe, taky žiju s přítelem a pouze mými dětmi

Není tady

 

#12 29. 5. 2009 14:38

lenuska1234
♥♥-----
Registrovaný: 29. 5. 2009
Příspěvky: 55

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

To ano, pohladí i pochválí, ale měli jsme kvůli tomu snad stovky diskuzí. Můj přítel je založením kritik, takže i já byla zkritizována za to, že třeba jednou měl spárované 2 různé ponožky, jindy zas špatně umytá lžička z myčky. Jenže já jsem dospělá, tak jsem řekla "Miláčku, tak když jsem tak nepořádná, tak si to dělej sám" a bylo vymalované. Co se týče dětí jsem možná až moc přecitlivělá. Tatínek mého dítěte jí citu zrovna moc nedává a tak je přirozené, že si pro ni přeji někoho, kdo by jí vyslechnul, lehnul si s ní třeba do postele aby si mohli přečít knihu, popovídal si s ní o kámoškách apod. Když na toto téma najedu a když už je mezi mou dcerou a přítelem už dusno, tak dokáže být supr a najednou se vše obrátí v dobro jako kouzelným proutkem. Malá ho drží za ruku, mazlí se s ním, ale pak se na jednou s něj zase stane ten, kdo vlastně založením je..tzn. kritik, takže slyšíš " ˇProč jsi ještě nebyla s košem, jaktože je tu pohozené pyžamo, co tu dělá Tvůj penál a zapomene být i ten kamarád a zase se vše obrátí k tomu horšímu a má dcera ho vnímá zase jinak. Stále je potřeba to kompenzovat. Takže ano .... své povinností si musíš plnit, ale taky ukázat, že s tím dítětem počítáš a máš ho rád...




Ouška74 napsal(a):

no já na jednu stranu jsem někde četla příspěvky těch co píšou, že nový partner by měl být kamarád, že to stačí a že není možné a ani běžné aby bral cizí děti jako svoje na druhou stranu je to, co píšeš ty


ženský to možná maj trochu lehčí, mít ráda děti je pro většinu přirozené

a pohladí ji třeba někdy nebo tak něco, pochválí?


je vůbec fér tohle od přítele pro své dítě chtít?  ptám se proto, protože to potřebuju vědět pro sebe, taky žiju s přítelem a pouze mými dětmi

Není tady

 

#13 29. 5. 2009 14:44

hrosanek
Host

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Leno, dítě, které má rádo je teprve schopné přijít a pomazlit se. Takže to s tou její neláskou k příteli nebude tak drsné...

A přítel, který tu ruku podrží a nepustí, dítě neodstrčí? Fakt si myslíš, že je to málo?

Co ty děláš pro jeho děti? Vnímáš i sebe? Děláš vždy všechno, tak jak by to dělala jejich máma? Asi ne. Každý dělá co umí. smile

 

#14 29. 5. 2009 14:52

Ouška74
♥♥-----
Registrovaný: 7. 6. 2007
Příspěvky: 82

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Každý dělá to, co umí.

No to je právě to moje dilema. Jestli brát druhého prostě jaký je nebo na něm vyžadovat něco víc pro své děti, i když on nechápe proč je to pro mě důležité.

Není tady

 

#15 29. 5. 2009 14:59

lenuska1234
♥♥-----
Registrovaný: 29. 5. 2009
Příspěvky: 55

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

S jeho prckem (9 let)  se mazlím a taky mi už řekl, že mě miluje par, když soutěžil  klučík o to, kdo posbírá nejvíc papíru, řekla jsem " To vyhraješ!" a tak jsem střádala tady v práci a vyhrál. Když se ráno děti probudí, chystám jím snídani, pokud to jde, tak přímo na objednávku, chystám oběd, dělám palačinky... když k nám děti přijely a byly nemocné, vařila jsem čaje, dávala léky........nedokážu být možná úplně stejně obětavou matkou, protože po celé té týdenní honičce a starosti o své dítě bych si přála si taky odpočinout, ale macecha rozhodně taky nejsem :lol:takže taky dělám a to máš pravdu, jco umím godlike



hrosanek napsal(a):

Leno, dítě, které má rádo je teprve schopné přijít a pomazlit se. Takže to s tou její neláskou k příteli nebude tak drsné...

A přítel, který tu ruku podrží a nepustí, dítě neodstrčí? Fakt si myslíš, že je to málo?

Co ty děláš pro jeho děti? Vnímáš i sebe? Děláš vždy všechno, tak jak by to dělala jejich máma? Asi ne. Každý dělá co umí. smile

Není tady

 

#16 29. 5. 2009 15:03

lenuska1234
♥♥-----
Registrovaný: 29. 5. 2009
Příspěvky: 55

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Ženský ty věci okolo dětí vnímají daleko citlivěji, tak to bylo a stále bude. Letím domů, protože tam na mě jedno čeká ... hezký víkend všem!!!! smilereta

Není tady

 

#17 29. 5. 2009 23:16

mashanka
Zablokovaný
Místo: Praha
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 5900

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Proč jsi ještě nebyla s košem, jaktože je tu pohozené pyžamo, co tu dělá Tvůj penál

Tohle mě tedy nepřijde nijak dramatické. Spíš normální, pokud s ní žije a má se účastnit její výchovy. Kdyby byl její vlastní otec, možná bys ho za to i chválila, že se holku snaží vést k pořádku


Kdo chválí, rád by prodal, kdo haní, rád by měl

Není tady

 

#18 29. 5. 2009 23:29

Kuty
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 2. 2007
Příspěvky: 2773

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Lenuško,proč se nezačneš mazlit ty se svou dcerou a necháš ji koukat jak se tvůj partner mazlí se svým dítětem?

Jinak k tomu jak ji napomíná - připomíná mi to pedanta a taky to,jaký byl kdysi přítel mé matky - ten třeba nedovolil,abych se při obědě něčeho napila(bylo mi tak kolem 7-8let) a vůbec taky trval na tom uklízení všeho a tak.Kvůli matce si mi nechtělo dělat rozbroje,ale vzpomínám si,že v lásce jsem ho zrovna neměla.Naštěstí se pak odstěhoval.

Není tady

 

#19 31. 5. 2009 8:21

lenuska1234
♥♥-----
Registrovaný: 29. 5. 2009
Příspěvky: 55

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Kuty, to víš, že to dělám, nemám na to jen tak přihlížet pussa Takže jsi byla ve stejné situaci, jak já tohle pedantství nemusím a přitom sami mají doma binec až hrůza stolt, Našla si pak Tvá matka někoho, koho jsi ráda měla? wink


Kuty napsal(a):

Lenuško,proč se nezačneš mazlit ty se svou dcerou a necháš ji koukat jak se tvůj partner mazlí se svým dítětem?

Jinak k tomu jak ji napomíná - připomíná mi to pedanta a taky to,jaký byl kdysi přítel mé matky - ten třeba nedovolil,abych se při obědě něčeho napila(bylo mi tak kolem 7-8let) a vůbec taky trval na tom uklízení všeho a tak.Kvůli matce si mi nechtělo dělat rozbroje,ale vzpomínám si,že v lásce jsem ho zrovna neměla.Naštěstí se pak odstěhoval.

Není tady

 

#20 31. 5. 2009 18:47

tempora
♥♥♥♥---
Registrovaný: 23. 12. 2006
Příspěvky: 384

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Řeším teď něco velice podobného ne-li stejného...taky mě to strašně mrzí. Možná jsem také na svého syna moc přecitlivělá, ale mně třeba strašně vadí i to, že když jej oslovuje používá prostě jeho jméno v tom základním tvaru nikdy neřekne alespoň trochu zdrobněle...např. zavolat třeba Pavlíku, ale jen a pouze PAVLE hmm Svého syna zdrobněle oslovuje pořád. Malý má 6 let, není to žádnej puberťák, to už by mi asi tak nevadilo. Dnes se chystám si o tom promluvit tak uvidíme, jestli to k něčemu bude neutral

Není tady

 

#21 31. 5. 2009 18:59

Tercila
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 15. 5. 2007
Příspěvky: 7001

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Lenuška: "malá na to" Tak s ním buď, ať nejsi smutná, ale já ho ráda nemám, protože vím, že on mě taky ne"... to by člověk brečel"

Lenuško, nezlob se, ale já bych se s nimi nesestěhovávala. Dokážeš si vůbec v plné míře představit, co ta malá musí prožívat? sad

A otázku Ouška snad ani nemůžu brát vážně "jestli je fér chtít po příteli, aby její dítě chválil atd.."
To snad ani není možné sad
Nemohla bych být s žádným chlapem pod jednou střechou, pokud by neměl moje dítě rád podle MÝCH představ.  Ostatně, velmi rychle by se mi zhnusil, kdyby se na moje dítě křivě podíval, takže by společný život stejně nebyl možný.
Jestliže Tě nechápe, co po něm chceš ohledně Tvého dítěte, tak se k Tobě duševně nejspíš asi nehodí, ne? To Tě nenapadlo?

Není tady

 

#22 31. 5. 2009 19:27

lenuska1234
♥♥-----
Registrovaný: 29. 5. 2009
Příspěvky: 55

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

To víš, že mě to napadlo, každý máme o výchově a přístupu k dětem jiná měřítka. Přítel si myslí, že nejduležitější jsou pravidla, což ano, to beru, ale nejduležitější je podle mě, aby dítě mělo pocit jistého přístavu, pocit porozumění, aby cítilo, že je milované. U nás to jde nahoru, dolů. Stačí, aby dcera řekla třeba jen dobrou noc mami a už neřekla jeho jméno a už uraženě odjíždí domů. Je to nápor. Pak zas přijde chvilka, kdy je to vše hezké, ale těch je méně. Tercilo, můžu se zeptat: Prožívala jsi někdy podobné strasti? Tobě se podařilo najít chlapa, co by měl rád Tvé dítě podle Tvých představ? Asi potřebuji naději, že takoví chlapy existují!!! stolt


Tercila napsal(a):

Lenuška: "malá na to" Tak s ním buď, ať nejsi smutná, ale já ho ráda nemám, protože vím, že on mě taky ne"... to by člověk brečel"

Lenuško, nezlob se, ale já bych se s nimi nesestěhovávala. Dokážeš si vůbec v plné míře představit, co ta malá musí prožívat? sad

A otázku Ouška snad ani nemůžu brát vážně "jestli je fér chtít po příteli, aby její dítě chválil atd.."
To snad ani není možné sad
Nemohla bych být s žádným chlapem pod jednou střechou, pokud by neměl moje dítě rád podle MÝCH představ.  Ostatně, velmi rychle by se mi zhnusil, kdyby se na moje dítě křivě podíval, takže by společný život stejně nebyl možný.
Jestliže Tě nechápe, co po něm chceš ohledně Tvého dítěte, tak se k Tobě duševně nejspíš asi nehodí, ne? To Tě nenapadlo?

Není tady

 

#23 31. 5. 2009 21:21

x21365
Host

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Teda , ted se na mou osobu sesypete , asi ..... wink ale já jaksi nechápu, proč by se k Vašim dětem měl chovat jako k vlastním a obrat - jsem hledala otce pro své dítě - ono nemá vlastního ???
Já to totiž vidím z druhé strany, jak se kašle na vlastní, když se nová partnerka snaží tam vtlačit ty vlastní, ale jejich vlastnímu otci je moc dávat nechce.
Podle mého máte především partnera a kamaráda pro své děti , je jasné, že je má rád ,ale srovnávat , proč je nemá rád tak jako svoje mi přijde na hlavu smile
V tom případě na začátku vztahu hned říct , chci především otce pro své děti a až pak partnera wink

 

#24 31. 5. 2009 22:32

lenuska1234
♥♥-----
Registrovaný: 29. 5. 2009
Příspěvky: 55

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Míšo, já to znám taky bohužel i z té druhé strany. Taky jsem zažívala a zažívám, jak vlastní otec na svou dceru kašle, ani u něho doma, v našem býv.společném bytě neměla postel, protože její pokoj obydlel syn jeho přítelkyně. Každý rok o prázdninách už nemá pro své dítě dovolenou, protože jí tráví s někým jiným a nahrazuje to jen věcnými dárkami, což nikdy nenahradí. Kdybych to znala jen s té jedné strany, pak bych měla stejné uvažování a asi bych napsala to samé.
Samozřejmě, že ty vlastní děti každý miluje víc, to nikdo žádat nemůže, jen by to ty děti neměli tak pociťovat, že ty vlastní mají jisté priority - teď jsem zas na té druhé straně stolt



Misa II napsal(a):

Teda , ted se na mou osobu sesypete , asi ..... wink ale já jaksi nechápu, proč by se k Vašim dětem měl chovat jako k vlastním a obrat - jsem hledala otce pro své dítě - ono nemá vlastního ???
Já to totiž vidím z druhé strany, jak se kašle na vlastní, když se nová partnerka snaží tam vtlačit ty vlastní, ale jejich vlastnímu otci je moc dávat nechce.
Podle mého máte především partnera a kamaráda pro své děti , je jasné, že je má rád ,ale srovnávat , proč je nemá rád tak jako svoje mi přijde na hlavu smile
V tom případě na začátku vztahu hned říct , chci především otce pro své děti a až pak partnera wink

Není tady

 

#25 31. 5. 2009 23:12

x21365
Host

Re: moje dítě, jeho děti jak na to?

Ale já to nemyslím ve zlém, chápuu , co píšeš. Jen na to koukám jinak . Souhlasím rozhodně s názorem, že pro mě vztah s mužem , který by neměl  rád - nebo nebyl kamarád  mych dětí, pak do takového vztahu nejdu.
Ale zde mi přijde, že se jedná o to, že se k mým dětem nechová uplně stejně jako k vlastním. A tomu já rozumím, asi je to nepochopitelné ,ale chápu to , že svou dceru má raději než tu mou . A je to i tom, že s tou mou žije - a tu svou vidí o  víkendech. Rozumíme si ? smilestolt

 
NÁŠ TIP:

    Zápatí

    Powered by PunBB 1.2.24c
    © Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
    Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
    Ochrana osobních údajů