|
6. prosince : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, když vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
To jo, to povila 
Já dělám hlavně etologii člověka. Ale studie s N=1 dneska na dětech už nejsou moc in 
Ale je zajímavý na tý dceři pozorovat, že co se píše v psychologických učebnicích u ní vůbec neplatí 
Upravil(a) jilinda (29. 5. 2009 23:40)
Není tady
jiilinda: " Ale je zajímavý na tý dceři pozorovat, že co se píše v psychologických učebnicích vůbec neplatí "
Asi autoři potřebovali rychlou čárku za publikační činnost 
Není tady
To Jilinda: Etologie vypada jako zajimavy obor, i kdyz se tedy musim priznat, ze z nej znam jen Konrada Lorenze a jeho husy. Ovsem jeho "Takzvane zlo" ma v me knihovne cestne misto mezi oblibenymi.
Není tady
To Tercila: Soukromy zivot nekterych osobnosti fakt vyda na roman (treba Edith Piaf) ... Myslim tim pribeh, bez ohledu na "detnost".
Není tady
Blossom napsal(a):
Ještě jeden postřeh... nebo vlastně příběh, inspirovaný tím, co napsala jilinda v konci svého příspěvku č.215:
Můj 73 letý táta má spolužáka, který udělal opravdu kariéru hodnou uznání: Byl ředitelem velkého muzea, napsal řadu odborných i popularizujících článků, býval a je zván dodnes, aby promluvil na všelijakých vernisážích známých umělců, napsal několik knih z nichž zvlášť jedna se stala takovou legendou, skoro biblí svého oboru.
Tento pán byl bezdětný a svobodný po celý život, na ženské víceméně po nějakém zklamání v mládí vlastně rezignoval.
No a právě on se na srazech skoro vždycky připije, a pak začne plakat (opravdu, ne jen v přeneseném slova smyslu) a říká: Vy všichni jste to aspoň zkusili. Někdo s dobrým výsledkem, někdo se špatným (co se manželství týče), ale všichni máte kolem sebe nějaké děti a vnoučata. A co mám já? Nic, absolutní nic....
(Na to, že je uznávaným odborníkem ve svém oboru, neslyší a mává nad tím rukou...)
Ja zasa poznám matku troch detí, z nich dve sa jej rozleteli po svete, tretie sa zdarne prepíja na druhý svet, a tá plače, že dve vnúčatá vída 2x do roka, keď priletia z uSA lebo ona letí za nimi, a dve VOBEC, lebo nevesta po rozvode s ožranom odstrihla celú exovu rodinu. (A to nespomínam, že jednej dcére diagnostikovali mozgový tumor...) Našťastie je to skvelá žena, po ovdovení 2.krát vydatá a má svoj život, ale pri slove "deti" alebo "vnúčatá" sa vždy doslova, nielen symoblicky rozplače. A čo? Treba byť na základe tohto príbehu bezdetný? Asi nie...
Upravil(a) Selima (30. 5. 2009 16:16)
Není tady
Blossom napsal(a):
jilinda napsal(a):
Ještě k tomu, co psala Klubko, Helena a další...
Mě moji rodiče pořád neuvěřitelně vyčítají, ze začátku to bylo opravdu ošklivým způsobem, že jsem s Verčou nepřestala všechny svoje aktivity a nezavřela se s ní v bytě... Že s ní jezdím na hory, na brusle, beru ji na konference, i do ciziny, beru ji do práce... A že občas někam chci jít i bez ní... Ze začátku se opravdu mohli po... nejčastější reakce, když jsem řekla, že beru kočár a jedu do Stromovky na brusle, byla "no z toho to dítě je určitě nadšené". Nedalo se jim vysvětlit to, že Verče to nevadí, ani to, že nehodlám celou mateřskou nutně dělat jen to, z čeho bude moje dítě 100% nadšené. Teď už si zvykají. Vidí, že Verča je spokojená, má ráda kolektiv, nové prostředí, na všechny se usmívá, je šikovná a hodná. Ono totiž podle mě platí spokojená matka - spokojené dítě.Jilindo,
myslím, že to děláš dobře, a rodičům to nezazlívej, jen si nějak nestihli všimnout, že je jiná doba...
Ano, za "našich mladých let" to opravdu tak bývalo, že ženská až zbytečně moc se upnula na dítě a na všechny své koníčky a radosti rezignovala...
Já když teď vidím ty mladé rodinky, jak všichni společně i s mimčem jezdí na bruslích (tedy mimčo přitom v kočárku), na kolech (mimčo v boudičce za kolem) nebo prostě cokoli podobného, já tomu hrozně fandím, a vlastně vám mladým závidím, protože "to za našich mladých let tedy nebývalo"
A moc se těším, jak budu jezdit na kolečkových bruslích s vnoučaty v kočárku
ˇ
Tusím ďalšia, čo už robí účet bez hostinského! 
Deti už vedia, že majú pracovať na vnúčatách?
Upravil(a) Selima (30. 5. 2009 16:21)
Není tady
Neudatelný napsal(a):
Já být ženská tak dám přednost kariéře, protože bych si pak koupila hrobku na Olšanech z pravé leštěné žuly....
A vůbec pro vás ženský je všechno problém, to jste vážně fakt tak nevyspělý, že nedovedete zvládnout práci a starost o dítě dohromady? Jak to tak příroda mohla zařídit, že jedno pohlaví je tak pokročilé a druhé tak nedokonalé? To nechápu!
A ešte to nedokonalé sa už dokáže rozmnožovať aj bez priamej účasti toho dokonalého...(Spermabanky, etc.). Soudruzi z NDR někde museli udélat chybu.
Upravil(a) Selima (30. 5. 2009 16:22)
Není tady
Selima napsal(a):
Blossom napsal(a):
jilinda napsal(a):
Ještě k tomu, co psala Klubko, Helena a další...
Mě moji rodiče pořád neuvěřitelně vyčítají, ze začátku to bylo opravdu ošklivým způsobem, že jsem s Verčou nepřestala všechny svoje aktivity a nezavřela se s ní v bytě... Že s ní jezdím na hory, na brusle, beru ji na konference, i do ciziny, beru ji do práce... A že občas někam chci jít i bez ní... Ze začátku se opravdu mohli po... nejčastější reakce, když jsem řekla, že beru kočár a jedu do Stromovky na brusle, byla "no z toho to dítě je určitě nadšené". Nedalo se jim vysvětlit to, že Verče to nevadí, ani to, že nehodlám celou mateřskou nutně dělat jen to, z čeho bude moje dítě 100% nadšené. Teď už si zvykají. Vidí, že Verča je spokojená, má ráda kolektiv, nové prostředí, na všechny se usmívá, je šikovná a hodná. Ono totiž podle mě platí spokojená matka - spokojené dítě.Jilindo,
Ano, za "našich mladých let" to opravdu tak bývalo, že ženská až zbytečně moc se upnula na dítě a na všechny své koníčky a radosti rezignovala...
Já když teď vidím ty mladé rodinky, jak všichni společně i s mimčem jezdí na bruslích (tedy mimčo přitom v kočárku), na kolech (mimčo v boudičce za kolem) nebo prostě cokoli podobného, já tomu hrozně fandím, a vlastně vám mladým závidím, protože "to za našich mladých let tedy nebývalo"
A moc se těším, jak budu jezdit na kolečkových bruslích s vnoučaty v kočárkuˇ
Tusím ďalšia, čo už robí účet bez hostinského!
A na to, že mé děti majú pracovat na vnúčatách jsi přišla jak? 
To neumíš ani dočíst větu?
Upravil(a) Blossom (30. 5. 2009 19:18)
Ježiši, nejež sa... len popichujem... 
To mal byť ŽART! Nabudúce dám vopred varovanie...
Není tady
Selima napsal(a):
Blossom napsal(a):
Ještě jeden postřeh... nebo vlastně příběh, inspirovaný tím, co napsala jilinda v konci svého příspěvku č.215:
Můj 73 letý táta má spolužáka, který udělal opravdu kariéru hodnou uznání: Byl ředitelem velkého muzea, napsal řadu odborných i popularizujících článků, býval a je zván dodnes, aby promluvil na všelijakých vernisážích známých umělců, napsal několik knih z nichž zvlášť jedna se stala takovou legendou, skoro biblí svého oboru.
Tento pán byl bezdětný a svobodný po celý život, na ženské víceméně po nějakém zklamání v mládí vlastně rezignoval.
No a právě on se na srazech skoro vždycky připije, a pak začne plakat (opravdu, ne jen v přeneseném slova smyslu) a říká: Vy všichni jste to aspoň zkusili. Někdo s dobrým výsledkem, někdo se špatným (co se manželství týče), ale všichni máte kolem sebe nějaké děti a vnoučata. A co mám já? Nic, absolutní nic....
(Na to, že je uznávaným odborníkem ve svém oboru, neslyší a mává nad tím rukou...)Ja zasa poznám matku troch detí, z nich dve sa jej rozleteli po svete, tretie sa zdarne prepíja na druhý svet, a tá plače, že dve vnúčatá vída 2x do roka, keď priletia z uSA lebo ona letí za nimi, a dve VOBEC, lebo nevesta po rozvode s ožranom odstrihla celú exovu rodinu. (A to nespomínam, že jednej dcére diagnostikovali mozgový tumor...) Našťastie je to skvelá žena, po ovdovení 2.krát vydatá a má svoj život, ale pri slove "deti" alebo "vnúčatá" sa vždy doslova, nielen symoblicky rozplače. A čo? Treba byť na základe tohto príbehu bezdetný? Asi nie...
Nechápu, jestli z tohohle příběhu má plynout ponaučení, že ta paní lituje, že měla děti? Mně z toho akorát plyne, že lituje, že málo vidí vnoučata. Takže ne, skutečně není třeba být na základě tohoto příběhu bezdětný.
Chápu, že chceš říct, že jeden příběh se nedá zobecnit...
Významný prycholog Erikson k tomu říká: V dospělosti je jedinec zaměřen na plození a vedení příští generace. ... dospělý člověk potřebuje, aby byl užitečný někomu jinému, zralost potřebuje vedení a povzbuzování od toho, co bylo zplozeno a oč musí být pečováno. Jsou jedinci, kteří nemají děti, ale přesto v sobě pocit generativity (plození) rozvíjejí tvořivou činností, zatímco jiní tu selhávají s přetrvávajícím pronikavým pocitem stagnace a osobního ochuzení.
Není tady
No, asi tak nejako... k tomu zovšeobecňovaniu. Niekto ľutuje(asi hlavne ten, kto deti mať chcel a nemohol), niekto neľutuje. To, že mal deti ľutuje málokto(ale žila som s človekom, ktorý mal také obdobie a čiastočne som ho chápala), a navyše by si aj tak nepomohol, že? Len proste- je to indi-vindi. Mám kamarátku, ktroá nikdy deti mať nechcela(kvôli riziku, že by sa narodil syn) a keď som sa dozvedela všetky fakty, vcelku som ju chápala. Nakoniec vyženila dve polohotové dcéry a je spokojná.
Mám kamošky, ktoré chceli mať deti, a nemajú, ktoré nechceli mať deti, a nemajú - a väčšina chcela mať deti a má ich. Mám len jedinú ex-kamošku, ktorá má síce tri deti z troch manželstiev), ale u seba má len to najmenšie a dve staršie žijú s otcom toho druhého. Bordel na n-tú. A ako ju poznám, čakám, kedy nechá aj toho najmenšieho na krku ockovi a odíde si niekam robiť kariéru. Myslím, že táto dáma má deti(vlastne mi to raz povedala) výlučne len kvôli tomu "čo by povedali ľudia"... Hoci teraz má zasa pakáreň, aby sa niekto nedozvedel, že má dve deti odložené... 
Je to v živote veru pestré.
Není tady
Selima: "Len proste- je to indi-vindi."
ANO
Ale úvahy Anais.de chápu, ona popisuje prachobyčejný strach z možných komplikací... To je naprosto pochopitelné a myslím, že to podobně prožívá hodně "budoucích mamin".
Denně ráno při cestě do práce potkávám maminku s postiženou dcerou a opravdu ji obdivuji. Vždycky se mi ty moje pracovní "problémy" zdají hned nicotné.
Není tady
Ahoj vsichni,
tak ma hysterie, ze manzel odejde do Prahy za vysnenou praci a ja zustanu na Morave ci ze se za nim taktez sama prestehuji vysumelo. Dostal jen o krapet nizsi financni nabidku a tak zustavame na Morave. Sice ho mrzi, ze nebude reditelem, ale jen " vyssim manazerem" ale zase bude mit klid v rodine. Reditelem muze byt za rok i dva a navic pokud se podari, tak bude i stasnym tatinkem.
Vim, ze to udelal pro me, ze pri svem rozhodovani bral ohled na to co chci ja.
Upravil(a) Simonas (2. 6. 2009 13:38)
Není tady
Simonas napsal(a):
Nedavno jsem se vdala. Manzel nyni ziskal novou praci v Praze, ktera je velmi zajimava a jeho kariere to pomuze. Problem je ten, ze nyni bydlime na Morave. Ja mam tady velmi dobrou praci, kde mi pred nedavnem zvysili plat a dali mi najevo, ze s mou praci jsou spokojeni a ze se mnou pocitaji.
Manzeluv plan je ten, ze odejde do Prahy, tam zacne budovat nove hnizdo a ja po jeho zkusebni dobe tam za nim presidlim. Byt v kterem nyni bydlime stejne budeme muset opustit v listopadu, nebot v nem bude bydlet jeho babicka. Stehovala jsem se diky jeho kariere jiz nekolikrat, vzdy jsme ziskala dobre zamestnani a profitovala jsem na tom.
Nyni vsak do toho prichazi jeden z nasich planu - dite. Manzelovo reseni je, ze bych mohla otehotnet a byt s nim v Praze. Rizikove tehotenstvi z duvodu meho zdravi je predem zajisteno. Ale ja ted vaham - neni pro me problem odejit z prace - bylo by to sice nefer k zamestnavateli, ale vim, ze v Praze bych mela praci. Problem je v tom, ze dite chci, ale nevim zda chci byt tehotna a pak i s nim v Praze. Nikoho tam neznam, byla bych sama v byte do vecera, nez se manzel vrati z prace. A varianta, ze se prestehuji do Prahy, kde budu pracovat nejmene rok, abych prosla zkusebni dobou a dostala se nekam vys, tak to odklada plan s ditetem na 2011. Podotykam, ze mi bude 30.
Proc to sem pisu? Chtela bych znat vas nazor, ci zkusenost jestli nekdo toto nekdy resil.
Určitě je dobré si srovnat si priority.Kariéra se vždy dá nějak vybudovat, je to o příležitostech , které přicházejí.Avšak vlastní dítě je dar , který se vám díky zvolené kariéře nemusí splnit .Hodně štěstí 
Není tady
Proč se vyjadruješ k tak starým příspěvkům, které už léta nejsou aktuální a autor je už třeba úplně někde jinde?
majkafa napsal(a):
Proč se vyjadruješ k tak starým příspěvkům, které už léta nejsou aktuální a autor je už třeba úplně někde jinde?
Hele, Máji, proč ty máš potřebu dělat zdravotní a osvětovou policii? Nota bene l.ž. přeje hodně štěstí a ví Bůh, jestli je až tak mimochodná..... přinejmenším nám dvěma zrcadlí, ne? .
Není tady
Bramborko, prostě se mi chtělo to napsat.
Stejně, jako se zase tobě chtělo napsat. A jako se chtělo napsat žábě a já se jí zeptala, proč. Tak to je.
majkafa napsal(a):
Proč se vyjadruješ k tak starým příspěvkům, které už léta nejsou aktuální a autor je už třeba úplně někde jinde?
to by mně taky zajímalo
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
