tý jo, Danielo, 10 hodin v práci a 4 hodiny dojíždění? Kdy máš čas na soukromý život? Můžu se zeptat na profesi? Asi pracuješ v Praze, že? Omlouvám se za zvědavost, ale docela mě to dostalo ...

Tak my máme úplnou pohodu, oběd kdy chceme a jak dlouho chceme, k lékaři nebo kdykoliv odejít - nemusíme se dovolovat, nemusíme mít propustky, nikdo nás v ničem nehlídá. Ale nikdo toho nezneužívá, máme pracovní dobu 8 h, ale jsem tu denně min. 9 hodin, v období "větší práce" jsem tu 12 hodin. Vše je na mém uvážení, vše jak chci a zařídím si já. Mám svou práci ráda.

PetrV napsal(a):

Nemám žádný režim, přijdu, kdy chci a odcházím, kdy chci. Nemohl bych pracovat v zaměstnání s pevnou pracovní dobou. Je to asi tak, jak říká Barborka. Nikdo toho nezneužívá.

Tak my máme "cochcárnu" úplnou . No, já si myslím, že pokud je práce dobrá, dobře oceněná, s dobrým vedením... že fakt může být práce "cochcárna" a lidi toho nebudou zneužívat. Není proč - jsou spokojení. Zaměstnavatel jim něco dává (u nás dost peněz i dost výhod) - tak lidi jsou víc loajální, víc mají práci rádi, jsou víc odpovědní to naopak "oplatit".

Upravil(a) LENNNA (20. 5. 2009 16:59)

Tý jo tak to máte docela všichni dobrý.
Já makám krát/dlou týden po 11 až 12 hodinách.
2pauzy na jídlo po půl hodině a mezi tím tak 10minutovka.
JInak musíme stát.
JInak prodávám v krámu.
Sednout si a opírat se nemůžem.
Už sem z toho fakt unavená,když to spočítám v 6 vstanu a domů přijdu v 21 a do poslele se dostanu okolo půlnoci.Ale je pak dobrý,že pak mám zas volno,ale to sem tak odrovnaná z práce,že mi chvíli trvá než se z toho dostanu a pak doháním domácí práce.
Obdivuju ženský co maj děti a maj tuhle pracovní dobu a pak ještě fungujou s dětma.

Upravil(a) Bublina (20. 5. 2009 17:33)

Žádný předepsaný režim v práci nemám. Mohu přijít i odejít kdy chci a kdy nemám pracovní schůzky. Pracuju jako vedoucí zaměstnanec. Prakticky to vypadá tak, že jsem v práci nejmíň 9 hodin denně - výjimečně, většinou víc, v době závěrek i o víkendech, a dvě hodiny denně dojíždím. Akorát od 11 do 11.30 půl hodina na oběd v blízké hospůdce, když nemám pracovní jednání nebo nejsem na pracovní cestě. Svůj režim si dělám sama podle množství a důležitosti práce, kterou je třeba udělat.

Upravil(a) majkafa (20. 5. 2009 21:15)

Pracovala jsem v tovarne jako montazni delnik.Prace byla honicka pracovali jsme v parte 6 lidi.Takze samozrejme me to pripadalo,ze se soutezilo ktera linka tu praci odvede rychleji.Pak se kolikrat 2 hodiny sedelo na dilne a klatili jsme nohama,ale byli jsme dobry byli jsme prvni:D fakt postaveny na hlavu.Obed jsme meli pul hodiny.
Ted prozatim delam brigadne prodavacku v supermarketu.Je tam honicka prestavku nedrzime zadnou kolikrat se nenapiju za celych 7 hodin.Prece nemuzeme nechat zakazniky cekat.Na zachod chodime v behu.Za tuhle praci jsou prodavacky velmi spatne platove ohodnoceny,protoze je tam honicka vetsi nez v nejake tovarne a za polovicni peniz.Coz zakaznik nevidi.

eremuruss napsal(a):

Pracovala jsem v tovarne jako montazni delnik.Prace byla honicka pracovali jsme v parte 6 lidi.Takze samozrejme me to pripadalo,ze se soutezilo ktera linka tu praci odvede rychleji.Pak se kolikrat 2 hodiny sedelo na dilne a klatili jsme nohama,ale byli jsme dobry byli jsme prvni:D fakt postaveny na hlavu.Obed jsme meli pul hodiny.
Ted prozatim delam brigadne prodavacku v supermarketu.Je tam honicka prestavku nedrzime zadnou kolikrat se nenapiju za celych 7 hodin.Prece nemuzeme nechat zakazniky cekat.Na zachod chodime v behu.Za tuhle praci jsou prodavacky velmi spatne platove ohodnoceny,protoze je tam honicka vetsi nez v nejake tovarne a za polovicni peniz.Coz zakaznik nevidi.

Erem, takže jsi se vrhla na tu pokladní? Jak to jde?

Ahoj,
já jsem bankovní kancelářská krysa. I když nevím jestli se tomu open space dá říkat kancelář. Lidi kam se podívám a to vidím až skoro na konec budovy . Povinnou pracovní dobu máme od 9 do 15.
Já ovšem raději ráno začnu dřív a tak odcházím i domů celkem brzo. Takže začínám cca o půl 8. Pracovní  dobu máme 8 hodin čistá práce, půl hoďky na oběd. Samo když se nám nechce do hnusné závodní jídelny, tak razíme s kolegyňkou ven. To se pak třeba protáhne i na hoďku. Většinou s tím není ze strany šéfky problém ale pro klid na útvaru si to napracujeme. Jeden čas to tady bylo tak akční, že jsme si pomalu na minuty museli dělat denní plán. Včetně počtu návštěv na wc. Tak to jen tak ve zkratce

LENNNA napsal(a):

PetrV napsal(a):

Nemám žádný režim, přijdu, kdy chci a odcházím, kdy chci. Nemohl bych pracovat v zaměstnání s pevnou pracovní dobou. Je to asi tak, jak říká Barborka. Nikdo toho nezneužívá.

Tak my máme "cochcárnu" úplnou . No, já si myslím, že pokud je práce dobrá, dobře oceněná, s dobrým vedením... že fakt může být práce "cochcárna" a lidi toho nebudou zneužívat. Není proč - jsou spokojení. Zaměstnavatel jim něco dává (u nás dost peněz i dost výhod) - tak lidi jsou víc loajální, víc mají práci rádi, jsou víc odpovědní to naopak "oplatit".

Přesně tak. Je-li to dobrá práce, dobře placená a s dobrým zaměstnavatelem, tak zaměstnanec si nedovolí lhát nebo falšovat různé výkazy práce nebo prostě se flákat.

Jinak prodavačka má málo peněz z jednoduchého důvodu - je to práce, kterou může dělat úplně kdokoliv bez jakéhokoliv vzdělání. Už desítky let se neplatí práce podle počtu odpracovaných hodin nebo fyzické dřiny, ale podle úplně jiných kritérií.

PetrV napsal(a):

LENNNA napsal(a):

PetrV napsal(a):

Nemám žádný režim, přijdu, kdy chci a odcházím, kdy chci. Nemohl bych pracovat v zaměstnání s pevnou pracovní dobou. Je to asi tak, jak říká Barborka. Nikdo toho nezneužívá.

Tak my máme "cochcárnu" úplnou . No, já si myslím, že pokud je práce dobrá, dobře oceněná, s dobrým vedením... že fakt může být práce "cochcárna" a lidi toho nebudou zneužívat. Není proč - jsou spokojení. Zaměstnavatel jim něco dává (u nás dost peněz i dost výhod) - tak lidi jsou víc loajální, víc mají práci rádi, jsou víc odpovědní to naopak "oplatit".

Přesně tak. Je-li to dobrá práce, dobře placená a s dobrým zaměstnavatelem, tak zaměstnanec si nedovolí lhát nebo falšovat různé výkazy práce nebo prostě se flákat.

Jinak prodavačka má málo peněz z jednoduchého důvodu - je to práce, kterou může dělat úplně kdokoliv bez jakéhokoliv vzdělání. Už desítky let se neplatí práce podle počtu odpracovaných hodin nebo fyzické dřiny, ale podle úplně jiných kritérií.

Péťo,může,ale podle mých zkušeností si mnozí raději vybírají vyučenou v oboru(naco by nám potom ten papír byl) a někteří a už to vidím docela často,vyžadují plné SŠ vzdělání.
Jo a u těch ani nevyučených ten prodej mnohdy podle toho vypadá,neříkám,že vždy a u všech!!
Já za těch 3 a půl roku,co jsem se na tento obor připravovala mám v sobě zakodované trochu jiné odbornosti,jak má třeba ten prodej a přístup k zákazníkům vypadat a to mi nikdo nevymaže.
Třeba důchodkyně apod.u Vietnamců,to je někdy kapitola sama o sobě,stím nemám moc dobrou zkušenost,strašně nerada tam chodím,jim vadí i to,že se člověk "jen dívá"a vůbec způsob chování,je někdy takový buranský. Musela jsem tam po dlouhé době zavítat,přece jen dvěma dětem nakoupit do zásoby ponožky,které stejně zničí se mi nechce kupovat někde v normálním obchodě,no jedna prodavačka tam měla svým chováním do prodavačky hodně daleko,ještě,že mě tam zase dlouho nikdo neuvidí. Ale samozřejmě nejde všechny házet do jednoho pytle,mnohdy ty nevyučené se chovají líp než otrávené prodavačky. Ale jinak,ono to prodávaní není zas taková idylka,jak se mnohdy může jevit a jak to mnozí podceňují. A nemusí se jednat jen o ty potraviny i když úplně souhlasím,že tam je to asi nejhorší,ale ono občas i v nějakém dárkovém nebo textilu(vše mé zkušenosti) to taky není někdy takový ideál,jak se může jevit.

Upravil(a) REŇAS (21. 5. 2009 15:09)

Když o extrémech, já byla nejdéle v práci od 7.00 jednoho dne do 12.00 druhého dne, to už jsem ani nevěděla, jak se jmenuju. Bylo DPH, prodávali jsme jednu dceřinku a museli jsme do víkendu dodělat spousty rozborů a ve 12.00 v pátek nám z technických důvodů vypli síť až do pondělka. Doufám, že tohle už víckrát ne.

Dělám v kanceláři, pracovní doba od 9:00 do 18:30, bývám tady dřív, jezdím tak schválně, ráno je snažší najít místo na parkování, odcházím na čas, občas, naštěstí velmi výjimečně se děje něco důležitýho, tak pak jsem v práci jak dlouho je potřeba. Délku polední přestávky nikdo neřeší, protože během ní řeším různé firemní pochůzky, takže se vrátím, až jsou vyřízené, když musím čekat dvě hodiny na obchodním soudu, jsem holt pryč dvě hodiny.