Bety napsal(a):

A s náma chodí na oběd dva šikovní mladí kolegové heč.

Tak to ti závidím, Bety  my jsme samý baby, ale zase nás obsluhuju jeden takovej mladja moc sympatickj číšník, už si nás pamatuje. A když s náma jde naše Eliška, to je mladinká a moc hezká kolegyňka, tak se kluk nemůže od našeho stolu odtrhnout

aprill napsal(a):

luminka napsal(a):

21SOPTIK napsal(a):

Já bych řekla, že Luminka to má v práci dost těžký a příjde mi dost nefér se do ní takhle obouvat.Ženský jsou mrchy a tam kde je větší kolektiv tak rádi si vždycky najdou nějakou oběť ,do který si rády kopnou.A zvyšují si na nich svý ego a kolikrát si neuvědom jak tomu člověku ubližujou a znepříjemňujou mu život.Lidi by měli být k sobě víc tolerantní.A i tady někteří rádi, říkaj "jak může někdo řešit takový kraviny" ale každej jsme holt jinej a tohle forum podle mě slouží k tomu aby si lidi sem přišli pokecat, třeba i o svých problémech s tím,že jim může pomoct pohled zvenčí....

Dík za nějaké to pochopení, toho se tady dočkám málokdy. Moje kolegyně by na tohle řekla, že je mi sympatický jen ten člověk, co mi maže med okolo huby. Že ona je ke mně upřímná. No řekněte, není někdy spíš potřeba zvednout sebevědomí než ta upřímnost?

Luminko, Soptík tě ještě nezná a až pozná, tak bude psát pravděpodobně  něco jiného!

No myslím, že ta "obětˇ"  jim ale to "kopání" musí vždycky dovolit. Teda že i "obětˇ" (pardon, nejde mi klávesa s háčky a čárkami) je prostě jenom role a bud ji luminka bude útrpně hrát dál nebo do sebe kopat nenechá.

Upravil(a) Majja (23. 5. 2009 11:19)

No, naštěstí naše šéfová nás nenutí trávit s ní oběd a i když s námi kamkoliv jde, je vítaná a nemá potřebu nám předčítat, ani tlumočit, co kde četla, má nás za inteligentní lidi a ví, že umíme číst a taky ví, že ne všechny to zajímá.  Chodí s náma do baru, na bowling a tak podobně, neříká nám naštěstí děvčátka, oslovujeme se normálně, jménem, tykáme si a když už nás osloví na poradě hromadně, říká nám "holky". Sice občas měla tendence nám dávat najevo, že ona je šéf, ale už ji to přešlo, našla si konečně přítele a je zase normálně v pohodě. Akorát když náhodou si přineseme oběd do práce a jíme v práci, tak nám popřeje dobrou chuť, když jde náhodou kolem a kouká, jestli by se nedalo ochutnnat ale ona jí jen zeleninu, bílý jogurty a celozrnej rohlík, takže její chutě uspokojíme málokdy. Aspoň nám neujídá

Fanny5 napsal(a):

majko, ale to tvoje chyba, žes to nepodala správně. Já to pochopila stejně špatně. Bohužel.

Já teda nevím ale mě majčino psaní nijak nepobouřilo. Nejsem schopna říct, jestli to chápu správně ale nevidím nic závadného na tom, že si jako pracovní parta zajdou společně na oběd a majka si tam čte a při té příležitosti jim občas něco přednese. Neměla jsem představu toho, že jim předčítá celou ekonomickou stránku nebo, že nemá zájem tam s nimi být... Asi to prostě jen vidím jinak

taurus napsal(a):

Fanny5 napsal(a):

majko, ale to tvoje chyba, žes to nepodala správně. Já to pochopila stejně špatně. Bohužel.

Já teda nevím ale mě majčino psaní nijak nepobouřilo. Nejsem schopna říct, jestli to chápu správně ale nevidím nic závadného na tom, že si jako pracovní parta zajdou společně na oběd a majka si tam čte a při té příležitosti jim občas něco přednese. Neměla jsem představu toho, že jim předčítá celou ekonomickou stránku nebo, že nemá zájem tam s nimi být... Asi to prostě jen vidím jinak

Přesně tak. Psala jsem jasně, že je to KULTURNÍ vložka, občas se dokonce zeptají samy, co tam píšou, když zahlídnou zajímavý titulek. Většinou se bavíme o hudbě, divadle, kině, něčem neutrálním, proč na sebe v hospůdce upozorňovat kolem sedící hosty. U oběda je pohoda, v přestávce na oběd je třeba si vyvětrat hlavu. Např. ekonomické stránky máme v práci až-až. Kdyby nám společné obědy nebyly příjemné, jistě by je nikdo z nás neabsolvoval spousty let, jen já chodím s holkami 11 let, co tam pracuju. Od začátku jsem nebyla jejich vedoucí, měla jsem jinou pracovní náplň a přece je situace celé ty roky stejná.
Teď chodí některé kolegyně,  místo oběda na projížďku na kolečkových bruslích. Uvažuju o tom taky.
Jsem si vzpoměla - kdo má hůl, psa si najde. Kdo chce kritizovat, vysvětlí si pro kritiku vhodně i zmínku o čtení novin u oběda, přesto že jsem dokonce sama napsala, že vím, že to není společensky slušné ode mě.

Pro Modroočku - nečtu u jídla, ale před jídlem. A opakuju, že se ptám o dovolení. A věř tomu, kdyby to někomu vadilo, pošle mě někam.

Jo, od ledna s námi chodí na obědy ředitel jedné naší dceřinky a ten taky čte. Samozřejmě s naším dovolením. Dokonce si rozdělujeme noviny. To jsme ale neslušní, co?

Upravil(a) majkafa (23. 5. 2009 16:55)

Majko,
Čtení novin mi nevadí ,jestli jedlík drží v jedné ruce lžíci a ve druhé noviny a je sám, nebo s jiným čtenářem, je to jeho věc.
Jen bych si ráda vybrala, co zajímá mě a ne , co mi naservíruje šéfová. O to mi jde. A taky musím říct, že na velké přátelství 8 žen a jejich šéfové moc nevěřím.
Víš, někteří šéfové vidí jen to, co vidět chtějí, vystupují natolik autoritativně a sebestředně , že mnohé souvislosti  ani nejsou schopni postřehnout, vlastně  se o to ani nesnaží. Proč by se snažili?
Nevím, jaká jsi šéfka, třeba opravdu tak báječná, jak se tu prezentuješ, ale nemohu si pomoct, máš ráda poslední slovo a v práci to určitě nebude jiné. Tak jakou šanci na odpor, či prosazení vlastního náhledu ty Tvoje holčiny vlastně mají?
Nechci tady rozpoutávat názorovou bitvu, není to můj styl, ale tohle jsem potřebovala ventilovat.

No tak - jenom malej postřeh : ony si holčiny většinou najdou cestičku, jak dát šéfce najevo nelibost. A trocha autority a respektu k šéfování patří.

NO vidíš, tak tam, co chodíme my, mají stoly fakt nejvýš pro 8 lidí, ale jen dva, pak mají tak půl na pů pro 4 a pro 6 a pak mají tři stoly pro 2. Je tam dycinky narváno, mají skvělý meníčka, velkej výběr z několika jídel a jsou ochotný ti k čemukoliv dát přílohu, jakou chceš. Je si většinou beru brambory místo hranolek a knedlíků. A je to tam příjemný, protože tam v tutéž dobu chodí ti samí lidi, takže se tam už vzájemně známe. Pro vášnivý čtenáře tam mají noviny, časopisy a dokonce v košíčkách brejle na čtení. Takže kdo rád čte, může si posloužit a kdo zapome brejle, má výhodu, půjčí mu erární.
Tam chodíme na společný obědy rádi, jenže chodíme dobrovolně, nikdo nás nenutí. A když se nám někomu nechce, nejdeme a nikomu to nepřipadá divný. Takže nemáme ten problém, co Petuna, že by to bylo nepovinně povinný. Ale někde to tak funguje, bohužel, že musí všichni, chtějác nechtějác.

A přílišná tvrdost někomu pomohla, jako to, co dělá moje kolegyně? Říct někomu, jak příšerně vypadá, ještě když si ráno u zrcadla myslel, že to není tak zlé?

Dobře, řeknu to jinak, ne když si myslel, že to není tak zlé, ale když přímo v tom zrcadle viděl, že to není zlé, to má někdo právo takhle mě srážet? A snad ještě nejsem slepá. To, co tady pořád píšu, neznamená, že vypadám jako ta paní z britské pěvecké soutěže (ale hlas mám opravdu příšerný, ona zpívala jak anděl). Jsem čtyřicetiletá dlouhovláska s trochu vyšší hmotností, než by měla mít, udržovaná tak, jak finance dovolí. Ale příšera ne!

Upravil(a) luminka (24. 5. 2009 9:06)

Selima napsal(a):

Každý má právo slobodne sa vyjadriť a každý má právo slobodne ignorovať keci toho druhého. Tuná je aj tlačítko Ignore, tak sa nauč používať aj v reálnom živote také pomyslené tlačítko Ignore.

Ale když to ignorujete, nevypadá to potom, že si to necháte líbit?

Je pro tebe tolik důležité, jak to vypadá? Nebo jak se cítíš? Pro mě je důležité, jak se já cítím, ať si to vypadá, jak chce. Přestaň už tolik dávat na to, jak to vypadá, co by řekli sousedi, buď už sama sebou.