Právě ,že se nechci chovat jako maminka. Nechci mu říkat, změn se nebo jdi. Chci jen aby trošku začal na tom vztahu pracovat. Aby si vzal trošku ty věci co mu říkám k srdci a né je poštěl jen uchem ven,jako to dělá do teď. Kdybych se ho zeptala co jsme včera řešili, tak mi řekne, já už ani nevím.

Ne jen jsem mu řekla,že mě s tím jeho odmítavým chováním v komunikaci taky už může dojít trpělivost.

No s rodičema vyćházím dobře. Žádný problémový dětství jsem neměla.

JAK TO?

Jo to chápu, ale když to beru ze své strany. Mě by přítel vyčetl něco co mu vadí. Tak se nad tím zamyslím a budu se snažit tu konkrétní věc v sobě řešit a trochu se snažit ,aby ho to netrápilo nebo tu věc trochu umírnit.

Marusinka napsal(a):

Jo to chápu, ale když to beru ze své strany. Mě by přítel vyčetl něco co mu vadí. Tak se nad tím zamyslím a budu se snažit tu konkrétní věc v sobě řešit a trochu se snažit ,aby ho to netrápilo nebo tu věc trochu umírnit.

Ale Ty nejsi přítel :-)

Navíc, tenhle postup se mi nezdá úplně v pořádku - vůči Tobě...

Já bych to brala takhle:
- přítel mi řekne že mu něco vadí
- já se zeptám SAMA SEBE jestli to, co mu vadí, je pro mě životně důležité
- pokud ano, zeptám se SAMA SEBE jestli se toho chci vzdát kvůli příteli
- chci se vzdát - vzdám se, ale pak už mu to nevyčtu
- nechci se vzdát - nevzdám se a dám přednost SOBĚ PŘED PŘÍTELEM
- on to buď ustojí... nebo o něj můžu přijít... ale to je riziko věci

- pokud to není životně důležité... tak si ujasním jestli je to pro mě důležitější než klid ve vztahu... předpokládám že když to není životně důležité, že se toho vzdám

Co Ty na to?

Proč se vzdávat sama sebe na úkor klidu ve vztahu???

Díky Marti, tvoje řeči mě zajímají. Ale večer tu asi nebudu. Až zítra.

Martinka1 napsal(a):

Marusinka napsal(a):

No s rodičema vyćházím dobře. Žádný problémový dětství jsem neměla.

To jsem si taky myslela :-) Dlouho... a teď začínám přicházet na to, že se k příteli taky chovám jako maminka...
Jinak - nechovat se jako maminka znamená, NECHAT CHLAPA DĚLAT CO CHCE A NEŘÍKAT MU, CO MÁ DĚLAT...

To je zajimavy rozbor. Ceho je projev, kdyz se zuby nehty snazim nechat chlapa delat, co sam chce, ale pritom se desim toho, ze se jednou rozhodne, ze nechce ME? Zadny rodic nas nikoho neopustil.

Ach jo Marusinko, nebyla to jen nemocnice a návštěva u kamaráda. Ty nežiješ svůj život, ty očekáváš, že partner bude žít ten tvůj a podle tvých pravidel. Ať jsou oprávněná nebo neoprávněná. Jsou Tvoje.

To co napíšu zkus brát s nadhledem a ne jako prostředek k fňukání, že toho tak moc nechceš.
On problém nemá. Pokud ho neotravuješ, tak se mu s tebou žije hezky. Má hodně práce, chce přijít domů, mít klid a teprve až bude cítit i nějaký klid a ne tlak od tebe postoupíš někam dál. Nejste už jenom zamilovaní, ale nastává všední život.

Jeho ideální představa je spokojená partnerka, která má své koníčky, práci která jí naplňuje a má pochopení, že on je unavený z práce. Máš dvě možnosti buď tohle zvládneš, tj. být nezávislá okoníčkovaná holka, která nečeká, že se s ní někdo bude doma bavit a věnovat se jí nebo si najdeš někoho jiného, kdo bude doma brzy a bude se TI VĚNOVAT. Zkus spáchat odchody, jak líčili holky a plánovat si zábavu sama a buď se bude chtít přidat nebo si zvykneš chodit někam sama a nebo to bude důvod, kdy si uvědomíš, že váš vztah se rozpadá. Je to jako s láskou. Ani pozornost si nějakými druhy manipulace, rozhovory, návody nevynutíš. Čím více se problémy rozebírají, tím více se hrotí. Nejsem chlap, ale Martinčin způsob komunikace s partnerem by snesl málokterý chlap. Návod, jak se má chovat, aby byla ona šťastná. Opakování toho, co chybí už vůbec nezabírá. Žít to jediné zabírá, s ním a nebo bez něj. Všechno, co mi chybí od partnera nemusím najít s ním, ale i v těch koníčcích, vaření, uklízení, čtení. Mít svůj svět, který je jenom můj a já ho v něm nepotřebuji.

Možná pak přijde doba, kdy si zase budete mít, co říct, čím přitahovat, co rozebírat... Přirozeně.

Nemáte děti a bude hůř, co se týče tvé touhy o starání se o tebe. Budeš mnohem víc sama (tj. rozuměno s živou dospělou bytostí) a tvoje touha po jeho mluvení s Tebou vzroste. 

Upravil(a) hrosanek (27. 5. 2009 12:18)

U PC dělá co? Pracuje, hraje si?

Ale když se ho zeptám jak on to vidí, jak vidí mě jaká pro něj jsem, tak mi na to odpoví já nevím, nebav se o tom.
Kočko, o tomhle si chce povídat málokterej chlap. Protože nikdy neví, co řekne blbě a čím dámu zrovna urazí. Pro příklad - on jí sdělí, že je třeba skvělá kuchařka (a myslí to vážně a jako pochvalu), načež se ona nafrní, že je pro něj "jenom kuchta".
Kdybych se ho zeptala co jsme včera řešili, tak mi řekne, já už ani nevím.
Mužskej nechce řešit, ten chce vyřešit - slyšíš ten rozdíl? Když si postěžuješ na šéfa-blbce, převážně se dočkáš odpovědi "změň místo", zatímco ty si chceš jenom poplakat, že tě ten píp dneska namíchnul, ale ráno půjdeš v pohodě do práce.
A ne s ním sdílet jen povinnosti a večery doma, kdy on je na PC a já na TV.
Možná je na PC nebo s kamarády a jinde právě proto, aby ti trochu "unikl". On si s tebou nepovídá vůbec, nebo mu jen vadí to rozebírání vztahu?

Lidi k sobě musí pásnout, to se vynutit nedá. A vy k sobě moc nepásnete. Promiň.

Vadí mu jen rozebírání vztahu. Nebo-li když mu něco vytknu a chci se o tom bavit, jak to třeba vidí on . Jinak se bavíme o jiných věcech normálně. Ale to mě vytáčí ,že odbočuje pokaždé od tématu,když začnu něco rozebírat třeba to ,že nikam nejezdíme ,nechodíme