Po pravde si po přečtení připadám jak dinosaurus z jiného světa. Já měla dojem, že jsem šla do manželství právě s tím co v článku představují jako model do budoucna.....bud jsem dobu předběhla nebo jsem byla tak naivní-hloupá......... Možná kdybych to brala z té materiální stránky, nebyla bych teď po x letech tak rozčarovaná, nebyla na babinetu a bylo by mi fajn.

Avalonko, tvůj dojem je správný, alespoň podle toho, co vidím kolem sebe. Jak jsem stará, tak jsem asi hloupá, protože jsem dodnes nepochopila, proč se (z většiny - nezobecňuju) z relativně normálního, chytrého, veselého, báječného chlapa po pár letech stane nerudný dědek (nesouvisí s věkem), který odmítá jakoukoli změnu pořádku, nikam nechce jít, má tak možná kamarády nebo koníčka (svého a občas) a hlavně totálně kašle na to, jak vypadá, jak se obléká atd. - však to všechny známe. Ale přitom požaduje, aby partnerka byla neustále v pohodě, pěkná, starala se o něj, o děti, o domácnost a pokud možno od něj nic nechtěla a nerušila. Bývalo to tak, že ženská po svatbě a po dětech třeba ztloustla a "zkvočnovatěla", ale mám silný dojem, že dneska se holky snaží, chlapi na to kašlou a pak se občas diví.

helena napsal(a):

Avalonko, tvůj dojem je správný, alespoň podle toho, co vidím kolem sebe. Jak jsem stará, tak jsem asi hloupá, protože jsem dodnes nepochopila, proč se (z většiny - nezobecňuju) z relativně normálního, chytrého, veselého, báječného chlapa po pár letech stane nerudný dědek (nesouvisí s věkem), který odmítá jakoukoli změnu pořádku, nikam nechce jít, má tak možná kamarády nebo koníčka (svého a občas) a hlavně totálně kašle na to, jak vypadá, jak se obléká atd. - však to všechny známe. Ale přitom požaduje, aby partnerka byla neustále v pohodě, pěkná, starala se o něj, o děti, o domácnost a pokud možno od něj nic nechtěla a nerušila. Bývalo to tak, že ženská po svatbě a po dětech třeba ztloustla a "zkvočnovatěla", ale mám silný dojem, že dneska se holky snaží, chlapi na to kašlou a pak se občas diví.

A nebo se spíš diví ty fajn "nezkvočnovatělé" manželky, které ač o sebe i blaho rodiny dbají (nebo spíš právě proto), se nakonec dočkají manžela, který je podvádí s mnohem méně přitažlivou a inteligentní milenkou.

Možná si někteří muži už doma nepřipadají jaksi dostatečně "na úrovni" - jejich žena je "dokonalá", takže si u milenky (ošklivější, hloupější a povolnější) dohánějí své mužské ješitné ego.

Ale opět je to případ od případu - už se bojím cokoli zobecnit. Ani to nejde - každý model je jiný. Někde naopak manželka ztloustne a zblbne a to se pak nevidím manželovi, když ani po jeho jemných náznacích ona nic neudělá a on jí opustí. Mám takového kamaráda - fakt hezkej chlap, prima, sportovec - a jeho žena je obluda a ještě nepříjemná. Takže si našel mladou holku a je s ní spokojenej. Ale je fakt, že od té "semetriky" se stále neodstěhoval. A jsme zpět u toho, že chlapi ve většině případů nejsou schopni nic radikálně měnit. Chtějí mít prostě klid a nic neřešit.

Hmm, taky jsem vzdy rodinu chapal jako spis jako "duchovni" svazek nez jako "ekonomicky", kdy si za manzelku beru sluzku do domacnosti. To, ze nas okolnosti donutily, aby se pani starala o (male) deti a ja je existencne zabezpecil je jina vec - z neceho zit musime.
To, ze se po par letech z chlapu stanou nerudny dedci chapu. Sam na sobe pozoruji, ze dny, kdy jsem vesely a stastny uz nejsou tak caste jako driv. Duvodem muze byt napriklad to, jak pise trefne Anna v komentari pod clankem, ze naklady neustale rostou, kdezto platy tolik ne - a pokud ma rust plat, clovek musi bud menit praci (a pak je "porad na zacatku") nebo postupovat v kariere (s cimz souvisi vice prace a mene volneho casu). Muz se pak stava "ekonomickym" otrokem vlastniho prani mit deti a zabezpecenou rodinu. V okamziku, kdy jako my, zije od vyplaty k vyplate, nema moc duvodu k radosti.
Clovek si ale musi vybrat co chce - deti a nebo osobni svobodu a stesti. Ja si vybral rodinu a deti a dan, kterou za to platim, prijimam.

jane.sm - No proč? Protože ta, co jí mají doma, od nich občas něco chce, lhostejno, jestli peníze, občas kytku, pomoc s dětmi nebo jen to, aby špinavé fusekle neváleli pod kanapem, kdežto kočička je milá, přátelská a bez těchhle nároků, takže i darovat jí něco je radost. A za druhé každého chlapa žene touha po "nové hračce" a jejím poznávání, případně výměně za lepší model. Někdo to má s mobilama, někdo s autíčkama a někdo holt se slečnama .

Lukáši,

huráá - konečně mužská výjimka schopná sebereflexe!

Máš pravdu v tom, že muži mají obtížné postavení uživit rodinu - cítí velkou zodpovědnost a někteří jí cítí opravdu jako závaží. Jednoduché to určitě nemáš - ale!

Zkus si položit otázku, zda jsou skutečně ženy a rodiny tak "finančně náročné" a nebo zda si vy muži ten bič ve formě honby za penězi na sebe nepletete sami.

Dávám to jen jako otázku k zamyšlení.

Samozřejmě je mnoho náročných žen a jejich mužové se musejí ohánět až se uženou. Znám jich pár.

Ale je i mnoho mužů, kteří chtějí spíše uspět (úspěch = peníze a postavení) ve svých vlastních očích či v očích svých kamarádů ("konkurentů").

Já si myslím, že to není o volbě buď děti nebo štěstí. Myslím, že se dá balancovat na tenké hranici obojího. Žít skromně (bez domácího kina se obejdete) a přitom šťastně. Mít takovou práci, která tě nenutí sedět tam do noci a za ní takové peníze, díky nimž si nebudeš muset vyskakovat (a proč si vlastně vyskakovat?) ale mít i dostatek času na rodinu a svůj vlastní osobní život. Koníčky a vše, co tě činí šťastným.

Já nevím - nejsem chlap. Ale myslím, že to jde

Faf,

někde jsem četla, že dnešní žena se zbavila svých starých rolí a hledá nové role. Samozřejmě je připravena se starat o manžela, děti a chod domácnosti - ale chce víc. Chce budovat svou osobnost, dělat, co ji baví. Protože jen taková může správně vychovat děti, rozšířit jim obzory a být zajímavou partnerkou pro manžela.

Ale muži si prý s touhle změnou žen neumějí poradit. Oni nechápou, že když už nepotřebujeme jejich peníze, mohou nám toho ještě mnoho dát.

Takže: žena si už svou roli v nové době našla, ale muž nikoli. Muži stále tápou, nechápou, co se od nich chce - a výše uvedené ženy nazývají posměšně "feministkami".

Jen proto, že mají strach se změnit. Nevědí, co se od nich čeká. Ta nejistota je pro ně jistě bolestná - oni by prostě chtěli být naši "machři" a "hrdinové". Chodí do posilovny, dělají kariéru s tím, že to z nich udělá ty "hrdiny". Je to omyl - tak jen aby na to pánové co nejdříve přišli.

Článek jsem četla,ale nemyslím ,že dřív by se rodiny zakládaly z ekonomických důvodů.Já se teda spon vdávala z lásky.Že to nevydrželo..nedá se nic dělat život jde dál.Myslím ,že čeští chlapi nejsou ochotni se ve vztahu dál vyvvíjet.Nemůžu samozřejmě posoudit všechny,ale jen toho svého bývalého důkladně a to,co vidím kolem sebe.Mám pocit,jako by se nějak zasek apřestal se vyvíjet.6ádné zájmy jen mít pohodlí a klid.Jako by nedokázal pochopit,že potřebuju jeho duševní oporu..lásku porozumnění a ne peníze.A to si myslím je asi ten problém.Nevím jestli to clhapi berou jako svoji slabost..pomoct ženě v domácnosti..zeptat se jak se měla celý den,pohladit....Dala bych jim jako povinnou četbu knihy JOhna Graye o chlapech z Marsu a ženách z Venuše a několik dalších co napsal.Možná by je trklo,že po nich nechceme aby nosili domů statisíce ale víc oceníme to ostatní.Znám jednoho co to četl a chová se ke mně naprosto jinak..vyslechne poradí a já jsem pak taky klidná a hodná..takže v konečném důsledku."tato jeho investice do mne se mu vrátí"
Jak to po sobě čtu ..si připadám jak psycholog  tak trošku tu hlubomkomyslnost odlehčit......možná je to i výchovou..nikdo je to neučil a oni sami toho nejsou schopni..takže já mám šanci ve dvou případech to změnit...vychovávám totiž dva budoucí muže..zatím jsou to jen pubert´áci/17 a16/,ale doufám ,že se mi podaří jim to do těch jejich hlaviček natlačit.
jo Avalonko dík za tu pusu na jiném foru..píšeš dobře

A ještě něco..Babinet mi hodně pomohl..a at si kdo chce co chce tady kritizuje  každý si může vybrytto,co ho popostrčí dopředu......

Lukáši,

je pravda, že dnes (bohužel) chlap občas nemá na výběr, protože třeba i z platu 40 tis. hrubého (a to už je téměř manažerský plat) si čtyřčlenná rodina nemůže moc vyskakovat. A to je i mnoho těch, kteří žijí za 20 a méně hrubého (nechápu jak, já bych asi po týdnu ohlodávala furtra).

To je fakt. Takže občas ten chlap nemá na výběr - nejenže tráví v práci dlouhé přesčasy (a víkendy), ale ještě si ani nevydělá dost na pěknou dovolenou u moře v hezkém hotelu pro celou rodinu. To je průšvih a v tom vám mužům nezávidím.

Je asi pravda, že kdyby chlap chtěl chodit z práce domů ve 4 a věnovat se rodině plus svým koníčkům, tak by někde musel být na částečný úvazek nebo dělat v úřadě za 15 hrubého a to by pak ohlodávali po týdnu (kdy se platí nájem a ostatní poplatky) ty furta všichni členové jeho rodiny.

Je to těžká doba. Všechno je drahý a pokud je chlap zodpovědný, asi mu nezbývá než fakt makat do úmoru a ještě vědět, že rodina vůbec nic neušetří, protože není z čeho.

Faf,

co znamená "grcat" ? To je pěkný slovo, akorát ho neznám

Jinak se stoprocentně podepisuji pod tvou vizi modelu partnerství - ano, i ty jsi jedna z žen, které už mají našlápnuto do "nové doby", kdy se vztahy hodně změní.

Bohužel ale dnes není zas tak moc mužů, kteří tu každodenní péči nevyžadují. Samozřejmě znám takové případy a jsou to bezvadný chlapi - ale jak říkám, většina jich ještě není.

To budou až naši synové, vychovaní matkami, kterých si mohli jako malí vážit, protože maminky uměly a znaly i něco jiného než jak dobře upéct bůček.

Mám pár dobrých kamarádů - berou mě spíš taky jako kamaráda a mluví se mnou zcela otevřeně (ovšem až poté, co jsem jim už před lety dala jasně najevo, že s nimi nehodlám spát a podvádět jejich ženy) - kteří mi otevřeně říkají "ty jsi moc chytrá, atraktivní, finančně zajištěná, šikovná, prostě samostatná. Tebe bych doma nechtěl. Musel bych na tebe žárlit, připadat si hloupější a chudší. Na to nemám "
A myslí to naprosto vážně.

Já se tomu vždycky trochu smutně zasměju, ale svým způsobem je chápu, protože oni tak byli vychovaní a vzor, jaký měli doma u své matky, pak vyžadují u své manželky. Proto si tolik hezkých a chytrých holek nemůže najít přítele. Volní chlapi jsou - ale většinou takoví, o které ty holky nestojej.

Ale máš pravdu - a to je i pro Lukáše - že když ten chlap bude doma pomáhat manželce a bude jí citovou a psychickou oporou, tak i ona si může najít slušně placenou práci a profitovat z toho bude celá rodina. Výchovu obstarají oba (tj. děti budou mít vzor v otci i matce) a navíc bude doma víc peněz, komunikace a lásky.

Jo - tak by to fungovat mohlo

Avalonka: To si robis srandu, ze potvorka? :-)))) grcat je vracat, to len pre pripad, ze si si zo mna fakt neutahovala. :-) alebo po cesky taktiez " zvracet". :-)

Lvice: No, ja chcem vysokovykonneho manazera, ktoreho najvacou zalubou vo volnom  case je zehlit kosele. :-))) Ale vazne, nedivim sa ti, ze mas zmiesane pocity, ja by som mala tiez. ratam s tym, ze sa budem vediet uzivit sama, ale mat vedla seba chlapa, s ktorym to budem musiet tahat ja..... Asi je najlepsie nejaky zlaty stred, co ja viem, urcite sa to nejako da. Aby to potom nedopadlo ako u Lukasa, chcela by som pracovat natolko, aby nemusel cely rozpocet tahat chlap. Vdakabohu mam pracu, ktora sa da pripadne robit aj na materskej s dietatom, to je vyhoda.

Připadá mi, že je to trochu i o tom, že ještě neumíme pochopit dobu. Jsou velké rozdíly, v postavení jednotlivých lidí, mezi generacemi. To nejde hodnotit. Ale, zhodnotit se dá to, jestli dovedeme domyslet tu neustále se měnící hektičnost.
Ten pohyb, který je nekompromisní a ve kterém se s časem mění a přetváří vše,
krajina, hodnoty, psyché. Nikdy nevíme, kam, se co a kdo dostane. Všechno má jaksi pokračování za rohem, kam nevidíme. A neumíme se zařídit na to, že nevíme
a že bychom neměli nic brát definitivně. Pak nebudeme hodnotit, jestli ten více vydělává, jestli jeden z partnerů je doma, ale spíše to, jak se zařídíme, pro případ, že by partner živitel ztratil práci nebo onemocněl a jak se zařídíme, aby ten, který je doma a ztrácí rozhled, měl možnost společenského vyžití a jak ho udržet aby neztratil možnost uplatnění.
Připadá mi, že místo toho, abychom řešili nepohodu a i krásu života, řešíme více nepohodu a krásu partnerství. Vidíme to opačně, než bychom měli, protože nic není definitivní a zvraty mhou nastat i v pokročilém stáří nebo raném mládí.
Někdy mi připadá, že větší problémy v partnerství mají Ti, co od něj chtějí nejvíce.

Upravil(a) Bláža.. (8. 2. 2006 7:00)