Pandorraa napsal(a):

Když otevřeš srdce jednomu člověku, pustíš je tam rázem všechny - tohle já chápu tak, že pokud v jedné jediné bytosti spatříš svoji Přátelskou duši, pochopíš všechno.
Poznáš, že největší "nepřítel" je zároveň největší učitel.
Začneš ty bytosti kolem sebe vnímat jinak.
Pustíš je do svého srdce s plným vědomím toho, co ti každá z nich přináší, ale také s tím, co ty přinášíš jim

Pan,

Pandorraa napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Hirondel, co když mám kolem sebe člověka, který někdy i nevědomně útočí a přitom to dělá ve své nespokojenosti? Jak si ho můžu pustit do srdce? I kdyby se mě ty útoky vůbec nikdy nedotkly a nechávaly mě chladnou a pochopila bych toho člověka, proč si ho pouštět do srdíčka? I kdyby se mě to vůbec nedotýkalo, přece si tam nebudu pouštět útočníka... Nechávám toho človíčka venku, respektuju ho, zůstávám čím dál víc v klidu, ať si prostě existuje, to musí zatím stačit si myslím

Ahoj vílo
Když otevřeš srdce jednomu člověku, pustíš je tam rázem všechny - tohle já chápu tak, že pokud v jedné jediné bytosti spatříš svoji Přátelskou duši, pochopíš všechno.
Poznáš, že největší "nepřítel" je zároveň největší učitel.
Začneš ty bytosti kolem sebe vnímat jinak.
Pustíš je do svého srdce s plným vědomím toho, co ti každá z nich přináší, ale také s tím, co ty přinášíš jim

Jé, ahoj Pan
jejda, jsem z toho trochu pomotaná. Já vím, že je to supr učitel a pilně studuju, ale nenechám si ubližovat Na tom ostatním pořád pracuju...Tohle nejde aniž bych člověku otevřela srdce? Takže si ho tam hezky pěkně pouštím?

lupina montana napsal(a):

Lú, to je jako když tě zlobí prcek - jak to krásně postulovala Kulíš: "mám ho ráda i když bych mu momentálně nakopala pr*el"

No to je krásný! Nebo ho vystavila na ten krásný letní deštík, co teď leje z nebe
Hm, začíná mi svítat...

................

lupina montana napsal(a):

................

Neděs se bylo to fajn.... seděla jsi na pískovišti a mávala jsi na mě ať se přidám.... já byla tak ráda, že tě vidím, šla jsem k tobě.... a zazvonil budík .... mohli jsme stavět třeba hrad

Lúthien napsal(a):

Jé, ahoj Pan
jejda, jsem z toho trochu pomotaná. Já vím, že je to supr učitel a pilně studuju, ale nenechám si ubližovat Na tom ostatním pořád pracuju...Tohle nejde aniž bych člověku otevřela srdce? Takže si ho tam hezky pěkně pouštím?

Lu, pamatuješ na povídání o Malinké duši a Slunci? Na to, co řekla Přátelská duše té Mailnké, když na sebe vzdala tu tíhu toho, že ji naučí odpouštět? Ona jí řekla jednu důležitou větu: Prosím ale nezapomeň, kdo já jsem. Protože když na to zapomeneš, budeme ztraceny obě....

Majko,
popis neřeš, hlavně, že to tam je

Hovory s bohem jsou podnětná kniha. Člověk získá nadhled a spousta věcí už ho nežere. Může je pustit a nemusí je s sebou životem vláčet dál JEMU je především líp a právě proto i ostatním kolem něj. Funguje to úžasně.

Sakra sakra, taky si to asi budu muset konečně přečíst

majkafa napsal(a):

Už jsem je měla tolikrát v ruce a nic. Asi ještě není čas. Tak počkám.

Ke mně se z nich vždy dostanou jen některé jednotlivé příběhy, přesně ty, které potřebuji znát.
Také jsem si všimla, že jsem si potřebné už přečetla v jiných knihách, psaných jiným jazykem - tím mým a nebo jsem ty příběhy dokonce sama prožila

pomněnka napsal(a):

lupina montana napsal(a):

................

Neděs se bylo to fajn.... seděla jsi na pískovišti a mávala jsi na mě ať se přidám.... já byla tak ráda, že tě vidím, šla jsem k tobě.... a zazvonil budík .... mohli jsme stavět třeba hrad

Jo táák..... tak to jo, pískoviště je dobrý....a ještě lepří jedna taková opuštěná, velká písečná pláž na jihu Ostrova Fajáků - teda Korfu. Zvu tě, Pom!

mariposa napsal(a):

konstance napsal(a):

mariposa napsal(a):

Konstance, jak vypadá ten tvůj boj s ostatními lidmi a sama se sebou? To mě zajímá

proste boj za lepsi zitrky a jeste lepsi pozitrky

Takže zítřek a pozítřek. Hm, a tento moment? Ten máš zmáknutej v pohodě, Konstance?
Jinak se mi moc nezdá slovo boj, připomíná mi to urputnost, něco někam chtít dostat přesto, že se to vzpírá. Já raději dávám okolnostem volný průběh, pozoruju je a učím se z nich. Ale ty si to dělej jak chceš

mila mariposo, cely zivot je ale boj, kazdy den musis neco nebo nekoho sezrat, abys tu jeste zitra byla a cela tvoje existence se opira o neexistenci jinych zivych bytosti. a to ze si dnes kupujes maso zmrazene v obchode neznamena ze zakony prirody se zmenili. uz jen to ze se narodis je boj -pokud nejdes cisarakem, a v tom pripade podle meho jsi uz od zacatku znevyhodnena

konstance napsal(a):

mariposa napsal(a):

konstance napsal(a):

proste boj za lepsi zitrky a jeste lepsi pozitrky

Takže zítřek a pozítřek. Hm, a tento moment? Ten máš zmáknutej v pohodě, Konstance?
Jinak se mi moc nezdá slovo boj, připomíná mi to urputnost, něco někam chtít dostat přesto, že se to vzpírá. Já raději dávám okolnostem volný průběh, pozoruju je a učím se z nich. Ale ty si to dělej jak chceš

mila mariposo, cely zivot je ale boj, kazdy den musis neco nebo nekoho sezrat, abys tu jeste zitra byla a cela tvoje existence se opira o neexistenci jinych zivych bytosti. a to ze si dnes kupujes maso zmrazene v obchode neznamena ze zakony prirody se zmenili. uz jen to ze se narodis je boj -pokud nejdes cisarakem, a v tom pripade podle meho jsi uz od zacatku znevyhodnena

Konstance, ja zivot jako boj nevidim, ani trosicku. I kdyz chapu, ze ty ano, kdyz o tom pises. Jeste nedavno jsem bojovala sama se sebou. To ano, bojovalo to co je me z me podstaty proti tomu co ode mne chce okoli. Toto byl boj sama se sebou. Ale zivot sam o sobe boj neni. Zivot by nemel byt boj, zivot by mela byt spoluprace, vyvazenost, radost Dle meho videni

Kiara napsal(a):

Otevřené srdce ... to je znamenité téma ...
Co to vlastně znamená - mít otevřené srdce? Myslím si, že každý z nás má pro toto svůj vlastní termín a vlastní definici. U mě znamená mít  "otevřené srdce" pro lidi a tvory, kteří se mi do srdce nějakým způsobem vepsali, mít "otevřené uši", abych lépe naslouchala tomu důležitému, co mi chtějí vlastně sdělit a "otevřené oči", abych si lépe všímala dobrých i špatných signálů, které ze sebe vysílají ... třeba právě tehdy, když potřebují moji radu či pomoc.
Otevřené srdce pro mě znamená "lásku bez podmínek", ta se nedává každému, nedává se tomu, kdo o ni v podstatě nestojí ... ale kdo do mého srdce vstoupí, zůstane v něm velmi, velmi dlouho ...

dost dobry
nechapu proc ma tolik lidi oci a usi a jakoby je vubec nepouzivali. trochu mi to pripomina kdyz si nekdo koupi supermodel telefonu s milionem funkci, ze kterych pak pouziva tak 2-3, o vetsine z nich ani nevi natoz aby je tam nasel..
myslim ze srdce je jako mozek, kdyz se pouziva, roste a krasni, funkce se zlepsuji, kdyz ne tak zakrnuje. zrovna jsem nekde cetla ze lidske populaci v poslednich desetiletich znacne vzrostlo prumerne IQ, protoze vetsina lidi je donucena pouzivat mozek daleko vic nez by sama chtela..
ale srdce by melo jit ruku v ruce! to se neda oblbnout, nejsme roboti, a doufam ze nebudeme.