No, to jo, já jsem vdávala mladá a bez nějakých větších zkušeností, BM mě jako starší a zkušenější taky nic moc nenaučil, já jsem nevěděla, co a jak, bylo to tky furt stejný, v posteli, já dole, on nahoře, sem tam opačně a NIC, NIC, NIC. Za 15 let, co jsme spolu spali, bych orgasmy spočítala na prstech rukou. Dosáhla jsem ho jen " na koníčka" a taky ne vždycky.
S přítelem to zrovna na koníščk dělat nemůžeme, některý polohy s ním nejdou dělat vůbec, ale zase jsme zkusili ty, co mu nedělají problém a jde nám to skvěle. Ale po BM to není první partner, se kterým mám sex, ale každopádně bych řekla, že z těch, co jsem dosud měla, je nejlepší. nebo možná já zraju a umím se víc uvolnit, víc si to užít a taky si říct, co chci. A v tom to je.

copak není dostatečně vidět, že to není hned? 9 let je hned? Pro mě ne.

Modroočka napsal(a):

nebo možná já zraju a umím se víc uvolnit, víc si to užít a taky si říct, co chci. A v tom to je.

Taky až poslední roky, co jsem oficiálně sama, poznávám, že to chce totálně se uvolnit a oddat se milování, aby v tu chvíli neexistovalo vůbec nic jiného, jen my dva.
Teď mi došlo, naplno jsem si uvědomila, co minulý rok řekla jedna babinetka (Sensation White už se zase blíží a já na tebe vzpomínám, má milá , jakpak se asi máš) : Při milování se sobě vzájemně úplně a bezvýhradně odevzdat. Tehdy to funguje nádherně, když se to povede oběma partnerům.

Slavek17 napsal(a):

Jinak řečeno: Uvázat si na krk hned svého prvního partnera, bez vyzkoušení partnerů dalších, je šílenství.A tohle podepíšu i s vědomím rizika, že je všude kolem nás už dost lidí s virem HIV.
Holt nic už na tomhle blbým světě nebude bez rizika.
Nevím jak vy, ale já už se s tím smiřuji.
Pravda, pořád mi to nejde dost pod fousy... ... ale snažím se... ... zvyknout si...

Nesouhlasím. Ano, obecně je asi lepší, když člověk vstupuje do manželství s určitými zkušenostmi. Ale na život není žádný jednotný recept ve smyslu - nejdřív jich tak 10 poznám a s jedenáctým se usadím.

A když už má člověk to obrovské štěstí a zrovna ten první partner je pro něj pro život ten pravý, nejlepší?? To mu má pak  říct - sorry, já se teď potřebuju pár let vybouřit, poznat jiné partnery, abych měla srovnání, takže počkej, a tak asi za tři roky nashledanou?!?!?

Vím o čem mluvím: Můj BM byl můj první (já jeho ne). Byla jsem s ním po 13 let naprosto šťastná. Ano, párkrát mi zahlodal v hlavě červíček, jaké by to bylo s někým jiným... ale vždycky jsem měla dost rozumu, abych takovou myšlenku zaplašila s vědomím: Proč riskovat něco existujícího, krásného, s čím jsem spokojená, pro jakési hypotetické zkušenosti, které ani nevím, jaké budou??

Ano, v době svého porozvodového hledání jsem možná poznala i o trošku lepší a zajímavější sex, než v manželství. Ale ještě jsem nepotkala chlapa, se kterým bychom si tak komplexně ve všem sedli, jako kdysi s manželem  , bohužel...

Takže ti, co milují svého prvního partnera a jsou s ním spokojení - nedoporučuju za každou cenu dohánět chybějící zkušenosti.....

Toto však platí obecně, nkoli pro autorku vlákna, která je s manželem v sexu 9 let nespokojená... Poradit neumím, jen vím, že takto je to u nich zásadně špatně...

Upravil(a) Blossom (26. 5. 2009 10:17)

A autorke vlákna by som skutočne odporúčala viac komunikovať a tiež: prestať vnímať sex ako niečo, čo MUSÍM, čo sa odo mňa očakáva... Ale začať to vnímať ako HRU: Kúpte si kámásútru, otvorte knihu a skúste sa navzájom dotýkať podľa obrázkov knihy a skúmať, či sa vám to páči, alebo nie. Alebo sa skúste uspokojovať len rukou a pusou, zakážte si samotný styk... proste objavujte tú veľkú krásnu ríšu milovania. Obajv najprv ty SAMA, čo chceš a čo nie, potom to skús vysvetliť partnerovi. Lebo kým to nevieš ty, ťažko na to príde on.

Upravil(a) Selima (26. 5. 2009 18:02)

V tom případě doporučuju začít řešit od toho "nesexového" problému. Ono totiž jak to neklape jinde, tak to často neklape ani v ložnici. Problém u vás nevypadá ani tak technický, jako spíš psychický. Teď jsem to pročetla a ty píšeš že ani nevíš, jestli manžela miluješ, nebo je to zvyk? To mě přijde jako dost důležitá otázka Jestli chcete ten vztah zachránit, tak je na čase, abyste s tím oba začali něco dělat....

Zkoušíte se milovat na neobvyklých místech? V neobvyklých polohách?

A nechci se ani rozvádět po necelém roku manželství, když máme teďka spolu i dluhy...to by k ničemu nespělo - spíš jsem hloupá v tom, že jsem věděla do čeho jdu a vdala jsem se....Asi ho prostě miluju a nedokázala bych si bez něho můj život asi představit, ale možná je to jen o síle zvyku....

Tohle jsem myslela...to mě z toho, cos napsala, hodně zaujalo. zkus se nad tím sama ještě zamyslet, někdy o nás to, co zn ás vypadne, řekne nečekaně hodně.

No vida... Nakonec (ve svém) se uvolní a ještě z ní bude sexuální dračice....

Slavek17 napsal(a):

No vida... Nakonec (ve svém) se uvolní a ještě z ní bude sexuální dračice....

No, Slávku, ale u mě to tak bylo, jenže se to nestalo s manželem, ale až po....

majkafa napsal(a):

Nu, já měla na mysli neobvyklá místa. Třeba les, vodu v rybníce, kabinku v hypermarketu, kino, kde není moc návštěvníků, u jednoho z vás v práci, jestli je to možné, nebo u obou, v parku na lavičce, ...

Tak což o to, milování na neobvyklých místech je suprovej adrenalin, ale každej na to asi není... já třeba mám do puritána hodně daleko, ale např. na lavičce v parku ve dne (a tedy za plného provozu), do toho bych se asi nepustil... ... v kanclu, to jo (ale v zamčeným) ...

Můj syn s tím žádný problém nemá.