Nicolasi, tvůj příspěvek je poměrně dost filozofický, snažila jsem se mu dobře porozumět. To nic nemění na tom, že jsi mě i velmi rozesmál a to ohledně dívčího vidění světa. Díky za kompliment ( já jsem už totiž dívka blížící se přechodu )
Takže mimo jiné jsem taky už pár vztahy prošla. A můžu říct, že mě až překvapilo, že touha sdílet není dívčí výmysl, cítila to většina mých partnerů, mluvili jsme o tom, i když to třeba nazývali trochu jinými slovy. S některými se i vzájemné sdílení velmi dařilo, s jedním dokonce celých 13 let.

Podle mě sdílení a sebevyjádření není nadřazeno jedno druhému, ale mohou existovat vedle sebe, netlučou se. A ani nevychází jedno z druhého, a už vůbec nevychází automaticky jedno z druhého. To by totiž kolem sobce, myslícího především a jen na své sebevyjádření, byl automaticky kruh sdílejících. Což není a být ani nemůže.

Když už jsme u té filozofie, přiznám se,že termín  "snaha o pravdivější žití svého života" jsem vůbec nepochopila. Co by to mělo být?

Jinak krásně a výstižně to o sdílení napsala Majkafa - cítím to stejně jako  ona. A mimochodem, právě takové sdílení je asi hlavní důvod toho, proč na babinet chodím.

Bloosom, JJ, tohle mě taky napadlo, když jsem dopsala.
Tady na babinetu se někdy taky tak krásně sdílí. Z těch vláken sálá pak čistá esence pohlazení ve smutku nebo radosti.

Jsem ráda, když lidé sdílejí se mnou. Když se mohu podělit o své radosti i starosti a cítím, že jsem přijímána. A je mi ctí, že mohu sdílet s nimi, že se se mnou podělí.

Upravil(a) majkafa (2. 6. 2009 21:53)